Další významnou kulturou starověkého světa je ta, která vznikla v Říši středu, tedy v Číně. Tak trochu tajemná civilizace, jež po dlouhou dobu odmítala kontakt s okolním světem, dosáhla velmi vyspělé úrovně. Vždyť už ve 3. tisíciletí před naším letopočtem Číňané znali papír nebo hedvábí, později svět obohatili třeba o porcelán, knihtisk, kompas, ale třeba i o bankovky, hrací karty, kartáčky na zuby či třeba zdymadla.
Tak jako u jiných starobylých kultur hrála důležitou roli řeka, i v Číně byl vodní tok hlavním hybatelem vývoje. Kolem Žluté řeky (Chuang-Che) začaly první civilizace vzkvétat už v 9. tisíciletí před naším letopočtem, tedy v době, kdy předkové Evropanů ještě honili s oštěpem v ruce divokou zvěří.
Období legend a mýtů
Do doby koncem 3. tisíciletí před naším letopočtem čínští historikové kladou existenci legendární dynastie Sia.
Před ní podle pověstí zemi ovládali tři vznešení vládci a pět císařů. Dynastii Sia měl založit císař Jü, který svou zemi zachránil před potopou. Společně s mýtickým drakem se stal vlastně jakýmsi vodohospodářem, když reguloval koryta řek a vytvářel nové vodní toky. Chtělo by se říci, že současná Čína v jeho díle pokračuje. Přehrada Tři soutěsky je známá po celém světě. Ovšem, už i vládnoucí místa si pomalu začínají uvědomovat, že výstavba tohoto monumentálního díla nebyla nejšťastnějším krokem…
Vraťme se však zpět do doby, kdy nad Čínou ještě zdaleka nezářila rudá hvězda. Existence dynastie Sia dodnes není spolehlivě historicky doložena. Každopádně v době, do které čínské legendy kladou její představitele, se v Číně objevují první města a dynamicky se rozvíjí zemědělství.
Vládci s mocí darovanou nebesy
První skutečně historicky doloženou čínskou dynastií je ta s názvem Šang. Vládla od roku 1600 př. n. l. a záznamy o ní jsou dodnes dochovány třeba na krunýřích želv. Společnost už byla organizovaná a přísně hierarchizovaná. V jejím čele stál král, který byl zároveň i duchovním vůdcem. Další sociální vrstvy tvořila aristokracie, duchovní, úředníci, řemeslníci, zemědělci a nakonec otroci.
Každý další vládce Říše středu se odvolával na tzv. Mandát nebes, který měl znamenat dar moci vládci od Boha. Prvními, kdo využili tohoto principu, byli vládci z dynastie Čou. Ta nejdříve kolem roku 1100 př. n. l. svrhla předchozí rod Šang a poté vládla až do 3. století př. n. l. Stala se tak nejdéle vládnoucí dynastií v čínské historii.
Praktický život především
V éře dynastie Čou se objevují dvě důležité osobnosti, jejichž myšlenky mají na asijskou kulturu vliv do dnešních dnů. Čínský filozof Konfucius (552/551 – 479 př. n. l.) přichází s ideou morální filosofie, humanity a etiky.
Na rozdíl od mnoha křesťanských filozofů Konfucius dával důraz na praktický život, nelze si jej tedy představovat jako myslitele zamčeného někde v komůrce a dumajícího nad všehomírem. Sám se účastnil veřejného života, stal se i ministrem spravedlnosti. Obsadil tedy pozici, která je pro člověka s vysokým morálním kreditem přímo stvořená. Tedy, alespoň by měla být…
Druhým filosofem, jenž výrazně zasáhl do čínských dějin je Lao-´C. Dnes už není jasné, ve kterém období žil, popřípadě zda vůbec existoval. Každopádně, taoismus, který měl vycházet z jeho díla, patří mezi jedno nejrozšířenějších náboženství či spíše filozofickou školu.
