Tentokrát si dovolím takovou lehce deníčkovou formu zápisu. Odpusťte mi můj krajní subjektivismus a znevažování tématu… které se ale prostě ani brát vážně nedá. V takovém případě je dobré se alespoň trochu pobavit. Pojďme na to.

Minulý týden jsem v doprovodu jedné své dobré kamarádky a vážené osobnosti české konzervativní scény, která se stejně jako já ráda zasměje opravdu tvrdému bizáru, navštívil akci, kde tedy tím bizárem vůbec, ale vůbec nešetřili. Šlo o na sociálních sítích předem hojně propíranou a kontroverzní přednášku s názvem Queer menstruace. Netušíte, co to je? Já taky ne. Každopádně to pořádala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Což je možná vzhledem k okolnostem posledních měsíců tak trochu zvláštní.

Měsíce se vyrovnávají s naprostou hrůzou, pomalu obnoví výuku, pak do trávníku přes ulici zatlučou do země neadresný šutr, jenž má nějakou volnou asociací upomínat na oběti masové vraždy (když tam nejsou uvedena ani jejich jména, k čemuž jsem zaznamenal kritiku i ze strany rodičů obětí), a poté oznámí konání velkolepé přednášky o mužích, kteří trpí menzes. Těžko tuhle story uchopit konstruktivně. Navíc, kdo by měl ambici to za každou cenu kritizovat? Je to jejich věc. Jen by člověka napadlo, že budou na fakultě přemýšlet o úplně jiných věcech než o queer menstruaci.

Ale od tragédie ke komedii

Jak jsem již říkal, přednášku organizovala FF UK. Ta tak činila v rámci tzv. „měsíce hrdosti“. Prý aby podpořila LGBTQ+ „komunitu“. „Pride Month“ si prý dále klade za cíl „připomínat práva a kulturu sexuálních menšin a upozorňovat na trvající diskriminaci a předsudky vůči LGBTQ+.“ Pozn.: To asi myslí ty předsudky, které v lidech vyvolávají přesně tyhle absolutně pitomé a od reality odtržené akce, které s naprosto drtivou většinou homosexuálů nemají vůbec nic společného, a jen na ně zcela nespravedlivě vrhají špatný stín? Takové předsudky myslí?

Už v pozvánce, která je sama o sobě úžasná, stojí, že je „téma menstruace většinovou společností spojováno se ženstvím a ženskými těly“. (Pozn.: V čem je přesně problém?…) Níže mi bylo odpovězeno následovně: „Realita je taková, že ne všechny ženy menstruují, a ne všichni, kdo menstruují, jsou ženy.“ No… to je logické, že všechny ženy nemenstruují. Třeba osmdesátileté ženy nebo těhotné ženy asi nebudu menstruovat, to dá rozum a nikdo to nikomu nemusí sdělovat, protože by to ani nikoho nenapadlo. Klasický whataboutismus zastírající ten druhý nesmysl, který následuje.

Pojďme si prosím říct, jak moc velká blbost to je. Menstruují totiž jen a pouze ženy. Některé ne, ale vždy a pokaždé jsou to zásadně a definitivně právě ženy. Pouze ženské pohlavní orgány jsou tohoto biologického procesu schopny. Ne, nejsou ho schopny pohlavní orgány mužské, ani nebinární, ani ty další ze stovek variant, podle kterých genderoví experti odvozují tu nikdy nekončící a stále rostoucí množinu pohlaví… – Pokud by tyto orgány třeba jen náhodou neexistovaly, neexistují ani všechna ta pohlaví. Pak tady máme genetiku, anatomii, ale to jsou pro genderisty už asi příliš složité obory. Z přednášky jsme se dozvěděli například to, že „medicína není objektivní věda“.

