Působit ve vědě a akademické sféře nebo se dokonce stát osobou, která v těchto oblastech vyniká, vyžaduje důkladnou znalost svého oboru. Informovanost, analytické myšlení a bystrost jsou, vzhledem k západnímu vzdělávacímu systému, který je velmi důsledný a orientovaný na detail, některé z hlavních kritérií nezbytných k tomu, aby byl člověk shledán inteligentním.
Nicméně při bližším pohledu na ty nejvýznamnější myslitele a na jejich cesty k úspěchu, se dostáváme k překvapivě odlišnému scénáři.
Dnes pro vás máme pět nejúspěšnějších vědců všech dob, jejichž působení mělo pro lidstvo ohromný přínos. I když spadají do kritérií uvedených výše, byli silně spirituálními lidmi.
1. Albert Einstein
Albert EinsteinZápadní svět jej považuje za nejchytřejšího člověka, který kdy žil. Einstein byl fyzikem, který věnoval celý svůj život snaze pochopit zákony vesmíru. Během jeho bádání se dobral několika významných vědeckých průlomů, které nesou částečnou zodpovědnost za zformování světa do dnešní podoby. V našich učebnicích dějepisu však nenajdeme zmínku o tom, že za své vědecké úspěchy vděčí něčemu doslova nevědeckému.
Einsteinova teorie relativity pomohla objevení a pochopení vzniku černých děr, o čemž si můžete přečíst zde.
„Nejkrásnější zkušenost, jakou můžeme mít, je zkušenost záhady, tajemna. Je to fundamentální cit, který stojí u kolébky pravého umění a pravé vědy. Každý, kdo to nezná a neumí se už divit a žasnout, jako by byl mrtvý a musí mít mdlé oči. Byl to zážitek záhady – i když smíšené se strachem – co zplodilo náboženství. Vědět o existenci něčeho, do čeho nemůžeme proniknout, naše vjemy nejhlubšího důvodu a nejzářivější krásy, které jsou našim myslím přístupné pouze ve svých nejjednodušších formách – je to toto povědomí a tento pocit, co utváří skutečné náboženství; v tomto smyslu a jedině v tomto jsem hluboce nábožný člověk.“
– Albert Einstein, The World as I See It, 1949
2. Issac Newton
Isaac NewtonIssac Newton byl prvním, kdo objevil a popsal zákony pohybu a existenci gravitace. Také rozvinul světonázor o tom, že vesmír funguje jako obrovský mechanický stroj. Na základě těchto faktů byste si mohli myslet, že jeho pohled na svět byl čistě racionální, avšak polovina z deseti miliónů slov, které napsal ve formě poznámek a knih, nese náboženský význam. Věřil, že byl jedním několika lidí, které si vybral Bůh, aby předávali informace z Bible. Duchovno považoval za jedinou cestu k pochopení vesmíru. Další milion slov věnoval metafyzickým spisům o jeho pátrání po nesmrtelnosti a osvícení prostřednictvím kamene mudrců.
„Ateismus působí na člověka natolik nesmyslně a protivně, že jej nikdy nikdo nevyučoval. Mohla by být jen náhoda, že v případě ptáků, zvířat i lidí je pravá strana těla téměř identická se stranou levou (s výjimkou útrob), máme jen dvě oči, dvě uši, nos se dvěma dírkami a pod ním jedna ústa, na ramenou dvě ruce, přední nohy, nebo křídla, dvě nohy vycházející z kyčlí a nic víc? Z čeho vychází tato jednotnost platící pro všechny vnější tvary, když ne z úmyslů jejího autora? Čím to je, že oči všech živých tvorů jsou průhledné na samé dno a jsou tak jediným průhledným článkem organismu tvořeným tvrdým transparentním povrchem, oční čočkou a zornicí uprostřed a vším tak detailně uzpůsobeným k vidění, že žádný člověk není schopen něco podobného vytvořit? Mohla náhoda vědět, že existuje světlo a jeho lom, které zasáhne oči všech bytostí a ony toho využijí ve svůj prospěch? Tyto a jim podobné úvahy vždy udržovaly a budou udržovat lidstvo v přesvědčení, že existuje bytost, která to všechno vytvořila a má vše ve svých rukou, a které je tedy třeba se obávat.“
– Sir Issac Newton, A short Schem of the true Religion
3. Nikola Tesla
Nikola TeslaDíky Teslovi využíváme elektrickou energii na denní bázi a spousta jeho technologií se vyvíjí dodnes. Je považován za jednoho z největších myslitelů, který naprosto předběhl svou dobu. Nicméně i on se intenzivně zajímal o mysticismus, zejména o východní Védské tradice. Velké množství jeho objevů by nemuselo být uskutečněno, kdyby nebylo jeho znalostí o přírodě a energii, kterých nabyl prostřednictvím svých průzkumů.
