Nikolaj Levašov, vědec a fyzikální teoretik, vytvořil zcela novou teorii vesmíru, která poskytuje odpovědi na řadu otázek, které moderní věda považuje neřešitelné. Na základě postulátu anizotropie (nehomogenity) vesmíru vysvětluje nezbytné podmínky pro objevení-se živé hmoty, přírodní zákony, které vedou k nevyhnutelnému vzniku života a později rozumu, a vědomí, které se objeví také nevyhnutelně, pokud jsou splněny určité podmínky. Levašovovy pohledy nemají nic společného s „Vulgarmaterialismus“ (něm.), mechanickým materialismem. Silně věří, že hlavní otázka filozofie je absurdní a že duch a hmota je v podstatě jedno. Odhaduje lidské schopnosti jako bezmezné a nemá pochyb o tom, že myšlenka může ovlivnit fyzickou hmotu: ve skutečnosti, může dělat věci, které si ani nejodvážnější science-fiction nedokáže představit.
Levašov se nazývá ateistou. Zastává přesvědčení, že Lidstvo není výtvor Boha, a dále, že není unikátní produkt evoluce, neboť jsme obklopeni množstvím dalších inteligentních civilizací. Hlavní úkol člověk je překonat úroveň „ineligentního živočicha“ na které se nyní velká většina lidí nachází, a, postupujíc na další evoluční stupně, postupně dosáhnout úroveň Tvůrce.
Nikolaj Levašov se narodil v Kislovodsku v roce 1961. Vystudoval univerzitu v Charkově, s titulem v teoretické fyzice. Žil a pracoval více než 15 let v USA. Je autorem několika zásadních vědeckých prací, například „Final Appeal to Mankind“, „Anizotropní Vesmír“ a „Duch a Mysl“.
Je třeba hned zpočátku zdůraznit – není to mesiáš, prorok, ani “syn Boží”, žádný guru a podobně, sám o sobě nic takového netvdí a ani nikdy netvrdil – naopak, je přesvědčeným ateistou, ve smyslu toho (jak popisuje ve svých knihách), že jeho teorie universa (”teorie všeho”) nevyžaduje žádný “nadpřirozený” zásah potřebný ke stvoření vesmíru, života, nebo inteligentního člověka. Jeho přesvědčením je, že není žádný důvod předpokládat existenci Boha jako nějaké nadpřirozené, omnipotetní bytosti.
Pod pojmem “bůh” rozumí, společně s našimy předky, člověka, který dosáhl enormních výšin evolučního vývoje, kvalitativní stav schopností a vlastností člověka, který z dnešního pohledu disponuje “neuveřitelnými” schopnostmi, ale pořád je to člověk z masa a kostí, který se jednou narodil, a jednou také zemře. A v ranných fázích sociálního vývoje společnosti, kdy je takovýto člověk vnímán svými současníky jako “bůh”, může být takovéto “náboženství” a kult osobnosti i pozitivním jevem, “tmelícím” společnost a v nezbýtným pro přežití, ale toto platí jen pro úvodní fáze vývoje společnosti.
Levašovova teorie universa vychází z faktu, že vesmír je heterogenní (anizotropní) – má proměnné kvality v prostoru a čase. Touto heterogenita vzniká interakcí prostoru a hmoty (”primárních hmot”, je jich 7), která se odehrává podle přesně definovaných, objektivních pravidel. Porozuměním těmto pravidlům lze důvěryhodně vysvětlit vznik planet, hvězd, galaxií, černých děr, paralelních vesmírů, ale i základních atomárních částic, dále např. fenomén radioaktivity, vlastnosti hmoty obecně, gravitaci, a mnoho dalšího. Ve své knize “Anizotropní vesmír” Levašov přímočaře a srozumitelně všechny tyto zákonitosti vysvětluje.
Stejně tak tato teorie popisuje podmínky potřebné k tomu, aby se za určitých okolností objevila organická hmota. Nikoliv “nadpřirozeným zásahem”, ale jako přirozený důsledek přírodních procesů. Podle stejných přírodních zákonů mnohobuněčné organismy postupně během evoluce získávají vlastnosti jako pamět, emoce nebo vědomí. A protože vesmír je nekonečný a zákony interakce primárních hmot a prostoru jsou jen jedny, důsledkem je, že v bezpočtu vesmírů, na nekonečném množství planet, se objevují podmínky vhodné pro život a také zde život a intelgentní život vzniká, jakožto přirozený důsledek přírodních procesů.
