Utajované skutečnosti

Existence člověka po smrti

Všichni ti, kteří neustále požadují další a další důkazy, tak stejně nejsou schopni přijmout pravdu ať je jakkoliv průkazná. Jejich požadavky o podání dalších důkazů jsou pouhou výmluvou pro jejich lenivou mysl. Od raného mládí jsme vychováváni ve zdánlivém bezpečí a „jistotě“ matrixového paradigmatu. Mnozí si velmi ochotně osvojili aroganci materialistického světonázoru s jeho pragmatickými argumenty o všemocné hmotě. S posvátnou úctou a často s naivním obdivem pak ještě pohlíží na bizardní chrám „vědy“, ale už jim uniká, že je podepřen velkým množstvím nouzových podpěr.
Materialističtí lékaři odchovaní systémovou filosofií vám na dotaz: co je po smrti, budou tvrdit, že nic. Jenže nejnovější poznatky kvantové fyziky dost přesvědčivě prokazují, že „nic“ vlastně nemůže existovat, protože i „nic“ v rámci Universa má vždy konkrétní a nenulový obsah. Člověk se skládá z hmotného těla a nehmotné složky, která je někdy pojmenovávána jako vědomí. Kvantová fyzika ho interpretuje jako specifickou formu energie, jejíž podstata nám neustále uniká. Tvrzení „vědců“, že po smrti člověka tedy není nic, je jedním z mnoha mylných dogmat materialistické filosofie. Našli se však lékaři, kteří do hloubky zkoumali poměrně častý fenomén návratu vědomí člověka ze stádia klinické smrti. Získali mnoho významných svědectví o existenci vědomí člověka i po smrti a po zániku hmotného těla. Potvrdili tak dávnou pravdu duchovně zaměřených lidí o realitě inkarnace duchovní složky člověka, která je nesmrtelná.
Pokusy o diskreditaci života po smrti jako důsledek duševní poruchy vyvrací tzv. Delpassův efekt. Tento efekt využívá biologické zpětné vazby. Tento profesor pomocí mikroelektroniky a kybernetiky realizoval zařízení, pomocí kterého pacienti naprosto fyzicky zesláblí prostřednictvím tzv. „pohotovostní vlny“, kterou produkuje vědomí a paměťová centra mozku, dokázali z vlastní vůle zapnout lampu, televizor nebo rádio. Jedna pacientka slíbila, že podá signál o existenci svého vědomí po své smrti tak, že zapne televizor. Když po čase pacientka zemřela a objevilo se na EEG vymizení jejich mozkových vln, tedy stav klinické smrti, tak skutečně došlo k zapojení televizoru. Pacientka tímto podala zřetelný signál o své další existenci i po smrti. Od té doby byl Delpassův efekt potvrzen mnohokrát. Vědomí člověka je podstatnou a trvalou součástí lidské bytosti, kdežto hmotné tělo má vymezenou funkci jako dočasný ochranný obal umožňující pobyt určité duchovní entitě na Zemi.
Počátkem 70. let minulého století zahájila americká vláda projekt Montauk, který byl zaměřen na to, jak pomocí technologií ovlivňovat mysl lidí, ovládat nálady a chování davu. V rámci tohoto projektu byl jeden z vědců profesor Cameron ozařován mikrovlným paprskem o frekvenci 710 – 750 MHz. Jeho vzdálenost od ohniska radarové parabolické antény v době pokusu byla přibližně 91m. Poté vědci zjistili, že jeho mozek je z více jak 90% nefunkční. Odumření mozku potvrdily i zkoušky se speciálními barvivy vstříknuté do krve zkoumaného vědce. Lékaři byli ale šokování zjištěním, že přes toto odumření nedošlo k narušení žádné funkce těla ani nebyla narušena či snížena jeho inteligence. Rovněž jeho myšlenkové pochody nezaznamenaly nějakou změnu. Jako jediné vysvětlení byla přijata vědci teze, že funkci hmotného mozku zničeného při experimentech s mikrovlným zářením přejala ta část vědomí Camerona, která má multidimenzionální charakter a nachází se mimo hmotné tělo člověka.