Helen Morris: žena, která se narodila v zemi za ledovými zdmi Antarktidy a vrátila se na území našich kontinentů, aby pokračovala v odkazu svého otce

Předchozí velký reset lidstva byl nejkrutější ze všech (začátek tohoto resetu pravděpodobně proběhl někdy okolo poloviny nebo konce 17. století hlavně na území Sibiře a pak pomalu pokračoval až do 2. světové války a šířil se celým tzv. známým světem). William Morris, otec Helen, bojoval za tzv. Revoluční války, která skončila 3. září 1783 a podle příběhu hned po válce v listopadu 1783 vyplul směrem, kde se nachází antarktické ledové stěny). Lidé a obři tehdy docela dobře ovládali společenskou situaci, ale když padla čtyři velká tartarijská centra, což způsobilo miliony mrtvých, bylo pro bojovníky za osvobození lidstva velmi těžké se znovu zvednout a postavit se JIM. Všichni pochopili, že jsme byli poraženi. Moje matka byla tenkrát teprve novorozeně a rozumějte, co se tehdy stalo: Všichni lidé tehdy žili již delší dobu v prosperujícím světě a najednou byly pošlapány všechny jejich sny, jistoty a ideály. Mnohým našim milovaným shořely domy a mnozí zmizeli úplně. “Elity” použily takovou technologii, které byste snad ani nerozuměli, ale prostřednictvím ní mohli dokonce nechat bytosti i zkamenět. Tak toto ale už dělali i v minulosti. Když bylo vše ztraceno, byla JIMI spuštěna velká povodeň, která je zde známa jako bahenní záplava. Ta probíhala v různých podobách, ale zaplavovala všechno, co jí stálo v cestě. Byla to událost kolosálních rozměrů.

Lidé, kteří válku i záplavu přežili, začali zbytky přeživších památek a budov využívat. Některé budovy byly dobře odolné vůči ničící technologii, toho si lze povšimnout na mnoha dobových obrazech. Současně prezentovaná minulost lidstva naprosto neodpovídá skutečné realitě, ve které lidé tehdy žili. Velký rozdíl je v používaných technologiích i architektuře. ONI smísili historii takovým způsobem, že je dnes pro vás těžké všemu, co se tehdy stalo, úplně porozumět, ale alespoň budete mít nyní představu o tom, jak celý proces probíhal. Resety lidstva jsou s některými rozdíly, tedy těmi, o kterých vím, téměř vždy prováděny velmi podobným způsobem. Je stanoven limit let na rozvoj lidstva a stanoven bod maximálně možných znalostí jednotlivých technologií. Vždy se snaží manipulovat realitou tak, aby dosáhli tohoto bodu, co nejpomaleji. Berou to navíc jako hru a nás jako nějaké hrací figurky. Zasazují se neustále o to, aby zastavili váš duchovní růst a vy jste nepoznali pravdu o vašem původu a vašem okolním světě, kde žijete. Nikdy vám nedají nijak o sobě vědět, a ani s nimi nebudete moct mít nějaký kontakt, ale jejich skutky můžete nalézt v historii. Jsou to nejrůznější tragické likvidační způsoby a formy. Potopa, kterou zažili moji rodiče, prarodiče a celá jejich generace, by se stala tak jako tak, jakmile bychom dosáhli JIMI předepsané hranice rozvoje. Rozdíl byl jen v tom, že ji zahájili již dříve kvůli válce, která byla rozpoutána. Při posledním resetu lidstvo nedosáhlo časového limitu, který mu byl při jeho rozvoji stanoven. Byli jsme malý kousek od osvobození a probuzení, díky tomu, že přišli lidstvo navštívit (z našich zemí za ledovou stěnou) obři. Připojili se k lidem a začali je vzdělávat a informovat o zemích a životě za tímto světem.

Začali jsme se učit příliš mnoho věcí, které “elity” považovali za pro ně nebezpečné. Proto tenkrát chtěli, aby přežili převážně jen děti ve věku sedmi měsíců a mladší a to ještě jen některé. Rozhodnutí, zda nechat žít jen určité děti, záviselo na mnoha faktorech. Představte si, že žijete uvnitř skleníku a ONI vše mohou nechat rozkvést nebo pomalu či rychle otrávit.