Toto téma by se dalo rozvíjet dále, ale čtenář už může oprávněně namítnout – kde N.V.Levašov získal tyto vědomosti?
Odpověd lze nejlépe najít, pokud si přečtete jeho knihy, zvláště autobiografii “Zrcadlo mé duše” (Mirror of my soul), a autobiografii jeho ženy – Světlany de Rohan-Levašovové – “Odhalení”. Obě dvě knihy jsou, stejně jako ostatní jeho publikace, volně přístupné na adrese www.levashov.info.
Levašov měl už od narození víc-než-normální schopnosti. Už jako malé dítě zjistil, že může ovlivňovat okolní svět pouze silou silou své mysli. Odmala se pokoušel najít odpověd na otázku, proč má tyto schopnosti on a ostatní ne. S touto zásadní otázkou se postupně obracel na rodiče, učitele ve škole, a nakonec – univerzitní profesory. Brzy si uvědomil, že skutečnou odpověď mu nikdo z nich nebyl schopný poskytnout, a že odpověd musí hledat sám. Rozhodl se tedy najít uspokojivé odpovědi na tyto otázky vlastními silami. Z výsledků tohoto usílí vzešly knihy – “Poslední Apel Lidstvu” (1994), “Essence a mysl (svazek 1)” (1999), “Anizotropní vesmír” (2001), “Essence a mysl (svazek 2)” (2003), a další.
Například v knize “O Essenci, mysli a mnohém dalším” napsal:
“Tento pohled na věci je radikálně odlišný od toho, co se většina z nás dozvěděla ve škole, univerzitě. Naše kreativní myšlení bylo ubito postuláty (tvrzení, jež se nedokazují), které měl každý slepě akceptovat. S postupující “výukou” se postuláty hromadily, a ty stávající zůstaly bez vysvětlení… v mých knihách oproti tomu navrhuji systém skutečného vědění, namísto dalšího “náboženství”. Jediný postulát v mém systému je postulát, že hmota je objektivní realita kterou můžeme vnímat svými smysly. Ale pod pojmem hmota rozumím něco zcela odlišného než současná věda, něco s mnohem širším významem. A o tomto pohledu na svět se můžete dočíst v mých knihách.”
obr: planeta země v místě anizotropie vesmíru, interakce sedmi primárních hmot
Dopředu můžu říci, že teorie N. Levašova nejsou vycucané z prstu, ale stojí na velice solidních základech, majíce velmi reálné opodstanění v pozorovaných faktech, se všemi důsledky které to přináší. V posledních letech, roky po publikaci jeho teorií, se objevily fascinující nové objevy, hlavně v astronomii, které jeho teorie potvrzují a ilustrují. 
Vzato více do hloubky, základní koncept se kterým Levašov pracuje je koncept hmoty, ve kterém “fyzická hmota”, kterou jsme schopni běžně vnímat, představuje jen malou část skutečně existující “hmoty”. Podle současných vědeckých poznatků, fyzická hmota představuje jen asi 10 procent hmoty ve vesmíru, zbytek je záhadná “temná hmota”, o které sami vědci připouští, že o ní neví absolutně nic. Ve skutečnosti, tato hmota není “temná”, jen “jiná”. Levašovovi se povedlo tuto “jinou hmotu” identifikovat, určit její parametry a chování, pochopit jak s ní lze pracovat a k čemu ji lze využít, a z tohoto poznání vyvodit velmi praktické důsledky. O některých z praktických aplikací se lze dočíst například v seriálu článků “Zdroj života”.
Poznání o skutečné skruktuře hmoty umožnilo N. Levašovovi pochopit současnou strukturu Země a přírodní zákony. Toto, obratem, mu umožnilo úspěšně zasáhnout v mnoha případech uměle vyvolaných či přírodních katastrof, a provádět opravné “zásahy” ve skutečně planetárním měřítku. O tomto bude více řečeno dále.
Dále, toto poznání mu umožnilo poprvé jasně a přesně definovat koncept “života” a obhájit zákonné objevení-se života na jakékoliv planetě, která splňuje dané krajní podmínky pro vznik života. Dokázal, že objevení-se života je nevyhnutelný důsledek procesů v přírodě (vesmíru), který se děje – i v rámci pouze naší galaxie – na milionech, možná miliardách planet.
