Dávní Inkové, jejich bájný zlatý poklad a tajemná historie zaniklé jihoamerické říše dodnes nedávají spát mnoha dobrodruhům a historikům. Opravdu známe příběh této zvláštní civilizace? Zdá se, že ne. Podle jedné teorie stopy Inků najdeme až v Polsku. A nejsou nijak zanedbatelné. Tamní hrad Niedzica u Krakova by podle legend údajně mohl skrývat tajemství, které by v těchto končinách nikdo nehledal. ENIGMA vás k němu zavede blíž…
Zkáza kdysi mocné říše Inků plíživě začíná zřejmě roku 1528. Tehdy ke břehům neznámé zaoceánské země poprvé přirazí flotila španělských lodí, vedená krutým dobyvatelem Franciscem Pizarrem (asi 1475–1541). Evropané při první cestě nezůstanou dlouho, ale brzy se vrátí a z pověření španělského krále změní zemi k obrazu svému. Když začne dobývání dnešního Peru, tak se Pizarrovi lidé, zaslepení pověstmi o zlatém městě a pokladu Inků, nezastaví před ničím. S popravou posledního plnomocného vládce Atahualpy (asi 1502–1533) je pak s Inckou říší definitivní konec. Atahualpův zdrcený lid se ani nezmůže na odpor a Španělé lstivě přebírají moc nad hlavním městem říše, Cuscem. Věk starobylých Inků končí. Bájné zlaté město ani legendární poklad Inků však dobyvatelé nikdy nenajdou. A nepodaří se to ani nikomu po nich. Přesto se o zlatě zničené civilizace stále mluví. Ztratil se zánikem inckého impéria nadobro klíč k nalezení pokladu, nebo snad bylo ono tajně ukryté bohatství jenom vymyšlené? Všechno je možná úplně jinak, než by se mohlo zdát. Podle jedné z teorií totiž stopy Inků vedou až do Evropy, konkrétně do Polska! Může se právě zde skrývat dosud neodhalené tajemství Inků?
Závěť odhalí tajnou skrýš
V roce 1946 je na polském hradě Niedzica, který se nachází poblíž Krakova, učiněn záhadný objev. Potomek starého polského šlechtického rodu Berzeviczů Anton Benesz zde prý nalézá testament svých předků. Nebylo by na tom nic až tak zvláštního, kdyby však mezi jeho předky nepatřila také incká princezna Umina († asi 1762), jíž přiváží ze svých cest po Jižní Americe polský aristokrat Sebastián Berzeviczy. Tajemný testament datovaný do roku 1797 Benesze dovede až k pečlivě zamaskované hradní skrýši, v níž je pod schody uloženo staré olověné pouzdro s nějakým vzkazem, zapsaným v uzlovém systému nazývaném kipu, který používali staří Inkové k zaznamenávání různých údajů. Kipu je dodnes pro odborníky velkou záhadou – rozluštit informaci, již barevné uzlíky skrývají, je totiž mimořádně složité, ne-li takřka nemožné. Ale jak se něco takového vůbec vzalo v Polsku, a proč měl někdo potřebu to tak důmyslně skrývat?
Proč právě Polsko?
Překvapivá spojitost Inků s nepříliš známým hradem v odlehlém Polsku má vzniknout již někdy v polovině 18. století, když mladý Sebastián Berzeviczy podniká výpravu do Peru. Tady se sblíží s místním obyvatelstvem natolik, že se rozhodne zůstat, a dokonce pojme za ženu vysoce postavenou inckou princeznu, se kterou zplodí dceru Uminu. Ta se později stane ženou dalšího člena tamní vladařské rodiny. V roce 1781 však v Jižní Americe vrcholí vzpoura domorodých indiánů proti kolonizátorům ze Španělska a následují kruté represe. Berzeviczyho rodina je nucena uprchnout do Evropy. Jejich cesta směřuje do Polska, ale již v Itálii je španělskými zvědy zjištěna vazba uprchlíků na vládnoucí rod Inků a Uminin manžel je bez milosti zavražděn přímo na ulici. Ohrožená rodina proto musí rychle pokračovat dál,. Cestu jim navíc ztěžuje i to, že Umina má u sebe malého syna, nyní již polovičního sirotka. Přese všechny překážky však nakonec uprchlíci dosáhnou bezpečného azylu v Polsku. Proč však Španělé tak tvrdě pronásledují Berzeviczyho rodinu? Spekuluje se, že Umina a její manžel u sebe možná mají mapu, nebo snad nějaké indicie vedoucí k pokladu Inků!