O Teslových úžasných objevech a vynálezech si můžete přečíst tady.
„Pokud chceme mluvit o člověku, je třeba jej pojmout jako součást lidstva. Tento fakt je třeba přijmout, namísto jeho analyzování pomocí vědeckých metod. Zmíněné vazby nelze vidět, ale můžeme je cítit. Říznu se do prstu a cítím bolest: prst je mojí součástí. Vidím kamarádovo zranění a také mě to bolí: můj přítel a já jsme jeden. A teď vidím zraněného nepřítele, o kterého starost nemám, ale stále mě to trápí. Nedokazuje to snad, že každý z nás je součástí celku? Buddhisté to vyjadřují jedním způsobem, křesťané jiným, ale oba říkají totéž: Všichni jsme jeden.“
– Nikola Tesla, The Problem Of Increasing Human Energy
4. David Bohm
Autor: Původně soubor načetl Karol Langner na projektu Wikipedie v jazyce angličtina – Na Commons přeneseno z en.wikipedia., Attribution, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3037230
Autor: Původně soubor načetl Karol Langner na projektu Wikipedie v jazyce angličtina – Na Commons přeneseno z en.wikipedia., Attribution, Wikipedia Commons
David Bohm je, převážně za jeho pokroky v kvantové mechanice, považován za jednoho z nejschopnějších přírodovědců dvacátého století. Jen hrstka lidí však ví, že i jemu přestaly stačit ortodoxní zákony fyziky. Obrátil se tedy k východním filozofiím a trávil čas s moudrými mysliteli, jako například s Džiddú Krišnamúrtim, aby se dobral lepších odpovědí na jeho otázky.
„Řekl bych, že během mého vědeckého a filozofického působení jsem se nejvíce zabýval pochopením obecné podstaty skutečnosti, zejména vědomím jako komplexním celkem, které nikdy není statické či kompletní, nýbrž se nachází uprostřed nekonečného procesu posunu a rozvoje.“
– David Bohm, Wholeness and the Implicate Order
5. René Descartes
René DescartesOtec moderní vědy a západní filozofie – tak je často přezdíván René Descartes. Nesmírné okouzlení spirituálním a mentálním (dualismus těla a mysli) světem jej inspirovalo k vytvoření přelomových teorií, jež tvoří základy moderního myšlení. U Descartese vše začalo sérií podivných snů, ve kterých mu andělé sdělili, že vesmír lze pochopit pomocí čísel.
„A proto jsem – jakmile jsem byl dost starý na to, abych se vymanil z kontroly svých učitelů – opustil školu. Zjištění, že nemohu získat žádné další znalosti kromě těch, které jsem objevil v sobě nebo vyčetl z knih, mě přimělo strávit své mládí cestováním, návštěvami soudů a armád, poznávám lidí různých povah a postavení, sbíráním zkušeností, testováním sebe sama v situacích, do kterých mě zavedlo štěstí, a ve všem, co se mi připletlo do cesty, jsem hledal užitek.“
– René Descartes, Discourse on the Method of Rightly Conducting one’s Reason and Seeking Truth in the Sciences
Někomu by se mohlo zdát až ironické, že ty nejvýznamnější vědecké osobnosti jsou považovány za inteligentní vzhledem k západním kritériím dneška, ale i k těm starověkým východním, které dávají přednost zkoumání celku před analýzou jednotlivých částí. Je jen náhoda, že tolik obdivuhodných osobností se věnovalo duchovnu i vědě zároveň, nebo nás toto propojení vede k hlubší pravdě o lidstvu? Náš vzdělávací systém je roztříštěný a neucelený a my se vzděláváme v izolaci.
Naše školství a naše společnost zoufale potřebují posun v myšlení směrem k vytvoření mnohem propojenějšího systému idejí, hodnot a životních stylů a k docílení kreativního růstu a intelektuální celistvosti.
Věda versus spiritualita: 5 významných vědců, kteří věřili v jejich propojení
– Zdroj
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.