“Indigové děti??? Jooo, to jsou nějací mimozemšťané, néé???”… “Ano, ano, taková ta neposlušná, problematická děcka, rodiče s nimi mají kříž…”… “Indigo – co? Co je to indigo???”…Škoda, že málokoho – rodiče a rodinu především, ale i pedagogy – zajímá, PROČ jsou děti takové, jak jsme zmínili. Většinou se hledá “laciné” zdůvodnění – po kom to dítě je? – a v rodokmenu se nalezne nějaká černá ovce, na kterou lze excentrické chování či nepoddajnost potomka přišít.
Málokdo začne pátrat po tom, proč se dítě projevuje rozumově na úrovni studovaného a zkušeného člověka. Málokdo se zabývá tím, proč dítě dokáže posoudit neustálý spěch a snahu o lepší hmotný život ve společnosti jako zbytečnost a nelogické chování. Kdo jsou tedy Indigové děti, ať už v dětském či dospělém věku?
Již v období po II. světové válce se na planetě Zemi postupně začalo inkarnovat 12 genotypů vyšších bytostí z různých hvězdných systémů Sluneční galaxie. Specifikem, ze kterého je odvozen i samotný název, je, že DNA vlákna fyzického těla v barevném spektru vyzařují v odstínu indigo. Pro porovnání, lidská DNA září oranžově. Ptáte se, proč se tyto bytosti inkarnují právě na Zemi? Samozřejmě i tento záměr má svůj nemalý význam a je důležitý z pohledu událostí souvisejících s rokem 2012. Indigové děti k nám přicházejí s úkolem konkrétní pomoci lidstvu i naší planetě v rámci již probíhajícího transformačního procesu.
Proto chci nyní pozvat k rozhovoru mé přátele, “indigáčka”, 13letou Lucii z Vyškova, a jejího “bodyquarda” anděla Andrease. Lucka, i když věkově na to nevypadá, plní ve spolupráci s vyššími inteligencemi a bytostmi Univerza a Zdroje, úkoly, nad kterými se klasickému smrtelníkovi tají dech. Určitě čtenáře bude zajímat informace, že v jedné ze 163 dosavadních pozemských inkarnací byla její duše součástí fyzické podstaty Marie Magdaleny, Ježíšovy manželky a její duše dala život i několika dalším zajímavým osobnostem z uplynulých věků. Namátkou můžeme uvést královnu Alžbětu Pomořanskou, velitele Kleopatřiny výzvědové čety, ale i, v nedávné minulosti, mediální pracovnici NASA, která se snažila o kontakt s mimozemskými civilizacemi.
A jak Lucka vidí sebe samu v současném životě?
“…vyrůstala jsem v normální rodině, která nevěděla co je to magie, nikdy by však neřekli,že jeden člen rodiny bude toto slovo skloňovat ve všech pádech. Pro mě zlom přišel v roce 2002. Odešel od nás můj děda. Zle jsem to nesla, padala jsem ke dnu. Rodiče nevěděli, co se se mnou děje. Všechny klasické možnosti byly skoro již vyčerpány. Až se dověděli, že naše dlouholetá sousedka se zabývá kineziologií a mohla by mi pomoci.
Sezení dopadlo skvěle, magie mě vynesla opět nahoru a vytáhla mě ze špíny negací. Pak jsem se jí už nepustila. V podstatě splácím dluh za to, jak mi moc pomohla, ovšem nejen z tohoto důvodu, ale proto ,že jsem indigové dítě a vyslali mě sem, abych pomáhala světu.To je můj úkol, to je má mise. Jsem indigové dítě a svět tu pomoc potřebuje. A čeká ji právě od nás, Indigových dětí…”
Přímým zodpovědným za Lucčino současné konání je vyšší bytost Andreas, její strážný anděl. Andreas se mi představil jako součást 22členné andělské Rady s přímým napojením na Zdroj. Jak upřesnil, jde o Božskou podstatu bytí, která vše ve Stvoření řídí a reguluje.
