Západní pokusy zastavit běh dějin nabývají čím dál víc tragikomičtějších rysů.

Říká se, že historie má tendenci se opakovat dvakrát – jednou ve formě tragédie, podruhé ve formě frašky.  Současné geopolitické kotrmelce Západu čím dál více připomínají tragikomedii. Pro západní dějiny je to tragická doba nevyhnutelného chřadnutí a naprostého úpadku. A zároveň vidíme jednoznačně komediální čísla, která tento proces doprovázejí.

Юрий Селиванов: Танго смерти в исполнении голого короля

Abychom se o tom přesvědčili, stačí zhodnotit povahu západní reakce na objektivní změny, které se ve světě odehrávají a sílí. Doslova až do posledních dnů Západ považoval za nejlepší si jich prostě nevšímat a usilovně předstírat, že má vše pod kontrolou. A v celosvětovém měřítku je stále králem.

A pak se v Jižní Africe konal summit BRICS, který Západ arogantně ignoroval, ale který přes noc obrátil celou světovou geopolitiku vzhůru nohama. Najednou se ukázalo, že tato zásadně protizápadní struktura, která zcela záměrně nezapadá do žádných schémat západní globalizace, doslova překypuje bezpočtem národů a států. A zájem je takový, že je nutné omezit tempo vstupu a země se musí postavit do fronty.

Říct, že pro Západ to byl šok a ledová sprcha je málo. Bylo to děsivé odhalení, hrozným okamžikem pravdy, který… jak Západ sebevědomě věřil, nikdy nepřijde.

Ale přišel. A není to západní lidstvo, které velmi jasně demonstrovalo, že je zcela schopné vytvářet globální mezinárodní instituce nejen bez Západu, ale dokonce i proti jeho vůli. A to je víceméně otázka světové moci, která, jak Západ do poslední chvíle věřil, bezvýhradně patří jemu. Nebo alespoň měl právo rozhodující hlasu.

Ale tyto iluze byly okamžitě rozptýleny. A najednou se ukázalo, že západní globalistický král je úplně nahý. K uvědomění této skutečnosti navíc došlo i na samotném Západě, kde kvůli tomu začala jistá forma paniky. A také impulzivní pohyby horečnatého typu.

Ukázalo se, že Západ nemá žádnou promyšlenou strategii, jak na takové okolnosti reagovat. A jediné, co může v takové situaci udělat, je vzrušeně „mávat křídly“ a předstírat, že je aktivní.

Přesně tak lze charakterizovat všechny jeho „předvádění a skoky“, které následovaly po epochálním odhalení summitu BRICS.

Jako z děravého pytle se začaly hrnout iniciativy mající zjevně pomstychtivou příchuť a upřímně řečeno přímočarý záměr přebít efekt jihoafrického geopolitického zlomu.

1. Okamžitě bylo oznámeno rychlé přijetí Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie.

2. To se ale zdálo málo a po pár dnech se rozhodli urychleně přijmout do EU deset zemí najednou s jasným cílem ukázat své „odhodlání“. A to i přes pochybný přínos „kandidátů“ pro EU.

3. Zároveň se Biden zaměřil na Vietnam, aby světu demonstroval, že Západ je pro spojenectví vhodný a dokonce má schopnost rozšiřovat své sféry vlivu, i když jen ve rituální podobě.

4. Stejně rychle se zrodil utkvělý nápad vytvořit Číně „konkurenta“ ve formě jakési alternativy k čínskému projektu „Hedvábná stezka“.

“Spojené státy, Evropská unie, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Izrael, Jordánsko a Indie dokončily práci na historické dohodě o novém ekonomickém koridoru Indie-Střední východ-Evropa,” řekl americký prezident Joe Biden po summitu G20 v Novém Dillí.

Projekt předpokládá investice do námořní a železniční dopravy, což usnadní obchod; dodávky ekologicky čisté energie; pokládání internetových kabelů pro „stabilní, prosperující a integrovaný“ Střední východ.

„Svět se nachází v historickém zlomu. Okamžik, kdy rozhodnutí, která dnes učiníme, ovlivní chod naší budoucnosti – celé naší budoucnosti na desetiletí dopředu,“ dodal Biden. Projekt je jednou z klíčových iniciativ podporovaných Spojenými státy s cílem čelit rostoucímu vlivu Pekingu a vytvořit alternativu k Hedvábné stezce (Jeden pás, jedna cesta) – trase pro dodávky produktů z Číny, píše Axios.

