Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách zažehlo paniku nejen mezi světovými lídry. Velká část Američanek se obává, že Republikánská strana prosadí mnohem přísnější potratové zákony. Ženy si proto preventivně objednávají velké množství potratových pilulek, velký zájem je rovněž o zavedení nitroděložního tělíska.
Společnost Aid Access, jeden z největších dodavatelů potratových pilulek, evidovala pár hodin po oznámení výsledků voleb na deset tisíc objednávek, což je asi sedmnáctkrát více, než je běžné. Podobná data zaznamenala nezisková organizace Just the Pill. Portál Plan C, kde lze najít podrobné informace o problematice potratů, hlásil minulou středu 82 tisíc uživatelů, standardní denní návštěvnost je asi čtyři tisíce.
gislativy. Je pochopitelné, že ruku v ruce s tím jde strach o případný nedostatek medikamentů i přístup k takzvané potratové medicíně,“ vysvětlila pro list The Washington Post Brittany Fontenová, prezidentka Národní potratové federace, která zaštiťuje poskytovatele potratové medicíny. Planned Parenthood upozorňuje, že výrazně vzrostl i počet naplánovaných vasektomií u mužů.
Mluvčí Trumpova týmu Karoline Leavittová ubezpečuje, že příští prezident Spojených států se bude držet svých předvolebních slibů. „Prezident byl vždy konzistentní, o potratové legislativě by si podle něj měly rozhodovat jednotlivé státy,“ vysvětluje. Přístup Trumpa k citlivému tématu však během kampaně kolísal. Svého času se prohlásil za „největšího zastánce života v historii“. S blížícími se volbami z tohoto stanoviska ustoupil, zřejmě i kvůli nátlaku Melanie Trumpové, která se ve své nové knize vyjádřila k této problematice překvapivě vstřícně.
Odpůrci potratů a zákon z roku 1873
Čtyřiadvacetiletá Sohana Paiová dosud neužívala žádnou antikoncepci, ve strachu z přitvrzení zákonů se však rozhodla pro zavedení nitroděložního tělíska. Má velké obavy, že Trump uvede do praxe některé kontroverzní body z Projektu 2025 konzervativního think-tanku Heritage Foundation, ve kterém pracuje několik někdejších poradců prezidenta.
Podobně impulzivně reagovala i dvacetiletá Briana Schneeklothová. Když se minulou středu vzbudila a podívala se na internet, hned podle svých slov psala svému příteli: Musíme jít na kliniku, nechám si dát nitroděložní tělísko. „Měla jsem pocit, že změna může přijít kdykoli. Je pro mě důležité myslet dopředu, zvolila jsem proto dlouhodobé řešení,“ vysvětluje.
Obavy žen jsou, zdá se, opodstatněné. Protipotratové organizace argumentují, že by se měla vláda přiklonit k využívání stále platné legislativy, takzvaného Comstock Act z roku 1873, který Poštovní službě Spojených států amerických zakazuje participaci na rozesílání potratových prostředků. Trump tento nápad v rámci kampaně zavrhl. Jeho viceprezident J. D. Vance však prohlásil, že „ministerstvo spravedlnosti by mělo zakázat všechny poštovní objednávky jakýchkoli potratových prostředků“.
Referenda dávají Američankám naději
Během prezidentských voleb se paradoxně řada států v referendech vyslovila pro uvolnění potratových zákonů. V Missouri, kde žije něco přes šest milionů lidí, od roku 2022 platil úplný zákaz potratů. Prosazení nového ústavního dodatku umožní poskytovatelům této péče obnovit činnost. Před zavedením končícího zákazu zde fungovala jediná potratová klinika, její provozovatel Planned Parenthood nyní plánuje začít poskytovat služby na dalších dvou místech.
Ve více než sedmimilionové Arizoně výsledek referenda ruší zákaz potratů od 15. týdne těhotenství. Snahu o ukotvení práva na interrupci ve státní ústavě zde na jaře umocnilo rozhodnutí místního nejvyššího soudu, podle něhož stát mohl vymáhat zákon z roku 1864 ukládající lidem zapojeným do umělého ukončení těhotenství až pětileté vězení. Státní zákonodárci opatření necelý měsíc po verdiktu zneplatnili.
Různě přísné zákazy potratů budou nadále platit v 19 amerických státech. Jejich vymáhání umožnilo v roce 2022 stanovisko konzervativní většiny Nejvyššího soudu USA, které po téměř 50 letech eliminovalo federální právo na interrupci. Od té doby média ve státech s přísnými restrikcemi zdokumentovala řadu případů, kdy ženy po komplikacích spojených s těhotenstvím nedostaly včas potřebnou péči a bojovaly s vážnými zdravotními problémy nebo zemřely.
Aktuálně žije 57 procent amerických žen ve věku 15 až 44 let ve státě, kde jsou potraty legální, přičemž v důsledku nových referend by tento podíl mohl narůst na 61 procent. Posílení práva na potrat schválili také voliči v pěti státech, kde již procedura byla legální. Jistou podobu právní ochrany do svých ústav začlení Colorado, Maryland, Montana, Nevada a New York.
Na Floridě naopak takovýto návrh nezískal potřebných 60 procent hlasů, když jej podpořilo 57 procent hlasujících. Ve třetím nejlidnatějším státě USA tak dál platí zákaz potratů od šestého týdne těhotenství, tedy momentu, kdy ještě mnohé ženy nevědí, že jsou těhotné. Výsledek referenda zároveň znamená, že interrupce zůstávají zakázané na celém jihovýchodě USA od Texasu po Jižní Karolínu.
Navrhovaná opatření na ochranu práva na potrat neuspěla ani v Jižní Dakotě a Nebrasce. Voliči ve druhém jmenovaném státě těsně odmítli vytvoření ústavního práva a zároveň většinou 55 procent hlasů potvrdili již platný zákaz interrupcí po třech měsících těhotenství.