FENOMÉNY

Což je docela dobrý oslí můstek k tomu obsahu. Ale ještě předtím něco, co pokládám za důležitější. Přednášku totiž provázely některé fenomény, které mě jako člověka, jenž se progresivismem a tou jeho zhoubnou podstatou zabývá stále a do hloubky, zaujaly a nelze je neanalyzovat. Zaprvé, poměrně liduprázdný sál. Jasná indicie potvrzující můj názor, že jsou všechna tahle témata typu „queer menstruace“ pouhou úchylkou pár vybraných lidí a institucí. Běžní lidé, třeba včetně kritiků, se na přednášku ve větším počtu nedostavili. Lidí „zvenka“ (což lze samozřejmě pouze odhadnout) tam bylo maximálně deset. Dohromady pak maximálně třicet posluchačů. V celém sále.

Zadruhé, profil průměrného posluchače v prvních řadách. Častěji dámy. Když mladí muži, tak – řekněme – nestandartně vypadající. Nesympatičtí. Při přesně dvou lehce kritických otázkách ošívající se. Takoví ti lidé, co těmi, kdo nevěří na stovky pohlaví, tak trochu pohrdají. Pestrobarevné barvy vlasů atd., ale to už bych zabíhal někam jinam…

Zatřetí, přednášku si odkroutila, vlastně spíš přečetla z plátna mladistvá přednášející Petra Poncarová – doktorandka na katedře sociologie FF UK, jejíž je současně tajemnicí, určitě veliká akademická kapacita… Po ukončení přednášky se však poněkud vzdálila a z pozadí se vynořil ve své bublině známý profesionální LGBTQ+ aktivista a sociolog Zdeněk Sloboda, kterému jde obhajování podobných nesmyslných konstrukcí velmi dobře. To se mu musí nechat. A o to asi šlo, neznemožnit mladou přednášející vystavením nějakým logickým dotazům. Aktivista Sloboda zde také figuroval – a to se pouze domnívám – jako hlavní strůjce této bombastické akce. Oficiálně pod fakultou a s neznámou přednášející, neoficiálně a jako vždycky je za tím ale pár stále stejných aktivistů.

Začtvrté, jakékoliv nahrávání bylo z neznámých důvodů přísně zakázáno. Proč nechám na vás, ale mým tipem je, že by se mohl stát videozáznam z takovéto akce na rozdíl od mého úmorně dlouhého a ubíjejícího zápisu virálním. Laickou veřejnost by pobavil a ve veřejnosti odborné by se ještě našel někdo, kdo by ty výroky k popukání roznesl na kopytech. To patrně nebylo žádoucí.

OBSAH

Ale k té legračnější části – tedy k obsahu. Můžeme to vzít třeba od terminologie. Velice často se opakovaly výrazy jako „transfóbie“, „nebinární“, „anti-gender ideology diskurz“, „při narození společností přiřazený gender“ (mimino si nemůže vybrat pohlaví, což je asi podle aktivistů potřeba nějak měnit…), furt dokola nějací „hejtři“ nebo třeba „menstruační stigma“, kterým trpí nejvíce samozřejmě „queer menstruující“. Ti mají dokonce dvojí stigma, protože jsou zaprvé menstruující, zadruhé jsou queer…

Z přednášky měl člověk pocit, že tito lidé permanentně bojují o svůj život, protože kvůli stigmatu prý odkládají různé zdravotní prohlídky, a pak jim hrozí třeba rakovina děložního čípku… Což má empatického studenta FF přesvědčit o tom, proč je dobrý nápad uznávat úřední změny pohlaví bez operativního zákroku. Od plné (chirurgické) tranzice prý odrazuje ty, kterých se potenciálně týká, i „50% šance, že se neprobudí z narkózy“. Proto máme tedy asi respektovat ty biologické muže na dámských WC nebo v ženském sportu…

Přednášející Poncarová na menstruaci nahlížela ze „sociologické perspektivy“. Ať už řešila cokoliv, vždy se dostala k tomu nejstrašnějšímu ve společnosti – k muži. To je prý nějaký privilegovaný tvor, protože si například nemusí v pracovní době vyměňovat tampón, když je řidičem tramvaje. Posluchači bylo neustále podsouváno, že je muž jakýmsi strážcem „patriarchátu“, který nechce nic měnit. I proto je prý nálada v Česku „velmi transfobní“. Všechno je tu prostě takové zaseklé, nahnědlé a nikdo nevěří na menstruující muže!! Nechybělo klasické poplakávání nad tím, že společnost od žen jaksi předsudečně „očekává, že budou menstruovat“, budou chtít děti apod.