Kniha: Navigator who crossed the ice walls. Autor: Nos Confunden https://youtube.com/c/NosConfunden, podle Zuzi Czech

Helen Morris: žena, která se narodila v zemi za ledovými zdmi Antarktidy a vrátila se na území našich kontinentů, aby pokračovala v odkazu svého otce

Po pádu Tartarie začali na vám známé kontinenty Země přicházet z Rodové republiky lidé. Celkem jich přišlo okolo 14 000 lidí. Přicházeli sem za účelem šíření osvěty, pravdy a učení lidí. Byla z nich vytvořena síť, která byla součástí plánu osvobození lidstva. Osvícení lidé společně s obřími vůdci a několika jinými rasami se v tichosti podíleli na osvobození člověka. Lidé z Rodové Republiky se zde “infiltrovali”, aby pomohli informovat co nejvíce lidí o nedalekých a dostupných světech, o lidském duchovním potenciálu a o skutečné lidské historii. Toto vše bylo ale velmi choulostivá záležitost, která mohla způsobit okamžitý reset lidstva ze strany “Elit”.

Zpočátku nebyl velký problém překonat ledové bariéry mezi vám známými a neznámými kontinenty, vojenské základny, ba dokonce i vojenskou pozemní techniku s radary, které způsobovaly zemětřesení. Dobře ale věděli, že dříve nebo později se může stát, že se spustí alarm (zemětřesení) poblíž toho místa, které znáte jako Antarktidu. Jednoho dne skupina lidí cestujících z Rodové Republiky předků narazila na vojenskou posádku hlídkující v ledoborci. Naši lidé se pokusili o útěk, a přitom potopili ledoborec. Rozběhlo se velké pronásledování každého a na každém místě. Lidé z Rodové Republiky se skrývali deset i více let, zatímco pozemské vojsko hledalo každou stopu a začalo používat pokročilou technologii ke kontrole pohybu nového lidstva. Tento typ technologie již měli dávno vyvinut a po incidentu u Antarktidy velmi zesílili svoje dohlížecí úsilí. Toto vše zkomplikovalo připravený plán a od té doby se začaly kupit neúspěchy. Našim lidem, které se podařilo dosadit do vysokých sfér společnosti, politiky, lóží, organizací, univerzit, začalo hrozit velké nebezpečí. Mnozí z těch 14 000 lidí se museli vrátit zpět. Strach se stal součástí každodenní reality a někteří naši předci zemřeli nejhorším možným způsobem, když byli odsouzeni jako zrádci. Nebudu raději podrobně popisovat šílená mučení, která museli podstoupit.

Obří rasa lidí (lidé vysocí okolo 3-4 metrů) přišla z míst Rodové Republiky, aby se připojila k lidské rase v předchozím resetu. Přišli z “vnějšku” zpoza antarktických ledových zdí, aby pomohli osvobodit vaše kontinenty Země od vězeňského útlaku. Věřili, že už nastal ten správný čas se sjednotit. Bylo to dokonalé spojení obrů a lidí. Společný boj o osvobození lidstva z dlouhodobého skrytého otroctví je důvodem, proč je minulost obřích lidí tak důsledně skryta a proč bylo tak hrubě manipulováno s naší historií. Byly vymyšleny příběhy plné lží a pak smíšeny s mytologií. V mnoha případech byli obři prezentováni jako “nepřátelé bohů”. Pravda je jiná a v budoucnosti ji uvidíte na vlastní oči. Obři nyní zůstávají skryti, aby negenerovali více škody pro současné lidské bytosti, protože se v minulosti stala spousta chyb a za to byla zaplacena velmi vysoká cena. Velká Tartárie, ta obrovská země byla takřka vymazána z map a historie. Ty země, které jsou zatím jediné, které znáte, mají oceány potřísněné krví předků, kteří se snažili vše změnit, a kteří byli velmi blízko k dosažení navždy trvající svobody.

Kniha: Navigator who crossed the ice walls. Autor: Nos Confunden https://youtube.com/c/NosConfunden, podle Zuzi Czech

Helen Morris: žena, která se narodila v zemi za ledovými zdmi Antarktidy a vrátila se na území našich kontinentů, aby pokračovala v odkazu svého otce

Velká válka začala tak rychle, že ani nebyl čas pochopit, že “elity” zaútočili na velká města. Jako vždy “elity” napnuly síly přímo k centrální moci, aby se vše oslabilo a oddělilo. Další parazitická podřadná rasa ovládla tyto země. Obři při své návštěvě lidi varovali, že “elity” mají v plánu kontaminovat vzduch, který v tomto Světovém pásmu lidé dýchají. Toto se dělo a bylo známo i na jiných kontinentech za ledovými bariérami. Všechny tyto znalosti, které lidé časem získali pomocí obrů, už byly z velké části čerpány z informací před Velkou válkou. Tyto podněty byly využity k rozvoji našeho potenciálu, kterého jsme mohli díky tomu dosáhnout ve velmi krátkém čase. Lidé s obry neuvěřitelně dobře vše zorganizovali a své plány precizně naplňovali. Vše fungovalo jako přesné hodinky. Bohužel válka byla velmi devastační a nakonec byla prohraná. Spousta lidí (ale ne všichni) včetně mé babičky a maminky se s pomocí obrů stihli tehdy včas dostat zpět skrz ledové bariéry do Rodové republiky.

