Poté, co pod silnými údery Rudé armády, padl Berlín, všichni se zajímali o to, co se stalo s Hitlerem.
Brzy se ve světových médiích objevily zprávy o smrti krvavého diktátora. Zejména britské noviny Daily Express uvedly, že to s potěšením sdělují. Americký deník New York Daily News zveřejnil obrovský titulek „Hitler je mrtvý“. Sovětský svaz ale s takovým jednoznačným tvrzením nespěchal.
Dne 2. května 1945 sovětská Pravda zveřejnila zprávu sovětské tiskové agentury TASS. “Včera pozdě v noci německý rozhlas vysílal zprávu z takzvaného hlavního velitelství Vůdce. Tvrdí, že Hitler zemřel 1. května odpoledne. Zpráva uvádí, že 30. dubna Hitler jmenoval svým nástupcem admirála Dönitze. Ten oslovil armádu a německé obyvatelstvo Vo vy. hitlerovské propagandy. Jejich cílem je způsobit neshody mezi mocnostmi protihitlerovské koalice“.
Pouze další fašistický trik
TASS označila zprávu německého rozhlasu za nový fašistický trik. Jeho cílem mělo být, „dát Hitlerovi příležitost odejít ze scény a přejít do utajení“.
Tato slova odrážela nedůvěru nejvyšších kruhů Sovětského svazu k četným zprávám o smrti Vůdce. Stalin měl podezření, že barbar, který rozpoutal Druhou světovou válku, se někde skrývá. V rozhovoru s vojenskými představiteli Alexejem Antonovem a Sergejem Štemenkem uvedl, že zprávám o Hitlerově smrti není třeba věřit.
Dne 25. května 1945 Stalin v rozhovoru se zvláštním zástupcem prezidenta USA Harrym Hopkinsem řekl: “Věřím, že Hitler není mrtvý. Někde se skrývá. Myslím si, že Bormann, Goebbels, Hitler a možná i Krebs unikly v ponorkách a” někde.
Hopkins odpověděl: „Jsem si jist, že Hitlera najdeme, i kdyby se skrýval kdekoli“.
Na Postupimské konferenci se šéf Bílého domu Harry Truman zeptal sovětského vůdce: “Pane Staline, co si myslíte o Hitlerově smrti?” On odpověděl: “Nezemřel, ale utekl. Buď do Španělska nebo do Argentiny”. Slyšel to i americký ministr zahraničí James Byrnes, který se rozhovoru zúčastnil.
Mrtvola Hitlera nebyla hodnověrně potvrzena
Maršál Georgij Žukov nejprve informoval, že se v Berlíně opravdu našly Hitlerovy pozůstatky. Ale o několik dní později už do Kremlu hlásil: “Situace je velmi záhadná. Mrtvolu Hitlera jsme nemohli hodnověrně identifikovat. Nemůžu tedy s jistotou nic potvrdit. Mohl odletět z Berlína na poslední chvíli. Protože letecké koridory v tu chvíli ještě byly volné”.
V roce 1938 Hitler věřil, že zemře o mnoho let později. V okamžiku nejvyššího triumfu Třetí říše. Řekl, že chce najít věčný odpočinek v Berlíně. V obrovské zlaté hrobce zdobené drahými kameny přinesenými z Uralu.
Ale jeho konec byl neslavný. Podle oficiální verze Hitler spáchal sebevraždu 30.dubna 1945 v podzemním bunkru v Berlíně. Tam se přestěhoval v lednu 1945, kdy začalo nekonečné bombardování hlavního města Třetí říše. Dne 30.dubna měl vytáhnout z trezoru pistoli PPK Walther, vzít kyanid a poté se pro jistotu ještě zastřelit. Spolu s ním měla spáchat sebevraždu i jeho manželka Eva Braunová.
Mrtvoly měly být polité benzínem a narychlo spáleny Hitlerovým doprovodem. Jednoduše nebyl čas ho pohřbít. První jednotky Rudé armády se už blížily k bunkru.
Slavní sovětští umělci Michail Kuprijanov, Porfirij Krylov a Nikolaj Sokolov namalovali obraz „Konec“. Ten má představovat poslední dny Vůdce a jeho spolupracovníků. Na plátně se Hitler jednou rukou křečovitě opírá stěny a druhou lapající po dechu drží okraj uniformy. Jeho zasklený pohled je upřen do stropu bunkru. Nad ním už zní rachot sovětského dělostřelectva. Takto měl vypadat konec jeho režimu a života.
\”V květnu 1945 jsme přijeli do Berlína. První věc, která byla potřebná pro práci na koncepci plátna, bylo dostat se do bunkru co nejdříve, \”řekl jeden z autorů Sokolov. “Když jsme se dozvěděli, že se nachází hluboko pod zemí, pod budovou Říšského kancléře, a když jsme dostali povolení a doprovod, hned jsme se tam vydali. Bolestně jsme lezli po troskách bývalého schodiště a sestupovali schod po schodu. Kdysi tam byl výtah. Byl ale zkažený. masivní ocelové dveře se speciálními zámky.
Nízká a vlhká místnost byla poseta kusy nábytku, rámy obrazů, úlomky rozbitých lahví a kousky omítky. Na podlaze bylo mnoho mokrých papírů. Cítili jsme nepříjemný zápach nějakého léku. Těžko se dýchalo“.
Hitler si pravděpodobně uvědomil, že všechny cesty ke spáse byly odříznuty a padl do černé propasti. Tento vrah se velmi bál odplaty, soudního procesu a samozřejmě trestu. Více se zajímal o svůj vlastní osud než o osud nešťastného německého lidu, který ponořil do hlubin strašlivé války.
