Nový záchranný fond ESM bude mít téměř neomezené pravomoci, privilegia, jednoduchý zdroj nemalých prostředků… jeho lidé i instituce samotná budou nedotknutelní. Při dnešním stavu ve světě asi netřeba psát o těch, kteří budou případně mít tato privilegia… iluze si nedělám! To vede k otázce: „O co tu skutečně jde?“ 

vlajka-eu-400V předchozím článku jsem poukázal na velmi zvláštní pravomoci, které se týkají osob, majetku, dokumentů organizace nesoucí zkratku ESM. Shrnul bych to slovemnedotknutelnost. Končil jsem myšlenkou, k čemu to všechno má být.

Z úvodní klauzule smlouvy o ESM plyne existence této organizace bez časového mandátu. Předpokládá se snad, že krize nikdy neskončí? Nebo někdo snad věří v to, že Nadřazení jednoho dne uznají, že organizace již není třeba a zruší ji sami a tím se vzdají výsad nedotknutelnosti? Je tu ještě někdo, komu by se výsady líbily? Při dnešním stavu ve světě asi netřeba psát o těch, kteří budou případně mít tato privilegia… iluze si nedělám! Toto společně s dříve uvedeným v předchozím článku mne vede k položení otázky: “O co tu ve skutečnosti jde?“

Aby věc nebyla tak vzdálena běžnému životu člověka, zkusme nejprve vztah stát vs. občan, a paralely ESM vs. stát se ukáží lépe. A to vše za stejných podmínek, tj. vláda požívá takových práv jako ESM.

Vláda vs. občan

Život občana běží, až jednoho dne přijde výzva “zaplaťte!“ do 7 dnů na účet vlády XYZ tisíc korun. Co na tom, že ty peníze byly zamýšleny na dovolenou / auto / opravu chaty / úpravy bytu… jsou pryč. A to je případ řekněme těch bonitnějších. Co ti, kteří si berou půjčku na vánoční dárky, dovolenou? Zřejmě si nekoupí letos televizi, o které uvažují už druhý rok, musí vystačit se stávající. A to proto, že aby mohli tak rychle zaplatit, nezbývá jim nic jiného než si peníze půjčit. Rezervu v takové výši nemají. Peníze mizí. Jsou naštvaní, ale co… pro tentokrát… je to poprvé.

Jenže ono se to opakuje. Lidi se začínají ptát proč, chtějí znát důvody a opodstatnění, na základě čeho jim byla znovu doručena výzva “zaplaťte!“

Proč mi to jenom připomíná formu daně? Ovšem takovou, která může přijít kdykoliv a to i vícekrát za rok, v neomezené výši a bez možnosti nějaké soudní obrany…! Vláda nemusí nic ukazovat, zveřejňovat, ale aby lidi příliš neprovokovala, vypracuje dokument, z kterého je zřejmé, že státní pokladna peníze skutečně potřebuje. Nic jiného ani nelze ostatně čekat, je si dobře vědoma ochrany, kterou ji zaručuje ujednání o nedotknutelnosti dokumentů a vlastních prostor. Jak se taková představa líbí?

Dluhy se musí splácet a k tomu ještě úroky. Až nastane okamžik, kdy si člověk řekne, že vzhledem ke svým příjmům (jejich navýšení až na nějaké výjimky není nekonečné, záleží na okolním prostředí, zaměstnanosti apod.) si nemůže již dovolit to či ono, případně se rozhodne prodat něco ze svého majetku, aby snížil či zaplatil své dluhy. Přichází první krok poklesu životní úrovně! Lze to domýšlet dál a dál. Až jednoho dne zkrátka člověka pohltí dluhová past.

ESM vs. stát

Lze si těžko představit, že stát bude držet stranou balík XYZ mld. eur pro případ, že by přišla výzva “zaplaťte!“ I kdyby – dříve nebo později by převládl politický názor použít peníze teď ve prospěch lidu. Zejména třeba před volbami. Tedy splnit lhůtu 7 dnů na zaplacení znamená buď je vzít z něčeho, na co byly připraveny (a bude se stejně řešit později, kde je znovu vzít), anebo si půjčit.

