Úryvky z knihy Dzyan
Text tajné nauky, který H. P. B. diktovali tajemní mistři je velmi rozsáhlý, vybral jsem proto téma, které týká vzniku života. Komentář i úvahy ponechám na laskavém čtenáři.
Kniha Dzyan, část druhá, Vznik člověka
I.
Začátek pociťujícího života
1. Lha (anděl), který pohybuje čtvrtým světem (naší zeměkoulí) je sluhou sedmi lhaů (planetárních andělů), kteří se pohybují v kruhu na svých triumfálních vozech kolem svého Pána, jediného Vše-oka našeho světa. Jeho dech dává život sedmi. Dal život prvnímu. To jsou Draci moudrosti.
2. Zem řekla: ,, Pane se zářící tváří (Slunce), můj dům je prázdný. Pošli své syny, aby zalidnili zemi. Poslal jsi sedm synů Pánovi Moudrosti; vidí tě sedmkrát blížeji a cítí tvou přítomnost sedmkrát víc. Zakázal jsi svým služebníků, malým prstencům, aby zachytávali tvoje světloa tvoje teplo a překáželi tvému velkému dobru na jeho cestě. Pošli je nyní svému služebníkovi“.
3. Tu řekl Pán se zářící tváří: ,,Chci ti poslat oheň, když dílo začalo. Pozdvihni svůj hlas k jiným lokám; obrať se k Otci, Pána Lotosu; neboť jeho Synové, tvůj lid jsou pod vládou Otců (Pitri-patiové). Tvoji lidé budou smrtelní. Lidé Pána Moudrosti (Buddhy), ne synové Somy (Měsíce), jsou nesmrtelní. Přestań naříkat. Tvých sedm rouch ti ještě patří. Ještě nejsi připraven, tvoji lidé ještě nejsou zralí“.
4. A po velkém žalu odvrhla (Země) svá tři stará roucha, oděla se sedmi novými a stálu tu ve svém prvním (rouchu).
II.
Příroda se sama bez pomoci shora nestává dokonalou
5. Kolo vířilo třiceti crorami (třicet tisíc let) a stvořilo rupy (tvary); měkké kameny, jež ztvrdli a tvrdé rostliny, které změkly, viditelno z neviditelna, hmyz a malá stvoření. Když tyto tvary trýznily Matku, setřásla je Země ze svých zad. Po třiceti cronách se Země otočila. (Změnil se sklon zemské osy) Ležela na zádech, na straně. Nevolala po Synech Nebe a nežádala Syny Moudrosti. Tvořila ze svých vlastních prsů, stvořila vodní lid (vodnáře), který měl hrozný tvar a byl zlý.
6. (Zem) sama stvořila hrozné a zlé vodnáře. Stvořila je ze zbytků (typů) jiných, z první, druhé a třetí periody. Dhjaniové (andělé) přišli a viděli. Dhjaniové ze žárlivých rodičů (Otec a Matka v Jednom); přišli z bílých (slunečních a měsíčních) oblastí; z obydlí nesmrtelných smrtelníků.
7. (Synové světla) nenašli zalíbení. ,,Naše tělo to není“ (řekli). To nejsou vhodné tvary pro naše bratry z páté (rasy); žádná obydlí pro jeich život. Musí pít čistou, neznečištěnou vodu. Nechte, ať vysušíme vodní tvary.
8. Přišli z plamene, oheň se svými jiskrami, oheň noci a dne. Vysušili nutné množství temné vody; zničili je svou horkostí. Seshora lhaové a ze zdola lhamajové. Zničili dvoj- čtverhrané tvary, porazili kozonohé a psohlavé lidi a lidi s tělem ryby.
9. Matka-moře, velké moře, naříkala. Zdvihla a zmizela v Měsíci, který ji zdvihal a z nějž byla zrozena.
10. Když rupové (stvoření) byli zničení, zůstala Matka-Zem prázdná. Žádala, aby byla vysušena.
III.
Pokusy o stvoření člověka
11. Přišel Pán všech Mistrů. Oddělil od těla vodstvo a to bylo horní nebe, první nebe.
12. Velcí Čohaniové (Mistři), nazývaní Páni Měsíce, jejichž těla byla vzdušná (éterická). ,,Stvořte lidi“, bylo poručeno, lidi podle vašich povah (věrných podob). Dejte jim váš vnitřní tvar; příroda vytvoří vnější těla. Nech jsou mužem a ženou (v jednom) a též Pány Plamene (světla).
13. (Bohové Měsíce) šli do každé jim přikázané oblasti. Bylo jich sedm, každý ve svém okrsku. Páni Plamene však zůstali; nechtěli (se) rozmnožovat.
-pokračování-
Předchozí díl: http://www.knihya.cz/25944/tajemstvi-knihy-dzyan-i
