Stíny šedé ekonomiky

Trvalá pozornost našeho webu na daňové úniky v aféře Offshore-Leaks (poslední článek zde) nechala prozatím ze zřetele situaci české ekonomiky. Dne 22. 5. zasedali šéfové vlád EU nad situací daňových úniků, praní špinavých peněz a zrušení bankovního tajemství pomocí povinné výměny dat. Evropa se vydala dobrým směrem. Trvalý deficit a špatná ekonomická situace nutí členské státy EU k tomu, aby se zajímaly o gigantické formy daňových úniků.

Princip je jasný a správný. Nesmí se vybírat další daně od těch, kteří je již poctivě platí; nejprve je nutno v zájmu spravedlnosti a v zájmu funkční ekonomiky zatlačit na daňové zloděje.

1. Šedá ekonomika v eurozóně

Dosavadní čísla o daňových únicích a šedé ekonomice v EU odpovídají světovému průměru vyspělých zemí v OECD. Nelegální ekonomika a daňové úniky se podílí na HDP sedmadvacítky z 22,1 %. Úniky odpovídají hodnotě 3,55 biliónů dolarů, což zhruba odpovídá HDP Německa. Největší šedou ekonomiku mají Bulharsko (35 %), Rumunsko (33 %) a Itálie (27 %). Na druhé straně stupnice je Lucembursko a Rakousko s minimálním podílem. Podívejte se na velikost šedé ekonomiky v jednotlivých zemích EU27 (v procentech, rok 2011).

Začarovaný kruh vzniká v momentu, kdy stát nechá daňovým podvodníkům volnou ruku. Pak musí zvýšit daňovou zátěž slušných obyvatel. Ti jsou nuceni utíkat do šedé ekonomiky jako u nás. Další graf ukazuje míru daňových úniků v jednotlivých státech EU.

Pokud by se šedou ekonomiku podařilo ze sta procent převést do oficiální ekonomiky, pak by v šestnácti zemích z evropské sedmadvacítky zmizel rozpočtový deficit. Česko by mezi tyto země patřilo také, ale za této klientelistické politické reprezentace k tomu asi těžko dojde. Objem šedé ekonomiky v Česku činí hrubým odhadem kolem 600 miliard, což je zhruba polovina rozpočtu České republiky na rok 2013. V přepočtu na HDP tvoří 16 procent.

2. Specifikum české šedé ekonomiky

Typický rozhořčený blog ukazuje na špatného viníka, totiž na stát, místo aby ukázal na současnou pravicovou vládu. Slušní podnikatelé v Česku se tedy mají programově realizovat ve sféře šedé ekonomiky. Ta prý netrpí státními byrokraticko-regulačními zásahy a jako jediná prý vyznává tradiční podnikatelské hodnoty a pravidla volného trhu. A tato ekonomika také u nás mohutně roste, tempem kolem 10 % ročně. Autor blogu nabízí z hlediska své logiky jediný přijatelný závěr.

Shrňme české specifikum: slušní podnikatelé odmítají platit zkorumpované elity, kterým omylem říkají “úředníci”. Shrňme jeden začarovaný kruh české vlády:

• Kalousek a Nečas fakticky nevybírají jinou daň než spotřební, což je z hlediska ekonomiky dost šílené. Co tato daň dělá s celým státem, jsme ukázali v článku Kalouskův závod u dna.
• Celá EU pod vlivem politické oligarchie zvyšuje daň z hlavy, tj. nepřímé daně (např. DPH a jiné spotřební daně) a sama sobě snižuje daně přímé, tj. odvod z vlastního kapitálu.
• Citace z blogu ukazuje, jak tyto daně z hlavy (DPH) ničí českou ekonomiku a likvidují legitimitu státu. A černé peníze navíc ničí ekonomické prostředí v zemi a slouží jako zdroj korupce na všech úrovních.