“Naše Rada se zabývá v rámci Univerza prakticky vším, od A do Z… Podle aktuálního stavu upravujeme kroniku osudů lidstva Akášu, kontrolujeme veškeré procesy a dění včetně umravňování některých entit, které narušují vesmírnou rovnováhu svými negacemi”, dodává Andreas.
A kdo kontroluje Vás?
“Nad naší činností bdí a kontroluje ji nejvyšší inteligence v Univerzu – koncil Devíti.”
Andreasi, zajímalo by mě, proč a kým jsi byl vytipován za Lucčina ochránce, a co vše obsahuje a jaké nároky na Tebe klade spolupráce s ní?
“Já jsem se k ní dostal částečně z nutnosti a částečně i z vlastního rozhodnutí. Chyběl nám pro ni průvodce, protože ten předchozí zradil a málem nám Lucii zabil. Dostal jsem nabídku, jestli to nechci dělat. Říkám si, proč ne? Pokud mě to nebude bavit, nechám toho…
Jenže Lucka mi přirostla k srdci a nehodlám se jí vzdát. Už jsem absolvoval patřičná studia, abych ji vedl správně a má pomoc pro ni byla vždy včas a na správném místě. Zátěž je taková, že nesmím dělat chyby, aby to nemělo zlé následky. Tedy, aby nedošlo k situaci, že se ocitne v ohrožení života. V současnosti jde o jediný a zásadní úkol, kterým mě Rada pověřila.”
Dokážeš se vtělit do lidské podoby, například tak, že když Vás s Luckou pozvu do čajovny, přijdete oba?
“Neuvidíš mě, ale budeš mě cítit… (pocítil jsem Andreasův úsměv…) … Neumím se zhmotnit tak, abys na mě mohl sáhnout, jsem jen mlhovina se schopnostmi…”
Lucka určitě zareaguje, proto dotaz na Tebe – je Andreas dobrým ochráncem a pomocníkem, jak oceňuješ váš vztah?
“Jistě, Andreas je nejlepší průvodce, jakého jsem kdy poznala, a nejen to. Přítel je ten, co vždy poradí, osoba, co nikdy nezradí, hodná dušička, co ránu pohladí. Radí mi i při písemných pracích, tak proč by se mi nehodil, že jo? Ne, dělám si srandu, pomáhá mi i s maličkostmi. Já nemít Andrease nevím, kdo jsem, pomohl mi najít samu sebe. A za to mu ze srdce děkuji.”
Lucy, v úvodu jsem vzpomněl situaci, kdy rodiče a blízké okolí vnímají “netradiční” chování ID dítěte jako neposlušnost či vzdor apod. Řekni nám nyní, jak jsi se cítila v tomto kruhu konkrétně Ty? Kdy jsi si začala uvědomovat svoji odlišnost od ostatních a jak jsi se s tím vyrovnávala a vlastně vyrovnáváš dodnes?
“Začala jsem si uvědomovat, že jsem o něco odlišná asi v tom roce 2002. Rodiče mě naštěstí celkem respektovali, i když oni jsou tvrdí materialisté a myslím, že dvakrát velkou radost neměli, že dcera je divná…
Trošku se mě snažili lámat, ale mé poslání si mě našlo samo. Po nějaké době to vzdali a máma se o to, čím se zabývám, začala sama zajímat. Nechali mi svobodnou volbu a dopadlo to tak, jak mělo. Osud si tě vždycky najde, ať se schováš kamkoli.
Vždy jsem viděla i za tu oponu, kam mnozí jiní nevidí. Ale přišlo mi to normální. Až po nějaké době jsem si začala uvědomovat, jak slepí a hloupí jsou někteří dnešní lidé. Poznání mají na dosah ruky, ale vidět je nechtějí. Občas mi vadí, že na mě někteří lidé hledí skrz prsty. Ale najdou se samozřejmě i tací, kteří mě obdivují jen za to, co jsem dokázala ve 13 letech. Nechci, aby to vyznělo jako sebechvála. Ale jsem tomu ráda a děkuji za to, kdo jsem a hlavně lidem, kteří mě mají rádi.”