Asi všichni vnímáme, jak ze všech sfér života se ozývají hlasy, že schází peníze – školství, zdravotnictví,doprava, důchody… vláda se snaží hledat peníze, dělá úsporná opatření a vysvětluje lidem, že je to v zájmu zlepšení stavu.

Představme si podobnou situaci, lidé jsou naštvaní, ale výhled, že se snad zlepší alespoň něco, je udržuje v naději. Vláda má vyčleněné peníze pro danou věc, jenže bohužel, výzva “zaplaťte!“ tyto peníze odebere. Nerealizace původního záměru s odůvodněním, že peníze musely být poslány do ESM, voliče neuspokojí. Politici chtějí být opět zvoleni, a tak jim nezbývá než peníze znovu najít či získat zdroje. Co se nabízí z pozice státu?

  1. Půjčka (další zadlužení země),
  2. zvýšení příjmů,
  3. prodej státního majetku.

Půjčka

Zřejmě nejrychlejší a pro občana z krátkodobého pohledu bezbolestný způsob, jeho osobních financí se to přímo nedotkne. Každý dluh s sebou nese náklady ve formě úroků a v čase se z toho stává princip sněhové koule, kdy náklady dluhové služby s každým rokem rostou. Toto je ovšem to, čemu se teď přeci všechny státy brání – další zadlužování nebo alespoň zadlužování nad smluvený roční rámec. Je zřejmé, že tato cesta nemůže vést k ničemu dobrému.

Zvýšení příjmů

Jistě možnost, nejspíše DPH, kde i jeden procentní bod znamená velkou částku. Zvýšení přímých daní je též možné. Nicméně zvyšování daní se politicky hůře vysvětluje voličům. Existuje určitá mez, kam až lze jít.

Dalším způsobem jak získat peníze poplatníků jsou poplatky nejrůznějšího druhu. Vzpomeňme na zdravotnictví – začalo to “symbolickým“ poplatkem a dnes? Nadstandard… noc v nemocnici… kdo provede operaci… a to je jen začátek, protože bariéra přímé platby byla prolomena. Ve hře jsou majetkové daně a zejména nové poplatky za něco, co užíváme dosud zdarma.

Prodej státního majetku

Zajímavé téma – pro občana též na prvý pohled bezbolestný způsob jak naplnit státní kasu. Pod rouškou boje s dalším zadlužením země změní politici dřívější zamítavý postoj. To, co bylo dříve neprodejné, bude pod vlivem okolností možno koupit. Zájemci si budou jistě velmi dobře vědomi ekonomicko-politické situace, za jaké stát nabízí prodej, a tomu přizpůsobí své nabídky. K tomu všudepřítomná korupce, kde jde o velké peníze… Státní majetek se přesune do soukromých rukou, nadnárodních koncernů. Vláda může ztratit výrazný vliv ve strategických oblastech země.

Závěr

Vzhledem k výsadám, které ESM dává její smlouva, vnímám celou tuto organizaci jednoznačně s jiným cílem, než je tvrzeno. Spíš je mi bližší myšlenka cíle přesně opačného. V důsledku zavedení “skupinové viny“ a neschopnosti nechat pocítit nezodpovědné chování na bedrech dotyčného státu dojde ke zhoršení finančního zdraví i těch lepších ekonomik, které sami bez zapojení do ESM měly šanci na udržení stavu fiskálních rozpočtů. Ty, co již problémy mají, se tímto způsobem zachránit nepodaří, jen je to bude držet v zajetí přísných výdajových opatření.

Pod vznešeným závojem ctnostné myšlenky se s přispěním ESM zvýší zadlužení zdravějších zemí. S ohledem na dříve uvedené nejde totiž o nic jiného a nového. Velký dluh v místě A se “řeší“ skrze ESM tak, že vznikne několik nových menších v jiných místech B, C, D… ale v souhrnu o stejné velikosti jako dluh A. Jde o řešení dluhu dluhem!

