1.část: http://www.knihya.cz/16966/tajne-spolecnosti-a-jejich-moc-ve-20-stoleti-1
Jak již bylo zmíněno, neprocházím následující zprávy, abych Vám nebo někomu jinému způsobil strach, nýbrž abych jednoduše ukázal, co se již beztak stalo. Kdybych tyto věci nezveřejnil, ptali by se mnozí po deseti letech: “A proč nám o tom nikdo něco neřekl, snad bychom proti tomu mohli ještě něco udělat?
No já jsem pouze jeden z celé řady osob, které tuto úlohu převzali, o takovýto událostech podávat zprávu. Jak se například může vzít ze seznamu knihy “Důvěrná sdělení”, objevilo se právě na německém trhu vždy více knih s podobnými tématy, které na takové spolky upozorňují a tím mnou učiněné výroky upevňují a současně také odvracejí pozornost od mé osoby). A nejsem jediný v mém věku, který podává zprávy o Iluminátech. Můj drahý přítel Ananda z Norska, kterému je 25 let, napsal dvě pojednání na to samé téma, o Iluminátech, Bilderbergu a společnících ve vztahu k různým mimozemským rasám. Pořádá velmi známé přednášky o těchto diverzantských společenstvích. A učí k tomu ještě techniku, jak může být aktivováno lidské magnetické pole, aby bylo hmotné. Může měnit matérie. Jiný můj přítel David Summer z Austrálie, kterému je momentálně 30 let, měl v Anglii a Holandsku déle než rok vlastní televizní pořad o Iluminátech, o novém světovém pořádku a o svobodných zednářích. Pořádal až do doby před půl rokem, světově známé přednášky na stejná témata.
Také Christian Opitz ( http://www.cbdb.cz/autor-24960-christian-opitz ) je parádním příkladem pro měnící se vývoj na zemi. Zpracovává právě směry pro výživu a zdravý způsob života, popřípadě co nejideálnější formy výživy pro Homo sapiens a potvrzuje tak nevyvratitelně, že člověk není žádný masožravec. Zkusím znovu na konci této knihy, vysvětlit, že není žádný důvod, pro strach, nebo snad paranoické chování. Nýbrž to, že všechno je pouze součástí mnohem vyšších kosmických plánů. Přesto, aby se v tom mohl vůbec vyznat, musí každý jedinec přestat být “adekvátní”. Musí odhodit příliš úzký obraz současného světa a začít s otevřenýma očima, nově přijímat pravdu. Ale pro tento okamžik již dost. Začněme! Přesto zkusme začít nejdříve s lehkým tabákem, abyste se “zahřáli”, než dojde k tomu správnému nasazení!
“Jan van Helsing” je pseudonym. Proč jej používáte a proč právě “Van Helsing”?
No, touto otázkou jste se trefil hned dvakrát. Musím ale začít trochu ze široka. Také bych chtěl využít tuto příležitost, abych čtenářům zprostředkoval hlubší pochopení toho, jak myslím. Z jakého pohledu se dívám na svět a na základě jakého “duševního pozadí” zpracovávám politická a také magická témata. Především Ježíš a také Viktor Chauberger učili, že by se, při poznávání životních zákonů a snaze po porozumění “pořádku života”, měla příroda pouze pozorovat, neboť v ní je všechno jako v otevřené knize. A tak to je. Podívejme se do přírody, tady uvidíme, že život je nezištný, působí obohacujícím způsobem, stále se vyvíjí, kráčí vpřed a nikdy nezůstává stát. Také se nikdy nemůže zastavit (zákon kmitání). A to je také úkol lidí “nikdy se nezastavit” (duševně), nýbrž skrze svoji existenci být “v tom”, obohacovat život, kráčet stále vpřed a jako výsledek této činnosti se stát “pánem polarit”. Život můžeme takzvaně srovnat s hrou a zákonitosti (pravidla) života se pak stanou herními pravidly (zákon kauzality – příčinnosti, zákon afinity, zákon rezonance. Viz poslední kapitola Tajných společností I.).
