Dneska jsem po dlouhý době prošel nějaký články a narazil jsem na zajímavou větu:
“Trump se tak stal prvním bývalým americkým prezidentem odsouzeným v trestním procesu.”
Tohle je ten typ věty, kterou by lidi neměli jen tak přejít, ale zbystřit a pořádně se nad ní zamyslet. První odsouzenej ex-prezident? Co to znamená? Že nikdy dřív žádnej US ex-prezident nespáchal zločin? To asi těžko, že? Většina z nich patří mezi největší zločince na světě. Ale nějak jsme si zvykli na to, že jsou prostě nad zákonem a americkýho prezidenta nikdy nikdo za nic neodsoudí. Tak jak to, že to tentokrát jde?
Evidentně pravidla jsou trochu jiný, když ten prezident neni tak úplně “jeden z nich”, neboli člen elity NWO. Trump je asi fakt sere a bojí se ho, takže se může stát něco, co se do týhle doby nikdy stát nemohlo. Je úplně vedlejší, čeho se dopustil nebo nedopustil. I kdyby se provinil všim, za co ho odsoudili, tak se to pořád naprosto vymyká zaběhnutejm standardům.
Lidem by teda mělo dojít, že když nikdy žádnej ex-prezident nebyl za svoje četný zločiny odsouzenej, a obvykle po něm ani nikdo nešel, a najednou po jednom jdou, jako kdyby jim šlo všem o život, tak se tu děje něco důležitýho a zásadního, a lidi by se měli zamyslet na tim, v čem je Trump jinej než ti ostatní. Tenhle dvojí metr totiž vypovídá něco o tom, jak ten náš systém funguje a kdo ho opravdu řídí.
Například je evidentní, že předchozí prezidenti se nevyvlíkli z trestů za svoje zločiny tim, že to byli prezidenti. Někdo by si moh myslet, že prezident je prostě mocnej a nikdo na něj nemůže, i když už má prezidentování za sebou. Trumpův příklad ukazuje, že takhle to nefunguje a skutečná moc teda neni u prezidentů (ačkoliv Trump sám rozhodně neni chudej a bezmocnej), ale u někoho jinýho. A jelikož tak, jak je nám americká politika předkládaná, by nikdo mocnější než prezident neměl ani existovat, tak je zjevný, že to ve skutečnosti funguje jinak a skutečná moc je někde ve stínech, mimo zrak veřejnosti.
Je evidentní, že s Trumpem se zachází velice odlišně od toho, jak se zacházelo se všema předchozíma prezidentama, a stejně tak je evidentní, že to musí mít na svědomí někdo, kdo má velkou moc, ale přitom neni veřejně vidět. Kdo má oči a uši a používá je, ten si z toho všeho může vyvodit dalekosáhlý důsledky.
Ve druhym odstavci článku jsem se zasmál další větě:
“Volební tým prezidenta Joea Bidena v reakci na verdikt uvedl, že nikdo nestojí nad zákonem.”
Tak tohle musí bejt snad nejironičtější věta všech dob. Má to snad platit i na rodinu Bidetů, do níž mimo strejdy Joea patří i kriminální expert Hunter? Jen aby se ta věta nevrátila a nekousla Bideta do zadku, jak se tak řiká v Americe.
Zaujala mě ještě další část:
“[Mluvčí Bidenovy volební kampaně Michael Tyler] volby označil za jediný způsob, jak zabránit Trumpovu návratu do Bílého domu.”
Vážně? Takže kdyby volby nebyly, tak by se Trump automaticky dostal zpátky do Bílýho domu? To se mi nějak nezdá. Možná šéf Bidetovy kampaně neni o nic víc při smyslech než Bidet sám.
Další perla:
““Jediný hlas, na kterém záleží, má porota, a porota promluvila,” řekl novinářům po vynesení rozsudku newyorský žalobce Alvin Bragg.””
Slyšíte, otroci? Na vašem hlasu rozhodně nezáleží (samozřejmě kromě toho, až budete volit Bideta, potom jo). Záleží jen na názoru jedný autority, a když autorita rozhodne, tak budete všichni poslouchat a nikdo nebude pochybovat. Jasný? (Jako mentální cvičení si můžete představit, co by ten samej člověk řikal, kdyby porota rozhodla jinak. Vážně, to je důležitý cvičení.)
No, cirkus Země pořád stojí za to.
In other news, blížim se k dokončení hodně dlouhýho článku, takže tak během tejdne (asi) se konečně zase něčeho dočkáte. (Pak budeme pokračovat v psacích prázdninách, takže si to šetřete.)
以上