Dál k tomu nic dalšího snad netřeba dodávat. Otázka, která se nabízí: Proč tedy ESM? Dluh dluhem se řešil už teď. Co je v myšlence ESM tedy nového?

Privilegia, výsady, nedotknutelnost. Stačí si vzpomenout na Slováky a jejich “ochotu“ znovu platit. Škoda, že prvotní odmítnutí nevydrželo. A to je přesně ten důvod – nebezpečí, že se dříve či později najde v nějaké zemi / zemích skupina poslanců, kteří v parlamentu zablokují odeslání peněz. Je zřejmé, že dříve či později bude základní kapitál ESM vyčerpán. Pravomocí ESM k výzvě “zaplaťte!“ se toto nebezpečí schvalování eliminuje.

Ani velmi krátká lhůta 7 dnů k zaplacení není jistě náhodná. Je snad lhůta 7 dnů proto, aby bylo možno případně velmi rychle pomoci nějaké zemi? Takové odůvodnění nemůže obstát. Je těžko představitelné, že by se o “kritickém problému financí“ vědělo v řádu dnů. Kdo pracuje s čísly, výkazy, cashflow, vidí problémy mnohem dříve řádově v měsících.

Proč je tedy asi taková? Protože za tak krátkou dobu lze akorát zaplatit nebo přistoupit na podmínky věřitele, který je ochoten rychle poskytnout půjčku. Kdo bude asi tím věřitelem?! Jistě to znáte, pokud potřebujete rychle peníze, nekoukáte na nějaké to procento navíc, a také se snažíte takovou půjčku rychle splatit. Kde může stát posléze získat najednou větší příjem v relativně krátké době – několika měsíců?

Demokracie

Mnohými opěvovaný model společnosti, kde jsou si lidé rovni, s možností říci svůj názor, bránit svá práva daná ústavou, zákony země – a to slovem i soudní cestou, princip volených zástupců s možností jejich kontroly a odvolání.

Nemusí být člověk velkým znalcem dějin, aby si přibližně pamatoval vývoj společenského zřízení. Počínaje prvobytně pospolnou společností, otrokářský řád, nevolnictví ve feudalismu až po dnešní stav. Každý řád něco charakterizovalo. Vývoj společnosti je nekonečný a nelze si tedy myslet, že forma demokracie je posledním, konečným stupněm. Dříve či později se najde někdo, kdo zatouží věci změnit k lepšímu, nebo opačně. Moc, sláva, peníze je silné fluidum, které dokáže člověka změnit.

Jak demokraticky vypadají pravidla plynoucí ze smlouvy o ESM? (jen namátkou):

  • Majetek ESM požívá naprosté soudní imunity pro jakýkoliv typ soudního procesu
  • Nedotknutelnost veškerých dokumentů ESM
  • Nedotknutelnost veškerých prostor a budov patřící ESM
  • Imunita pro všechny zaměstnance (podobná úrovni diplomatické)

Ať hledám, jak hledám, demokratický prvek nevidím ani jeden, zato znaků charakteristických pro dřívější společenské řády hned několik! Takže k čemu má skutečně ESM sloužit? Její cíl? Záchrana eurozóny to nebude… Splácení dluhu dluhem není řešení, na to stačí selský rozum. Euro-politici nám to ukázali v praxi a výsledek vidíme. Situace se jen zhoršila!

Obsáhlejší shrnutí – konfrontace vyjádření evropských politiků z posledních let k záležitosti Řecka (ve srovnání, co nastalo posléze – opravdu zábavné – doporučuji!), fakta o ESM (pravomoci, hlasování uvnitř, zodpovědnost, (ne)odvolatelnost a další): Video „Zásadní projev Sulíka (SaS) k šílenství zvanému ESM (euroval)“.

Zdroj: http://www.investujeme.cz/zachranny-fond-esm-o-co-tu-skutecne-jde/