Náhlá zmizení lidí vždycky přitahovala lidskou pozornost. Zvláště, když byla nevysvětlitelná. Je popsáno nespočet příběhů, kdy mizeli jednotliví lidé nebo dokonce celé stovky lidí před zraky svědků. Jako například zmizení britského pluku Norfolčanů v roce 1915, které na vlastní oči pozorovalo 22 mužů jednoho novozélandského sboru.
Jsou zachovány všechny výpovědi o tom, že několik stovek mužů vešlo do mraku, před kótou 60 a už z něho nikdy nevyšli, ani když se mrak (mlha) za chvíli zvedla. Ale nejen na souši se dějí nepochopitelné věci. Náhle zmizení lidí někam do nicoty jsou popsána i na moři. Jeden z nejznámějších případů se jmenuje Mary Celeste.
To jméno patřilo dvojstěžníku jedné americké obchodní společnosti. Ten minulý čas je na místě, protože loď byla záměrně potopena v roce 1895 na útesu Rochelois v Haitském zálivu Gonave. Důvod byl zřejmý. Loď byla v podstatě těžko prodejná, málokdo chtěl na ní plout, protože mezi námořníky se nikdy nezbavila pověsti lodi duchů. A pověry u námořníků mají dodnes svou vážnost a nikdo je zbytečně nebere na lehkou váhu.
Neblahá pověst plachetnice začala pátého prosince 1872.
V ten den plula briga Dei Gratia nedaleko Azorských ostrovů, když kapitánu byla hlášena na pravoboku loď. Kapitánu brigy se zdál podivný nepravidelný pohyb lodě, nesprávně nastavené plachty a proto se snažil loď kontaktovat pomocí vlajek. Nebylo vidět ani slyšet žádnou odezvu. Kapitán dal příkaz, aby na loď Mary Celeste vstoupil jeho první lodník Deveau se dvěma muži. K údivu všech na lodi bylo všechno v naprostém pořádku, náklad na svém místě, kajuty vypadaly jako by je před malou chvíli majitelé opustili. Jen plachty byly potrhané a na některých místech byla voda. Ale na celé lodi nebylo jediného živého tvora, kromě krys. Podle posledního zápisu v lodním deníku zjistili, že loď zřejmě bez posádky urazila víc jak 400 mil. Na příkaz kapitána byla loď odtransportována do Gibraltaru, kde začalo vyšetřování.
Zástupce britské admirality, F. Solly Flood, který byl přítomen prvnímu zkoumání lodi napsal do Londýna: “Neporušenost a dobrý stav lodi, který jsme zjistili při její záchraně, byl tak podivný, že jsem cítil povinen provést podrobná zkoumání.” Zahájil tak celou lavinu diskusí, které dodnes nejsou ukončeny. Množili se mediální dohady, proložené opatrnými soudy odborníků. Nikdy se nenašel ani jediný člen posádky. Nikdy nebyl prokázán pokus o pojišťovací podvod. Již zmíněný Flood byl muž ctižádostivý a svědomitý, ale i přes tyto vlastnosti a úmornou snahu vysvětlit záhadu se mu to nepodařilo. Vše na co poukázal bylo logicky vysvětleno, jen dvě dlouhé rýhy na měděné obšívce boku lodi, nebyl schopen nikdo vysvětlit.
české titulky se přepínají v pravém dolním rohu, po namáčnutí tlačítka, najeďte myší na symbol cc a sipku směřující doleva a počkejte na roletku, pak označte jazyk
Přesto existuje mnoho vysvětlení, co se asi stalo s posádkou.
Od hromadné otravy potravinami, přepadení obrovskou chobotnicí nebo mimozemskými únosci, náhlou kolektivní psychózou, při které se všichni vrhli do ledového moře nebo po obyčejný vražedný útok. Ale ani pro jeden nebylo dost důkazů, který by soud byl schopen uznat.
Jediná nejpravděpodobnější vysvětlení zůstala nakonec dvě. Tou první je skutečnost, že na lodi byl náklad lihu a na moři mohlo dojít k situaci, kdy hrozil výbuch. Kapitán dal proto otevřít nákladové prostory, aby vyvětral lihové výpary, vstoupil s celou posádkou do jediné lodice, která byla na palubě a vzdálil se od lodi, aby v bezpečí přečkali eventuální výbuch. Při tom se však lano uvolnilo a dvojstěžník posádce odplul. Všichni potom na přetížené lodici zahynuli v moři, které v té době mohlo mít teplotu max. 10 stupňů Celsia.
Druhé vysvětlení je, že celá posádka zmizela v nějaké časoprostorové mezeře a stala se tak součástí jevu, pro které jsme ještě nenalezli logické vysvětlení a které je stále mimo naše smyslové vnímání světa.
V březnu 1873 vynesl soudní dvůr rozsudek, ve které se říká, že vyšetřující úředníci nejsou schopni udat příčinu proč posádka opustila loď a nejsou ani schopni navrhnout rekonstrukci událostí na palubě Mary Celeste. Bylo to poprvé v historii, kdy soudní dvůr v takové záležitosti nedospěl k jasnému závěru.
Fakta ověřoval i knihovník z Arizonské národní knihovny Lawrence David Kusche. S pomocí Deborah Blouinové pátral v archivech amerického námořnictva a pojišťoven. V knize “The Bermuda Triangle Mystery: Solved”, vydané v roce 1975, upozornil, že si Berlitz v mnoha případech vymýšlel. Například žádný záchranný člun na lodi Mary Celeste nezůstal, posádka je všechny použila a okna nikdo nezatloukl.
Pátrání pokračuje…
Podle různých internetových a tiskových materiálů zpracoval Pavel Matusek.
Zdroj: http://www.seaplanet.eu/index.php/ocean/zahady/27-zahada-plachetnice-mary-celeste
