Protivládní nepokoje v Egyptě otřásly režimem 30 let vládnoucího prezidenta Husního Mubaraka. Policie ztratila kontrolu nad situací a stala se po celé zemi terčem útoků nespokojených lidí natolik, že vzniklo bezpečnostní vakuum. Situace okamžitě někteří využili k rabování, nejen obchodů, hotelů, úřadů či bank, ale i muzeí a skladů s artefakty, které jsou u všech známých nalezišť starověkého Egypta.

Zlatá soška z hrobu faraona Tutanchamona po a před vpádem zlodějů.

Mediálně asi nejlépe zdokumentovaný vpád dvou zlodějů do hlavního Egyptského muzea v centru Káhiry, kteří poničily několik soch, sošek a vitrin a také dvě mumie, je tak jen kapkou v moři. Navíc zde utvořili lidé řetěz, aby zloději nemohli utéci, kolem celého muzea a vojáci pak celou budovu zajistili. Jinde takové štěstí neměli.

V regionálních egyptských muzeích jsou mnohé cenné předměty staré tisíce let a ještě více je jich v různých skladech. Veřejnost je většinou nezná, protože tam byly uloženy okamžitě po objevení a Egypt nemá ani místo, kde by je vystavil odpovídajícím způsobem. Proto se mimo jiné začalo pracovat na vybudování nového velkolepého muzea v Gíze. Nyní je otázkou, zda se ho Egypt vůbec dočká a zda bude zemí otevřenou pro turisty jako dosud.

Druhá soška zničená při vpádu zlodějů do hlavního Egyptského muzea v Káhiře.

Současné rabování je především hořkou ranou pro egyptology, včetně těch českých, kteří zasvětili odkrývání stop civilizace na Nilu své životy. Nyní sledují se smutkem zprávy o místech, která byla vyrabována. Profesor Miroslav Bárta má zatím zprávy, že byly vyrabovány některé hroby, skladiště a lokální muzea v Sakkáře a Abusíru (kde působí právě čeští egyptologové). Zcela vyloupeno bylo pak muzeum v Memfidě. Gíza, Lišt a Dahšúr byly zatím ušetřeny.

Egypt má dlouhou tradici vykrádání hrobů a památek zvláště v dobách občanských nepokojů. Bez zásahu armády je jen otázkou času, kdy se i ty nejcennější památky stanou terčem nájezdu ziskuchtivých tlup. Vzácné předměty přitom nemusí skončit jen na černém trhu a v soukromých sbírkách, ale mohou být zničeny jen kvůli tomu, že jsou vyrobeny ze zlata a vzácných kamenů. Nebo se stanou terčem vandalismu, který může mít své kořeny v islámu, který zapovídá zhotovování model.

Lupiči v Káhirském muzeu nejen kradli, ale také ničili některé sochy. Je otázkou, zda nešlo, jak naznačovaly některé zdroje, jen o řízenou provokaci režimu, který chtěl opoziční síly spojit s rozkrádáním památek, na které jsou mnozí Egypťané hrdí a vědí, že jsou i zdrojem nemalých příjmů zem

Zdroj:  http://www.national-geographic.cz/2011/01/30/rozkradana-egyptska-historie/