Když jsi zjistila o co jde, jak jsi začala své vztahy s okolím řešit (jak je řešíš i dnes)?
“To je dost těžká otázka. Moc si nepamatuji, co jsem pociťovala, jelikož mé vzpomínky mi vzal jeden zlý průvodce, který mě chtěl zabít. Ale vždycky jsem to brala celkem jako samozřejmost, že já a magie jsme jedno tělo, jedna duše… Dnes to řeším následovně: pokud člověku začnu důvěřovat, odhalím svoji pravou tvář, tu podle některých nenormální, a řeknu, přeber si to, jak chceš. Buď to respektuj nebo jdi “k šípku”, je mi to jedno.”
Máš i nějakou radu, jak se vyrovnávat se svou situací, pro ostatní ID v dětském věku?
“Dělejte to, co si myslíte, že je správné. K cíli nechoďte přes mrtvoly. Dávejte pozor, aby jste neublížili ostatním pro vaše poslání. Vyslechněte si radu, ale závěrečné rozhodnutí udělejte sami. Nenechejte si do něj už mluvit. Jednejte v souladu s vámi samotnými. A hlavně nikdy nezapomeňte, kdo jste, kam patříte, odkud jste přišli, a co je vaším posláním.”
A co poradíš dalším rodičům, dospělým a lidem celkově, jak by s Vámi měli jednat?
“Nemá cenu nadávat, křičet, fackovat nás. Uděláme si to stejně po svém. Až my budeme vidět, že je v něčem chyba, opravíme to. Jednejte s námi jako s normálními dětmi, ale trošku víc té “volné ruky” je také zapotřebí. Nejsme zlí, jsme jen přesvědčení o své pravdě. Netahejte z nás přiznání o chybách, kterých jsme se dopustili. My sami v sobě víme, že jsme je udělali. A to je důležité.”
Jak a čím vám mohou pomoci oni?
“Tím, že nás budou respektovat a nebudou na nás koukat přes prsty. Nechají nás dělat to, pro co jsme se zde narodili a budou více hledět k dobru, než ke zlu.”
Jak osobně vnímáš svůj inkarnační úkol? Jsi s ním spokojena? Je Tvá pozornost a konání v rámci pomoci lidstvu a Zemi zaměřeno nějak konkrétněji nebo jde o komplexnější úkoly?
“Já jsem takový všeuměl. Někteří z nás mají konkrétnější zaměření. Já ne, mohu pomoci kdekoli a s čímkoli. O svém (soukromém) poslání vím, že se musím naučit jednat s lidmi tak, aby mě vyposlechli, uvěřili mně a dělali to, co je potřeba, aby zde znovu zářilo neposkvrněné slunce (svět kde z vetší části vládne světlo). Opakuji, že jsem vděčná za to, kým jsem a s tímto faktem jsem samozřejmě spokojená.”
Máš nějaký plán, představu či návrh, jak lidstvu ukázat, o jakou pomoc se jedná a aby tuto pomoc lidé přijali?
“Lidé si nejdříve musí uvědomit, že zavedení a uplatňování pozitivních věcí, jejich přijetí za své a chování se podle nich, nejsou luxusem, ale nutností. Momentálně ještě nevím, jak to udělat, aby popsanou skutečnost lidé přijali. Ale ze všeho nejdříve musí sami chtít.”
Andreas mi prozradil, že umíš číst v kronice osudů lidstva Akáši. Zjistila jsi tam i nějakou důležitou informaci, která se vztahuje k období 2008?
“Zatím jen tolik, že v roce 2008 něco “praskne” na Spojené státy a dojde k velkým změnám v jejich parlamentu.”
