V posledních dnech se opět projevují silné a pevně vybudované vazby temna mezi lidmi. Pokud se něčemu třeba věnovat, tak jsou to právě oslabení a ochablí bojovníci za Pravdu. Uklouznutí a pády jsou znatelné každým dnem víc a víc. Únava panuje u všech a ve všech a pod tlakem mnoho sil ubývá a ti slabí zkrátka padnou. Jak se vypořádat s tímto tlakem? Musíme se ještě pevněji vřadit do zákonů božích a jejich působení. Vykonávat všechno tak, aby to bylo bohumilé.
Jsme takříkajíc zkoušeni každý den, protože už není čas ani prostor pro vlažné plavání životem. Pokud jednáte správně, veškerá snaha se vám násobně vrátí. Nezahálejte, každý den je nový začátek, pokračujte i pokud spadnete, vždy je v pořádku se oprášit a vrátit se zpátky na cestu. Třeba upřímně chtít a každé uklouznutí uznat a litovat. Omlouvání se před sebou je jen klam, tupá suchá spokojenost a znamená pomalou duchovní smrt. Čas je náročný, největší proudy budou strhávat nevědomé a nechtějící. Kdo však takové může soudit, je pouze Bůh. My máme pokračovat v boji za Pravdu, navzdory všem překážkám. Poukazovat na omyly a pády, v laskavosti božím služebníkem vlastní. Přísně, ale s dobrým úmyslem pomoci bližnímu, který kolísá ve službě.
Obracejte se dovnitř sebe, kde sídlí pravá čistota. Uvnitř je spojení k Pravdě, ztište se. V hluku každodenních činností a rutiny je nejpotřebnější si najít svůj čas na spojení se svým duchem, s Vůlí boží, abych věděl: Jak mám jednat, jak kráčet vpřed? Správné otázky obdrží vždy správnou odpověď. Vraťte se k duchovním příčinám. Pochopení těch vám dodá jasnější náhled do dění ve hmotě. Podle toho pak bude pro vás jednodušší jednat. Naučíte se jak komu „naložit“, jak se vypořádat s každou situací, která vás potká.
V těžké době, je nejjednodušší se poddat, vždyť co když? Strach a rozum, obavy – ovládají nás bez skutečného základu v realitě. Musíme se naučit vnímat Pravdu, cítit ji v moři podnětů, které se ji snaží umlčet a zahalit. Pravda musí být základem našeho života, našeho jednání i našich slov.
Dám se od ní svést a svést z mé cesty? Stojí to za to, jestli je to příliš vysoká cena? Co je pro mě hodnotnější? Láska boží, nebo láska lidí? Odkud pochází můj postoj, se kterým následně konám, ve kterém žiji a který formuje mé myšlenky a slova? Nechávám se vést čistou Láskou a Vůlí? Zda jen bez rozmyslu bloudím? Možná jsem dokonce podlehl vlivu, který pochází výhradně z rozumu.
Pozorovací schopnosti a poznání sebe sama jsou nyní největším přínosem. Pokud včas zachytím nepatrné změny ve svém projevu, mám čas se ještě vrátit zpět a předejít budoucím činům, které by pocházely již ze změněného postoje. V případě, že se můj postoj kolísá a mění, mám stále možnost se pevně zakotvit, ale opět musí na řadu přijít mé rozlišovací schopnosti. Pokud mám dojem, že jsem neomylný a všechno, co dělám, dělám už jen správně, jsem jen krůček od toho nejtvrdšího pádu.
Naslouchání hlasu uvnitř nás vyžaduje odvahu a jistotu. Jistotu v to, že Bůh a jeho Síla, která skrze nás proudí nás povede. Odvažme se tedy věřit a buďme si jisti, že pokud se vést necháme, za každých okolností budeme jednat správně a budeme moci s hrdostí kráčet vpřed. Budeme tak prodlouženou rukou světlých sil a Země se stane naším působením odrazem ráje.
Ivanka
https://vitazstvosvetla.org/rozrastene-korene-zla/
