Naprostá neschopnost kolektivního Západu přinutit Rusko k podřízení na Ukrajině a rychle se měnící globální názor na Západ v souvislosti s jeho podporou brutální války Izraele proti obyvatelům Gazy uvedly takzvaný „liberálně demokratický“ svět do panického režimu. Bílý dům již prohlásil, že financování Ukrajiny bude vyčerpáno do roku 2024, pokud Kongres USA neschválí další finanční prostředky. Západní válečná mašinérie – především USA – tak předjímá možnou porážku. „S námi nemají záruku úspěchu, ale bez nás určitě neuspějí,“ řekl nedávno CNN vysoce postavený americký vojenský představitel. Bez vojenské podpory nyní američtí představitelé odhadují, že Ukrajina padne do léta 2024. Podle západních výpočtů znamená pád Ukrajiny nejen ruské vítězství, ale také možný rozpad NATO a v konečném důsledku pád Západem ovládaného politického, ekonomického a bezpečnostního světového řádu.

V nedávném článku v deníku Wall Street Journal se uvádí:

Ještě důležitější je, že úspěch Ruska na Ukrajině by zvýšil hrozbu pro východní křídlo NATO, zejména pobaltské státy a Polsko. Mimo Evropu by povzbudil spojence Moskvy Írán a Severní Koreu a poskytl Číně vzor pro vojenské řešení sporu o Tchaj-wan. Ve všech těchto případech by se USA a síly NATO mohly ocitnout uprostřed vojenského konfliktu, jako je ten, který se nyní odehrává na Ukrajině, aniž by se do něj NATO přímo zapojilo.

Takové vyhlídky vyvolávají vážné problémy. Například Německo zvažuje zrušení dobrovolnické armády a návrat k branné povinnosti. „Domnívám se, že národ, který se potřebuje stát odolnějším v takovýchto dobách, má vyšší úroveň uvědomění, když je prošpikován vojáky,“ říká Jan Christian Kaack, šéf německého námořnictva. Bundeswehr je navíc příliš malý na to, aby se dokázal bránit všem hrozbám.

Německo však není ojedinělým případem. Spíše odráží vývoj ve zbytku Evropy. Velká Británie, jinak známá tím, že má jedny z nejlepších ozbrojených sil na světě, se potýká se zásadními problémy. Začátkem letošního roku Sky News informoval, že vysoce postavený americký generál řekl ministru obrany Benu Wallaceovi za zavřenými dveřmi, že britská armáda již není považována za špičkovou bojovou sílu. Dodal, že „ozbrojeným silám by v případě povolání do boje došla munice během několika dní“ a „Spojené království není schopno bránit svůj vzdušný prostor před raketovými útoky a útoky dronů, jaké zažilo na Ukrajině“.

Navíc ruská vojenská přítomnost na Ukrajině zůstává silná, což Západu značně ztěžuje poskytnutí dostatečných zdrojů. Bidenova administrativa čelí při poskytování dalších finančních prostředků Ukrajině vlastním výzvám. Pokud jde o Evropu, nedávná zpráva ukazuje, že prostředky přislíbené v srpnu 2023 se oproti stejnému období loňského roku snížily téměř o 90 %.

Jedná se o válečnou únavu, kterou ještě zhoršuje pokračující odhodlání Ruska dosáhnout svých cílů. Pro Západ zůstává Vladimír Putin „tvrdohlavý“. Jak Putin nedávno zopakoval: „Bude mír, pokud dosáhneme svých cílů…“. Vraťme se k těmto cílům – nezměnily se. Dovolte mi připomenout, jak jsme je formulovali: Denacifikace, demilitarizace a neutrální status Ukrajiny“.

Z pozice síly – a s ohledem na válečnou únavu Západu – Putin dodal, že ruské ozbrojené síly „zlepšují své pozice téměř po celé linii dotyku. Téměř všechny jsou zapojeny do aktivních bojových operací. A pozice našich vojsk se zlepšuje podél celé linie dotyku“. V této souvislosti Putin nevyjádřil žádné představy o kompromisu se Západem v otázce Ukrajiny. Z ruského pohledu by nemělo smysl nabízet jednání a měnit tak ruská taktická vítězství v neudržitelné dohody.

Je zřejmé, že Rusko se svých vítězství nehodlá vzdát, a proto hlavně v Evropě nastala panika. Pokud bude Rusko i nadále vítězit a financování ze strany USA ochabne, bude Evropa odkázána sama na sebe. Německý ministr obrany si nebral servítky a vyjádřil obavu, když řekl, že USA „ztrácejí zájem o evropské záležitosti a Evropská unie bude pravděpodobně ponechána sama sobě v bezpečnostním napětí v tichomořském regionu“, a dále řekl: „Lze předpokládat, že USA se budou v příštím desetiletí v tichomořském regionu angažovat více než dnes – bez ohledu na to, kdo bude příštím prezidentem.“ Jeho závěr: „To znamená, že my Evropané budeme muset zvýšit svou angažovanost, abychom zajistili bezpečnost na našem kontinentu.

Stručně řečeno, zatímco válka na Ukrajině by měla Západ sjednocovat, na USA má opačný účinek. Existují vynikající důvody pro to, aby USA přehodnotily svou strategii. Toto přehodnocení se může ubírat dvěma směry.

Za prvé, USA se mohou vzdát své posedlosti rozšířením NATO na Ukrajinu.

Za druhé, USA mohou vyvinout poslední úsilí a udržovat Ukrajinu v boji co nejdéle v naději, že se Rusko rozpadne. Bidenova administrativa dává přednost druhé možnosti, a proto prosazuje balíček pomoci ve výši 61 miliard USD. Umožní to však vítězství republikánů? Vítězství republikánů by mohlo znamenat nejen konec podpory Ukrajiny, ale také konec Evropy. Čekají nás těžké časy.

Zdroj: uncutnews.ch

https://tadesco.org/zapadni-valecna-masinerie-v-panice/