Ve své knize “Světelné roky” (“Light Years”, vydalo Atlantic Monthly Press, New York, v roce 1987), odhaluje Gary Kinder svědectví Eduarda “Billy” Meiera ze Švýcarska, který se od hvězdných cestovatelů dověděl, že “oni” jsou z Plejád, vzdálených asi 430 světelných let od Země. Plejády je poměrně blízká a “otevřená” hvězdokupa skládající se ze stovek hvězd. Podle vědců samotné slunce (nebo Sol) a další sousední tělesa obíhají okolo Alcyonu, centrální hvězdy souhvězdí Plejád. Plajády jsou ale velmi mladý systém a je nepravděpodobné, že by se zde vyvinul život, dokonce sami Plajáďané uvádějí, že tato část galaxie není jejich rodným místem. Plejáďané říkají, že jisté planety “přetvořili k obrazu Země”, aby zde mohli žít život mnohem podobnější životu v jejich místě původu, které se v mnohém podobá Zemi a nachází se v souhvězdí Lyry, vzdáleném asi 30 světelných let od sluneční soustavy. Jinak řečeno, přesunuli se ve směru dále od Země. Podle B. Meiera jsou nám Plejáďané velmi podobní, vlastně vypadají takřka jako my, ačkoliv mnozí z nich mají “severský” vzhled – někteří mají blond vlasy, jiní tmavší odstíny. Na jejich planetě Erra, v plejádském systému Taygeta, žije něco přes 500 miliónů Plejáďanů. Podle toho se dá usuzovat, že na této planetě žili relativně krátce, ve srovnání s obyvateli Země, kterých je přes 7 miliard (pozn. Planeta Erra je asi o 10% menší než Země).
Plejáďani uvádějí, že na jejich planetě žijí tvorové typičtí pro Zemi – koně, krávy, králíci, ryby a další. Zdá se velmi pravděpodobné, že původ Lyro-Plejáďanů a obyvatel Země je úzce propojen prostřednictvím starých civilizací. Ve skutečnosti bylo B. Meierovi řečeno, že “jejich” dávný rod se pojí s pradávnými obyvateli Země. Když zvážíme, že Plejáďané přišli původně ze souhvězdí Lyry, které je naší planetě mnohem blíže a vezmeme v potaz neuvěřitelnou podobnost mezi pozemským a lyro-plejádským životem, pak se musíme ptát, jestli samotná Lyra nebyla kdysi původně kolonizována Hav-musuvy nebo jinými kulturami jako byli Mayové, Řekové, Číňané nebo lidé z Východu, kteří podle mnohých zdrojů vlastnili před tisíci let stroje umožňující cestování vzduchem nebo cestování mezi planetami.
Existuje další skupina “mimozemšťanů”, kteří svou identitu odhalili různým svědkům a ti tvrdí, že jsou propojeni s Plejáďany a dávnou Zemí, což zvyšuje pravděpodobnost, že se původ těchto i Plejáďanů zrodil na (pradávné) Zemi, před mnohými tisíciletími. Mohla by být Země semínkem původu, ze kterého povstal veškerý život ve vesmíru?
Podle mnohých informací z channelingu by se nám mohlo zdát, že Země byla původně kolonizována bytostmi z jiných světů. My však máme opačný názor a myslíme si, že mnoho obydlených částí naší galaxie bylo kolonizováno expedicemi, které – podle neoficiálních dějin, byly vyslány ze Země skrytými společnostmi, které během uplynulých třech či čtyř tisíciletí rozvinuly možnost cestování mezi planetami i hvězdami. Druhá strana v tomto “sporu” může určitě poskytnout veškeré důkazy na podporu vlastní teorie, ale my si zde dovolíme využít stejné privilegium. Cítíme, že pokud uvádíme názor, že planeta Země byla prapůvodním semínkem veškerého života v naší galaxii, pak máme povinnost uvést důkazy podporující naši teorii, takže se nebudeme omlouvat za to, že většinu informací obsažené v tomto dokumentu, pravděpodobně všechny, jsme shromáždili za účelem podpoření našeho názoru.
Tuto možnost neuvádíme z nějakých egoistických pohnutek – vyzdvihnout důležitost Země nad všechny jiné “světy”, ale proto, že se zdá být jediným vysvětlením, které spojuje všechny zde uvedené zprávy. Zmíněná “jiná” skupina vesmírných cestovatelů, která je údajně spojená s Plejáďani, pochází z hvězdných systémů Tau Ceti a Epsilon Eridanus, které jsou také systémy orientovanými okolo slunce, jako je ten náš, a jsou nám nejbližší v této části galaxie.
Podle B. Meiera se největší meziplanetární bitva a masový lidský exodus odehrál před mnoha a mnoha lety v systému Lyry. Výsledkem těchto událostí bylo, že velké procento lidských obyvatel bylo donuceno opustit svou planetu a mnoho jejich předků bylo údajně zabito ve válce. Podle našich informací se B. Meier nedověděl, kdo byli útočníci, ale jistý svědek tvrdí, že útočníky v “Lyřanských válkách” nebyl nikdo jiný, než mezihvězdní parazité nám známí pod názvem “šedí”. Někteří lidé, kteří byli uneseni, viděli holografický záznam této meziplanetární války, který “šedí” hrdě ukazovali ve své monstrózní nabubřelosti vyděšeným obětem únosů.
