Také, a to je také velmi nepříjemné, moderní „věda“ fanaticky popírá vše co souvisí s Velesovou knihou, dokonce fotografie dřevěné „tabulky“ zhotovoné Mirjolubovem v roce 1942. Tehdy nebyly žádné počítače s neomezenými možnosti jako dnes, a vytvoř padělek této kvality bylo jednoduše nemožné. Nejvíc zarážející na tomto „popření“ je, že jsou to právě ruští vědci, kteří útočí na Velesovu knihu s největší agresivitou. V zámoří se o existenci tohoto zdroje spíše jednoduše mlčí.
Jaký je důvod tohoto bojkotu?
Odpověd je jednoduchá, Velesova kniha odráží minulost Slovanů déle než 20.000 nazpět. Volchvové-strážci provedli poslední zápis do této knihy v roce 6496 slovanské chronologie, neboli ke konci 10. století, podle současné chronologie (r. 988). V tomto období násilné vnucování cizího náboženství, které později ve 12. století bude nazváno křesťanstvím, napáchalo nepředstavitelné utrpení na Kyjevské Rusi, která jak se neočekávaně ukázalo, v této době byla nejzápadnější provincií Slovansko-Árijské Védické Říše (dále Državy) – po dřívější revoltě a odtržení západnějších provincií.
Poslední zápis ve Velesově knize se časově kryje s násilným pokřesťanštěním Kyjevské Rusi. V každém koutě země, kam hrdlořezi „svatého“ Vladimíra, byli schopni dosáhnout, všichni dospělí a náctiletí, kteří odmítli přijmout cizí náboženství, byli fyzicky zlikvidováni. A kněží nového náboženství „natloukli“ hlav vyděšených 7-9 ročných dětí dogmata duševního a fyzického „otroctví“.
Toto je poněkud zajímavá shoda okolností, pokud to vůbec lze nazvat shodou okolností, ať se to dnešním hisTORikům líbí nebo ne – jak poslední zápis ve Velesově knize, tak násilné pokřesťanštění Kyjevské Rusi, spadá do přesně stejného časového období – konec 10. století. Podle Slovansko-Árijských, nebo také Védických, konceptů, toto je přesně období, které se kryje se začátkem poslední, a jedné z nejtemněších, Nocí Svaroga, která zakryla Midgard-zemi krvavým závojem po dobu sedmi Kruhů života (7 x 144 let = 1008 let) – od roku 988 do roku 1995-1996.
Co je to Den a Noc Svaroga?
Dříve než se dostanu k vysvětlení, chtěl bych osvětlit některé momenty, které mne přivedly k tomuto poznání. Když jsem narazil na informace o Velesově knize, s překvapením jsem zjistil, že U. Petrovič Mirjolubov (1892-1970), který vyrobil ono foto dřevěné desky v Belgii v roce 1942, a zhotovil kopie ostatních desek, žil a pracoval v San Francisku.
Vydal jsem se tedy do Ruského muzea města San Francisko, ale tam se žádné záznamy o Mirjolubovi nenacházely. Ty byly k nalezení až v archivech Hooverova Institutu, kam jsem se s mým americkým studentem vydal. Když jsem čekal na možnost prozkoumat mikrofilmy Mirjolubových záznamů, zeptal se mě můj americký student, zda věřím v autenticitu těchto prací. Byl jsem velmi překvapen jeho otázkou – fotografie skutečných dřevěných desek s částmi Velesovy knihy jako důkaz nestačí, kdežto absence téměř jakýchkoliv skutečných důkazů současné „verze historie“ neznepokojuje téměř nikoho.
Všechny „starověké“ knihy, na jejichž základech je současná historie postavena, byly vytištěny v 15. století jako údajné kopie starších originálů, které ovšem bez výjimky lehly popelem při požárech starověkých a středověkých knihoven. Záhadně, zatímco veškeré originály zmizely, kopie téměř všech děl se „zázračně“ zachovaly. A jak se ukazuje, téměř nikdo se tímto podvodem nezabývá, kdežto autentická fotografie z roku 1942 je nazývána padělek.
