Děti jsou naše radost a štěstí, vytváříme v nich své sny a chceme, aby žily v prosperující, šťastné vlasti!…nebudeme mluvit o destrukci a o negativních věcech, které pohltily dnešní moderní RODINY.

Dnes je třeba změnit myšlení a způsob života, který každého člověka přivede ke skutečné definici reality a každému poskytne reálnou charakteristiku a zhodnocení současné situace ve Slovanských zemích. Co stojí za budoucností slovanské rodiny? Budoucnost jsou děti! Jak ukazuje moderní životní praxe, hodně je namířeno proti světlé budoucnosti dětí. Neexistují žádné hodné zákony, které by skutečně posílily a rozmnožily SILNÉ rodiny! Ale jádro a síla SILNÉ RODINY vždy byla a zůstává.

Slovanské země byly vždy založeny na PEVNÝCH VZTAZÍCH, ve kterých bylo mnoho dětí. Vyznačovali se silným přátelstvím, vzájemnou pomocí, pracovitostí, schopností vycházet s ostatními, respektovat starší a starat se o mladší. Silněli na duchu i těle mladých mužů a žen, kteří se stali úžasnými rodiči svých dětí. Čisté vědomí a láska nedaly ani myšlenky na zradu, rozvod. Protože v každém byla přítomna vysoká duchovní úroveň, každý žil a pracoval pro dobro Rodiny! Když silná rodina, tak děti, které z ní vyrostly, nikdy nedají své děti do péče státu. Morální základy jsou silné, stejně jako jejich kořeny.

Oživení ztracených znalostí o čistotě Rodiny pro stvoření blahodárného potomstva, o důležitosti panenství, o rodičovské povinnosti zvýší fyzický a duchovní potenciál celého lidu, a tím i zdraví budoucích generací. Kde vědomá sebevýchova mladých mužů a žen probíhá dávno před narozením jejich budoucího potomka.

Pevnost RODŮ vždy byla, je a bude – to je práce na rodné Zemi. A síla, která se načerpala z tvořivého tvoření s přírodou, se rozdělila mezi děti a vnoučata. Pracovali na vlastní půdě, která byla ve věčném užívání tohoto Rodu, to znamená, že ji zdědily předchozí generace. Všechny lesy, dubové lesy, háje – položené jejich dědečky – pradědy, zahrady pěstované jejich otci, pevný dům, ohniště, pohlazené mateřskou láskou – všechno toto bohatství dědily děti, vnoučata, pravnoučata. Tento prostor se nazýval rodový statek. Dědicové byli citliví na bohatství, které dostali, starali se s obavami a něžností, chránili si svůj prostor, žili v souladu s okolním světem, podporovali a chránili přírodu všemi možnými způsoby. A každý rod určoval realitu sám: přítomnost silných kořenů, VELKÉ RODINY.

Nyní, více než kdy předtím, se otázka oživení slovanské kultury předků stala akutní. Osudem Slovanských zemí není zaostávat ve světových dějinách, ale být předním a prosperujícím s nádhernou a šťastnou budoucností. Tato budoucnost začíná šťastnou a silnou rodinou!

https://slovanskenoviny.sk/silna-rodina/