Světové ekonomické fórum (WEF) požaduje, aby světové vlády prosadily zákaz pěstování potravin doma pro širokou veřejnost, aby se údajně snížily „emise“.
Globalistická organizace tvrdí, že doma vypěstované potraviny přispívají ke „změně klimatu“.
WEF tvrdí, že zákaz doma pěstovaných potravin pomůže vládám splnit jejich cíle pro dosažení „čisté nuly“ do roku 2030.
Aby vlády splnily cíle WEF „Net Zero“, musí do roku 2030 drasticky snížit „uhlíkové emise“ a do roku 2050 je zcela eliminovat.
Podle takzvaných „odborníků“, kteří stojí za nedávnou studií WEF, vědci zřejmě zjistili, že „uhlíková stopa“ domácích potravin „ničí planetu“.
V důsledku toho WEF a další globalističtí klimatičtí fanatici nyní požadují, aby vlády zasáhly a zakázaly jednotlivcům pěstovat vlastní potraviny, aby „zachránily planetu“ před „globálním oteplováním“.
Globalisté trvají na tom, že povolení občanům pěstovat si vlastní potraviny by ohrozilo úsilí o dosažení cílů programu „čisté nuly“, jak je diktuje WEF a Organizace spojených národů (OSN).
Výzkum ukázal, že produkce ze zahrady na stůl způsobuje mnohem větší uhlíkovou stopu než konvenční zemědělské postupy, například na venkovských farmách.
Tento výzkum, který provedli vědci z Michiganské univerzity financovaní WEF, byl zveřejněn v časopise Nature Cities.
Studie se zabývala různými typy městských farem a zjišťovala, kolik oxidu uhličitého (CO2) vzniká při pěstování potravin.
Podle studie jedna porce jídla z tradičních farem vytvoří v průměru 0,07 kilogramu (kg) CO2.
Výzkumníci financovaní WEF však tvrdí, že u individuálních městských zahrad je dopad na životní prostředí téměř pětkrát vyšší – 0,34 kg na porci.
První autor studie Jake Hawes uvedl:
„Nejvýznamnějším přispěvatelem k emisím uhlíku v námi zkoumaných městských zemědělských lokalitách byla infrastruktura používaná k pěstování potravin, od vyvýšených záhonů přes zahradní přístřešky až po cesty, do těchto staveb bylo investováno velké množství uhlíku.“
Do studie bylo zařazeno 73 městských zemědělských lokalit po celém světě.
Tyto farmy zahrnovaly některé z nich v Evropě, Spojených státech a Velké Británii.
Výzkumníci uvádějí, že provedli komplexní posouzení životního cyklu infrastruktury, zavlažování a zásobování daného místa.
Hawes a jeho kolegové rozdělili místa městského zemědělství do tří kategorií: individuální nebo rodinné zahrady, včetně pozemků; kolektivní zahrady, jako jsou komunitní zahrady, a větší, komerčně zaměřené městské farmy.
Výzkumníci také zjistili další faktory, které jsou podle nich „nebezpečné“, pokud jde o vliv na údajnou „klimatickou krizi“.
Varovali, že špatně spravovaný kompost a další syntetické vstupy přispívají ke „globálnímu oteplování“.
Dále avizovali, že ovoce je 8,6krát „ekologičtější“ při konvenčním pěstování než ve městě.
Zelenina byla mezitím 5,8krát šetrnější k životnímu prostředí, když byla ponechána na profesionálech, tvrdili.
Podle jejich údajů navíc dvě třetiny „uhlíkové stopy“ na zahradách vytváří samotná zahrada.
Přesto trvají na tom, že by lidé měli být omezeni, pokud jde o pěstování rostlin uvnitř svých domovů, stejně jako o pěstování potravin na zahradách.
Městští zahrádkáři dříve neměli žádné výhrady k ozelenění svých vnitřních prostor.
Jednak se tím snižují obavy z života ve městě a emocionální stres.
Také možnost starat se o rostliny uvnitř svých kanceláří a domovů by mohla být součástí interiérového designu a mírného zlepšení kvality ovzduší.
Klimatičtí alarmisté však obyvatelům měst klid na duši nepřidají.
Podle výzkumníků WEF může být ozelenění vnitřních prostor také spojeno s náklady na ochranu životního prostředí.
Jako příklad uvádějí „emise uhlíku“ z nákladních aut, která přepravují rostliny, plastové květináče a syntetická hnojiva.
Ty se podle nich vyrábějí z ropy a sklizeň půdních složek, jako je rašelina, může „rozrývat pomalu se tvořící stanoviště„.
Susan Pellová, ředitelka americké botanické zahrady ve Washingtonu, D.C., toto tvrzení bagatelizovala.
Pellová tvrdí, že příslušníci široké veřejnosti by měli mít alespoň stále možnost pěstovat rostliny v květináčích doma, i když si je nemohou koupit.
Jen musí vzít v úvahu „ekologickou škodlivost zahradničení v interiéru“, tvrdí.
Tato zpráva přichází v době rostoucí války proti zásobování potravinami, která má údajně bojovat proti „globálnímu oteplování“.
14 velkých amerických měst si stanovilo „cíl“ splnit cíle zelené agendy WEF tím, že do roku 2030 zakážou masné a mléčné výrobky.
Dohoda se rovněž snaží zakázat vlastnictví soukromých automobilů a zavést další omezení veřejných svobod, aby byly splněny cíle WEF „Net Zero“.
Americká města vytvořila koalici nazvanou „C40 Cities Climate Leadership Group“ (C40), která si stanovila „ambiciózní cíl“ splnit cíle WEF do roku 2030.
Pro splnění „cíle“ se města C40 zavázala, že jejich obyvatelé budou dodržovat následující seznam závazných pravidel:
- „0 kg [spotřeby] masa“
- „0 kg [spotřeby] mléčných výrobků“
- „3 nové kusy oblečení na osobu za rok“
- „0 vlastněných soukromých vozidel“
- „1 zpáteční let na krátkou vzdálenost (méně než 1500 km) za 3 roky na osobu“
Zpráva přichází v době, kdy WEF zvyšuje úsilí požadovat po vládách, aby omezily svobody svých občanů.
Členové WEF představili plány na trvalé hromadné očkování široké veřejnosti „každých šest měsíců“.
Během lednového výročního zasedání WEF ve švýcarském Davosu globalisté oznámili plány na půlroční masové očkování „dlouhodobě působícími“ mRNA „vakcínami“.
Plán je údajně součástí snahy o údajné řešení více nemocí.
Během panelových diskusí na zasedání v Davosu členové WEF představili plány na technologicky orientovanou precizní medicínu, „dlouhodobě působící injekční vakcíny“, „klimaticky citlivé“ vakcíny a mRNA terapie pro neinfekční nemoci.
AUTOR: Frank Bergman
Výběr, Překlad, Zpracoval: Michal Svoboda, CZ24.news
