Petr, Lžipetr, Petr-Samozvanec

Nejúčinnějším a nejjednodušším způsobem, jak lidem vládnout, je nahradit jejich vládce. Nikdy jsem si nemyslel, že budu někdy psát na toto téma, a tak jsem se ani nesnažil zvlášť si pamatovat všechny zdroje informací, na které jsem jako sběratel vzácných knih narazil. Jak ukazují mé zkušenosti, záliba ve vzácných knihách není zdaleka bezpečná, moje knihovna byla totiž už čtyřikrát vykradena.

Po čtvrté krádeži jsem se snažil lépe si zapamatovat, co jsem kdy četl. Při setkáních s lidmi starého pravoslaví, od nichž bylo možné se dozvědět mnoho zajímavého a při pronikání do zvláštních skladišť pod různými záminkami jsem získával stále nové a nové důkazy o satanské revoluci páchané v Rusku. Dovolím si zde vyložit podstatu všeho bez většího odkazu na prameny, protože jmenovat zdrojové knihy by znamenalo podepsat rozsudek o jejich zmizení.

Zmíním se pouze o jednom autorovi – D. S. Merežkovském. Ve svém díle Antikrist si všiml naprosté změny vzhledu, charakteru a psychiky cara Petra I. po jeho návratu z “německých zemí”, kam odjel na čtrnáct dní a vrátil se až po dvou letech. Ruské poselstvo, které cara tehdy doprovázelo, mělo 20 členů a vedl ho A. D. Menšikov. Po jeho návratu do Ruska tvořili toto poselstvo pouze Holanďané (včetně nechvalně proslulého Leforta), a ze starého personálu zůstal pouze Menšikov. Toto “poselstvo” přivezlo tehdy ale zcela jiného cara, který mluvil málo rusky a nepoznával své známé ani příbuzné, což okamžitě prozradilo záměnu. To přimělo carevnu Sofii, sestru skutečného cara Petra I., aby proti podvodníkovi postavila jednotky střelců.

Jak známo toto tzv. povstání střelců bylo krutě potlačeno, Sofie byla oběšena u Spasské brány v Kremlu, manželka Petra Velikého byla vypovězena do kláštera, kam se nikdy nedostala, a falešný car povolal své vlastní lidi z Holandska. Bratr původního cara Ivan V. a jeho malé děti Alexandr, Natálie a Laurentius byli ihned usmrceni Lžipetrem, ačkoli oficiální verze popisuje vše jinak. Svého údajně nejmladšího syna Alexeje nechal popravit, jakmile se pokusil osvobodit svého skutečného otce z Bastily. Podvodník Petr pak provedl takovou proměnu Ruska, že se to negativně projevuje až dodnes. Začal se chovat jako obyčejný bezcitný dobyvatel:

– rozbil ruskou samosprávu – “zemstvo” – a nahradil ji byrokratickým aparátem cizinců, kteří do Ruska přivezli krádeže, zhýralost a opilství a intenzivně je zde pěstovali;
– odevzdal rolníky šlechtě a udělal z nich otroky (a aby se vybělil jeho obraz podvodníka, byla tato “událost” záměrně přičtena Ivanu IV.);
– rozdrtil kupeckou třídu a začal do ní implementovat průmyslníky, což vedlo ke zničení dřívější univerzality lidu;

– rozdrtil duchovenstvo, nositele ruské kultury, zničil pravoslaví a přiblížil ho ke katolicismu, což nevyhnutelně vedlo ke vzniku ateismu;
– zavedl kouření, alkohol a kávu;
– zničil staroruský kalendář a sebral ruské civilizaci 5503 let;
– nařídil odvézt všechny ruské kroniky do Petrohradu a poté je stejně jako Filaret nechal spálit. Pak pozval německé “profesory”; aby napsali úplně jiné ruské dějiny;

– pod záminkou boje proti staré víře zničil všechny starší lidi, kteří žili více než tři sta let;
– zakázal pěstovat amarant a jíst amarantový chléb, který byl hlavní potravinou ruského lidu, čímž zničil dlouhověkost na Zemi, která v té době v Rusku ještě byla;

– zrušil přirozené míry: sažen, prst, loket, verst, které se vyskytovaly v oděvu, nádobí a architektuře, a ustálil je podle západního vzoru. To vedlo ke zničení staroruské architektury a umění a k zániku proporcionality a krásy každodenního života. V důsledku toho lidé upadali, protože z jejich staveb zmizely božské a vitální proporce;

– nahradil ruský titulární systém evropským, čímž z rolníků udělal třídu. Třebaže “rolník” (krestjanin) je titul, vyšší než titul král, o čemž existuje více než jedno svědectví;
– zničil ruské písmo, které se skládalo ze 151 znaků, a zavedl 43 znaků Cyrila a Metoděje;
– odzbrojil ruskou armádu, vymýtil střelce jako kastu s jejich magickými schopnostmi a kouzelnými zbraněmi a zavedl primitivní střelné a bodné zbraně po evropském způsobu, když převlékl armádu nejprve do francouzské a pak do německé uniformy, ačkoli ruská vojenská uniforma byla sama o sobě zbraní.

Novým plukům se pak lidově říkalo “potěšné” (pro potěšení, pro zábavu). Jeho hlavním zločinem bylo zničení ruského vzdělání.

