Pohled zpět na uplynulých 365 dní může být každým z nás posuzován velmi individuálně. Jako příklad vezměme Petra Fialu. On sám je plný slov chvály o všem, co dokázal, kam posunul Českou republiku a potlesk Markéty Pekarové Adamové, Rakušana a některých médií mu na první pohled dává za pravdu. Reálně uvažující člověk to však vnímá jinak a domnělé úspěchy české vlády prostě nevidí. Ani nemůže, nejsou.
Právě končící rok se nesl ve znamení obrovského zdražení našich životů, snahy prosazovat nadále destruktivní Green Deal, stále se stupňující se nenávisti k Rusku a nebývalé míry lhaní premiéra a médií. Vysoké ceny elektřiny, plynu a potravin, naprosto irelevantní navyšování hodnoty pozemků a již stojících domů, to vše naznačuje, že dobře už bylo. Raketové zadlužování státu pokračuje a z ještě před 35 roky ekonomicky i hospodářsky prosperujícího státu jsme se stali přívěskem upadajícího Německa. Posledních 12 měsíců se to ještě více zvýrazňuje a naivní představa, že nás Němci mající starosti sami se sebou podrží, je za hranicí idiotismu.
Solidarita v EU končí tam, kde přestáváme být přínosem. Už jsme vybrakováni a tvrzení, že více dostáváme, než dáváme, je při uvědomění si zdevastovaného průmyslu, zemědělství a ekonomiky prostou fabulací. Firmy z EU u nás zlikvidovaly konkurenci, získaly přístup k elektřině, vodě a přes obchodní korporace a banky i k penězům Čechů. Upřímně řečeno, jsme jaksi na konečné. Dalším potvrzením výše popsaného je „pomoc“ EU České republice po obrovských povodních a množství řečí obhajujících neochotu pomoct postiženým regionům. Na Ukrajinu odchází desítky miliard, ale členském unijnímu státu bylo pouze povoleno čerpat z peněz, které mu byly předtím přiděleny na jiný účel. Pomozte si sami, řečeno správně.
Fiala představuje klasického evropského liberála. Pracuje pro EU, lže nám, mezitím bohatne a vytváří dojem, že dělá vše proto, aby bylo lépe. Jemu je. Občanům ČR zvyšují daně, poplatky, snižují reálnou mzdu i důchod, otravují ovzduší, a to jak reálně, tak i v oblasti duševní. Otík Foltýn, jakožto nová hvězda naší scény, je důkazem toho, jak dobře to s námi vláda myslí. Máme tu po Novotném dalšího exota. Bohužel místo toho, aby se vracela důvěra ve zdravotnictví, školství, či aby ji získala nezávislá veřejnoprávní média, se tu soustředí na umlčování. To nezávislá je přání, ne realita. Sociální služby pro naše občany zdaleka nedosahují úrovně těch poskytovaných ukrajinským příživníkům. Bohužel, skutečností je, že poskytnuté Čechům, Moravanům a Slezanům odpovídá skutečným možnostem státu a vše ostatní včetně ukrajinské podpory je na dluh. Tvrdí li někdo, že se máme nejlépe v historii, pak sprostě lže, nebo je absolutně neschopen vnímat souvislosti. Buduje se nenávist k seniorům.
Dění ve světě poznamenaly americké prezidentské volby a vítězství Donalda Trumpa. Bude li to změna pro nás k dobru či nikoliv, to se teprve uvidí. Zatím není důvod to posuzovat. Válka na Ukrajině pokračuje s podporou končící „výpomoci“ ze strany odcházejí Bidenovy exekutivy a Zelenskyj s již ukončeným mandátem v ní chce za každou cenu pokračovat. Přestože výrazně ztrácí, odmítá rokovat o míru a nadále si vybíjí vztek na civilním obyvatelstvu. Svém i ruském. Ruská raketa Orešnik navíc způsobila v západních vojenských kruzích strach, přestože byla vyzkoušena bez možných náloží. Zelenskyj se uchyluje k partyzánskému způsobu boje, vraždí ze zálohy a čeká na to, jak k eskalaci války přistoupí Trump. Mezitím Ukrajinu opouští další ročníky potencionálních branců, jimž hrozí mobilizace. A to i do Rumunska, kde byly zneplatněny prezidentské volby, protože nevyhrál „vhodný“ kandidát. O podobné se libtardi pokusili i v Gruzii, ale dosavadní prounijní prezidentka nakonec odtáhla s ostudou ze sídla určeného hlavě státu.
Izrael nadále decimuje Palestince, a to i civilní obyvatelstvo. Zároveň po odchodu Bašára Asada do ruského exilu a převratu v Sýrii zabírá syrské území. Vzniklo další světové válečné ohnisko. A ve sporu, jak k Izraeli přistupovat, je i část EU s USA. Mohutná muslimská komunita žijící v Západní Evropě má však jasno. Nejvíce povyku dělá v Německu. Tam padnula vláda a posílila AfD, kterou doporučuje Němcům i Trumpův nový poradce Elon Musk. Konec současné koalice je logickým důsledkem zaujetí pro Green Deal vedoucího k rozkladu chlouby Německa, tedy automobilového průmyslu a na něj návazujících odvětví. Dále pokračují dopady týkající se jak likvidace fungujících elektráren, tak i stále trvající neřízené migrace. A protože zásadní problémy má i Francie, jede celá EU pěkně z kopce, k čemuž pomáhá i opětovné zvolení Leyenové do čela Evropské komise. Zatím padá zcela nezastavitelně, ovšem pozitivem je počínající probouzení se stále většího počtu občanů evropských zemí.