Vynálezce hry – stvořitel, má moc stanovit zákony, které budou udržovat hru (život) v chodu. A přece poskytuje hráčům volné ruce, aby mohli v této hře postupovat dále vpřed podle vlastního uvážení. Pro zjednodušení bychom si mohli představit fotbalové hřiště. Existuje “vynálezce” fotbalové hry, který stanovil i herní pravidla. Vynálezce jako jediný zná pozadí vzniku hry, proč hru vymyslel a z jakého důvodu stanovil pravidla takovým způsobem, jak je známe dnes. Zprostředkovatelem pořádku – zákonů je rozhodčí, který je vždy neutrální. A potom zde máme hráče a polarity – vítězství nebo prohru. Hráči mají svobodnou volbu, zda budou hrát pomalu nebo rychle, dobře nebo špatně, zda budou předem hodně nebo málo trénovat, dávat hodně nebo málo branek – popřípadě i branky vlastní.
Nyní si představme, že máme mužstvo, které vyhrávalo, které je snad tak dobré, že vyhraje vždy a je snad 50 let neporaženým mistrem Německa. A jsou zde fandové, kteří 50 let toto mužstvo povznáší do nebes a věří, že oni jsou ti nejlepší. Toto mužstvo by mohlo být v této hře velmi silné, ale ještě dlouho nebude mít skutečnou moc. Neboť stačí, aby jen jednou pořádně zapršelo. A hra může být ukončena. Sám neutrální rozhodčí jako zástupce zákonů, který opustí místo bez emocí z výhry nebo porážky, má větší moc. Rozhodčí, to je zákon příčiny a působení (následku) a uděluje hráči, který fauloval, žlutou kartu. Někdy též červenou, kterou může hráče vyloučit z herního pole. Dokonce může hráče, který často fauluje, vyloučit na několik her. Přesto absolutní moc má ten, který hru objevil, který stanovil zákony, který dal rozhodčím povinnosti a ten jediný ví, jaký účel bude hra mít.
Stvoření srovnejme také s vynálezcem počítače. Stvoření – stvořitel sám jediný ví, proč počítač vytvořil a proč funguje tak, jak funguje. Počítač to je zákonitost, pořádek, který umožňuje, aby původně zapsané myšlenky (pomocí klávesnice), pomocí počítače přišly do tiskárny, která myšlenky uvede v realitu tím, že je vytiskne. Je jedno, zda je někdo destruktivní nebo konstruktivní, zda napíše slovo “láska” nebo slovo “nenávist”. A počítač je ten, který vytiskne odpovídající slovo a tím vytvoří realitu. Počítač má, popřípadě JE tou mocí – je to zákonitost, pořádek, ale člověk má tu svobodnou volbu, co s tím udělá nebo co do počítače vloží. Musí jen vědět, že to, co tam vloží, bude také na 100 procent vytištěno. Když se však nedopatřením přepíše, nebo se jednou jen v částečném „uvědomění” upíše (z podvědomí nebo bezvědomí), přesto to bude prostřednictvím počítače vytištěno. Počítači je jedno, zda je slovo zadáno prostřednictvím klávesnice “uvědomění” nebo “nevědomosti”, on je v každém případě vyplní. Tak je to také i v životě. Člověk může být konstruktivní nebo destruktivní, je to vždy zákon kauzality-příčinnosti (zákon příčiny a následku – setby a sklizně), který přetvoří to samostatně vytvořené v jev (v realitu). Je jedno, zda někdo užívá černou nebo bílou magii, neboť používá stejné zákonitosti, aby svou magii nechal uskutečnit.
