„City těch, kteří se mnou sdílejí mou bolest, jsou jedinou útěchou, které se mi za těchto smutných okolností dostává,“ píše francouzská královna Marie Antoinetta z pařížského vězení, kam ji uvrhly rozbouřené vlny revoluce. Pár řádků, napsaných v roce 1793 na obyčejném přeloženém papíře, je určeno jejímu švagrovi, hraběti z Artois.
Kam se tyto řádky poděly? Po smrti adresáta, pozdějšího francouzského krále Karla X. (1757–1836), se dostanou do Vatikánu, do tajného archivu. Horliví františkánští bratři, v jejichž kostele byl Karel X. v italsko-slovinské Gorici pohřben, dopis nejspíš pošlou svým nadřízeným do Říma.
Světová civilizace v kostce
Vatikánský tajný archiv nyní poprvé zveřejňuje 100 nejzajímavějších dokumentů ze svých útrob. Jsou k nahlédnutí v Kapitolských muzeích v Římě. Výstava má název Lux in arcana, což znamená „Odhalené tajemství“. Běžní smrtelníci si poprvé mohou prohlédnout dokumenty obrovské historické hodnoty! Jsou mezi nimi kodexy, spisy, svitky, záznamy, rukopisy i pečetě, datované od 8. do 20. století! Týkají se nejen Itálie a Evropy, ale i celé světové civilizace.
Královna ve špinavém trakaři
Kdyby se položily svazky z regálů vedle sebe, vytvořily by řadu dlouhou 85 km (jako cesta z Prahy do Humpolce). „Vystavili jsme dokumenty, které vyprávějí významné příběhy lidí, jež vzbuzují silné emoce,“ říká vatikánský archivář Pier Paolo Piergentili. Takový je i dopis nebohé francouzské královny Marie Antoinetty (1755–1793), podepsaný „Tvoje milující švagrová a sestřenka Marie Antoinetta“. Píše tyto řádky, když se dozví o smrti manžela. Hlava bývalého krále Ludvíka XVI. (1754–1793) skončí pod gilotinou 21. ledna 1793. Deset měsíců poté se naplní i osud jeho choti. Brzy ráno 16. října 1793 je odvezena ve špinavém trakaři pod gilotinu a sťata.
Poroučím svou duši Bohu
„Nyní, Svatý otče, Bůh svolí, kvůli hříchům mým i lidí tohoto nešťastného ostrova, že po 20 letech věznění budu já, jediný katolický dědic anglického a skotského trůnu, uvržena do šatlavy a nakonec odsouzena kacířským parlamentem této země k smrti,“ píše 23. listopadu 1586 skotská královna Marie Stuartovna (1542–1587). Právě se dozví o svém strašném osudu a ještě ten den se rozhodne postěžovat papeži Sixtu V. (1520–1590). V dlouhém dopise, psaném francouzsky, popisuje své dlouholeté utrpení, vyznává náruživě katolickou víru a poroučí svou duši Bohu.
Pomazaná panovnice na špalku
Ale zrada je zrada. Marie Stuartovna je obviněna z účasti na spiknutí proti své sestřence, královně Alžbětě I. (1533–1603). V historii Anglie a Skotska ještě nikdy nebyl panovník „pomazaný Bohem“ poslán na špalek. Alžběta proto váhá s definitivním podpisem rozkazu k popravě déle než dva měsíce. Dne 8. února 1587 vstupuje skotská královna hrdě na popraviště. Kat musí několikrát udeřit sekerou, než se mu podaří oddělit hlavu od trupu.
Zlatá ostruha Mozartovi A které další historické skvosty jsou na výstavě k vidění kromě těchto dopisů? „Odvolávám!“ hlásá zápis soudního procesu, kde byl souzen astronom Galileo Galilei (1564–1642). Raději revoluční názory na vesmír popře, než aby ho církev potupila. Je tu i dopis Michelangela Buonarrotiho (1475–1564) adresovaný Christopheru Spiritsovi, biskupovi z Ceseny. Umělec ho žádá, aby zaplatil mužům, kteří budou hlídat rozestavěný chrám sv. Petra. V dalším dopise oznamuje papež Klement XIV. (1705–1774) W. A. Mozartovi (1756–1791), že mu udělil rytířský řád Zlaté ostruhy.
Pečetě anglických šlechticů Nejstarším vystavovaným dokumentem je formulářová sbírka římských papežů, tzv. Liber Diurnus z konce 8. století. K nejzdobnějším patří privilegium císaře Oty I. Velikého (912–973) z roku 962, psané zlatem na purpurovém pergamenu. Nechybí ani zápisy z procesů inkvizice, jako 60 metrů dlouhý pergamen s 231 výslechy templářů, obviněných z kacířství. Řád templářů byl kvůli tomuto nařčení v roce 1312 zrušen. Rozměrný je i dopis britského parlamentu papeži Klementovi VII. (1478–1534), který naléhá na povolení rozvodu anglického krále Jindřicha VIII. (1491–1547) s katoličkou Kateřinou Aragonskou (1485–1536). Z velkého pergamenu visí jako ozdoba množství pečetí anglických šlechticů.
Vlastimila Dufková
Listiny Svatého stolce
– Vatikánský tajný archiv založil v Apoštolském paláci papež Pavel V. (1552–1621) v roce 1612, kdy byl jmenován kustodem archivu v rámci vatikánské knihovny.
– Archiv zajišťuje zachování veškeré písemné produkce Svatého stolce.
– Až do 19. století byl nepřístupný. K otevření pouze pro badatele došlo v roce 1881.