Máme za sebou jeden z nejtěžších roků v historii a můžeme pouze doufat, že ten příští bude přelomový. Aby se to stalo a šlo o k lepšímu, musí se stát plno věcí. Důležitými budou Trump a jeho zájem o změny, výsledky parlamentních voleb v Německu, celoevropský odpor vůči Green Dealu, průběh ruské SVO na Ukrajině, u nás parlamentní volby (pozor na zmanipulování pomocí korespondenčních lístků). V ČR stále hledáme osobnost, která by se liberálům, eurohujerům a proukrajinským řiťolezcům postavila a přiřadila se k Orbánovi a Ficovi. Aspoň v tom, jak hájit vlastní zemi. Kdokoliv se o to pokusí, bude to mít těžké. A půjde mu o život. To, jak úspěšný bude, poznáte dle ryku z řad umělců a mainstreamu. Čím větší odpor z těchto míst, tím větší šance na konečné vítězství.
Přejeme Vám tímto pohodové zakončení všeobecně nelehkého roku a zároveň zkuste vstoupit do dalšího tou správnou nohou. Život umí být krásný, jen si ho nesmíme kazit tím, jak se podřizujeme hlupákům, darmožroutům a pomateným ideologům. Hodně štěstí přejeme ve všem, co nás může posunout k lepšímu.
Jindřich Kulhavý
Deset důvodů, proč si pamatovat rok 2024
Konec každého roku se nese ve znamení bilancování. Letošní rok není výjimkou, redakce TO proto vybrala 10 událostí, které by neměly v blízké budoucnosti upadnout v zapomnění.
1. Jurečka zpytoval svědomí…
Po více než deseti dnech si ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, na začátku ledna konečně uvědomil, že slavit do rána na vánočním večírku ministerstva po masakru na Filozofické fakultě UK, během kterého David Kozák popravil 14 lidí, nebylo zrovna vhodné. Do té doby tvrdil, že akce skončila ve 21 hodin, kdy začalo mimořádné zasedání vlády. Vyšlo ale najevo, že se na večírek vrátil a zábava pokračovala. Nakonec uznal, že kdyby měl správné informace, vyhodnotil by situaci rychleji a omluvil se všem, které večírek pobouřil. Jak ale dodal, každý děláme chyby…
2. Daňoví poplatníci sobě
V neděli 26. května se český hokejový národ dočkal po čtrnácti letech titulu mistra světa, parta složená trenérem Radimem Rulíkem porazila ve finále Švýcarsko 2:0. Na triumf ale přispěl každý daňový poplatník. Vláda totiž dala pořadatelům dotaci 200 milionů korun, 75 milionů korun poskytla Praha, Ostrava a Moravskoslezský kraj. Přestože šampionát skončil dle slov prezidenta svazu Aloise Hadamczika čistým ziskem 540 milionů, dotace 200 milionů korun, na kterou svaz neměl nárok, nebyla vrácena. Premiér Fiala s tím neměl problém.
3. Svině a zombíci
Na konci května nastoupil do nově zřízené funkce vládního koordinátora strategické komunikace bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Do funkce byl odvelen z Vojenské kanceláře prezidenta republiky na 6 měsíců od 30. května 2024, na začátku prosince padlo rozhodnutí, že ve své misi bude pokračovat i příští rok. Od nástupu do funkce plní zadání, když jednoduše a srozumitelně informuje lidi o základních hodnotových tématech státu. Mimo jiné veřejně prohlásil, že 4,5 procenta obyvatel Česka, tedy cca 500 000 spoluobčanů, považuje za zombíky a svině.
4. Turek před žněmi do Bruselu
V jedné televizní debatě před červnovými volbami do Evropského parlamentu uvedl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský s arogancí sobě vlastní, že koalici Motoristů a Přísahy nepovažuje za konkurenci. Voliči ale rozhodli o tom, že KDU–ČSL porazili jak Motoristé a Přísaha, tak nové levicové uskupení Stačilo! vedené šéfkou komunistů Kateřinou Konečnou. Politickou kometou roku se stal lídr Motoristů Filip Turek, kterého volilo 152 196 lidí a hravě rozdrtil Tomáše Zdechovského o 85 248 hlasů. Volby vyhrálo hnutí ANO, souboj koalice versus opozice skončil 9:12. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který obhájil mandát, ovšem pravil, že nové subjekty nepovažuje za opozici, takže Pětikoalice vlastně vyhrála 9:8.