Jejím základem je Kniha o Tao a ctnosti: „Lao-c´ pěstoval tao a ctnost. Učil, že člověk se má snažit skrýt a zůstat beze jména. Žil dlouhá léta v království Čou. Když viděl, jak dynastie upadá, opustil zemi. Došel k pomeznímu průsmyku Chan-ku. Strážce průsmyku jej s radostí přijal a řekl: Pane, vidím, že hodláte odejít do ústraní. Nemohl byste předtím sepsat knihu pro mé poučení? Na to sepsal Lao-c´ o dvou dílech, něco přes pět tisíc slov, v němž vyložil zásady své nauky o tao a ctnosti. Pak odešel. Nikdo neví, kde ukončil své dny,“ psal ve 2. století př. n. l. historik S’-ma Čchien.
Doba bojů i rozkvětu
Čouové jsou některými historiky považováni za méně vyspělé než Šangové, vždyť původně to byli nomádi a potulní pastevci, přesto první léta jejich vlády jsou spojena se zlatým věkem v dějinách Číny. Rod Čou si Čínu rozdělil na několik menších provincií, kterým vždy vládl jeden z příslušníků dynastie. Po celém území země se rozvíjí obchod i výroba železa. Číňané už také vesele popíjejí alkohol.
Kolem roku 700 př. n. l. začaly jednotlivé státy, bylo jich až 170, mezi sebou válčit. Toto se nazývá érou Jara a podzimu, název je odvozen od kroniky, kterou editoval Konfucius.
První jednotný stát na území Číny byl založen dynastií Čchin v roce 221 př. n. l., kdy byl vytvořen úřad císaře. Jako první na něj dosedl císař Š’-chuang-ti (v překladu První císař). Kvůli legistické filosofii (slovníček), která způsobila vzpouru, však dynastie u moci nevydržela příliš dlouho a již v roce 206 př. n. l. se k moci dostala dynastie Chan, která poté vládla až do roku 220.
Období vlády dynastie Chan bývá někdy historiky nazýváno jako stříbrný věk čínských dějin. Do popředí se opět vrací umění a konfuciánství se stává hlavní filozofickou školou…
————————————————————————————————————
Drak, tygr, opice…
Čínský kalendář, odvozený od pohybu Měsíce, patří mezi nejstarší známé datovací systémy. První zmínka o čínském kalendáři pochází z roku 2637 před n. l. a dodnes se stále používá v Asii, především v Číně, Taiwanu, Japonsku, Vietnamu a v Koreji. Zahrnuje prvky jak lunárního, tak i solárního kalendáře.
Pro většinu denních činností se dnes v těchto zemích používá gregoriánský kalendář, zatímco čínský kalendář se používá k určení významných svátků, jako je Čínský nový rok.
Čínský zvěrokruh tvoří dvanáct zvířat v následujícím pořadí: krysa, vůl, tygr, zajíc, drak, had, kůň, ovce (nebo koza), opice, kohout, pes a prase.
V současnosti vládne čínskému kalendáři drak, který podle tradičního výkladu přeje realizaci velkolepých plánů a rok v jeho znamení bývá plný radikálních proměn.
Už staří Číňané hleděli ke hvězdám
Před sedmi lety učinili čínští archeologové nebývalý objev. Na nalezišti ve městě Lin-Fen na severozápadě Číny našli cosi, s čímž si zpočátku nevěděli rady. Až detailnější výzkum ukázal, že se jedná o jednu z nejstarších observatoří na světě. Vypadala jako půlkruhová rampa obklopená pilíři, které značily pohyb nebeských těles. Staří čínští astronomové ji využívali již před 4 100 lety.
Stvoření světa Made in China
Biblický příběh stvoření světa je všeobecně známý. I Číňané mají své báje o tom, jak svět vlastně vznikl. Na počátku všeho byl chaos, ze kterého se utvořilo vajíčko. V něm po dobu 18 000 let spal Pchan-Ku. Když se vylíhl, skořápka vejce se rozdělila a vytvořila prostor mezi nebem a zemí. Pchan-Ku byl z prostoru nadšený, ale bál se, že by vše mohlo zaniknout, a tak nebesa podepřel vlastním tělem. Jak rostl, mezera se zvětšovala, až byla taková, že opětné splynutí nehrozilo. Pchan-Ku si chtěl odpočinout a usnul. Ze spánku se již neprobudil. Z jeho těla pak vznikl dnešní svět.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.