Archeologové nalezli v jeskyni na jihu Sibiře minimálně 30.000 let staré lidské fosilní pozůstatky.
Kosti, prsty a zuby, zřejmě patří mladé dívce. Nejsou to však pozůstatky neandrtálského ani moderního člověka. Tato neznámá skupina lidí je pojmenována “Denisovan“, po jeskyni, kde byly nalezeny fosílie. Jedná se o skupinu, která pravděpodobně žila v celé Asii. Ačkoli fosilní důkaz se skládá pouze z kostí a zubů, mohla být stanovena DNA sekvence genomu. Vědci byli překvapeni, že objevili nový lidský druh. Některé geny nalezené v pozůstatcích jsou totožné s DNA současných Melanesians.“Nyní se historie stává mnohem komplikovanější,“ říká Richard Green z University of Santa Cruz v Kalifornii. “Místo příběhu, ve kterém se moderní lidé stěhovali z Afriky, a nahradili neandrtálce, se nyní objevilo více skupin, než jsme si původně mysleli.” Neandrtálci a noví Denisované vytváří komplexní obraz o evoluční historii moderního člověka. Vědci tak nevylučují, že se nemohou objevit další “hráči tohoto příběhu”. Nálezy zveřejnil mezinárodní tým vědců v časopise Nature.
Zdroj: Dailygalaxy.com
Nový lidský druh
Londýn – Kosti objevené v jeskyni na Sibiři patřily dosud neznámému lidskému poddruhu, který se smísil s našimi předky. Prozatím se jim říká říká “denisované” podle názvu jeskyně, kde byly jejich ostatky objeveny. Tito lidé žili ve stejné době jako neandrtálci a před přibližně padesáti tisíci lety se smísili i s našili předky. Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo sestavit kompletní genetický profil jednoho z těchto hominidů na základě DNA nalezené v kůstce prstu.
Podle BBC se tak ukázalo, že v době, kdy anatomicky moderní Homo sapiens sapiens opustil Afriku, existovaly přinejmenším čtyři druhy lidí. Víme již o neandrtálcích a trpasličích “hobitech”, kteří žili na indonéském ostrově Flores. Teď k tomuto seznamu musíme přidat i “denisovany”.
Ostatky nalezené v Denisově jeskyni na Sibiři patřily geneticky odlišné skupině lidí, kteří byli vzdáleně spřízněni s neandrtálci, ale poměrně blízce příbuzní s námi. “V Evropě se vyvinul druh raných lidí. Teď se ukázalo, že existoval v západní formě, což byli neandrtálci, a východně formě, což byli denisované,” říká profesor Svante Paabo z lipského Institutu Maxe Plancka. Velmi překvapivé je i zjištění, že se genetické stopy po míšení s denisovany se objevily u obyvatel dnešní Melanésie, tedy na sever a severovýchod od Austrálie. Dnešní melanéská DNA obsahuje 4 až 6 % genetického kódu denisovanů.
Vědci zatím netuší, proč se tito pravěcí lidé smísili právě s těmito populacemi a ne se skupinami žijícími na našem kontinentu. Profesor Chris Stringer z londýnského Muzea přírodních dějin se domnívá, že k míšení mezi druhy možná došlo při letmém kontaktu mezi skupinami. “Mohlo to být třeba jen padesát denisovanů, kteří se smísili s tisícovkou našich předků. To by stačilo na přenos oněch pěti procent archaických genů. Jistý vliv denisované na moderní lidi měli, ale k míšení mohlo dojít opravdu jen málo a vzácně,” dodává profesor Stringer. Nikdo neví, proč tito lidé vymřeli, ale podle profesora Paaba to nejspíš mělo co do činění s moderními lidmi, protože jak tento sibiřský druh, tak neandrtálci mizejí krátce po příchodu Homo sapiens sapiens. “Je fascinující vidět přímé důkazy o tom, že tyto archaické druhy existovaly po našem boku. Posledních pár desítek tisíc let je v našich dějinách naprosto výjimečných tím, že jsme se stali jediným lidským druhem na Zemi,” dodal profesor Paabo. Studie nově zveřejněná v listu Nature navazuje na článek z počátku roku, kde se profesor Paabo a jeho tým zabývali míšením mezi moderními lidmi a neandrtálci v době kolem 60 000 let před naším letopočtem. Studie nově zveřejněná v listu Nature navazuje na článek z počátku roku, kde se profesor Paabo a jeho tým zabývali míšením mezi moderními lidmi a neandrtálci v době kolem 60 000 let před naším letopočtem.
Zdroj: http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/veda/20174-novy-lidsky-druh-vedci-ho-objevili-na-sibiri/
