Procházíme stále náročnější dobou v našich životech, potažmo našemu životnímu směrování. Pohybujeme se na hraně mezi dvěma světy. Někdo to vnímá, jiný ne….

Každý krok, který uděláme je vzápětí konfrontován s naším uvědoměním toho, v jaké realitě jsme se rozhodli žít. Každý krok mimo sebe se okamžitě projeví na našem emocionálním stavu. V okamžiku stresu, přetížení  či podobného vykolejení z našeho přirozeného stavu jsme odpojeni od zdroje a stáváme se nebezpeční sami sobě, protože velmi snadno podléháme všem klamům a nástrahám matrixu. Proto je nesmírně důležité neuhýbat z toho, co vnitřně cítíme. Nepřizpůsobovat se tomu, co už není na naší cestě. Nechtít se násilně začlenit tam, odkud nás to již mnohokrát vyhodilo. Pro někoho jsou tyto zkoušky již dlouhodobé a zdá se, že nikdy neskončí.

Spousta lidí si nechává po vzoru minulosti otevřená tzv. zadní vrátka, ale to již nefunguje! Musíme se rozhodnout tady a teď! To proto, že jednota potřebuje ryzost opravdového člověka. Ne člověka, který se vědomě nebo nevědomě rozhodl být otrokem i otrokářem sám sobě a sloužit nastavenému systému s výhledem jakési jistoty v budoucnosti. Není již možné hrát dvojí hru! Ale samozřejmě se každý rozhoduje sám za sebe a podle své svobodné volby!

Není větší jistoty než se pustit a nechat vše volně plynout, zhluboka dýchat a snažit se naladit na své srdce… Protože vše co nás nutí k nějaké aktivitě, která není již s námi v souladu, je výsledek našeho starého způsobu myšlení. Opět za tím stojí jen strach a ego. Strach z budoucnosti bez jakékoliv jistoty a dávání vlastní důležitosti roli, kterou jsme se rozhodli hrát.

Mnoho z nás to dovedlo do stavu nečinnosti, který se opět může zdát starým způsobem myšlení špatný. V tomto stavu je však nutné vydržet… Stačí jenom být a stát se vědomým pozorovatelem,  nenechat se už dále vtáhnout do dualitních her. Dojít do stavu přijetí a smíření bez boje a odsuzování … Do stavu, že je nám vše  “jedno” a necháme skrze sebe působit vyšší moc. I k tomuto stavu je třeba dospět vlastním pochopením. Nelze přeskakovat. Stačí vyslat záměr a dělat vše tak, jak jsme vedeni svou vnitřní navigací. Neznamená to se na vše vykašlat a být ke všemu lhostejný, ale vzít  plnou odpovědnost za sebe, své myšlenky i činy.

V okamžiku složení všech postupových zkoušek přijde inspirace ke tvoření pro každého, který již svými postoji a činy v jednotě bude utvářet Novou Zemi.

Jenom pochybnosti o sobě samých nás brzdí.

Jenom víra v naši božskou podstatu a náš vnitřní kompas nás posiluje a pohání vpřed.

http://www.andelebezhranic.estranky.cz/clanky/stav-soucasneho-deni/zadnivratka.html