5. Lipánek přepsal dějiny
Nelenil ani ministr zahraničí Jan Lipavský. Poté co se stal prvním českým šéfem diplomacie, který neuspěl ve volbách a nemá patřičné vzdělání, je od září prvním přeběhlíkem na tomto postu. Po odchodu Pirátů z vlády totiž sice na konci září podal demisi, zároveň ale vystoupil z Pirátské strany, které vděčí za svou politickou kariéru. Vyslyšel totiž touhu prezidenta a předsedů zbývajících koaličních stran, kteří si nedovedli fungování české, evropské a světové diplomacie bez Lipavského představit. Proto se rozhodl po zralé úvaze demisi stáhnout.
6. Konec Pirátů v Čechách?
Piráti nebudou na letošní rok vzpomínat v dobrém. Nejdříve přišli ve volbách o dva ze tří europoslanců, v Bruselu skončili Kolaja s Peksou. V zářijových krajských volbách „obhájili“ z 99 postů radních pouze tři, proto místo letošních 25 milionů korun dostanou příští rok od státu příspěvek pouhých 750 000 korun. Po krajských volbách na konci září navíc vyhodil premiér Fiala z vlády ministra pro místní rozvoj, vicepremiéra pro digitalizaci a šéfa strany Bartoše, který neskutečně zpackal vlajkovou loď vlády v podobě digitálního stavebního řízení. Aby toho nebylo málo, Pirát Wagenknecht neobhájil senátorský mandát. Dílo pirátské zkázy dokonali samotní členové, kteří si zvolili předsedou pražského náměstka pro dopravu Hřiba, jehož životní dílo, oprava Barrandovského mostu, se oproti původnímu znaleckému posudku o 600 milionů korun prodražilo.
7. Náhrady a důchod pro první dámu
Ve velkou taškařici se proměnil nápad dát premiérově první české exkomunistce na Hradě, toho času první dámě Evě Pavlové, z peněz daňových poplatníků měsíční náhrady na reprezentaci v hodnotě 95 000 korun měsíčně a k tomu přihodit hrazené zdravotní a sociální pojištění. Prezident svou choť nejdříve podpořil emotivním videem, ve kterém se snažil vysvětlit, že manželka pobírající výsluhy slouží státu. Pak dodal v rozporu s tvrzením ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, že jeho původní návrh zněl, aby část jeho náhrad byla snížena a převedena na manželku. První dáma by tak mohla plně vykonávat svojí blíže nespecifikovanou práci a nebýt přitom závislá na manželovi. Nakonec vláda schválila, že příští rok bude podplukovnice v záloze pobírat z peněžitých náhrad prezidenta cca 100 000 korun. A roky strávené na Pražském hradě se jí budou započítávat do důchodu.
8. Vážka jenom zlatá
Předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová pilně cestovala, zaletěla si například do Singapuru. Kromě toho ustála další pokus o své odvolání z funkce šéfové Poslanecké sněmovny a nechala si narůst dlouhé vlasy. Ale hlavně natočila na konci listopadu 45 sekund dlouhé video o tom, že teď nesmí vláda, jejíž není členkou, zastavit. Během necelé minuty informovala o tom, že doposud se pomáhalo slabším, teď přijde na řadu střední třída. Dvojitá, leč přesto ideově prázdná předsedkyně, ovšem jaksi opomenula připomenout, že díky „pomoci slabším“ se 1,3 milionu obyvatel nachází v energetické chudobě. Střední třídě pak vláda „pomáhá“ především podstatným navýšením minimálních záloh pojištění OSVČ. Ani tato skutečnost pak paní Markétě nezkalila radost ze zisku Zlaté vážky pro osobnost roku, přičemž o ceně rozhodla porota, které shodou okolností sama předsedala.
9. Fiala předčil Pelého
Do podzimu omezil český premiér vlastní bizár na občasné komentáře o světovém fotbale a cenách Nutelly. V listopadu se ale rozhodl pro totální ofenzívu v podobě pozoruhodných výroků. Jeho vláda je nejúspěšnější od roku 1938 a splnila plán za tři roky na 93 procent, protože všechno, co je z poloviny hotovo, je zároveň hotovo na 100 procent. Dal by nejvíce branek z politiků, čímž by předčil i Pelého. Vrchol přišel v podobě vyjádření, že pokud vyhraje volby, budeme mít platy jako v Německu, nad kterým kroutili hlavami i jemu naklonění ekonomové.
10. Stanjurovy manipulace a švindly
Na začátku prosince schválil parlament vládní návrh státního rozpočtu na rok 2025. Zákon roku vystihuje nejlépe vyjádření bývalého předsedy KDU–ČSL a TOP 09, tedy bývalého předsedy dvou stran současné koalice Miroslava Kalouska na síti X na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury. „Realisticky“ znamená co? Že jste se vykašlali na reformy, naplánovali nepřijatelná čísla a ty „jakž takž“ účetně vyjdou? A na příští rok jsme si vylhali objektivně nepravdivé položky? A ty už vyjít nemohou? Všechno, co poslední dva roky děláte s našimi penězi, nemá nic společného s realistickou politikou. Jsou to jen švindly, manipulace a nerespektovaní transparentních rozpočtových procesů. Jsem připraven tato tvrzení kdykoliv obhájit před jakoukoli porotou.
AUTOR: Petr Bošnakov