Nepřítelem číslo dva se stal český jazyk. Ten je podle přednášející problematický, jelikož „vyjadřuje binaritu“. I binarita pohlaví je samozřejmě problém, protože stvrzuje platný „dominantní heteronormativní sociální řád“, kde existují jen muži a ženy.

Problém číslo tři měl téměř planetární rozměry: V podstatě šlo o demonstraci nedostupnosti „pánských menstruačních boxerek“ pro queer menstruující muže z nižších sociálních vrstev.

Menstruační boxerky přímo souvisí s problémem číslo čtyři, který spočívá v omezenosti barevné palety menstruačních potřeb, které prý bývají růžové a fialové (dámy vědí, že to tak není, ale proč se zaobírat pravdou). Právě tyto barvy společnosti vsugerovávají, že je menstruace ženskou záležitostí. Kdyby byly tampóny modré nebo zelené, společnost by okamžitě považovala mužskou menstruaci za nedílnou součást reality a úplně normální věc. Že si genderově korektní přednášející poněkolikáté totálně naběhla, jí vůbec nedošlo. (Odkdy proboha rozdělujeme nějaké barvy na dámské a pánské? Vždyť to je jak ze středověku.) V podstatě touhle neopatrností celou tu genderovou strukturu rozmlátila, protože: Co už je binárnější než dělení na chlapskou modrou a ženskou růžovou?

Podobných bizarností by se našlo víc, ale ještě o něco zajímavější byly dotazy. K těm jsme dospěli hned po slidu s haldou odkazů (které měly asi všechny ty nesmysly o menstruujících mužích atd. prokázat…) a po slidu s fotografií roztomilé kočičky s duhovou vlajkou v tlamičce.

DOTAZY

První dotaz zněl: „Proč své oponenty automaticky označujete za „trolly“ a „hejtry“?“ Chichotavá přednášející odpověděla poněkud zmateně, ale dalo se z toho odvodit, že pro ni prý bylo posledních pár dnů velmi náročných kvůli reakcím na její avizovanou přednášku na sociálních sítích. „Hejtry“ a „trolly“ odůvodnila tím, že byla vystavena útoku, a menstruují prostě nejen ženy, „ať už se to trollům líbí, nebo ne“

K „hejtrům“ a „trollům“ několikrát poznamenala, že jde o „lidi, kteří nemají co ztratit“… Tady mě už poněkolikáté velmi zarazilo to sektářské přesvědčení vážené přednášející. Absolutní přesvědčení o tom, že uvědomělí genderisti jsou teda asi nějací novodobí věrozvěsti pravdy, kterým jde každý den o kejhák, a ti „hejtři“ a „trollové“ jsou v podstatě nedotknutelní. To kdyby řekla pouze namátkou britské filosofce Kathleen Stockové, která musela kvůli protestům proti jejímu výroku, že „transženy nejsou ženy“, opustit univerzitu, kde vyučovala. Kdyby to samé řekla za své výroky pronásledované spisovatelce J. K. Rowlingové a mnohým dalším, kteří přišli pro svůj názor o práci nebo skončili v cele…

Druhý dotaz z publika se týkal toho, proč se téma menstruace odvozuje od nějakého genderu a ne od sexu? Odpověď: „Tím sexem myslíte pohlaví?“ Tázající dovysvětlil, že kdybychom věc vnímali z pohledu biologie a ignorovali tu kulturní nadstavbu, čímž myslel asi nesmyslný výmysl „genderu“, mohlo by to vyřešit spoustu praktických problémů. Tento názor se s úplným pochopením nesetkal a v odpovědi padl jakýsi povzdech o těch českých sexuolozích, kteří v Česku bohužel pořád vycházejí z biologie, zatímco v této přednášce se vychází genderu.