Mnozí se Stalinem souhlasí
Přesto Stalinův předpoklad mnozí potvrdili. Podle jedné verze se Hitler po útěku z obklíčeného Berlína dostal do Argentiny. Žil v domě v bavorském stylu ve Villa La Angostura, nedaleko chilských hranic, na břehu jezera Nahuel Napi. S Evou Braunovou měli údajně dceru Ursulu. Později se pár přestěhoval do Neuquénu v Patagonii. Vůdce údajně zemřel v roce 1962.
Podle jiné verze se Hitler usadil v rezidenci Inalco, nedaleko argentinského města San Carlos de Bariloche pod jménem Adolf Schüttelmeyer. Od začátku 50. let trpěl duševní poruchou a postupně chradl.
Tvrzení, že se Hitlerovi podařilo uniknout z obklíčeného Berlína, neutichá ani o desetiletí později. V roce 2006 publikoval argentinský dokumentarista Abel Basti studii „Hitler v Argentině“. V ní uvedl, že Vůdce žil v této zemi až do roku 1964.
Tajné důkazy FBI
“Moje kniha obsahuje dříve utajované důkazy z archivů FBI. Dne 30. Dubna ve 4:30, tedy hodinu po údajné sebevraždě, byl Hitler viděn vedle svého osobního letadla Ju-52,” napsal Basti. \”Po nocích, během posledního dubnového týdne, používaly letadla spolupracovníků Vůdce ulici Pod lipami. Tam totiž ještě fungovaly sloupy pouličního osvětlení. Například říšský ministr Speer opustil bunkr 20.dubna ao tři dny později se klidně vrátil letadlem Fieseler-Storch \”.
Podle Bastiho se 25. dubna 1945 v bunkru uskutečnilo tajné setkání o Hitlerově evakuaci. Zúčastnili se na něm piloti Hanna Reitschová, Hans-Ulrich Rudel a Hitlerův osobní pilot Hans Baur. Tajný plán bezpečného přesunu Vůdce z obklíčeného hlavního města Třetí říše obdržel kódové označení „Operace Seraglio“.
Podle spisovatele bylo letadlo pilotováno Reitschovou střeženo stovkou stíhaček Me 262. A to uprostřed Berlínského útoku. Nezaznamenalo by sovětské letectvo a protivzdušná obrana takové množství techniky? A měli je ještě vůbec Němci v takovém počtu? To vše vyvolává velké pochybnosti.
Basti je však přesvědčen, že se letadlu s Hitlerem na palubě podařilo opustit hořící Berlín a nabrat kurz do Španělska. Odtud se podle něj o několik měsíců později Vůdce dostal ponorkou do Argentiny. Doprovázet ho měli Eva Braunová, Bormann a šéf tajné policie Heinrich Müller.
Západ věděl a mlčel
Autor knihy „Hitler v Argentině“ je přesvědčen, že Západ věděl a mlčel o přesunu desítek tisíc nacistů do Jižní Ameriky. Spojenci za to dostali nejnovější technologie Třetí říše. Tedy raketový a vesmírný výzkum, proudové stíhačky a atomový projekt. A také tisíce jedinečných specialistů v čele s raketovým vědcem Wernherem von Braunem.
Ruský historik Konstantin Zalesský, autor Encyklopedie Třetí Říše, má jiný názor. Napsal: “Ano, německá ponorka U-977 překročila Atlantik, aniž by vyplula na povrch 66 dní. Na povrch se dostala až v srpnu 1945 u pobřeží Argentiny. Existuje názor, že Hitler na ní mohl být. Ale podle lodních deníků tato ponorka opustila Norsko v březnu 1945.” studovat, ukáže se, že letělo jiným směrem. Jakákoli skutečnost týkající se této legendy, když ji začnete hlouběji zkoumat, má trhliny. Takže neexistuje žádný opravdu důvěryhodný důkaz, že Hitler zůstal naživu“.
V roce 2011 vydali Britové Gerrard Williams a Simon Dunstan knihu Šedý vlk: Útěk Adolfa Hitlera. Také tvrdí, že utekl do Argentiny. Podle jejich verze Hitlera a Evu Braunovou nahradili dvojníci. Ti nevěděli, jaký osud je čeká. Dne 30.dubna 1945 byli zabiti a jejich těla spálena. Podle autorů knihy to byly právě jejich pozůstatky, které objevili sovětští vojáci.
Hitler a Braunová měli být převezeni do Dánska a odtud na německou základnu v Travemündu. Potom byli přemístěni do Reusu jižně od Barcelony a následně na Kanárské ostrovy, kde na ně čekala ponorka. Cílem mělo být argentinské letovisko Mar del Plata.
Dvě Hitlerovy dcery
Britští vědci jsou přesvědčeni, že Hitler a jeho manželka měli děti. Dvě dcery. Jedna z nich se údajně narodila už v roce 1941. Není ale jasné, proč ji tak dlouho tajili.
Tyto a další verze jsou velmi zajímavé, ale obtížně uvěřitelné. Kdyby německý diktátor zůstal naživu a skrýval by se, měl by v patách mnoho pronásledovatelů. Udělal přece hodně zla.
Hitlerův „zvláštní posmrtný život“
Německý historik Joachim Fest však napsal, že „Hitlerova smrt“, která „nezanechala téměř žádnou stopu“, mu umožnila nezahynout v očích následovníků. Ale získat „zvláštní posmrtný život“.
Je třeba dodat, že jeho zločiny se na Západě stále více retušují nebo dokonce ututlávají. O stoupence krvavého diktátora není nouze, zejména na Ukrajině. Ruská armáda má tedy opět historickou misi. Přibližně 80 let po velkém vítězství nad nacismem opět zničit jeho jedovatý odkaz.
CIA potvrdila v odtajněných dokumentech, že HITLER po 2. světové válce opustil Německo a odešel do Argentiny!
