V roce 2016 zveřejnila organizace Connecting the Agenda video popisující významné vazby mezi Rockefellery a Organizací spojených národů.
John D. Rockefeller Jr. poskytl v roce 1927 2 miliony dolarů Společnosti národů, která se později stala součástí Úřadu OSN v Ženevě.
Rockefellerové navíc zakoupili pozemek pro sídlo Organizace spojených národů v New Yorku, přičemž John D. Rockefeller Jr. věnoval v roce 1946 8 515 000 dolarů a Nelson Rockefeller vyjednával s majitelem pozemku Williamem Zeckendorfem.
David Rockefeller, Nelsonův bratr, měl z obchodu finanční prospěch, protože vlastnil pozemky v této oblasti, jejichž hodnota po vybudování sídla OSN vzrostla, a prostřednictvím Carnegieho nadace pro mezinárodní mír investoval také do projektu budovy naproti sídlu OSN.
Rodina Rockefellerů nadále podporovala OSN, přičemž Rockefellerova nadace poskytovala granty a Fond bratří Rockefellerů financoval Nadaci OSN.
Podle autobiografie Davida Rockefellera je konečným cílem rodiny vybudovat „integrovanější globální politickou a ekonomickou strukturu – jeden svět“, což je v souladu s programem OSN Agenda 21.
Propojení agendy: The Rockefeller – United Nations Connection, 30. října 2016 (8 min)
Přepis
[Poznámka z The Exposé: Mnoho hypertextových odkazů obsažených v původním přepisu již není k dispozici nebo se změnilo. Tyto původní odkazy jsme ponechali v textu níže, aby je badatelé mohli dohledat na archivních webových stránkách nebo jinde].
V této analýze bude uvedena přímá souvislost mezi Rockefellery a vznikem organizace OSN.
Nejprve je třeba poznamenat, že organizace, která Organizaci spojených národů předcházela, Společnost národů, získala značnou podporu od organizací spojených s Rockefellery. V roce 1927 poskytl John D. Rockefeller mladší Společnosti národů 2 miliony dolarů na „rozšíření její knihovny mezinárodních vztahů a podporu míru prostřednictvím poznání a porozumění“. Tato knihovna Ligy národů se později stala známou jako Úřad Spojených národů v Ženevě („UNOG“), když Liga převedla svůj majetek na Organizaci spojených národů. Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, který ve svém prohlášení ocenil minulou i současnou podporu mezinárodních organizací ze strany rodiny Rockefellerů, úroky z této původní půjčky ve výši 2 milionů dolarů stále každé dva roky poskytují Organizaci spojených národů přibližně 150 000 dolarů.
Rockefellerova nadace se rovněž významně podílela na přechodu od Společnosti národů k Organizaci spojených národů, jak dokumentuje článek „The Rockefeller Foundation and the Transition from the League of Nations to the UN“ (Rockefellerova nadace a přechod od Společnosti národů k OSN) od Ludovica Tournese ze Ženevské univerzity. Mezi Rockefellery a Společností národů by bylo možné najít další souvislosti, ale v zájmu stručnosti přejdeme k Organizaci spojených národů.
Není žádným tajemstvím, že pozemek, na němž je dnes postavena Organizace spojených národů, byl zakoupen za peníze věnované Rockefellery. Oficiální Rockefellerovo archivní centrum k tomu uvádí následující:
Hluboký zájem Johna D. Rockefellera mladšího o mezinárodní vztahy se projevil v jeho četných příspěvcích určených na mezinárodní účely. Snad nejvýznamnějším v této oblasti byl jeho dar ve výši 8 515 000 dolarů v prosinci 1946 na nákup pozemku pro stálé sídlo Organizace spojených národů v New Yorku.
Tento pozemek, na němž se nyní nachází sídlo OSN v New Yorku, původně vlastnil významný developer William „Bill“ Zeckendorf. Jak se vypráví, Nelson Rockefeller jménem Organizace spojených národů přišel za Zeckendorfem s nabídkou na koupi pozemku, Zeckendorf souhlasil a Nelsonův otec John D. Rockefeller mladší věnoval Organizaci spojených národů peníze na financování koupě pozemku. Ačkoli je tento příběh obvykle prezentován jako další nezištný charitativní čin Rockefellerů, existují důkazy, které naznačují, že s tímto darem byly spojeny i postranní výhody.
Vzhledem k tomu, že Spojené národy měly přeměnit oblast, která se skládala převážně ze starých budov a opuštěných jatek, pokud by někdo vlastnil nemovitost v této oblasti, zaznamenal by obrovský nárůst hodnoty. Naštěstí byl David Rockefeller jedním z těch vlastníků, kteří by z toho měli finanční prospěch. Ve své vlastní autobiografii nazvané „Memoáry“ David Rockefeller popisuje, jak poté, co se stal členem správní rady Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, nadace koupila pozemek naproti místu, kde měla být postavena budova OSN, a jak na tom velmi vydělala.
„Obrátil jsem se na Billa Zeckendorfa a on nám nabídl jeden ze stavebních pozemků, které získal na západní straně First Avenue, naproti místu, kde měla být postavena nová budova OSN. Přestože tato oblast byla stále plná opuštěných jatek a chátrajících komerčních budov, Bill se domníval, že OSN a další související projekty tuto oblast trvale promění. Doporučil nám, abychom pozemek koupili, než hodnota pozemků prudce vzroste, a pak na něm postavili vlastní budovu.