Komu vlastně Kalousek a Nečas slouží? Svým pravicovým voličům jistě ne. Kvalitní české podniky vinou Klausovy privatizace, tunelování, neexistující podpory exportu atd. zkrachovaly a byly odstraněny z trhu. Oligarchie se tedy nalepila na sektor služeb a dalších činností spojených přímo s dojením státního rozpočtu. Tím vznikl v Česku začarovaný kruh zdevastované ekonomiky a také zničené autority státu. Celý systém zdanění v Česku dosáhl absurdity, protože Kalousek kromě DPH téměř žádné jiné daně nevybírá. Šedá ekonomika a masivní daňové úniky jsou logickým důsledkem současné vládní politiky.

Otázka je jasná: Co se děje s vytunelovanými penězi, které byly ukradeny ze státního rozpočtu formou nedanění či daňových úniků? A nezapomeňme, že část z těchto úniků byla již dávno legalizována zákonem.

3. Praní špinavých peněz a korupce v Česku

Web e-republika systematicky ukazuje, jak v Česku vznikl začarovaný kruh reinvestic vytunelovaných peněz, které byly předtím vyprány v daňových rájích. Tento systém “podnikání” na státním zakládá to, čemu říkáme “neo-neokoloniální ekonomika”. Podívejte se na analýzu Koncese – nové pojetí státní správy (17.10.2012) či nedávné tematické číslo nazvané Velká datová loupež (2013-11), starší číslo 2012-43 nazvané Nemocnice v kómatu nebo nedávné číslo nazvané Drábkovo podnikání s sKartou. Princip koncesí ze státního vyniká jednoduchostí.

Politické a ekonomické mafie ovládají stát a jeho prostředky skrze politickou reprezentaci na všech úrovních. Změnou zákonodárství dosáhnou toho, že naše daně se legálně odkloní do systému privátních služeb a podniků, které se tváří jako obecné dobro. Na e-republice tomuto druhu loupeže říkáme “koncesní stát”. Z hlediska šedé ekonomiky pak vzniká následující začarovaný kruh:

• Oligarchie se nalepí na stát formou koncesního podnikání, viz uvedené příklady (Skarta, IZIP, ŘSD tedy dálnice a další).
• Kriminální oligarchie si uplatí politickou reprezentaci, která jejímu podnikání sníží daně a naopak ničí nepromyšlenou daňovou zátěží, jako je např. DPH, vrstvu slušných podnikatelů.
• Stát je tím pádem chudý a proto oseká v rámci nynějšího šetření i základní služby jako je zdravotnictví, školství a sociální zabezpečení. Tím ztratí základní autoritu.
• Stát ze sebe dělá nepřítele občanů a dá slušným podnikatelům důvod, aby přešli do stínové ekonomiky. Viz výše uvedený příklad.
• Vytváří se začarovaný kruh: stát nemá na nic peníze a proto jeho služby přebírá soukromý sektor, což znamená další prostor pro korupci a pro zdražení služeb tam, kde to umožní přirozený monopol (školství, zdravotnictví, atd.).

Představme si, že máte koncesi na státní podnikání a příslušnou zakázku od ministerstva. Pak pokračujete následovně, viz již hotová analýza tohoto webu:

• Zřídíte společnost někde v zahraničí. Nemusí to být vůbec daňový ráj, může to být někde, kde bude firma působit důvěryhodně a kde ji lze rychle zrušit. Typicky třeba Nizozemí (viz graf), ale je i řada jiných zemí, Švýcarsko, Lucembursko, USA atd.
• Jakmile je firma zřízena a obdržíte o tom výpis z rejstříku, necháte jej úředně přeložit do českého jazyka. Pak už stačí pouze dojít do české banky a pro tuto zahraniční firmu zřídit v České republice bankovní účet.
• To vše je zcela v pořádku, ačkoliv se lze pouze pozastavit nad jednoduchostí, s jakou lze v České republice otevřít firemní účet. Například v sousedním Německu už to tak snadné není a o Spojeném království raději nemluvit.
• Nyní, když máte bankovní účet, například pro firmu ABC Ltd., můžete jej používat. A ten vtip je v tom, že když firma ABC Ltd. zanikne, tak firemní účet u banky v České republice funguje dál.
• Peníze z tohoto skrytého účtu se nikdy nikde nedanily a nedaní. Jsou to peníze neexistující zahraniční firmy a lze je výborně použít k uplácení politiků a úředníků formou tzv. “bakšiše”.