Jaký je Váš společný názor na probíhající planetární transformaci a jak by se lidé měli začít chovat a myslet, aby bez větších problémů prošli “bránou” 2012 do nového světa?
“Není přímý návod na to, jak se chovat, ale určitě tak, jak každému napovídá jeho nejvyšší vědomí a svědomí. V každém případě to bude velký krok pro lidstvo.”
Kdo Ti kromě Andrease pomáhá ve Tvé práci? Můžeš nám sdělit informace o některých konkrétních událostech, které jste v rámci planety nebo určitého regionu řešili a napravovali?
“Já mám svůj hvězdný tým, který tvoří andělské bytosti – Andreas (průvodce), Ariel (filtruje mi dušičku od negací, kontroluje má rozhodnutí a celkově moji psychiku), Rastan, který je bratr Andrease (kontroluje tok informací), Keira (dává pozor na všechny ty černé, negativní stvořence, aby mi neublížili) a sestavu doplňuje archanděl Michael, který dává pozor na všechno.
Společně s mojí lidskou skupinou, složenou z několika bezvadných přátel, jsme již řešili například odklonění části komety WS 73 P (před 25. květnem 2006) od obydlené oblasti, likvidaci meteoritů, na kterých k nám směřovali nějací šmejdíci, protože si jejich vlastní planetu zlikvidovali – jeden jsme zničili prostřednictvím satelitu tak, že meteorit do něj narazil, druhý byl menších rozměrů a shořel v atmosféře a třetí dopadl do oceánu a naši přátelé delfínci to zařídili tak, že nevznikla ničivá vlna tsunami. Navíc jsme několikrát důrazně “domluvili” skřetům, kteří se na Zemi prodírají z jiných dimenzí. Vzpomínám si, že jsme také odkláněli poškozené letadlo, aby nespadlo na atomovou elektrárnu a tak podobně…”
Ještě taková obligátní otázka – jak se Ti daří zvládat studium ve škole?
“Jde to v celku dobře, jsem průměrná žákyně, mám tak jedničky a dvojky. Nesnáším fyziku, neleze mi do hlavy, protože vím, že spousta učební látky je kapitální blbost. Také dějepis mě moc nebaví, jelikož jsou to věci, které se již staly. Ovšem je fakt, že některé informace jsou podstatné, ale je jich minimum. Nebo přírodopis… Jsou tam podle mě věci absolutně nepodstatné, které mi k ničemu nebudou…
Jinak mi jdou dobře jazyky, učím se německy a francouzsky. Chci zvládnout ještě angličtinu, alespoň základy.”
Tak to Ti popřeji mnoho úspěchů, které se samozřejmě týkají nejen školního “bitevního pole”, ale zejména Tvého náročného poslání zde na planetě Zemi. Stejně tak přeji “speciální nervy” Andreasovi, jehož úkol ochránce Lucie je, jak jsme se dozvěděli, zcela v souladu s nadlidským úsilím a výkonem, který mu může Kevin Costner leda tiše závidět…
Co dodat na závěr? Pokud, vážení přátelé, budete mít jakékoli dotazy ohledně problematiky ID a jejich působení na naší planetě,ve vztahu k Lucii, Andreasovi a jejich přátelům, zašlete je na adresu: lucisekburisek@seznam.cz.
Stejně tak přivítáme příspěvky týkající se Vašich poznatků na popsané téma. Současně věříme, že Lucie nebude první a poslední ID, které se podělí se čtenáři Gnosis9.net o vlastní životní zkušenosti a význam i účel svého poslání na Zemi. Vděčni budeme i za kontakt pro případnou budoucí spolupráci, jejímž zamýšleným cílem je více rozčeřit hladinu mystéria ID. Oním zamýšleným cílem je odkrýt roušku z dosud, pro mnohé tajemných a podivných mimozemských bytostí a ukázat je v pravdivém světle – jako naše přátele, pomocníky, učitele a rádce.
Zdeněk Neumann
Zdroj: http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007030014
