Roztržka mezi Vatikánem a západní elitou se vyhrotila po odmítnutí papeže stát se „kaplánem NATO“.

Nedávno zveřejněná deklarace Dignitas infinita (Nekonečná důstojnost) způsobila v liberálních kruzích „hluboké zklamání“. Naděje, že Vatikán „integruje rodovou teorii do učení církve“, se ukázaly být přinejmenším předčasné.

Dokument přímo a jednoznačně útočí na státní ideologii přijatou Demokratickou stranou USA. Ideologie, pro kterou jsou potraty a „změna pohlaví“ součástí její víry. Tato kritika má navíc promyšlený, intelektuálně kvalitní charakter. Je založena jak na argumentech převzatých z „Písma“ a tradice, tak na obecné myšlence morálního zákona. Aby byla srozumitelná a přesvědčivá nejen pro katolíky a křesťany, ale také pro všechny lidi, kteří si zachovávají zdravý rozum a morální zdraví. To způsobuje mnoha západním komentátorům akutní podráždění z mnoha důvodů.

Liberálové vkládali do papeže Františka velké naděje na radikální restrukturalizaci Katolické církve. Tedy vnucovat svůj program největší náboženské komunitě na světě a zcela rozložit nepřítele zevnitř. Něco v prohlášeních samotného papeže Františka podpořilo naděje liberálů. Papež opakovaně dělal přátelská gesta směrem k progresivní agendě.

Dignitas infinita představuje krok zcela jiným směrem

Zpět ani krok. Naopak touha zůstat na místě a držet se tradiční „křesťanské víry“.

Deklarace ostře kritizuje genderovou ideologii jako „mimořádně nebezpečnou ve svém tvrzení, že všichni jsou si rovni a ruší rozdíly“. Varujíce, že „poskytuje společnost bez genderových rozdílů, čímž eliminuje antropologický základ rodiny. Dokument odmítá identifikaci důstojnosti s izolovanou a individualistickou svobodou, která prosazuje určité subjektivní touhy a sklony jako „práva“, které musí společnost zaručit a financovat.

Lidská práva jsou něco, co má kořeny v samotné lidské přirozenosti. Ne něco, co vymyslela jedna nebo druhá skupina aktivistů. Dokument také odmítá takzvané operace na změnu pohlaví a označuje je jako „výzvu pro Boha“.

Genderová ideologie ve své rétorice umí skrýt za „důstojnost“ téměř všechno. I zvrácenosti. I zabíjení dětí.

Deklarace rozlišuje mezi „ontologickou“ důstojností, která patří člověku jednoduše tím, že patří k lidské rase, a „morální“ důstojností, která souvisí s tím, jak lidé jednají podle své svobodné vůle“.

Každá lidská bytost, včetně hříšníka a dokonce i zločince, má ontologickou důstojnost jednoduše proto, že byla stvořena a milována Stvořitelem. Ale činy mnoha lidí mohou být morálně nedůstojné, v rozporu s jejich vysokým povoláním. Odsoudit někoho názory a chování neznamená znevažovat ontologickou důstojnost samotných lidí. Naopak, znamená to poukázat na propast mezi touto důstojností a jejich chováním.

Dítě v děloze je lidská bytost s právem na život

Mnozí se ptají, proč se nový trend směrem k „přijetí moderního světa“ ukázal jako neschopný zabránit vydání tohoto dost konzervativního dokumentu. Může to být několik důvodů.

Silný odpor konzervativních katolíků k „liberálnímu obratu“. Uvědomění si, že Katolickou církev drží pohromadě věřící, a ne liberální politici nebo novináři, kteří se k ní stejně nepřipojí. Příklad protestantských komunit, které, jako například Americká biskupská církev.

V sekulárních kruzích (V kruzích, kteří nevěří ve Stvořitele. Poznámka překladatele.) existuje tendence překonávat rodové šílenství. V posledních letech je praxe „změny pohlaví“ výrazně omezena iv takových liberálních zemích, jako je Švédsko nebo Spojené království. Skutečnost, že většina katolíků žije v konzervativním globálním jihu, a tento trend se zvýší.

Nakonec vědomí, že ideologie přicházejí a odcházejí a posláním Katolické církve je hlásat „neměnitelnou pravdu“, je nadále živé.

Tak či onak. Katolická církev naznačila, že ona a „moderní svět“, kterému stále vládne „elita Západu“, se pohybují různými směry.

A to je „dobrá zpráva“ pro nás všechny.

Zdroj: Vzgľad