S pochopením se nesetkal ani další účastník debaty, který zprvu avizoval, že šel na přednášku se smíšenými pocity a kritickým očekáváním, ale vlastně byl přesvědčen. Čímž v podstatě vysekl autorům poklonu. Pak ale zadrmolil i nějaká slova mírné kritiky (jejíž doslovný obsah nám bohužel unikl). Spokojené pohledy jeho kolegů vpředu v sále se v tu chvíli proměnily na podezřívavé, pohrdlivé a nakvašené ksichty, které se na mladého muže začaly sborově otáčet. Tento moment bychom mohli s klidem zařadit do sekce pozoruhodných fenoménů akce, protože nejde o nic jiného než o klasické „nedostatečně radikální revolucionáře sežerou revolucionáři radikální až extrémní“.

Věnovat nebo nevěnovat se?

Z přednášky jsme neodcházeli pouze pobavení. Nebyli jsme naštvaní nebo popuzení, k tomu nebyl důvod. Spíš jsme odešli – jak to říci – o něco poučenější. Když se věnujete delší dobu tématům, jako jsou progresivismus, woke aktivismus, neomarxismus, gender ideologie, civilizační úpadek atd., začnete si v jistou chvíli sami říkat, zdali vlastně tak trochu neděláte z komára velblouda. A to zvláště v českých poměrech, kde se tento problém zdál dosud marginálním. Tím sice kvantitavně je, ale o to nepřijatelnější je tolerance agresivního protlačování těchto politik, které absolutně nekorespondují s vůlí lidu.

Poměrně detailně jsme se tímhle zaobírali a shodli jsme se, že je zásadní se těmto tématům nadále věnovat a že jim naopak stále dostatečná pozornost věnována není. To shnilé jádro pudla spočívá v cílech těchto aktivistů. Těmi jsou kompletní ovládnutí práva, využití demokracie k deformaci fungujících společenských norem a vnucení své agendy široké populaci. Chtějí to prostě vnutit nám všem a zneužijí k tomu všechno, co jim tento systém dovoluje.

Dalším úskalím jsou zdroje. Všechny tyto věci platíme my, z našich daní. Pokud jde o přednášku Queer menstruace, platíme jim provoz toho baráku, kde probíhá, platíme personál, platíme vodu, která jim tam teče z kohoutku, platíme elektřinu, bez které by nezapnuli projektor se všemi těmi genderovými moudry… Kdo neposlechne, kdo nezaplatí daň, ze které se zafinancuje fetišistický fesťák Prague Pride, porušuje zákon. Stát tohle nutí daňového poplatníka dotovat. Pod pohrůžkou násilí a vazby. Nikdo by neměl mít problém se sebešílenější přednáškou, pokud by nebyla její šílená a nebezpečná ideologická esence posléze vnucována lidem a hlavně pokud by stát nenutil tyhle věci lidi dotovat.

Takže se o to musíme starat. Luxus „moci se nestarat“ měli před řádkou let i v takové Británii či Spojených státech (čas ukázal, že si pouze mysleli, že se o nějaký „woke“ starat nemusejí). Dneska tam přemýšlejí, kam umístit děti, když jim po jejich školách létají drag queen čarodějnice a jiní groomeři. Nechápou, proč policie zatýká lidi za nevhodné vtipy, včetně karikatur LGBTQ+ symbolů. Proč mají stát skrz naskrz prolezlý progresivistickými parazity. Proč ovládli tito parazité dříve nejlepší univerzity světa. Proč systém umožňuje LGBTQ+ aktivistům šest let tahat po soudech bezúhonného pekaře z Colorada, který slušně z náboženských důvodů odmítne upéct gay páru svatební dort? A tak dále.

Zní to jako groteska, ale už to není taková sranda, když v tom žijete. Tomuhle musíme zabránit. Stále to lze.

https://denik.to/queer-menstruace/