Další výzkum ho přivedl na stopy pochopení zákonitostí, které vedou k objevení-se schopnosti přemýšlet, inteligence. Jak se ukázalo, toto je také velice bežný důsledek procesů v přírodě, nevyhnutelně probíhající zároveň na nesčetném množství planet za předpokladu splnění určitých dalších (užších) podmínek.
Fenomén inteligence, myslícího člověka, rovnež neunikl Levašovově pozornosti a ten zde učinil zde mnoho radikálních objevů, jež už neunikly pozornosti “vědecké obce”, s výsledkem naprostého bojkotu jeho prací z hlediska vědeckého establishmentu. V této oblasti jako první doložil, jak ve skutečnosti probíha a co se přesně děje při početí, a jak a proč po oplodnění embryo procházi postupně určitými stavy vývoje – dočasně se “stává” rybou, obojživelníkem, plazem, savcem a teprve potom – člověkem.
Z jeho prací vyplývá, že člověk se rodí “zvířetem v hávu člověka”, a teprve sociální interakcí a procesem asimilování nových vědomostí a kvalit, se stává “inteligentním zvířetem”. Argumentuje, že proměna “zvířete homo sapiens” v inteligentního člověka je skutečným významem života, a dalším krokem v tomto vývoji je poté spirituální vývoj.
Také, Levašov vysvětluje nejen podstatu paměti, emocí, myšlení, ale také fyzikální podstatu poněkud exotičtějších konceptů velmi kreslených náboženstvím a okultismem, jako jsou duše, karma, hřích, reinkarnace, spirituální vývoj, evoluce, jemnohmotná těla (etherické, astrální, mentální), a mnoho dalšího. Z těchto radikálně nových pohledů na podstatu vesmíru vyplývá pro současného člověka jedna extrémně důležitá věc, a to se tyto vědomosti dozvědět. Dozvědět se pro skutečné pochopení procesů v současnosti probíhajících na naší planetě, která, jak vyplynulo na povrch, ma určité unikátní vlasnosti (a určitý prostor kolem ní).
Kvůli těmto “speciálním” vlastnostem je Země v centru velmi vážného vesmírného konfliktu, bez přehánění – konfliktu na život a na smrt. Bez správných informací a účelu, podstatě a účastnících tohoto konfliktu je zcela nemožné správně pochopit co se na světě děje, a také chápat dějinny lidstva – jak ty velmi dávné, tak docela nedávné. Je nemožné správně zhodnotit dokonce procesy probíhající i v současnosti.
Ve světlě těchto poznatků, celá historie lidstva, a obzváště historie ruska či státního útvaru pod jimýmy jmény, který se v minulosti nacházel na území ruska, začala najednou vypadat poněkud zcela odlišně. Z tohoto důvodu vznikly knihy Rusko skrze pokřivená zrcadla (Russia in distorting mirror) a několik článků na téma “zamlčená historie” – zde. Musím zdůraznit, že také v oblasti historické a sociální, se Levašov striktně drží principu důkazu, analýzy a vyvozování adekvátních závěrů, na základě něhož zkoumá specifické historické prameny (starý zákon, tóru, slovansko-árijské védy, …), a řadu dochovaných artefaktů. A dochází k velmi překvapivým závěrům…
Ukázalo se, že dějinny lidstva na této planetě jsou neoddělitelně svázáný s hned několika civilizacemi z jiných planet. Zhruba před 600.000 lety naše Midgard-Země (”Midgard” je název který pro označení Země používájí Védy. Země označuje jako Midgard-Zemi, ostatní planety například Orei-Zemi (Mars), Ingard-Zemi, apod.) poprvé osídlena “společnou operací” skupiny civilizací z několika planet, civilizací na zhruba stejné, velmi vysoké, evoluční úrovni. (To se odráží dodnes v barvě duhovky, která je určena převažující vlnovou délkou vyzařování slunce v daném systému, ze kterého daná civilizace přišla). Tyto civilizace (byly 4) sestávaly z lidí bílé rasy, navzájem geneticky kompatibilní. Aby se neporušila zemská ekologická rovnováha, byl osídlen pouze dnes potopený kontinent nacházející se místě severního pólu, který byl tehdy neobydlenou oblastí. Byl nazván Da’Aria, v pozdějších pramenech zmiňován také jako Hyperborea, “(bájná) Severní země”, “Severní země předků”).
Takto začal velmi odvážný plán genetického experimentu galaktického měřítka. Předpokládalo se, že smíšením genetických potenciálů, v průběhu tisíců generací, v konečném důsledku povede k objevení-se fundamentálně nových kvalitativních schopností člověka, a toto dá kreativních silám galaxie (”light forces / light union”) velmi mocnou zbraň v jejich odvěkém souboji s parazitickými silami temna – tzv. Temnou frakcí (”dark forces”).
