Svět je plný podivných příběhů; Každé místo, každé město má svůj tajemný příběh, který je obecně známý starším obyvatelům, a který se dotkne i toho nejskeptičtějšího posluchače. Toto je další z těch podivných příběhů: příběh vypráví, že skupina ruských vědců „bojovala proti stvoření“ pod ledem Antarktidy.

Protože v Rusku jsou všechny nevysvětlitelné příběhy klasifikovány jako přísně tajné, nemůžeme s určitostí říct, že se jedná o skutečný případ. Ale jak už se říká, na každém šprochu pravdy trochu.

Tohle může být jeden z nich. Vypráví jej přeběhlý vědec, který přišel s ohromující zprávou o tom, co se SKUTEČNĚ stalo, když on a jeho kolegové zmizeli na pět dní v tajemném jezeře 12 000 stop pod antarktickým ledem.

Podivná a smrtící forma života: Organismus 46 – B

Dr. Anton Padalka řekl úřadům ve Švýcarsku, že výzkumníci objevili zvláštní a smrtící formu života zvanou Organismus 46-B, vysoce inteligentní chobotnici podobnou bytosti, která zabila tři členy týmu.

Vláda ruského prezidenta Vladimira Putina ale uvedla, že nebylo nalezeno „nic vědeckého zájmu“. Ovšem v prohlášení ruského geologa stálo, že v jezeře Vostok došlo k nejdůležitějšímu vědeckému průlomu za několik posledních desetiletí, ale kvůli ruským zákonům nesmí nic zveřejnit.

Výprava do „skrytého světa“

Na začátku února 2012 se členům ruské antarktické expedice podařilo provrtat více než 3,2 km do silného ledu k jezeru Vostok, což byl projekt, který trval více než 30 let. Vzhledem k tomu, že sladkovodní jezero bylo izolováno od zbytku světa po dobu 15 až 34 milionů let, vědci předpovídali, že najdou nové druhy, které se vyvinuly velmi odlišně od těch, které byly dosud pozorovány.

Dříve byla v hlubinných průduchách u pobřeží Antarktidy nalezena extrémně zvláštní stvoření, včetně krabů yettiho s chlupatým hrudníkem, kteří se živí zahradami bakterií, které pěstují na svých tělech, a sedmiramenných masožravých mořských hvězd, které dokážou takové kraby chytit a zabít.

Právě když se osmičlenný tým přiblížil k jezeru, veškerá komunikace s vnějším světem záhadně ustala. Jak dny ubíhaly a výzkumníci nedokázali reagovat na stále zběsilejší snahy komunikovat s nimi rádiem, vědci z celého světa se obávali nejhoršího.

Tehdy se výprava neozvala celých 5 dní. Později doktor Padalka prozradil, že během této doby spolu se svými kolegy bojovali o život ve ztraceném světě hluboko pod zemským povrchem.

Setkání s „Organismem 46 – B“

Doktor Padalka uvádí: „Na Organismus 46 – B jsme narazili první den během předběžného ponoru v našich neoprenech pro nízké teploty. Nejprve vyřadil z provozu naše rádio.“

Tvor měl 14 paží namísto 8, ale zabíjel podobným způsobem jako chobotnice. Kořist nejprve uchopí, vstříkne do ní paralyzující sliny a pak ji roztrhá na malé kusy. „ tvor dokázal paralyzovat kořist na vzdálenost 45 metrů vypuštěním jedu do vody. Tímto způsobem byl zabit můj celoživotní kolega a přítel, doktor Vindogradov.“ Uvádí Padalka.

Neznámý tvor

Schopnosti Organismu 46 – B byly doslova ďábelské. Chobotnice dokázala jako jiné chobotnice, měnit tvar i barvu, aby se dokázala dokonale maskovat. Z dálky tak působila jako další potápěč týmu. Když si tým uvědomil, kdo je sleduje, bylo příliš pozdě. Jednomu z potápěčů se podařilo chobotnici useknout jedno chapadlo. Co ale následovalo, by nikdo nečekal.

Pokud obyčejné chobotnici useknete chapadlo, může se ještě plazit a někdy i uchopit kořist a vložit ji do tlamy chobotnice. Odborníci tvrdí, že je to tím, že každé chapadlo obsahuje skupino neuronů, v podstatě svůj vlastní mozek. Nicméně chapadla Organismu 46-B prokázala mrazivou schopnost fungovat autonomně.

„Poté, co ji jeden kolega useknul chapadlo, končetina mu vyrazila zbraň z ruky. Později té noci, vyklouzla z vody na ledový břeh, kde jsme spali a uškrtila ho.“ Padalka a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že chobotnice může nejen regenerovat své končetiny, ale z odděleného chapadla je schopná vytvořit novou chobotnici.

Tvor chycen

Jako zázrakem se vědcům podařilo tvora zachytit v nádrži. Poté, co se pět přeživších vědců dostalo na povrch, programový ředitel nařídil, aby byla nádrž okamžitě uzavřena.

Geologové doufali, že budou za svůj úžasný nález mezinárodně oceněni. K velkému zklamání však ruská vláda tvrdila, že tým nenašel v jezeře Vostok žádný život a popřela, že by potápěči do vody vůbec vstoupili.

Američtí a britští experti byli oznámením zmateni. Dr Padalka říká, že uprchl ze své domovské země v červenci poté, co se ke svému zděšení dozvěděl, že vláda plánuje využít tento objev k vojenskému využití.

Tenhle příběh by klidně mohl být perfektní zápletkou pro film. A i když to v mnoha ohledech hraničí s fikcí, stále je to fascinující… Ostatně, nevíme, co se skrývá pod antarktickým ledem.

-moře zpráv-