Proto je mimořádně důležité, zcela vědomě zacházet se svým myšlením a emocemi, neboť ty budou z hlavního počítače – života bez zdráhání, převedeny do naší “REALITY”. Nejdůležitější zásada, kterou tím vyrozumíme z životních zákonů, je: Člověk může život pouze zachovat nebo obohacovat, ale nesmí žádný život brát.
Tím rozlišujeme mezi dvěma typy lidí – „lidé-oběti“ (nevědomí lidé) a “lidé-mistři” (chápající lidé). Toto označení nemá co dělat s rasou nebo národem, protože v každé rase a v každé zemi se dělí lidé na “oběti” a “mistry”- tedy žádná rasa není lepší nebo horší než ostatní. Nevědomí lidé se vidí jako oběti života a chápou se, oddělení od stvořitele od ostatních obyvatel této planety, protože nerozumí zákonitostem života a neobohacují život skrze svou přítomnost, nýbrž si od života berou. To jsou lidé, kteří zabíjí jiné lidi, zabíjí zvířata, a tím spotřebovávají prázdné tělesné schránky. Jsou to lidé, kteří jsou vydáni všanc buď pozitivním nebo negativním silám. Lidé, kteří sbírají majetek a pevně ho drží, kteří přenáší dluhy na ostatní, buďto jako politikové nebo šéfové. Jsou nespokojeni, neboť nechápou, co to je život, co by s ním měli dělat a proč zde vlastně jsou. Žijí v závislosti na jiných lidech, lékařích, teolozích, drogách, počasí, podpoře v nezaměstnanosti, na poměrech
Nejsou “pány své pozice”. Tyto oběti nejsou většinou lidé se špatnou vůlí, nýbrž jsou jen jednoduše nevědomí a nevědoucí, a znečišťují svým nevědoucím myšlením energii naší země a žijí na úkor ostatních (jejich energie a sil). V duševním světě je to stejné jako v materiálním. Existují mnozí lidé, kteří odhazují nevědomě svůj odpad z okna nebo do přírody a jiní, kteří svůj odpad pořádkumilovně zneškodňují a litují znečištění, které vzniká z příčin nevědomosti.
“Lidé – mistři” jdou tam, kam na této planetě putují bohužel jenom nemnozí, “ k obohacovaní” života svojí existencí. Jsou ochotni pomáhat, jsou fér, spravedliví, přátelští, přístupní, suverénní, stojí “ takzvaně nad věcmi”, tedy jsou neutrální. Jsou zprostředkovateli, kteří navazují spojení pomocí lásky, pochopení a vědění, urovnávají hádky – spory a především nikdy neberou život! Tedy lidé, kteří jsou si vědomi síly svého myšlení, představ, činů a tím tedy svého počínání. Základní tendence těchto lidí je chránit život!
Lidé-oběti se vidí jako oběti životních okolností, jsou zajati materialismem, nerozumí přírodním zákonům, bojují proti něčemu, např. satanovi nebo nějakému jinému nesmyslu, neboť se v přírodě, tak jako v životě nevyznají. Mají strach ze smrti, neboť nevědí, co smrt je a co po ní přijde. Je to řada nedůležitých podrobností v životě, díky kterým jim chybí vědomí souvislostí. Lidé – mistři se naproti tomu dívají do přírody otevřenýma očima, vidí, jak působí síly polarity, že není žádné dobro nebo zlo, pouze vzájemné působení polárních sil a ví, jak mohou tyto síly konstruktivně využít pro sebe a jiné. Ještě jednou docela názorně řečeno, lidé oběti jsou oběti působení sil, oběti života. Lidé mistři, jsou vládci sil a ovládají tak i život.