Petrovým (Lžipetrovým) hlavním zločinem bylo zničení ruského vzdělání

(obraz + tvar v prostoru), jehož podstata spočívá ve vytvoření tří jemnohmotných těl člověka, která člověk nedostává hned při narození; a pokud si je člověk nevytvoří, jeho vědomí nebude spojeno s vědomím minulých životů. V ruských vzdělávacích institucích byl člověk vychováván jako univerzalista, který umí všechno sám, počínaje láptěmi (střevíce z lýka) a konče kosmickou lodí; LžiPetr však zavedl specializaci, která všeobecné vědomí rozložila a učinila člověka závislým na ostatních. (Podobně Rockefeller rozložil zdravotnictví a poničil celostní pohled na pacienta).

Před Petrem-samozvancem na Rusi nevěděli, co je víno. On nařídil vyvalit na náměstí sudy s vínem, které pak měšťané zdarma pili. To se dělo proto, aby se vymazala vzpomínka na minulý styl života. V této době pokračovalo pronásledování narozených dětí, které si pamatovaly svůj minulý život a mluvily o tom. Jejich pronásledování začalo již za Jana IV. Hromadné vyhlazování kojenců s pamětí minulých životů uvrhlo kletbu na všechny inkarnace takových dětí. Není náhodou, že když se dnes narodí mluvící dítě, většinou nepřežije více než dvě hodiny (ale stále existují vzácné výjimky). Po všech těchto jeho činech neměli ani sami útočníci dlouho na to, aby Petra nazývali Velkým.

Teprve v 19. století, kdy už byly hrůzy Petra Velikého zapomenuty, se objevila verze Petra jako Inovátora, který pro Rusko udělal “tolik dobrého”, že dokonce přivezl z Evropy brambory a rajčata, údajně dovezené z Ameriky. Lilkovité rostliny (brambory, rajčata) byly v Evropě široce rozšířeny již před Petrem. Jejich endemickou a velmi starou přítomnost na tomto kontinentu potvrzuje jejich velká druhová rozmanitost, která se vyvíjela více než tisíc let. Naopak je známo, že právě v Petrově době byla zahájena kampaň proti čarování, čarodějnictví (koldovstvo), jinými slovy proti kultuře jídla (dnes se slovo “čarodějnictví” používá pouze v silně negativním smyslu).

Před Petrem existovalo: 

108 druhů ořechů, 108 druhů zeleniny, 108 druhů ovoce, 108 druhů bobulí, 108 druhů jahod, 108 druhů obilovin a 108 druhů koření, což odpovídalo 108 ruským bohům. Po Petrovi zůstaly jen jednotky posvátných druhů používaných k jídlu, o čemž se lze přesvědčit na vlastní oči. Zejména obiloviny, ovoce a hlíznaté rostliny byly ničeny, protože byly spojovány s lidskou reinkarnací.

Jediné, co Petr-Samozvanec povolil, bylo pěstování brambor. Brambory, stejně jako tabák (!), patří do čeledi Solanaceae (lilkovité). Jejich nať, očka a zelené brambory jsou jedovaté (zelené brambory obsahují velmi silné jedy, solaniny, které jsou nebezpečné zejména pro zdraví dětí). A dále batáty a topinambury, které se dnes už málo používají jako potravina.

Zničení posvátných rostlin, konzumovaných v určitém období, vedlo ke ztrátě komplexních božských reakcí organismu (připomeňme si ruské přísloví – “každá zelenina má svůj čas”). Smíšená strava navíc způsobovala hnilobu v těle a lidé pak místo vůně vydávají zápach. Rostlinné adaptogeny téměř vymizely, zůstaly pouze ty se slabým účinkem: “kořen života”, klanopraška čínská, Oplopanax, zlatý kořen. Pomáhaly lidem přizpůsobit se obtížným podmínkám a udržovaly je mladé a zdravé.

Vůbec se nezachovaly metamorfující rostliny, které podporují různé metamorfózy organismu a vzhledu. Před 20 lety se v tibetských horách vyskytovala “posvátná větvička”, ale i ta zmizela. Kampaň za ochuzení našeho jídelníčku pokračuje i dnes, kalega (tuřín) a čirok téměř vymizely, pěstování máku je zakazováno a z mnoha posvátných plodů nám zbyly jen názvy, které se dnes vydávají za synonyma známých plodů. Například: gruhwa, kaliva, buhma, landuška, které jsou vydávány za tuřín, nebo armud, kvit, pygva, gutei, gun jsou zmizelé dary, které jsou vydávány za kdoule. Kukish a dulja v 19. století označovaly hrušku, ačkoli šlo o zcela odlišné plodiny.

Pěst s vloženým palcem, dříve používaná jako symbol mudry srdce, se dnes používá jako negativní symbol. Dulju, figu a kukiš se musel přestat pěstovat, protože u Chazarů to byly posvátné rostliny. A v poslední době prosku začali nazývat “prosem” a jačňovku “ječmenem”, a obiloviny proska a jačňovka navždy zmizely z lidského pěstování.

–pokračování–

Autor: Vladimir Šemšuk

https://celostnivzdelavani.cz/satansky-prevrat-na-rusi-2-cast

Vladimir Šemšuk – o spisovateli

Vladimir Alekseevich Shemshuk je spisovatel, biolog, výzkumník, bývalý ředitel Ural Roerich Foundation a Permské komise pro anomální jevy. Je autorem řady knih. Ve svých knihách otevírá stránky historie Ruska a naší planety v novém světle. Úřadující zástupce Výboru pro vesmírnou bezpečnost.
Další podrobnosti na livelib.ru:

https://www.livelib.ru/author/104379-vladimir-shemshuk