Rozvoj Velké Tartárie se neuskutečnil přes noc, ale bohužel neměl v těchto krásných, ale hrozných zemích dlouhého trvání. Ledové hradby v minulosti neexistovaly a i kontinenty byly tehdy jiné. “Elity” zcela nově začali manipulovat se zeměmi, jejich klimatem a prostředím. Nikdy si nechtěli přiznat, že se tehdy v době Velké války s obry, přiblížili velmi blízko ztrátě své nejlepší kolonie (zemských kontinentů), a že se to stalo prostřednictvím “obřích barbarů” (jak jim říkají) a lidí, které skutečně nenávidí.

Za dveřmi jsem našla srolované noviny, na kterých bylo napsáno 22. června. Tak se tady počítají dny, každý člověk je ve své zaškatulkované mřížce a naplňuje určitý scénář. Lidstvo, které jako by stále krvácelo, si neuvědomuje, že se každý den sráží s hrubou realitou, kterou už dávno nechali dojít tak daleko, že se z ní stalo něco ztuhlého a nehybného. Tohle žití tady se nedá nazvat životem, to si pomyslím pokaždé, když navštívím tyto vaše země, kde se narodil můj otec, moji prarodiče, moji předkové a ti, kteří obětovali své životy, aby uviděli svobodné lidstvo. Zdá se, že současné lidstvo platí za to, že se snažilo být svobodné. Je to velmi nespravedlivé a tato skutečnost je trnem v oku nám všem, kteří přicházíme z druhé strany, z té svobodné země za ledovou stěnou.

Lidé platí za místo, kde se narodili. Tato věta mi často kolovala hlavou dokola, protože jsem dobře znala tváře těch dobrodruhů, kterým se podařilo najít a proniknout do utajovaných zemí, do země obrů nebo do země, kde jsem se narodila já, která je tolik tisíc mil odtud. Musela jimi být zaplacena velmi vysoká cena, a proto se sem vracím, abych pomohla naplnit odkaz svého otce, který zde zemřel a zanechal zde kus života. Nikdy nemůžeme zapomenout na nové lidstvo, které se zrodilo v těchto zemích zbavených svobody a na jejich boj o osvobození a odhalení své skutečné historie, která mu byla vzata a skryta. Je už nejvyšší čas začít otevírat ty “zdi strachu”, jak je ráda nazývám.

Kniha: Navigator who crossed the ice walls. Autor: Nos Confunden https://youtube.com/c/NosConfunden, podle Zuzi Czech

Helen Morris: žena, která se narodila v zemi za ledovými zdmi Antarktidy a vrátila se na území našich kontinentů, aby pokračovala v odkazu svého otce

“Elita” pohřbila velkou část lidské historie a zbytek zmanipulovala. Nejhorší ze všeho je, že spoustu lidí o své lži přesvědčila a oni tuto vymyšlenou historii a nemocnou zemi, kterou obývají, hájí. Tento svět je velmi obtížné místo k přežití. Kromě vysoké toxicity ve všem, co dýcháte, jíte, pijete, je zde také plno jiných nebezpečí, která z tohoto místa dělají nepřátelské místo. Ti, kterým se podařilo odsud uprchnout, už mají malou touhou se vrátit zpátky. Ale jak jsem již řekla, já mám v srdci tyto země tak zakořeněné, že pokaždé, když sem vkročím, tak se znovu spojuji se svou minulostí a se svým drahým otcem Williamem Morrisem, který přísahal, že bude bránit, chránit toto nové lidstvo a snažit se ho vytrhnout z parazitických rukou “Elit”. To velké množství válek a to násilí, které se v průběhu let stalo, je opravdu odporné. Je šílené, že přesvědčili tolik lidí a tak dokonale o tom, že když přijdou ve válkách, na kterých se podíleli, o život miliony z nich, že jejich účast v tomto šílenství, byla ze spravedlivého důvodu. Jedinou spravedlivou příčinou boje je ale boj za svobodu a té svobody lze dosáhnout pouze strhnutím “závojů” kolem těchto zemí. Za zvedání “závoje” se platí vysoká cena, ale vždy stojí za to znát pravdu, i když to bude třeba to poslední, co bych mohla napsat. Víte, kolik nevinných lidí už za věc svobody lidstva položilo život? Kdo by nechtěl znát skutečný příběh naší minulosti?