Jeden malý příklad pro takové “mistrovství” nám nabízí pstruzi. Protože příroda využívá ve vodě spirálovitě formovaný vír životní energie, “éteru” nebo “Vril-energie” a protichůdně otáčivou Vortexii (spirálovitě formovaným vírem energie), proto zde nalézáme i příklad z přírody, kdy je zrušena gravitace. Vnější vír táhne k patě víru a vnitřní působí směrem vzhůru. Jako u hurikánu, je to stejný princip. Hurikán táhne věci, které stojí na zemi, proti zákonu gravitace nahoru. Ale objekt v centru hurikánu, “v oku”, v neutrální pozici, je absolutně bez tíže a vznáší se klidně bez otáčení ve vzduchu. Právě tak je to i s víry ve vodě.
Pstruh to ví a využívá toto víření jako takzvaný katapult. Plave na spodním konci víru a skrze takzvanou sílu vnitřního víru se nechá nést. A tím bude bez toho, že by učinil jediný pohyb ploutví, vymrštěn vzhůru proti proudu. Viktor Chauberger studoval tento “fenomén” pstruhů velmi dlouho a ve třetí říši využil tu samou techniku (princip) pro svůj létající talíř, se kterým rovněž zrušil protichůdně rotujícími energetickými poli gravitační sílu. Pilot sedí v neutrálním centru, v oku “disku” a je na působících silách plně nezávislý. Žádný zázrak, pouze čisté pozorování přírodních zákonů.
Jestliže to člověk pochopí, je jasné, že mou naléhavou prosbou není, aby se pěstovala bílá nebo černá magie, nebo se stálo politicky “vpravo” či “ vlevo”, nýbrž být s pomocí poznaných jevů PRVÝ při rozdávání karet, ať se jedná o pozitivní nebo negativní hru. Komunikujíce tak s touto mocí, která vystavěla počítač či stvořila život. Ještě jasněji: je jedno, která politická strana se bere v úvahu, obě užívají vždy ty samé zákony. Politicky vpravo, jako politicky vlevo, myslící lidi obou stran jsou vydáni napospas zákonu gravitace, zákonu příčinnosti, zákonu rezonance, zákonu volného pádu.
V příkladu hurikánu jsou “negativní” a “pozitivní” síly, tedy “táhnoucí” a “tlačící”. A přece je centrum neutrální, mimo polarity. Proto se mi jeví jako jediný logický závěr, že člověk se má spojit silou, která je zákonem příčiny a následku, popřípadě jím byla stvořena. Nebýt ani pozitivní, ani negativní. Pokud si člověk přeje, může to vysvětlit podle jednoho symbolu. Zde se nabízí znaky JIN a YANG.
Je vidět bílou část, která obsahuje černý bod a černou část, která obsahuje bílý bod, všechno uzavřené v jednom kruhu. To znamená, že všechno tmavé má také světlou stranu, popřípadě všechno světlé má také své stinné stránky. Jsou vidět dvě polární síly. Ale kde je zde skryta ta MOC? Moc má kruh, taoisty interpretovaný jako tvoření, který drží polární (odpudivé) síly pohromadě. Kdyby tento kruh, který drží pohromadě polární síly černou a bílou, neexistoval, tyto by se rozpadly, popřípadě by se při prvním pohybu pohybovaly každá někam jinam. Hra by skončila. Kruh je tzv. “třetí moc”. Neutrální pól. Proto by se člověk měl spojit s kruhem a ne s bílou nebo černou plochou.
Jiným příkladem, který může ještě jasněji objasnit princip Iluminátů, by byly mince. Na levé straně vidíme orla, na pravé straně hlavu. Ti, kteří stojí na pravé straně, tvrdí že orel je důležitější symbol mince, ti kteří stojí na pravé straně mince, tvrdí to samé o hlavě. Tupý lid se tedy jen hádá, který symbol mince je lepší, a jen Ilumináti, kteří je vyrazili si za ně něco koupí. Je to tak jednoduché!
Mou naléhavou prosbou a skutkem je, být sjednocený se stvořením, popřípadě s mocí, která umožňuje vytvořit zákony jako učební faktory na zemi, jako zákon o příčině a následku, a která vždy znovu udržuje pohromadě materii (hmotu) a která je stejně tak konstruktivní jako destruktivní. Poněkud srozumitelnější? To je jen menší “backround”, abyste porozuměli, co jsem chtěl říci.
