V nové studii publikované v deníku Public Library of Science (PLOS) výzkumníci zdůrazňují, že existuje dostatek důkazů, že fragmenty DNA nesou celé geny, které se dostávají do lidského organismu pomocí neznámého mechanismu.
Je zajímavé uvažovat, zda vědci v biotechnických korporacích již identifikovali tento mechanismus.
V jednom ze vzorků krve je relativní koncentrace DNA plodiny vyšší než DNA lidské.
Studie byla založená na analýze více než 1000 vzorků lidské krve ze 4 dalších nezávislých studií. PLOS je snadno přístupný a respektovaný vědecký deník, který se věnuje především výzkumům v medicíně. Je dobré vidět, že se zde publikují podobné studie, potvrzující to, čeho se mnozí už celé roky obávali.
Popravdě, co se týče geneticky modifikovaných plodin a potravin, nemáme vůbec ponětí, jaký bude dopad jejich konzumace z dlouhodobého hlediska. První prodej geneticky modifikovaných potravin proběhl před relativně pouhými 20 lety, v roce 1994.
Neexistuje žádná cesta, jak by úřady v oblasti veřejného zdraví mohli otestovat všechny možné kombinace v rozsahu dostatečně velké populace při dostatečně dlouhém časovém úseku, aby mohli s jistotou říci, že jsou GMO neškodné. Genetik David Suzuki nedávno vyjádřil své obavy, tvrdíc že lidstvo je součástí „masivního genetického experimentu“ už po mnoho let. Narážel tím na tisíce lidí, co už jedí GMO.
Pokroky v genetickém inženýrství za poslední léta prokázali, že organismy mohou sdílet své geny. Na základě toho se předpokládalo, že se geny přesouvají pouze mezi jednotlivými zástupci stejného druhu a to reprodukcí. Takový typ přesunu nazývají též „vertikální“.
Dnes vědci zjišťují, že se geny nesdílejí pouze mezi jednotlivci v rámci stejného druhu, ale též mezi zástupci různých druhů.
„Náš krevní oběh je považován za prostředí separované od vnějšího světa a zažívacího traktu. Podle standardního paradigmatu velké makromolekuly, získané konzumací jídla, nemohou přímo pronikat do krevního řečiště. Očekává se, že během trávení se proteiny a DNA rozkládají na menší části, aminokyseliny a nukleové kyseliny. Až poté je absorbuje komplex aktivních procesů a distribuují se do různých částí těla pomocí krevního oběhu. Zde, na základě více než 1000 lidských vzorků ze 4 nezávislých studií, objevujeme důkaz, že fragmenty DNA, které jsou dostatečně velké, aby nesli kompletní geny, nepodléhají rozkládání a pomocí nám zatím neznámého mechanismu vstupují do lidského krevního řečiště. V jednom z krevních vzorků byla relativní koncentrace DNA plodiny vyšší než lidské DNA. Koncentrace DNA z plodiny ukazuje podivuhodně přesné logaritmicko-normální rozdělení ve vzorcích plasmy, zatímco ne-plasmatické kontrolní vzorky (použita byla pupečníková krev) neobsahovaly žádné cizorodé DNA.“
To samozřejmě nechápejme tak, že se lidská bytost kříží s jablkem, banánem nebo mrkví výměnou genů. Ovšem biotechnologické korporace jako Monsanto umožnily přenos genů z jednoho do druhého, bez ohledu na biologické limity či omezení. Problém s tímto přístupem tkví ve špatně vedeném výzkumu.
Podmínky a biologická „pravidla“ vztahující se k vertikálnímu přenosu genů, alespoň ta, jež známe, nemusí nutně fungovat i na horizontální přenos. Dnešní biotechnologie je založená na předpokladu, že principy fungující u předávání genů jsou stejné jak při přenosu horizontálním, tak vertikálním.
Stále jasnější je fakt, že GMO by se mělo podrobit mnohem delšímu a pečlivějšímu testování, než se vůbec vrátí na trh.
Jak mohou naši zástupci v oblasti veřejného zdraví schvalovat, že jsou GMO bezpečné? Vypadá to, jako by prostě řekli, že jsou bezpečné, a my tomu bez otázek uvěřili. Lidstvo má ve zvyku být trochu lehkomyslné, ale věci se mění a otázky přibývají.
„I malá mutace v lidském těle může změnit mnoho. Když přesunete gen, jediný maličkatý gen pryč z organismu do jiného, kompletně jej změníte. Nemůžeme předurčit, jaké bude mít ta změna následky. My si myslíme, že doslova „navrhujeme“ formy života, ale je to jako vzít orchestr z Toronta, připravený na hraní Beethovenovy symfonie, a pak vzít náhodné bubeníky, prohodit je s těmi připravenými a říci: „Tak, teď hrajte!“ Ovšem vznikne z toho něco velmi rozdílného. Novináři tvrdí, že výrobci GMO přicházejí s dobrými úmysly, ale fakticky je řídí peníze.“ – David Suzuki
Též je naprosto jasné, že DNA z krmiva končí ve zvířecích tkáních a mléku, což pak lidé jedí.
Některé studie ukazují, že DNA z geneticky modifikovaných potravin se poté, co je zvířata nebo lidé snědí, přenášejí a mění charakter prospěšných bakterií v zažívacím traktu. Výzkumníci hlásí, že mikroby žijící v tenkém střevě dokážou získávat a přechovávat sekvence DNA z GM plodin.
GM plodiny infiltrují zvířecí zažívací trakty od roku 1996 a je pro ně již normální mít jídelníček kompletně z GMO. Studie spojily krmení zvířat GM plodinami s prudkým nárůstem žaludečních zánětů a zvětšených děloh u prasat.
Je také důležité poznamenat, že přenos genů mezi geneticky upravenými zemědělskými plodinami a okolními přirozeně žijícími druhy vedl k vzestupuvysoce resistentních druhů, jež nazýváme super-plevel. Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) může mít přenos genů a jejich pohyb z GM plodin do běžných či příbuzných druhů efekt na zdraví a bezpečnost potravin.
„Riziko je reálné. Je to vidět už na tom, že se stopy kukuřice, schválené pouze do krmiva zvířat, objevují v USA v produktech pro lidskou spotřebu.“
Popravdě genetičtí inženýři nikdy nevzali v úvahu reálnost genových přenosů, když vytvořili tyto produkty a vmísili je do přírodního prostředí. Výsledkem toho už začínáme vidět následky upravených genů, částečně na jejich šíření a vlivu na organismy v různých prostředích. Rezistence proti herbicidům se genově rozšířila pomocí pylu až 21 kilometru za kontrolní oblast a opylovala běžně rostoucí psineček (rod travin).
Nedávno se vlády shodly, že přenos DNA z GM plodin je „nepravděpodobný“. Nyní můžeme vidět, že se mýlí, nebo to možná už dávno věděli?
Nehledě na fakt, že se DNA z GM plodin přenáší na lidi a zvířata, víme stále ještě hodně málo. Ovšem i to málo nevypadá dobře.
Existují studie spojující GMO a různé nemoci. Píše se o nich hodně, toto je jen jeden z mnoha článků pojednávacích o nových důkazech, že bychom měli zastavit produkci GMO do té doby, než si budeme stoprocentně jisti, že jsou bezpečné pro konzumaci.
Není záhadou, že řada světových zemí GMO kompletně zakázala.
Lipton, H Bruce, The Biology of Belief. United States: Hay House INC. 2006
Překlad: Jan Petrák
Zdroj: naturalrevolution.org