Tento ultimátní nástroj je – síla myšlenky, schopnost manipulovat hmotou a prostorem.
Klíčem k úspěchu byly již zmiňované unikátní vlastnosti Země a okolního prostoru, které byly dále umocněny pomocí dalších opatření – pomocí tří měsíců /všechny jsou umělého původu/ – Měsíce, Lelie a Fatty (Mesiatz, Lelia, Fatta) nadále upravit zdejší prostředí s cílem urychlit spirituální vývoj, a v neposlední řadě byl do nitra země umístěn speciální “psi-generátor”, o nemž se referuje jako o “zdroji/generátoru života”. Součet těchto opatření výrazně přispěl k urychlenému spirituálnímu vývoji, a po čase skutečně přinesl výsledky…
Po půl milinu let, experiment běžel vez větších zádrhelů a v naprostém utajení před temnými. Ale před zhruba 111.000 lety se temní o midgard-zemi dozvěděli a rozhodli se jí zmocnit. Za tímto účelem vybudovali v tajnosti operační základnu na měsíci Lelia. V momentě, kdy přípravy k invazi dosáhly kritického bodu, bílý hierarcha Tarch Perunovič (”Dadzbog” – dávající bůh) byl přinucen k drastickému proti-opatření – silou myšlenky zničil měsíc Lelia i se základnou temných. Plán temných byl překažen, avšak s drastickými důsledky – úlomky Lelie dopadly na zemi a způsobily planetární katastrofu, která vyústila k potopení kontinentu Da’Aria, a naši předkové byli přinuceni evakuovat se na území dnešní západní sibiře. Zde vznikl první (a na mnoho let, přesněji, několik desítek tisíc let) prvni slovansko-árijský státní útvar, Država. V této události má kořeny do dnešních dnů zachovaný zvyk některých slovanů, rozbíjení velikonočních vajec (Vejce se rozbíjejí jedno proti druhému, které praskne první, představuje – zničený měsíc Leliu).
Za stovky tisíc let, po které experiment hladce běžel před touto událostí, se nahromadil ohromný genetický potenciál, který dodnes leží dormantní v genech dnešních lidí bílé rasy – v různém rozsahu v každém z nás. (pozn. právě tento genetický potenciál se ze všech sil snaží zničit temní/parazitické síly které momentálně ovládají zemi – odtud např. i termín “genocida”). Toto je důvod, proč se čas od času objevují lidé s tzv. paranormálními schopnostmi.
Zářivý příklad manifestace výše uvedeného je osoba Nikolaje Levašova. A více než to – a toto je klíčové – nejen schopnosti, které má od narození, ale rozsah a “vzdálenost”, kam své schopnosti nadále rozvinul cíleným úsilím. Toto, kombinováno s poznáním o skutečné podstatě a složení vesmíru (ů), mu umožňuje doslova “dělat zázraky”. Avšak on sám je vždy prvním, který zdůrazňuje, že se nejedná o nic nadpřirozeného, ale o kombinaci úsilí, vědění a schopností.