Protože se naše slunce posunulo ve své vejčité rotaci okolo centrálního praslunce (také je nazýváno černým sluncem) před cca 12 900 lety směrem od centrálního praslunce, projevilo se to tak, že se po tisíciletích prodloužil molekulární pohyb nebo-li kmitání (došlo k zeslabení vazeb), a tak se stalo pro manipulativní síly mnohem jednodušším, instalovat struktury moci, které neodpovídají přírodním zákonům. Jednoduše vyjádřeno, život je pohyb a vývoj a existuje díky změně. Přesto však struktury moci, jedno od které hierarchické struktury, zda z církve, politiky, bank, lóží, hospodářství …. pokud jsou strnulé, nepohyblivé a drží se pevně starých forem proviňují se samotnou svojí existencí proti životu. Jak bylo řečeno, bylo pro Ilumináty lehké instalovat jejich mocenské struktury, když se země pohnula co nejdále od centrálního praslunce, tedy do “Kali Yugy” věku, který kmitá v nejdelších kmitech.
Tyto struktury moci nejsou bezpodmínečně zainteresované na tom, aby se život na této planetě pohyboval po volných dráhách, aby bylo vědění volně přístupné nebo byly k dostání takové technologie, které by pomáhaly lidem k větší svobodě a k dalšímu vývoji – např. stroje, energie, znalosti jak putují tachyony nebo elektromagnetické síly v užívaném elektrickém proudu nebo vzducholodě jednotlivě nezávislé na leteckých společnostech nebo program kosmických letů, díky kterému se můžeme dostat k jiným planetám, a tím mít možnost zjistit, co se odehrává na jiných planetách.
Protože já jsem v mé knize popsal působení těch lidí, kteří se pokoušejí znesnadňovat lidstvu na této Zemi další vývoj – slovně “čert přijde z venku” (ha,ha) – vytáhl jsem tyto věci odněkud zespodu a vystoupil pod pseudonymem. Přece by bylo zbytečné, abych to skrýval, protože můj telefon byl odposloucháván, moje pošta otvírána a příkladně moje fotografie říšskoněmeckých UFO zmizely z tiskárny. Když se jeden známý, německé UFO lože, odvážil otevřeně tvrdit na přednáškách, že tyto fotografie jsou falšované, zeptal jsem se, proč si potom nějaký profík dal tu práci, nehlučně se vloupat do tiskárny, aby “falešné” fotografie odcizil. Baloney my friends!
Přirozeně jsem u našich “přátel” známý, protože jsem jednostranně vždy znovu kontaktován agenty různých zpravodajských služeb, kteří by byli rádi, kdybych pro ně pod svým pseudonymem vydal různé informace. Chtějí mě používat jako takzvaný ventil, abych zveřejnil jisté informace, aby oni sami nemuseli riskovat svojí hlavu. Na takových obchodech nemám žádný zájem. Přesto, proč jsem se pojmenoval právě “Jan van Helsing” ? To je dlouhé vyprávění, které zde nemohu uvést celé.
Přinejmenším však chci objasnit, že jsem se od mého nejranějšího dětství (nejen skrze moje spirituální rodiče) zaměstnával vším, co souvisí s tajemstvím okultismu, tedy s tajemnem a vším, co není správně objasněno nebo co je tabu a jako mladistvý jsem se zajímal také o vampýrismus. Co mi dala literatura, jsem spolykal také proto, že můj pokoj nebyl tak docela “prázdný”. V tomto případě se jednalo o přírodní duchy jako elfy nebo jednoduché světelné koule, které tancovaly kolem. Vždy jsem věděl, že nejsem sám, popřípadě že jsem chráněn, a neměl jsem proto také nikdy strach zabývat se takovými tématy jako démonismus, exorcismus, vampýrismus a podobnými.
