Máte vážnou chorobu, která nejde vyléčit? Jedno řešení by tu bylo: Nechte se zmrazit. Třeba se za pár let na vaši nemoc najde lék. Kryonika (někdy také hibernace) je způsob uchovávání živých tvorů, kterým současná medicína nedokáže pomoci. Bohužel je zatím nedokáže ani bezpečně rozmrazit. Kdo ale ví, co dovedou lékaři za několik desítek roků?
„Našemu týmu se podařilo úspěšně transplantovat králičí ledviny, které byly předtím zmrazeny na -135 °C,“ prohlašuje v roce 2005 americký profesor Gregory Fahy. Příznivci kryoniky okamžitě zbystřili. Blíží se konečně ta chvíle, kdy se lidé budou nechávat na desítky let zmrazit stejně jako ve sci-fi filmech?
Věčný život, nebo vražda?
Tak jednoduché to ale není. Když strčíte do mrazáku živého člověka, je to vražda. Abyste mohli být kryonizováni, musí vás nejprve prohlásit za mrtvého. Další úskalí se skrývá v technologii. Zmrazit například krev nebo sperma není ještě takový problém, ale celého člověka? To už je trochu obtížnější. Lidské tělo tvoří zhruba ze dvou třetin voda. Ta se při zmrazení mění na ledové krystalky, které však mají o něco větší objem a svými ostrými hranami mohou nevratně poškodit buněčnou tkáň. Můžeme to přirovnat třeba k mraženým jahodám. Když je znovu rozmrazíte, získáte měkkou červenou hmotu, která připomíná čerstvé ovoce jen vzdáleně.
Pomůže nemrznoucí směs?
Řešení našli na konci 90. let 20. století kryobiologové Gregory Fahy a Brian Wowk. Aby se poškození zabránilo, musí mrtvé tělo nejdříve projít procesem vitrifikace, neboli převodnění. A to okamžitě po smrti, dřív než se začne rozkládat. Do tkáně se tedy nejprve napumpují nemrznoucí látky na bázi glycerinu, které zabrání tvoření ledových krystalků. Potom se vitrifikované tělo postupně ochladí až na -79° C, až získá červenou barvu a leskne se jako sklo. A pak už se jen zmrazí na -196 °C a uloží do nádoby s kapalným dusíkem.
Stále to však má jeden háček. Kryonizovaný člověk je pořád dokonale mrtvý a my neznáme způsob, jak jej znovu rozmrazit a přivést k životu. Odpočívá v mrazicím boxu jako v konzervě, k níž teprve musíme najít otvírák. Příznivci kryoniky však věří, že až vědci v budoucnu objeví lék na jejich choroby, naleznou jistě i způsob, kterým jejich tělesnou schránku bezpečně rozmrazí.
Nejdražší lednička
Kryonika není levný špás. Kdo se chce nechat zmrazit, musí nejdříve vytáhnout z kapsy zhruba 150 000 amerických dolarů (necelé 3 miliony korun). Existuje však i levnější program. Cefalická izolace neboli uříznutí a zmrazení samotné hlavy přijde zhruba na polovinu. Na zmrazování lidí si kupodivu nemastí kapsu ani výrobci chladniček, ani nikdo jiný. Například americká společnost Alcor, která si klade za cíl zachránit lidi s nevyléčitelnými chorobami, funguje jako nezisková organizace. Ceny jsou tak vysoké proto, že celý systém je technologicky i energeticky nesmírně náročný a závislý na tekutém dusíku. A s tím souvisí i nejznámější průšvih v dějinách kryoniky.
Z klientů zbylo bahno
Za Chatsworthským skandálem stál muž jménem Robert Nelson. Původním povoláním opravář televizí se podílel na historicky první kryonizaci v roce 1967. Pro experiment se ale nadchl natolik, že se rozhodl založit vlastní mrazicí firmu. Za proceduru si účtoval okolo 40 000 dolarů, což byl tehdy zhruba půlroční výdělek, a během 70. let se u něj nechalo zmrazit hned několik lidí. V červnu 1979 ale do Nelsonova střediska vtrhlo několik novinářů, kteří se dozvěděli, že dodávky kapalného dusíku byly několikrát přerušeny. Reportéři nevěřili vlastním očím a hlavně nosům. Těla pacientů v teple roztála a zkazila se. Ze ctihodných občanů zbyla jen odporně páchnoucí mazlavá černá hmota.
Řešení v nanotechnologiích?
Ani tento neúspěch ale zájemce o posmrtné přestěhování do mrazicího boxu neodradil. Dnes sice ještě kryonizovaného člověka vzkřísit neumíme, na druhou stranu však medicína dělá obrovské pokroky. Rozvinuté nanotechnologie jistě v budoucnu dokážou napravit poškození tkání, způsobené při nitrifikaci, i vyléčit dnešní příčiny úmrtí. Vždyť už americký politik a přírodovědec Benjamin Franklin (1706–1790) zkoušel zmrazovat a rozmrazovat mouchy a dařilo se mu to. Proč by to tedy nemohlo za pár let fungovat i u lidí?
Jiří Krejčík Panorama 21
Kdo čeká na rozmrazení?
Mezi příznivce kryoniky patřil i známý popularizátor LSD, spisovatel Timothy Leary. Nakonec se však rozhodl, že se nechá po smrti spálit. Objevila se však spousta dalších nadšenců. Společnost Alcor má dnes okolo 900 živých a 90 zmrazených členů. Dalších 95 zmrzlíků najdeme v americkém Kryonickém institutu v Michiganu. Lidi mrazí i ve Velké Británii a v Rusku, celkový počet kryonizovaných na světě se tedy pohybuje okolo 250. Nejstarším a zřejmě i nejznámějším kryonizovaným člověkem je asi americký profesor psychologie James Bedford, který v roce 1967 zemřel na rakovinu jater. Na vzkříšení čeká už 43 let a bude čekat i nadále. V šedesátých letech ještě nebyly vitrifikační technologie na takové výši, aby dokázaly ochránit lidské tělo před poškozením ledovými krystaly. I kdyby se tedy vědcům podařilo najít lék na Bedfordovu rakovinu, k životu už jej nejspíš nikdy neprobudí.