V této knize se vám pokusím co nejvíce objasnit téma “známých zemí” a “jiných světů” za zdmi ledu a pokusím se také popsat podrobnosti o všem, co víme o tamějších civilizacích. Vyžaduje to naléhavost nadcházejících událostí. Nejsme tu proto, abychom někoho strašili a uváděli data kataklyzmat nebo “resetů lidstva“. Jsme si vědomi toho, že situace v posledních letech je velmi choulostivá. Proces osvobození lidstva lze urychlit, ale musíme si být vědomi i všech možných následků.

Jmenuji se Helen Morris, jsem dcera mořeplavce Williama, narozená v zemích, které jistě neznáte. Jsou vzdáleny téměř 8000 kilometrů za ledovými stěnami ve směru, který znáte jako “Jih”. Než vás vezmu na cestu mimo vám známou Zemi, musíte pochopit, že mnoho z následujících textů nebude v souladu s tím, co jste se naučili ve vašem zmanipulovaném prostředí a nebude v souladu s oficiálně prezentovanou historií. Velká část tohoto příběhu s vámi bude ale rezonovat, protože on stále žije, a protože jste byli také nějakým způsobem jeho součástí. Teď jste ale uspáni, zcela zresetováni a to do takové míry, že žít tento váš život se vám zdá zcela normální a připadne vám, že je v pořádku. Žijete život, který je založen pouze na robotických a stále se opakujících akcích. Jen velmi málo z vás svůj život založilo na lásce a empatii. Nyní je ale důležité, abyste dokázali správně porovnat a zvážit následující předkládané informace. Neměli byste již věřit ničemu, ale měli byste se naučit zpochybňovat vše, co jste se dosud naučili a k čemu vás chtěli systematicky a třeba i násilím přimět. Vždy se snažte obklopovat lidmi, kteří nejen přináší poselství empatie a lásky, ale kteří jej skutečně prosazují a nevytvářejí žádné rozdělení. Nebuďte překvapeni, pokud vám něco z toho, co se dozvíte, bude znít velmi povědomě. Přijměte ty myšlenky, které se vám budou nejvíce líbit, pevně je obejměte a vždy důvěřujte své intuici, tomu, co cítíte, a co vychází z vašeho srdce. Vaše mysl se vás bude přitom všem ale snažit manipulovat a zmást.

Můj otec opustil tyto země v dobách Velké války, a když jsem sem přišla, našla jsem lidstvo téměř ve stejné situaci. Není zde žádná ochrana od žádné země, vlády, politické strany nebo jakéhokoli despotického vůdce. Jste tu pouze vy, lidé, proti těm, kteří tahají za provázky ve tmě. My je nazýváme “Elity”, “Dozorci”, “Správci”, “Strážci”, “Hlídači”, “Zkorumpované bratrstvo”, “Ochránci stromů”, “Kuijas”, “Pohlcovači energie”. Myslím, že se dají nazvat mnoha dalšími termíny, ale zůstaňme u prvního názvu, i když já jim nejčastěji říkám “parazitická rasa”. Tento výraz se k nim výborně hodí. Jsou tu přítomni téměř od počátku lidstva a ať se nám to líbí nebo ne, dnes tuto část Země spravují a mají nad ní kontrolu. Dá se proti tomu něco dělat? Odpověď je jednoduchá: Ano, ale kvůli tomu musíme splnit mnoho bodů a najít mnoho z jejich slabých i silných stránek. Znalost nepřítele je tím nejlepším způsobem, jak se vymanit z jejich kontroly a nakonec je i porazit.

Kniha: Navigator who crossed the ice walls. Autor: Nos Confunden https://youtube.com/c/NosConfunden, podle Zuzi Czech

Helen Morris: žena, která se narodila v zemi za ledovými zdmi Antarktidy a vrátila se na území našich kontinentů, aby pokračovala v odkazu svého otce