Podle B. Meiera byla výsledkem “Lyřanských válek” skutečnost, že velitel jménem Pleiore vedl masový útěk přeživších uprchlíků ze systému Lyry ve snaze dosáhnout Plejád, Hyjád a Vegy, a kolonizovat je. Někteří svědci dnes zmiňují moderní Vegany, stejně jako Plejáďany. Není jisté, jestli byl systém Tau Ceti kolonizován v důsledku exodu z Lyry a nebo jestli byl obydlen pradávnými pozemšťany z Lyry. Je ovšem zajímavé, že při pohledu na souhvězdí Býka spolu Plejády, Velryba a Eridanus sousedí a rozprostírají se v jedné výseči oblohy. B. Meier se od Plejáďanů dověděl, že jsou součástí skupiny mezihvězdných kolonizátorů a civilizací, které čítají přes 127 miliard lidí. Dalším zajímavým faktem je, že “seveřané” nebo Plejáďané před námi mají asi 3000 let náskok v technologickém vývoji!
(Tato malá vzdálenost na časové lince, když ji srovnáme s vývojem galaxie čítajícím mnoho miliard let, se zdá být velmi neobvyklá, stejně jako fakt, že téměř všechny lidské kultury v této části vesmíru, které kontaktovaly pozemšťany, udávají, že před námi mají jen několik málo tisíc let náskok ve vývoji. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že lidská existence v naší části galaxie vznikla na jediném místě a rychle se rozšířila do jiných systémů, kde se přizpůsobila novým druhům prostředí, zejména poté, kdy se cestování hyper-prostorem stalo realitou.)
Jsou jiné zprávy, které mohou podpořit scénář popsaný výše?
V jarním čísle z roku 1991 časopisu “UFO Journal of Facts” (Box 17206, Tucson, 85701, Arizona) popisuje velmi zajímavě badatel Forest Crawford létající talíř po nehodě, která byla nahlášena bývalým vysoce postaveným zaměstnancem pracujícím pro vládu, o kterém se F. Crawford zmiňuje pouze jako o “Oscarovi“. Ze zřejmých důvodů není uvedeno Oscarovo příjmení. Jeho příběh, který F. Crawford uvádí, je následující:
“… Vajíčka opět postrádala pevnou konzistenci a párek chutnal spíš jako kus mastné gumy než jako vepřové. Poplach mě zachránil před tímto snídaňovým experimentem. Vypravili jsme šest týmů COMPTRAPAC z podmořské jednotky v San Diegu, abychom byli ´vystřeleni do potrubí´. Uložil jsem si do krabičky nějaké šperky a vyšplhal jsem do válce, abych se vydal vstříc neznámému úkolu. Zajímalo mě, co bylo tak důležité, aby nám kvůli tomu zvýšili plat z E-3 na E-6 těsně předtím, než jsme měli odjet a kvůli čemu jsme ani nemohli dojíst snídani.
Když jsem dostal povolení vyrazit, objevil se známý nepříjemný pocit. Když v autě prudce šlápnete na plyn, setrvačnost vás zatlačí do sedadla. Ale když cestujete potrubím, necítíte pohyb, ale víte, že když se dveře otevřou, budete na jiném místě, vzdáleném stovky, možná i tisíce kilometrů. Abych se nějak uklidnil, podíval jsem se do kapsy, jestli jsou tam pořád moje schované hodinky. Zkontroloval jsem čas, abych zjistil, jestli stále fungují. Hodinky jsou v pořádku, tak proč žádné šperky? Snad kvůli elektrickým výbojům?
Jemné břinknutí dveří ve mně znovu vyvolalo pocit napětí. Necítil jsem, že bychom zastavili! Kouknutím na hodinky jsem zjistil, že uběhlo jen 30 minut. Musíme být někde v Kalifornii, Nevadě nebo Arizoně, pomyslel jsem si. Jak jsem vystupoval z kabiny bez oken, uslyšel jsem mumlání armádního policisty: “Hoši od soustružníků…” Naše pověst nás přecházela. Znovu jsem si na sebe bral šperky a mělo přijít moje první překvapení.
Vysoce postavený námořní důstojník z OSS (pozn. Office of Strategic Services – úřad pro strategické nasazení) nás informoval, že nám není dovoleno vycházet na povrch, dokud budeme v Severní Dakotě. Severní Dakota! Většina z nás byla odvedena do velikého hangáru, který byl rychle přestaven na laboratoř. Na těžkých podstavcích uprostřed sálu odpočíval létající stroj ve tvaru talíře. Vedoucí vědecký pracovník nám byl představen jako profesor Bear. Během informativní schůzky a následných diskusí jsem s tímto talentovaným a otevřeným mužem navázal bližší kontakt.
Stroj, který měl kolizi poblíž Phoenixu v Arizoně, byl přepraven na tuto základnu v Severní Dakotě. Vně stroje byla nalezena dvě mimozemská těla, ozářená smrtelnou dávkou radiace. Vzpomněl jsem si na svůj výcvik u OSS, který se týkal zacházení s takovými stroji po kolizi a pamatuju si, jak jsem si říkal: ´Proč se tady trápit, stejně nikdy nebudeme mít možnost být u něčeho tak zajímavého.´ Nejen, že jsem u toho mohl teď být, ale stal jsem se dokonce členem týmu ochrany. Znamenalo to, že až se stroj otevře, půjdu dovnitř první! Je jasné, že by tam neposlali vysoce postaveného důstojníka nebo vedoucího vědeckého pracovníka, aby třeba vpadli do nějaké mimozemské pasti a nebo se nakazili mimozemským virem. Jak jsem tak o tom přemýšlel, moje vyhlídky nebyly moc růžové. Profesor Bear připravil na otevření talíře ultrazvukový generátor a moje obavy zesílily. Koneckonců, kvůli tomu všemu jsem tady. K tomu jsem byl vyškolený.”
– pokračování –
Zdroj: Matrix 2001
