K objevu nové galaxie pomohla gigantická gravitační čočka
Dosud nejstarší známá galaxie byla stará 500 milionů let. To však už dnes neplatí! Astronomové letos v dubnu objevili ještě o 300 milionů let starší galaxii, která vznikla před 13,5 miliardy let. Tedy pouhých 200 milionů let po velkém třesku.
„Tento objev zpochybňuje všechny dosavadní teorie o tom, jak rychle se v počátcích vesmíru tvořily nové galaxie,“ neskrývá své nadšení jeden z objevitelů galaxie, francouzský astronom Johan Richard (31) z univerzity v Lyonu. Ten spolu s dalšími astronomy analyzoval data z Hubbleova teleskopu, který ji zaznamenal jako první. Další data, která objev potvrdila, získali astronomové z vesmírného teleskopu Spitzer a z observatoře na Havaji.
Odhalí tajemství zrodu vesmíru?
Od objevu si astronomové také slibují, že jim pomůže odhalit další ze záhad vzniku vesmíru. Jakým způsobem se rozptýlila mlha neutrálního vodíku. Ta v „temné době“, která trvala téměř celou první miliardu let existence vesmíru, blokovala šíření světla ve vesmíru. Objev tak staré galaxie by mohl vědcům umožnit pochopit, jak se vesmír stal průhledným a jasným. „O temném období vesmíru zatím víme jen málo. Naše studie může pomoct vědcům vypracovat úplný obraz počátku vesmíru a nám může pomoci pochopit svět. Díky tomuto obrazu budeme moci posoudit, zda je teorie velkého třesku správná,“ věří Richard.
Gravitační čočka tvoří gigantickou lupu
Astronomové mohou takto vzdálené objekty pozorovat díky jevu takzvané gravitační čočky, který vysvětluje Einsteinova obecná teorie relativity. Ta říká, že hmotný objekt ohýbá ve svém okolí působením gravitace elektromagnetické záření stejně jako optická čočka. To znamená, že když se pozorovatel dívá přímo, tak pozorovaný objekt vypadá jako souvislé okruží čočky, a pokud se dívá z mírného úhlu, tak vidí obraz sledovaného předmětu několikrát kolem čočky. Ve všech případech je ale zvětšený. Stejné to bylo i v případě nově objevené galaxie, kde jako gravitační čočka posloužil blízký mohutný shluk galaxií označovaný jako Abell 383, který zesílil její světlo jedenáctkrát. Zároveň ji však Hubbleův teleskop zachytil hned dvakrát.
Druhá stará galaxie v krátké době
Letošní rok je přitom na objevy extrémně starých galaxií bohatý. Již na konci ledna ohlásil jiný mezinárodní tým astronomů, že s pomocí dat Hubbleova teleskopu objevili galaxii vzdálenou od Země 13,2 miliardy světelných let. Tato galaxie vznikla přibližně 480 milionů let po velkém třesku. „Přiblížili jsme se na dosah k prvním galaxiím, u kterých předpokládáme, že se zformovaly 200 až 300 milionů let po velkém třesku,“ okomentoval tehdy objev Garth Illingworth z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Obě nově objevené galaxie pocházejí z oblasti vesmíru nazvané Hubbleovo ultra hluboké pole (HUDF), ve kterém byly na přelomu let 2003 a 2004 pořízeny první snímky mladého vesmíru, jak vypadal přibližně před 13 miliardami let. „Nesouhlasím s tvrzením, že 21. století bude znamenat konec vědy. Uděláme jeden velký průlom za druhým. Měli bychom mít tento druh snů,“ říká Richard, který je, co se týče dalších přelomových objevů, optimistou.
Pavel Škopek
Obří teleskopy na oběžné dráze
• Prvním z vesmírných teleskopů byl Hubbleův vesmírný dalekohled, který v roce 1990 vynesl na oběžnou dráhu kolem Země americký raketoplán Discovery.
• Hubble je součástí projektu NASA nazvaného Velké observatoře, jehož cílem je zkoumat vesmír pomocí čtyř samostatných vesmírných teleskopů. Kromě Hubblea sem patří Comptonova gama observatoř (CGRO) vypuštěná v roce 1991, Rentgenová observatoř Chandra (CXO) vypuštěná v roce 1999 a Spitzerův vesmírný dalekohled (SST) vypuštěný v roce 2003.
• Kromě Comptonovy gama observatoře, která v roce 2000 po selhání palubních gyroskopů shořela v atmosféře, jsou všechny ostatní stále ještě v provozu.
• Speciální úkol má americký vesmírný teleskop Kepler, který nese jméno německého astronoma Johannese Keplera (1571–1630). Jeho úkolem je hledat vzdálené exoplanety (planety mimo sluneční soustavu) podobné Zemi.
• Během 3,5leté mise má prozkoumat více než 100 000 hvězd v souhvězdí Labutě a souhvězdí Lyry.
• Na oběžnou dráhu kolem Země byl vyslán 7. března 2009.