Navštívila jsem vaše země tolikrát, že se již považuji za jejich součást. Jiní naši předci opakovaně navštívili jiné světy a nás také navštívily tisíce dalších ras, a to jak přátelsky, tak tím nejkrutějším způsobem. Dalo by se říci, že jsem součástí zdejšího místa, protože moji předkové se tady narodili a žili zde až do posledního dne. Proto jsem byla už jako dítě motivována myšlenkou vrátit se a vstoupit na půdu svých prarodičů. Můj otec je William Morris a musím vám říct, že se narodil v těchto zemích jako vy, ale měl to štěstí, že měl možnost překonat tyto umělé ledové stěny vytvořené stejnými parazity, kteří vás dnes ovládají, a podařilo se mu najít naše země, tím myslím “Rodovou Republiku”. Tam se seznámil s mou matkou a vytvořil skvělou rodinu. Na svého drahého otce mám ty nejlepší vzpomínky. Už brzy budou mnozí vědět více o zemích, kde jsem se narodila. Tehdy můj otec s 34 lety zkušenostmi v kontinentálním námořnictvu se jednoho dne setkal s mužem jménem Butler, který spolu s ním a s týmem tvořeným několika lidmi se zkušenostmi z války a především s velkými zkušenostmi s námořní navigací, vstoupili, navzdory tisícům komplikací a hrozeb, do polární zóny a překročili ledové bariéry a poté našli tyto nové země.

Pro mého otce to bylo jednodušší, protože ho vedl zkušený kapitán, který velmi dobře znal cestu do těchto končin za ledovou bariérou. Nebylo to všechno náhodné, jak by se mohlo zprvu zdát v příběhu knihy “Navigátor, který překročil ledové stěny”. Skutečnost je taková, že Butler byl výborným odborníkem v navigaci, protože vedl “Námořní radu” v mých domovinách. Navštěvoval tyto země mnohem častěji, než by si někdo myslel a je jedním z těch, kteří udělali velký kus práce při osvobozování lidstva. Velmi přispěl k tomu, abychom sem mohli dostat a uvést do praxe plán, který vymyslel spolu s mým otcem. Jak jsem již řekla dříve, bojovali spolu, s mnoha dalšími a i my dnes pokračujeme v tomto boji za země, které máme v našich srdcích a které jsou stejně našimi, jako vašimi, i když se zde ze zřejmých důvodů necítím dobře. Tyto země by měly patřit lidským bytostem, myslím ale skutečným lidským bytostem a ne těm falešným, které jen přikyvují hlavou tomu, co je jim vnucováno shora. Tyto země musí být nakonec naše, protože tak to bylo nadiktováno z “Nebeských zemí” do Hyperborey. Lidská bytost by se neměla snažit odtud uniknout, ale musí si podmanit svého zotročovatele a vyhnat ho. Chápu, že to, co říkám, je dnes ještě velmi složité, proto se také hledá alternativní plán, jehož cílem je dostat lidstvo odsud před dalším resetem. Naše země se jmenují jinak, než jak to bylo v příbězích pojmenováno, ale prozatím ji nechám jméno, které někteří znají jako “Rodová republika”, protože představuje to, čím jsme, přeživšími lidskými předky před posledním resetem.

Jsme vaši předkové, i když vaše země byly v době (před “ledovými stěnami”) jiné. Naši rodiče a prarodiče se zde narodili, bojovali a někteří zemřeli za svobodu. Nedovedete si ani představit, kolik příběhů se v mých zemích vypráví o velkých hrdinech, kteří zde žili, stejně tak se i v mých zemích narodili hrdinové, kteří v těchto vašich oblastech vykonali velké činy. V mých zemích se mluví jiným jazykem, než máte vy. V hlavním městě, ale mluvíme několika jazyky vašich zemí.

Naši rodiče museli utéct z těchto vašich zemí a začali znovu žít ve vnějších zemích za ledovou stěnou. Utekli tam, aby přežili, ze všech koutů vašeho světa. Pak se v Rodové republice vytvořily různé komunity, ale na začátku, když se to stalo, byla každá komunita rozdělena přesně podle své kultury. Začali postupně vytvářet svůj vlastní jazyk a svou vlastní kulturu tak, aby nebylo ve společnosti žádné rozdělení mezi původními lidmi. Potom, jak šel čas, mnozí používali náš nový rodný jazyk a mnozí pak zapomněli jazyk svých otců nebo dědečků. To se stávalo častěji ve velkých městech, ale přesto všechno se pořád snažíme neztratit spojení s naší minulostí a našimi kořeny.

Lidé utíkali před tou nejhorší válkou, která se na Zemi stala a udělali to proto, že neexistovala jiná alternativa. Tehdy platilo: útěk nebo smrt, protože vše bylo ztraceno. Odpusťte mi, že jsem se dostala do emocí, když mluvím na toto téma. Můj dědeček zemřel v té bitvě jako mnoho milionů dalších a moje matka utekla jako velmi malá v náručí mé babičky. Obři zachránili mnoho lidí, za což jim budeme věčně vděční.

Kniha: Navigator who crossed the ice walls. Autor: Nos Confunden https://youtube.com/c/NosConfunden, podle Zuzi Czech