Nicméně, je celkem obtížné nenazvat následující jeho skutky (a jsou to jen některé) “zázraky”, každý jeden z nich uskutečněn “silou myšlenky”, ale hlavně, podpořen významnými materiálními důkazy:
- v roce 1989, obnovil normální stav ozónové vrstvy, eliminujíc díry na pólech
- v lednu 1990, zabránil další, mnohem horší než úvodní, katastrofě v JE Černobyl
- V říjnu 1991, vyčistil zamořené vodní zdroje Archangelské oblasti a obnovil přirozenou samočistící schopnost těchto zdrojů vody
- v dubnu 1992, zabránil zemětřesení v Kalifornii, které by mělo zcela devastující následky pro oblast. (tato událost je ve vědeckém světe známa jako “san-franciský fenomén” – nastala totiž celá řada mini-zemětřesení podél tektonického zlomu napříč celou kalifornií, což je vždy předzvěst velkého zemětřesení, ale toto nikdy nepřišlo. Nic podobného se do té doby ani od té doby nestalo, a nikdo to dodnes nedokáže “vědecky” vysvětlit)
- během svého pobytu v kalifornii v letech 1992-2006 zabránil katastrofickým suchům v této oblasti, které tu byly odjakživa běžné – viz článek – “absence sucha v kaliforniii po dobu 15-ti let” (Drought)
- v letech 2002-2004 zabránil několika hurikánům v mexickém zálivu. O těchto zásazích v oblasti “klidnění” hurikánů se lze podrobně dočíst v článku “Zkrocení nepoddajného”(Taming The Intractables)
- na sklonku roku 2002 změnil trajektorii neutronové hvězdy (tzv. planeta X, Nemesis, Nibiru, atd…), pro by jinak v průběhu roku 2003 způsobila katastrofické scénáře v celé sluneční soustavě. Trajektorie byla odkloněna o 90 stupňů, takže neutronová hvězda opustila sluneční soustavu aby se již nikdy nevrátila. (O tomto více v článku Alexandra Prokhanova – “Kouzelník?” )
- V roce 2003, během pobytu ve francii, “instaloval” ve své rezidenci / zámku speciální lokální “psi generátor”, který nazval “Zdroj / generátor života”. O fantastických výsledcích (a velmi dobře zdokumentovaných) tohoto projektu pojednává série článků “Zdroj života” (source of life)
- V neposlední řadě, díky svým schopnostem, uzdravil nespočetné množství lidí z oficálně “nevyléčitelných” chorob, o čemž vlastní rozsáhlou lékařskou dokumentaci dokazující autenticitu vyléčení, a o čemž bylo psáno i v nekolika odborných publikacích (viz článek “N. Levašov a jeho práce” (Nicolai Levashov and his work) od Barbary Koopman)
- … a tento seznam by mohl pokračovat – veškeré detaily se lze dočíst v knize “Zrcadlo mé duše” a v sérii článků “O možnostech mysli”
Tudíž, síla myšlenek může být usměrňována. Platí však základní pravidlo – umýsly použití by měly být “čisté”, jinak – velké potíže.
A taková “potíž”, s vážnými, neoddiskutovatelnými, vemi reálnými a velmi rozsáhlými katastrofickými důsledky již minimálně jednou v minulosti na Midgard-zemi nastala. Stalo se tak před 13019 lety, kdy vládcové Atlantidy měli k dispozici zbraně, proti nimž jsou dnešní atomové zbraně hračky, ale nedisponovali potřebnou morální vyspělostí, kterou držení takových zbraní vyžaduje, aby to neskončilo tragicky. Tak se stalo, že rozpoutali nejen-jadernou válku proti slovansko-árijské Državě a použili “síly elementů země”, což jim umožnilo použít zbývající druhý měsíc “Fattu” jako zbraň.
Bílý hierarcha Nij – “odpovědná osoba” za Atlantidu, byl přinucen k drastickým opatřením aby zabránil úplnému zničení země, a redukoval výsledek “jen” na, druhou v pořadí, planetární katastrofu apokalyptických rozměrů. V důsledku těchto opatření se měsíc Fatta rozpadl na kusy, z nichž některé dopadly na zem, a způsobili (navíc k radioaktivnímu zamoření) obrovská tsunami, posuny kontinentů, potopení Atlantidy, obrovská zemětřesení apod.. Tato událost doslova uvrhla tehdejší cilivizaci zpět do doby kamenné. Dobové záznamy uvádějí (Védy), že tsunami o výšce několik km 3x oběhla zemi, a severní a jižní pól s v mžiku posunul o tisíce kilometrů (jmenovit, 23.5 stupňů). Kvůli tisícům tun popela vyvrženým do atmosféry zmizelo na dlouhé roky slunce z oblohy, a celý svět se ponořil do příšeří.
Tato “nukleární zima” jak podobný fenomén pojmenovali vědci 20. století způsobila dobu ledovou, a na dlohou dobu zcela “zmrazila” evoluční vývoj. V důsledku této události bylo rozhodnuto bílými hierarchy ještě o jedné významné věci, genetický potenciál a schopnosti byl pro majoritu lidstva “zablokován”, aby se předešlo opakování podobné katastrofy v budoucnu, a klíčem k překonání této “bariéry” je (mj.) dosáhnutí vysoké morální a etické vyspělosti, a uvědomění-si důsledků a přijmutí odpovědnosti za veškeré své činy.
Boj o Midgard-zemi pokračuje, v různých podobách dodnes. Toto, stejně jako role Nikolaje Levašova v tomto boji – to je téma pro samostatnou konverzaci….
Zdroj: http://leva-net.webnode.cz/products/sila-myslenky-aneb-nikolaj-levasov-kdo-je-to-/
