Dnes slavíme svátek, který má symbolizovat revoluci. Revoluci, při které netekla krev a kromě neexistujícího studenta Šmída při něm nikdo neumřel. Revoluci, která nezvítězila díky barikádám ani díky tisícům obětí, ale také nebyla potlačena nasazením armády či policejních složek. Slavíme svátek revoluce, kterou nerozjezdily tanky, nebyla postavena jediná šibenice a ani jeden zajatý revolucionář neskončil na popravčím dvorku.
Disent požadoval dialog a rovnou dostal moc… Lid požadoval víc svobody a dostal dickensovský kapitalismus… A ano, máme se nejlépe, jak jsme se kdy měli, obzvlášť teď za Fialy je to super a agent Pávek tomu nejlíp rozumí, ale zajímalo by mě, jak bychom se měli, kdybychom si ten dnešní blahobyt nepořídili na tříbilionový dluh… Nebo je to dvojnásobek? Kromě státního dluhu existují i soukromé dluhy a to je také docela pěkná suma. Pěkné domy jsme postavili… pěkné kuchyňské linky v nich máme. I Bavoráček či Jaguár leckde stojí. Že to za leckoho budou splácet ještě děti, o tom se nemluví.
Od začátku není sedmnáctý listopad pro každého. Květiny na Národní třídu se lépe nosí těm, kteří se stali v nové době úspěšnými a mnohem menší důvod k oslavám mají ti, pro které to znamenalo společenský i hospodářský sešup dolů. Těch, kteří mají pocit, že hentoho blahobytu bylo dosaženo na jejich úkor, těch nějak neubývá. SANEP teď udělal velmi zajímavé šetření ze kterého vyplynulo, že polistopadový vývoj se nelíbí dvěma třetinám lidí.
Před patnácti lety byla těch neúspěšných jedna třetina. Ale od té doby se rozjely všechny ty ESG, kdy buď vaše domy zateplíte, nebo vám je seberou (nekecám, přesně takhle to bude vypadat – kdo nezateplí, dostane takové pokuty, že jeho dům bude mít zápornou cenu. Oni se tím netají a normálně o tom mluví v médiích), rozjely se všechny ty moderní kotle, odstřižení od ruského plynu, který sem proudí dál, jen je dražší, zdvojnásobily se ceny potravin a Prouza se nám vysmívá do obličeje, lidé se nemají stydět si žádat o sociální dávky, dnešní vysokoškolák umí méně než kdysi středoškolák a učitelky na základce neumějí pravopis… ale za to jsou uvědomělé, protože jinak si na ně došlápne policie, stejně jako na paní Bednářovou.
Jo v poslední době se neúspěšnými začínají stávat i Tykačové a je jim houby platné, že mají hodně peněz. EU si došlápla i na jejich byznys, protože v něm figuruje uhlí a oheň. A tak chodí po konzervativních kempech a hledají cestu, jak z toho ven.
Svátek, který není pro každého, ten je na houby. Svátek se vyhlašuje a slaví, aby se na něm národ sjednotil. Aby mladí, staří, chudí, bohatí, velcí, malí, měšťáci i vesničani, prostě aby se všichni na chvíli utvrdili ve společném národě, státu i režimu. Aby se potkali na ulicích a řekli si, že tohle mají všichni společné a i když se hádají o výši daní, míru státního vlastnictví či o zdravotní péči, všichni mají úctu před těmito svátečními atributy.
Za pětatřicet let se sedmnáctý listopad svátkem všech nestal.
A jak na to zareagovali strážci odkazu sedmnáctého listopadu? Začali se starat, aby se to změnilo? Pokoušeli se tento odkaz nějak zpřístupnit i těm, kteří v nové době prohrávali a prohrávají? Volali po nápravě nejkřiklavějších problémů?
Ale kdeže, oni začali lustrovat. Začali vytvářet seznamy těch, kteří jsou hodni položit květiny a kteří nejsou. Objevily se samozvané liberální úderky, které některé pugéty vyhazovaly do košů. Objevily se morální majáky, které na některé slavící pískají a vyhánějí je. Přisluhovači komunistů nesmějí… tedy kromě Petra Pavla a Evy Pavlové. Jejich květiny nikdo nevyhodí. Ale běda, když přijde s růžemi Babiš…
Já se vlastně nejvíc divím tomu, že tam Andrej ty kytky furt nosí, i když ho tam nechtějí a nikdy, nikdy, nikdy pro ně nebude přijatelný.
Takhle vypadají ty foltýnovské příkopy v praxi… Vyhodí vám květinu, kterou přinesete na Národní třídu, aby vám ukázali, že vy mezi ně nepatříte… tím pádem nemáte žádná práva a nejste ani lid ani národ. Jste jen svině. Foltýn to nevymyslel, na to je příliš TZLD., to už tady bylo dřív. Jemu to jen řekli na PŠM a on není dostatečně bdělý, aby to mimoděk neprozradil.
Dnešní režim slaví svátek a sám se ještě stará, aby to byl svátek pro co nejméně lidí… K čemu takový svátek je? Stále více k ničemu. S každým člověkem, který ho nechce slavit, ubývá i volič, který ho nechce volit. S každým člověkem, kterému vyhodí kytici, ubývá i člověk, který ho bude bránit.
Kolik lidí ještě dnešní svátek slaví? Tik, tak, tik, tak… Přesně takhle to vypadá, když se pracuje na vlastní zkáze…
AUTOR: Vidlák