Úpadek Německa musíme logicky – dřív či později – díky naší značné ekonomické závislosti pocítit také u nás. To, že se nás zatím tato situace až tak silně nedotýká, je zapříčiněno faktem, že je zde stále levnější pracovní síla.
Německo si samozřejmě může za vše samo. Tamní sebevražedná energetická politika, kombinovaná bruselskými regulacemi a bezbřehým vítáním, které odsává značné sumy ze sociálního systému, musí vést jedině na cestu deindustrializace a postupného úpadku celé země.
Za 20 let si už nikdo ani nevzpomene, že upadající chalífát byla kdysi rozvinutá průmyslová země.
Předpokládám, že stávající statistiky se ještě velmi výrazně zhorší po nástupu Trumpa, který chce evropské firmy přilákat velmi výhodnými pobídkami, levnou energií a nulovými regulacemi.
Lze očekávat, že mnoho firem tak lákavé nabídce neodolá. Hovoří se sice o Trumpových úvahách o tom, že uvalí na země EU 25% clo, ale zatím to nijak oficiálně nepotvrdil.
V případě Kanady a Mexika bylo clo pouze taktikou, jak obě země přimět, aby začaly střežit hranice, čehož již také bylo docíleno. Obě země tedy zřejmě pod žádnými cly nakonec nebudou.
V případě EU zatím není jasné, jaké budou podmínky pro (ne)zavedení cel, ale předpokládám, že namísto cla nakonec Trump zvolí právě výše uvedenou taktiku: zavedení výhodných pobídek pro evropské firmy.
Ví totiž, že se evropské země spolehlivě zničí samy svými bezbřehými regulacemi, Green Dealem, uhlíkovými odpustky a dalšími šílenostmi.
Země EU – v čele s Německem – tedy nebudou žádnou konkurencí…
Německá ekonomika se nadále propadá, přičemž barometr zaměstnanosti Ifo klesl na nejnižší úroveň za čtyři roky, čímž odpovídá koronavirovému minimu z roku 2020. Počet bankrotů mezitím roste dvouciferným tempem
Německá ekonomická krize je definována nedostatkem objednávek, vysokými náklady na pracovní sílu a energie a vysokou regulací, což vedlo společnosti ke snižování počtu zaměstnanců a odkládání náboru, což vedlo k tomu, že mnichovský indikátor Ifo v prosinci klesl na 92,4 poté, co v listopadu dosáhl 93,3.
Použitá data jsou získávána z průzkumu mezi manažery v celém Německu.
„Stále méně společností přijímá zaměstnance,“ řekl Klaus Wohlrabe, který vede průzkumy Ifo. „Naopak podíl firem, které chtějí rušit pracovní místa, se zvyšuje. Téměř všechna odvětví zvažují snížení počtu pracovních míst.“
Nejvíce byl zasažen zejména automobilový průmysl a jeho dodavatelé. Nejedná se však pouze o výrobu. Maloobchodníci také plánují snížit počet zaměstnanců místo najímání.
„Zatímco cestovní ruch nabírá nové zaměstnance, poskytovatelé personálních služeb a pohostinství snižují počet pracovních míst,“ řekl Wohlrabe.
Federální statistický úřad také oznámil, že počet bankrotů nadále roste, přičemž jejich počet v listopadu vyskočil o 12,6 procenta ve srovnání se stejným měsícem loňského roku.
Z údajů vyplývá, že meziroční tempo růstu insolvencí se od června 2023 drží ve dvouciferném rozmezí, přičemž výjimkou byl pouze jeden měsíc, kdy se pohyboval v jednociferných číslech.
Přední ekonomičtí prognostici a dokonce i vláda uznávají, že Německo se bude zmenšovat již druhý rok v řadě.
„Udržitelný hospodářský obrat je zatím v nedohlednu,“ uvádí se v nejnovější měsíční zprávě Spolkového ministerstva hospodářství.