Co přinesli poslové?
Uminu mají po smrti tehdy vládnoucího Inky Tupaca Amarua II. (1742–1781) v Polsku údajně vyhledat poslové až z její daleké domoviny a oznámit jí, že po skonu vládce by měl trůn přebrat její zavražděný manžel. Vzhledem k okolnostem se však má ona jako poslední dědička ujmout povinností. Při té příležitosti má princezna obdržet jakési důležité incké dokumenty. Je to jenom pouhá legenda, nebo se skutečně kdosi z Jižní Ameriky vypravil až do Polska, aby za každou cenu dostál tradici svého národa? A byli by vůbec Inkové ve své nezáviděníhodné situaci ochotni zabývat se ženou zesnulého následníka trůnu, která odešla prakticky na druhý konec světa?
Šifrovaný vzkaz
Nález dokumentu na Niedzici se ve světle tohoto příběhu jeví úplně jinak. Mělo být pouzdro s tajemným vzkazem poselstvím, jež Umina zanechala na hradě pro budoucí generace? Jakou zprávu záhadné uzlové písmo skrývá? Po objevení kipu je nález převezen do Krakova, odtud však údajně beze stopy mizí a nikdo netuší, kde je mu konec! Nedlouho po jeho odcizení je však v Peru zaznamenána podezřele intenzivní aktivita některých expedic, které vyrazily do těžko přístupných míst k jezeru Titicaca, aby tu hledaly zlato Inků. Mohou mít tyto události vzájemnou spojitost, nebo jde jen o shodu náhod? Není vyloučeno, že zmizelý text mohl někdo rozluštit a využít informace, které skrývá. Obsahovala snad tato šifrovaná zpráva skutečně indicie vedoucí k inckému pokladu? Důvěryhodnost objeveného textu je zpochybněna skeptiky, kteří upozorňují na fakt, že jen několik dní před objevením dokumentu na Niedzici byl z jihoamerického oddělení Národopisného muzea odcizen podobný předmět. Ne však stejný. Jenom náhoda? Nebo tato podivná skutečnost naznačuje, že by mohlo jít o podvod? Nálezce Anton Benesz hledáním dalších indicií, které by vedly k nalezení odkazu jeho předků, strávil téměř celý život. Nezdá se tedy, že by podváděl.
Důkazy stále chybí
Je možné, že se bájný poklad Inků neskrývá v divokých jihoamerických horách či džunglích, kde jej různí dobrodruzi hledají po celá staletí, ale je ukrytý v nenápadném Polsku? Mezikontinentální přeprava něčeho takového, jako mají být obří hromady zlata, by byla jistě velmi komplikovaná a nebezpečná. Pravděpodobněji se tedy jeví hypotéza, že se na Niedzici nachází jen klíč k zlatému tajemství. Možná nějaká indicie, která dovede objevitele až ke staré skrýši, která stále čeká na to, aby byla odhalena. Důkazy k oběma teoriím chybí a můžeme se tedy jen dohadovat, jak to vlastně ve skutečnosti bylo s inckou princeznou Uminou, která utekla před osudem daleko od domova. Byla ona tím posledním, kdo znal tajemství starobylých Inků? Nebo je snad její tragicky romantický příběh jen legendou? Cesty historie jsou nevyzpytatelné.
Jitka Krulcová
