Výročí 600 let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova připomíná slavnost v Betlémské kapli v Praze. Zahájila ji bohoslužba, po ní následuje vernisáž výstavy, na které mohou lidé vidět i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek. Meč se vrátil do Česka po téměř 400 letech, řekla novinářům Hana Tonzarová z Církve československé husitské. Meč si bude možné prohlédnout na výstavě do nedělního večera. Program slavnosti nabídne i premiéru nového filmu Žižka a Komenský o tom, jak by vypadalo setkání dvou historických postav, nebo přednášky historiků.
“Víme, že v roce 1648 byl odvezen švédskými vojsky, které měly seznam věcí, které mají z rudolfovských sbírek vzít. Byl skutečně součástí rudolfovských sbírek, kde byly různé historické kuriozity, a v těchto sbírkách byl evidován jako Žižkův meč,” řekla Tonzarová. Podle ní meč nebyl podroben žádným analýzám.
Podle švédského kurátora Jonase Häggbloma tvoří meč dvě části, starší čepel a mladší rukojeť. Čepel by mohla být z 16. století, řekl dnes novinářům. Podle něj se jedná o starý hodnotný meč, který vypráví příběh o tom, jak důležité mohlo být mít relikt Jana Žižky. Podle profesora Petra Čorneje, autora Žižkova životopisu, pravděpodobně jde jen o kuriozitu z rudolfinských sbírek. “Nikdy asi neměl se skutečným Žižkou co do činění,“ řekl serveru historik.
Slavnost zahájila bohoslužba, v premiéře zazněla kantáta Jaroslava Krčka věnovaná Žižkovu výročí. Během bohoslužby mohli lidé vidět čáslavskou kalvu, tedy horní část lebky připisované Janu Žižkovi. Podle Filipa Velímského z Archeologického ústavu Akademie věd ČR nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily Žižkovi. Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s jeho potomky. Velímský se podílí na aktuálním výzkumu takzvané Žižkovy kalvy
Výstavu, která bude lidem přístupná v sobotu a neděli, doplňují exponáty z archeologických vykopávek Žižkova hradu Kalich. V programu je v sobotu například interaktivní program pro děti či přednášky historiků Jana Blahoslava Láška a Petra Čorneje. Nedělní program uvede premiéru rekonstrukce originální husitské táborské mše z 15. století, kterou připravila Hana Vlhová-Wörner, spoluautorka kritického vydání Jistebnického kancionálu Z něho rovněž zazní ukázky. Uskuteční se i premiéra krátkého filmu Žižka a Komenský aneb Imaginace pravděpodobnosti. Následovat bude koncert “Smetana 200 – Žižka 600” pod taktovkou šéfdirigenta Orchestru a Sboru Univerzity Karlovy v Praze Haiga Utidjiana.
Jan Žižka se narodil v Trocnově na Českobudějovicku kolem roku 1360. Byl nejvýznamnějším vojevůdcem husitů, kteří se postavili zejména proti zástupcům katolíků. Vycházeli z učení církevního reformátora Jana Husa, který byl v roce 1415 upálen poté, co ho církev označila za kacíře. Žižka zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi.
Stockholm–Praha–Betlémská kaple. Žižkův meč je po 400 letech v Česku
Údajný meč husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova je v Praze. Pracovníci bezpečnostní agentury ho ve čtvrtek odpoledne dopravili z letiště do Betlémské kaple, kde bude od pátku do pondělí součástí 600. výročí připomínky Žižkova úmrtí. Artefakt se do Čech vrátil po čtyřech staletích, během třicetileté války si ho odvezli Švédové.
Auto s majáčkem a za ním opancéřovaná dodávka. Vzácný náklad dvě hodiny po poledni dorazil do Betlémské kaple.
Auta zaparkovala na vyhrazeném místě, kde pracovníci bezpečnostní agentury pod přísným dohledem švédského kurátora vyndali na první pohled obyčejnou polstrovanou bednu. V patách s fotografy a kameramany během chvíle zmizeli v objektu v předem připravené místnosti.
Ale ani oni, ani organizátoři výstavy nejvýznamnějších artefaktů spojených s životem či dobou slepého vojevůdce, rozbalený meč hned neviděli. Ten se musí nejprve několik hodin aklimatizovat. Teprve poté (v pátek dopoledne) bude instalován do speciální vitríny zapůjčené Národním muzeem.
„Přeprava probíhala za trvalého dozoru zástupce švédského muzea,“ potvrdil Jan Peroutka, obchodní ředitel společnosti Loomis, která měla přepravu na starosti. Speciální bedna dorazila ze Stockholmu do Prahy, poté do depozitáře společnosti, odkud se odpoledne vydala na místo výstavy.
„Transport provázela mimořádní opatření, konkrétní podrobnosti ale z pochopitelných důvodů nemůžu sdělovat,“ uvedl Peroutka.
Švédové zapůjčili meč do Prahy jen za splnění přísných podmínek, celou dobu je nejen pod dohledem švédského kurátora, ale právě i ostrahy.
Historici: Se Žižkou nejspíš neměl nic do činění
Údajný Žižkův meč do Prahy dorazil z depozitářů švédského královského zámku Skokloster, kde se skrývají další poklady rudolfínských sbírek přivezených na sklonku třicetileté války. Mezi nejznámější předměty sbírek patří slavný Arcimboldův portrét císaře Rudolfa II. či právě meč Jana Žižky.
Podle profesora Petra Čorneje, autora Žižkova životopisu, pravděpodobně jde jen o kuriozitu z rudolfinských sbírek. „Nikdy asi neměl se skutečným Žižkou co do činění,“ řekl historik.
Podobně hovoří i švédští historici. Ti tvrdí, že meč nepochází pravděpodobně z počátku 14. století, ale je minimálně o sto let mladší. Čepel meče měla pocházet ze 16. století, záštita ve tvaru mušle je dokonce ještě o sto let mladší a pochází až ze 17. století.
„Na čepeli meče je velká zajímavost, kalich s hostií a písmena MK, to by mohl znamenat třeba Kristus mesiáš,“ popisuje historička Jana Kobrlová z historického odboru Československé církve husitské, která připomínku Žižkova úmrtí pořádá.
Jestli meč skutečně patřil slepému rekovi, ale prý není to nejdůležitější. „Možná to bude znít zvláštně, pro nás to opravdu není to nejdůležitější. Nejsme muzejníci, jde nám především o symbolickou hodnotu meče,“ dodal Erik Šilhavý z církve. O zapůjčení předmětu se jednalo několik let.
Od pátku 11. do pondělí 14. října bude v Betlémské kapli vystaven společně s jiným, známějším artefaktem, Čáslavskou kalvou, tedy údajnou částí lebky vojevůdce nalezenou v čáslavském děkanském kostele sv. Petra a Pavla.
Při opravách čáslavského kostela svatého Petra a Pavla na počátku 20. století objevili dělníci výklenek a hromádku kostí a poškozenou lebku.
Že by mohlo jít o Žižku, prozrazovala levá očnice, která byla poškozená, pokleslá a prasklá. Ale ani mnohá zkoumání archeologů a antropologů nedokázala potvrdit, že se skutečně jedná o lebku Jana Žižky.
Na 11. října připadá výročí šesti set let od Žižkovy smrti.
ZDROJ: iDnes / ČTK