Abychom ocenili „novost“ této myšlenky, stačí říci, že Západ okrádal Indii, a to tím nejnemilosrdnějším způsobem, asi pět set let. A čím může být tento západní „geniální plán“ tak zásadně novým, není příliš jasné. Navíc, jak je vidět, Indii nic nebrání volně obchodovat s celým světem, včetně Západu. Tato „inovace“ zkrátka silně zavání bezprostředním geopolitickým PR samotného Západu, který něčím takovým naléhavě potřebuje za každou cenu „ovlivnit světovou atmosféru“.

5. A konečně „quasi uno fantasia“ tohoto titánského západního úsilí „vtlačit zubní pastu“ zpět do tuby.

Ale i tady se něco pokazilo. Nebo spíše obecně všechno. Putin a Si Ťin-pching prostě na summit G20 nedorazili, což okamžitě snížilo úroveň tohoto setkání. A ti, co se účastnili se nijak nesnažili zalíbit se Západu a podpořit jeho postoj k Ukrajině.

I když, nutno přiznat, že francouzský prezident Macron, kterého právě vyhazují z Afriky, se velmi snažil. Až tak, že naprosto překroutil vše a prezentoval se jako typický západní politik, tedy postava fatálně neznalá objektivní reality.

“NOVÉ DILLÍ (Reuters) Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli řekl, že deklarace G20 není vítězstvím Ruska. G20, která byla založena, aby se zabývala spíše mezinárodními ekonomickými než politickými otázkami, není nutně místem, kde lze očekávat diplomatický pokrok ve válce na Ukrajině.

Dodal ale, že prohlášení lídrů G20 na víkendovém setkání nebylo diplomatickým vítězstvím Ruska, které se ocitlo izolováno od summitu.

Sobotní prohlášení Rusko za konflikt na Ukrajině neodsoudilo, ale zdůraznilo lidské utrpení způsobené násilím a vyzvalo všechny státy, aby nepoužívaly sílu k zabírání území.

„Tato skupina G20 opět potvrzuje ruskou izolaci. Dnes drtivá většina členů G20 odsuzuje válku na Ukrajině a její důsledky,“ řekl Macron na tiskové konferenci po závěrečném ceremoniálu summitu.

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 zabila desítky tisíc lidí, miliony lidí vysídlila a způsobila ekonomické otřesy po celém světě. Moskva však akci označila za „zvláštní vojenskou operaci“ a popírá, že by se dopustila jakýchkoli zvěrstev,“ uvádí Reuters.

Tento Macronův projev je možná nejnázornější ilustrací tragikomické situace, v níž se současný Západ nachází.

Prezident Francie, země, která je v těchto dnech potupně vyháněna z Afriky, mluvil o jakési „izolaci“ Ruska!  V situaci kdy BRICS, kde hraje hlavní roli Moskva, zažívá období triumfální expanze.

Pokud jde o Macronovy mantry o „nevítězství“ Ruska na summitu G20, jde o něco zcela freudovského.

To není těžké ověřit při přečtení textu závěrečné deklarace tohoto summitu v části, kde se hovoří o Ukrajině:

„V průběhu diskuse o ukrajinské krizi měly země G20 různé názory a hodnocení situace, jak vyplývá z prohlášení zemí G20. „Zdůraznili jsme lidské utrpení a další negativní dopady války na Ukrajině na globální potravinovou a energetickou bezpečnost, dodavatelské řetězce, makrofinanční stabilitu, inflaci a hospodářský růst, které zkomplikovaly politické prostředí pro země, zejména rozvojové a nejméně rozvinuté země, které se stále vzpamatovávají z krize… Byly různé pohledy a hodnocení situace,“ píše se v prohlášení.

I přes nepřítomnost prezidenta Ruské federace a Čínské lidové republiky na této akci, usnesení summitu G20 v této otázce je plně v souladu s hlediskem a zájmy Moskvy a Pekingu.

A skutečně vše, co se týká Ukrajiny, je prakticky slovo od slova opsáno z projevů ruského vůdce. I o utrpení lidí z války, která by už dávno skončila, nebýt zásahu Západu. I o porušování svobody světového obchodu, opět vinou Západu.

A pokud by to neodpovídalo rusko-čínskému postoji, pak by konečné usnesení summitu G20 prostě neexistovalo.

Těžko to vnímat jinak než jako symbol postupného předávání pravomocí skutečného vládnutí světa do rukou vůdců BRICS, neboť kromě jejich odlišného názoru nelze na mezinárodních platformách přijímat žádná jiná závazná rozhodnutí.

A to se děje navzdory zoufalým pokusům západního „nahého krále“ dát špatné hře dobrou tvář.

 

 

AUTOR: Jurij Selivanov

ZDROJ

Zpracoval: Janinna/Pokec24