Na příkladu úniku přes firmy se sídlem v Nizozemí vidíte sami podíl šedé ekonomiky v českém podnikání, viz studii Přímé zahraniční investice za rok 2010 (ČNB).

Takže jakýkoliv daňový úřad, který má vybírat jinou daň než DPH, má legálně svázané ruce a nemůže daně efektivně vybrat. Kalousek s Nečasem tak ničí stát za aktivního přispění oligarchů ze socdem.

4. Ministerstvo financí nehájí státní zájem

Začněme pozitivně: Finanční analytický útvar MF (FAÚ) v roce 2012 odhalil více podvodů, zajistil miliardu korun. Jenže porovnání zpráv z roku 2011 s těmi z roku 2012 ukazuje klesající aktivitu celého útvaru. Peněz sice zadržel více, ale v ničem nezvrátil trend a slouží jako zástěrka pro Kalouskovu úmyslnou nečinnost.

Kalouskovi finančáci ve skutečnosti jen řeší případy nahlášené odjinud, například ze zahraničí. Ve zprávě nejsou žádná relevantní data ani grafy, které by ukázaly činnost FAÚ. Ovšem tento úřad (přesněji řečeno: odbor MF) nemá žádnou povinnost něco vykazovat veřejnosti. Následující dvě tabulky ukazují nejběžnější způsoby, jak se vyhnout placení daní.

Pokud vás zajímá celková studie o šedé ekonomice v teorii a v praxi, klikněte si na tuto bakalářskou práci.

Kdo absolutně nejedná, je státní správa, tj. Finanční úřady, zejména jejich krajské pobočky a územní pracoviště. Ze zákona mají za povinnost vybírat všechny daně a trestně stíhat neplatiče. Vláda a státní orgány jsou tedy úmyslně nečinné a způsobují faktický rozpad státu.

5. Závěr

Devastace státu začala jako vždy od zavedených politických stran. Bývalý ministr vnitra Ivan Langer alias “Íčko” (ODS) zrušil hned po nástupu do funkce v listopadu 2006 útvar finanční policie (FIPO) přes tzv. reorganizaci. “Jde o politické zadání,” řekl k tomu podle zápisu zástupce šéfa republikové kriminálky Jan Chmelík.

Tím byla ze hry vyřazena policie a přímým důsledkem jsou gigantické podvody s dotacemi EU a nakonec s čímkoliv dalším. Langer a jemu podobní zásadním způsobem zdevastovali autoritu státu.

• Vyřazením policie politikové jako Langer a další oslabili kontrolní činnost státu při nakládání s dotacemi a daněmi.
• Vládní koalice pod Topolánkem a Nečasem tuto pravomoc “převedla” v letech 2006-2012 na státní instituce, které ze zákona nemají potřebné pravomoci pro účinné stíhání deliktů.
• Politicky způsobená dekriminalizace trestné činnosti způsobila, že oligarchičtí a političtí koncesionáři se pustili do gigantického rozkrádání státu spojeného do neo-neokoloniálního systému koncesních výhod.
• Nemyslící média a veřejnost tuto fintu dostatečně neprohlédla a tzv. “Kalouskovi finančáci” neboli zmíněný FAÚ byl pasován na stíhatele podvodů. Nemá k tomu však ani vybavení, ani pravomoc ani potřebné odborné kapacity. Ty naopak měly zničené útvary jako byl (FIPO).

Tím jsme se dostali tam, kde jsme teď.

http://news.e-republika.cz/article1839-Stiny-ede-ekonomiky