Již ve 14 letech mi přišel do rukou originál Drákuly od Brama Stokera (Bram Stoker byl svobodný zednář a podobně jako Rudolf Steiner nebo Alister Crowley členem “Golden Dawn” . V tomto čase jsem se sám označoval, k pobavení mých rodičů, za ducha nebo lovce vampýrů. Obstarával jsem si všemožnou výzbroj, jako svěcenou vodu, kterou jsem si poprvé obstaral z vesnického kostela, ale později pod vedením mého otce sám posvětil, právě tak gemmy, nohy druidů atd. Jižtenkrát, když jsem tyto věci vstřebal, přicházel jsem opětovně do spojení s Bramem Stockerem. Tak například můj přítel vyrostl v domě, kde Bram Stoker napsal Drakulu. A každý čtenář tohoto příběhu zná přirozeně také profesora van Helsinga, který loví upíry. Van Helsing loví upíry a ničí je.
V případě tématu mé knihy, tedy Iluminátů, se jedná také o upíry, o vampýry, tedy lidi, kteří nedělají život bohatší, nýbrž život berou a existují na úkor jiných i energeticky. Zdálo se mi velmi vtipné, toto téma převzít. Neboť to, co nemají naši “přátele” rádi, je, když nejsou bráni vážně. Také proto jsou pro vazbu knihy vybrány barvy, které jsou typicky vampýrské (černá, červená a zelená). Ještě více fascinující je pozorovat jak prof. Van Helsing vampýry vyřídí. No, existuje jedna varianta, vrazit vampýrovi do srdce dubový kolík. Ovšem čistší metodou je, zaměstnávat vampýra tak dlouho, dokud nevyjde slunce a pak ho vystavit jeho paprskům. Vampýr se poté rozpadne v prach.
Ilumináti se vlákají v jednom herním aspektu do léčky, ve které se pak sami odkryjí a na základě toho se také “rozpadnou”. Slovo “rozpadnout” má také něco společného se slovem “léčka”. Jak jsem zkusil vyložit již na konci “Tajných společností I.”, nejedná se vlastně o nic problémového a již vůbec o nic, před čím by člověk musel mít strach. Strachem byli úspěšně kontrolováni lidé poslední tisíce let a já strach způsobovat nechci. Přesto se mi zdá více než nutné podat zprávu o našich “drátenících” předtím, než opustí náš svět. O tom jsem přesvědčen. Brzy jim nebude již dáno více času, přesto to však může ještě nějakou chvíli trvat.
Co tím myslím, vysvětlím na příkladu, jak Eskymáci loví vlky. Eskymáci strčí jednu zvířecí krví umazanou dýku držadlem do ledu. Vlk větří krev a začne dýku olizovat. Při tom si pořeže jazyk a začne krvácet. Skrze svou žádostivost po krvi nepozná, že líže vlastní krev a řeže se samozřejmě stále více, až na to konečně vykrvácí. Vlk vykrvácí díky svojí žádostivosti a přesně tak se to stane Iluminátům. Nůž pro Ilumináty je již dlouho připraven a oni ho již dlouho lížou. Odsoudí se sami a nikdo nemusí udělat nic špatného ani prstem, aby se jich zbavil.
Hovoříte vždy znovu o “my”, koho tím míníte?
Vás a sebe! Každého vědoucího člověka. Děti zlatého věku. My jsme jednota – nazývaná zde u nás “život” – jak již bylo řečeno, jsou si někteří lidé své jednoty s životem vědomi a jiní ne. Tyto sebe si vědomé lidi nazývám osobně “dětmi zlatého věku”. V tomto případě nemá slovo “dítě” nic společného se stářím. Každý se rozhoduje sám, zda si zachová otevřenost dítěte a nezapadne tak do “hry”
(také Ježíš říkal:……když nebudete jako děti…..”).
-pokračování-