„Několik konzervativnějších členů správní rady považovalo tento plán za příliš riskantní a kritizovalo utrácení omezených prostředků nadačního fondu na stavební projekt na neprověřeném místě. Dlouholetý pokladník nadačního fondu se postavil proti projektu a odstoupil ze správní rady s předpovědí, že nás to přivede ke krachu. Silná většina správní rady však návrh podpořila, zejména poté, co se mi podařilo přesvědčit Winthropa Aldriche, aby v přízemí otevřel pobočku Chase. Jakmile byla budova dokončena, pronajali jsme velkou část budovy neziskovým organizacím a snadno jsme zvládli splácet hypotéku. Jak Bill Zeckendorf předpověděl, oblast kolem OSN se rychle stala jednou z nejlepších newyorských čtvrtí a je jí dodnes.“ (str. 150)
David Rockefeller v této pasáži příhodně vynechává, že to byl tentýž Bill Zeckendorf, kdo prodal pozemky OSN za finanční podpory Davidova otce Johna D. Rockefellera mladšího, kdo prodával nadačnímu fondu pozemky v blízkosti OSN na základě své „předpovědi“, že hodnota pozemků prudce vzroste. Nejsem si jist, do jaké míry se na tomto obchodu podílely důvěrné informace, ale přinejmenším to dokazuje, že jistý Rockefeller měl zřejmě z vytvoření OSN na tomto místě finanční prospěch.
(Poznámka na okraj: Wikipedie také dvakrát zmiňuje, že Rockefellerovi vlastnili pozemky v jiné oblasti v okolí Spojených národů známé jako Tudor City. Zdroje informací v těchto dvou heslech se zdají být pochybného původu, takže tyto informace zatím nemohu prezentovat jako fakt).
Další rodinnou spojitost se založením Organizace spojených národů představuje skutečnost, že Davidův bratr Nelson Rockefeller byl členem americké delegace na shromáždění, které znamenalo založení Organizace spojených národů, tedy na Konferenci o mezinárodní organizaci v roce 1945. Nelson také financoval časopis The United Nations World ve snaze propagovat OSN.
Je třeba poznamenat, že projektanti sídla OSN pracovali v kanceláři v Rockefellerově centru. Hlavním architektem projektu byl Wallace K. Harrison, muž, který měl sám zajímavé vazby na Rockefellery. Charlene Mires, autorka knihy „Hlavní město světa: The Race to Host the United Nations„, popisuje Harrisona jako „jednoho z projektantů Rockefellerova centra, sňatkového příbuzného Rockefellerů, důvěrníka Nelsona Rockefellera a člena výboru podporovatelů, který usiloval o to, aby se OSN přestěhovala do New Yorku“.
Tato Rockefellerova podpora OSN pokračovala i po vzniku OSN a trvá dodnes. Bylo by příliš dlouhé vyjmenovávat všechny způsoby, kterými dnes organizace spojené s Rockefellery přispívají Organizaci spojených národů, ale jejich vliv lze vidět na příkladech, jako je Rockefellerova nadace poskytující granty Organizaci spojených národů nebo Fond bratří Rockefellerů financující Nadaci Spojených národů.
Důležitější než motiv vydělat nějaké peníze na obchodu s pozemky však byla Rockefellerova vize jedné světové vlády, jak se ukazuje na str. 405 autobiografie Davida Rockefellera „Memoáry“. Právě v této pasáži David odhaluje konečný cíl své rodiny:
Již více než sto let se ideologičtí extremisté na obou stranách politického spektra chopili dobře zveřejněných incidentů, jako bylo mé setkání s Castrem, aby napadli rodinu Rockefellerů za nepřiměřený vliv, který podle nich máme na americké politické a ekonomické instituce.
Někteří se dokonce domnívají, že jsme součástí tajného spolku, který pracuje v nejlepším zájmu Spojených států, a označují mou rodinu a mne za „internacionalisty“ a za spiklence, kteří se s ostatními na celém světě snaží vybudovat integrovanější globální politickou a ekonomickou strukturu – jeden svět, chcete-li. Pokud je to obvinění, jsem vinen a jsem na to hrdý.
Organizace spojených národů dobře zapadá do cíle rodiny Rockefellerů „vybudovat integrovanější globální politickou a ekonomickou strukturu – jeden svět“. Prostřednictvím programů OSN, jako je Agenda 21, dochází k oslabování rozhodovacích pravomocí na místní úrovni a jejich nahrazování regionálními vládami, které se stále více centralizují. V analýze nazvané „Problémy s klimatickou politikou Connecticutu – část 4: Rockefellerova spojitost“ jsou podrobně popsány souvislosti mezi Agendou 21, Rockefellery a současným děním v Connecticutu. Z těchto souvislostí vyplývá, že se vytváří systém, jehož cílem je omezit rozhodovací pravomoci jednotlivých obcí, měst a států a přenést je na velké centralizované byrokratické orgány, které nejsou voleny.
AUTOR: Connecting the Agenda
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