Dvojitý standart je starý trik, přoč však většina těch, jejihž kulturní a duchovní odkaz byl tímto znevážen, soustavně mlčí? Toto hlavně platí o slovanech, o Rusech zvlášť. Konečně, až příliš dlouho jsme byly ohlupování falešnou představou, že jsme nějací primitivové. Cizozemci nás „učili“ mluvit naším rodným jazykem, který „vylepšili“ zahozením „nepotřebných“ písmen, změnili výslovnost ruských slov, zaměnili původní významy slov významy které byly výhodné pro ně, atd.. tento výčet by mohl pokračovat. Nicméně, nejvíc odstrašující je fakt, že lidé to už vůbec nejsou schopni uvědomit, a berou to jako něco přirozeného. Ale je to opravdu tento případ?
Urážka, a snaha ponížit je vetkána dokonce do názvu naší národnosti. A je to natolik zažité, podprahové, že to prochází zcela bez pozornosti, dokonce sám jsem si to neuvědomil, dokud mě na to neupozornila má žena Světlana. Vezměme si například slovo „Rusové“ (Russians). Někdo se může zeptat – co je na tom podezřelého? Skusme se nad tímto na chvíli zamyslet… po několikerém pozorném vyslovovení a porovnání s jinýmy příklady, se pravděpodobně vše stane jasné.
V Ruském jazyce, když se označují ostatní lidé, říká se například: osoba je angličan a mluví anglicky, nebo osoba je francouz a mluví francouzky, apod. Když položíme otázku „kdo“, odpověd je vždy podstatné jméno. Když se zeptáme na jazyk člověk mluví, odpovědí je vždy přídavné jméno. Je to vcelku logické – to, jakým jazykem člověk hovoří, je jeho vlastnost, nikoliv naopak (člověk vlastností jazyka).
Toto platí všude… s jednou výjimkou, vytvořenou pro Rusy – na otázku „kdo“ je odpovězeno přídavným jménem. Podstatné jméno bylo nahrazeno přídavným. Toto obsahuje podprahový význam, že rusové jsou něco jako „přítěžek“ ostatních lidí, ideu primitivnosti, méněcennosti a nevýznamnosti, vetkaný do jazyka na lingvistiké urovni.
Tato válka je vedena již tisíce let, současně na několika frontách, zahrnujíc psychologickou, lingvistickou a genetickou. Správná slova probouzejí genetickou pamět, kdežto slova se změněným významem nikoliv. Komu je ku prospěchu pokroucení toho jako lidé označují sami sebe, a proč? Stačí se trochu zamyslet, a odpověd se objeví nasnadě.
Jsme RUSové, nikoliv Rusové(“Ruští”). (obtížně přeložitelné – Мы – русы, а не русские [ My – rusy, a ne russkie. ] ). Správná odpověd na otázku „kdo“ je osoba – Rus, a jakým jazyke mluví – Rusky. Někdo může namítnout, že se jedná o maličkost, nevýznamný detail, je třeba kolem toho dělat takový rozruch? Ve skutečnosti, je, a je pro to několik důvodů.
Prvně, je nezbytné odemknout genetickou paměť. Každé slovo vytváří v těle a duši čloběka určitou kvalitatní „ozvěnu“, rezonanci. Někdy stačí jedno slovo, a může probudit spící genetickou pamět, kdežto „změněné“ slovo, s podobným významem, nic takového nezpůsobí. Z výše zmíněných zásahů do jazyka v minulosti se ukazuje, že někdo perfektně rozuměl tomutu principu, a již dlouho dobu implemetuje skrytou agendu, s cílem zabránit probuzení genetické paměti, genetického potenciálu.
Dokonce v pokroucené verzi historie, kterou se učí naše děti ve školách, je Kyjevská Rus nazývána „Rus“, stejně jako Moskevská Rus. Země Rusů se nazývá jednoduše Rus. Teprve když se k moci dostala pro-západní dynastie Romanovců, bylo „národní“ jméno Rus změněno na neutrální „Rusko“ („Rus“ → “Russia”). Ale ani toto se nestalo přes noc, ale teprve tehdy když moc uchopil Petr „Veliký“. Naskýtá se otázka, proč západoevropské země, a ti kdož stáli z pozadí za nimi, tak stáli o to změnit název země a lidí?
Ve skutečnosti je to poměrně jednoduché. Ještě celkem nedávno byly všechny evropské země (a nejen evropské) periferními provinciemi Državy řízené dynastií Rusů. Počínajíc 5. stoletím našeho letopočtu, byly v těchto zemích „temnou frakcí“ postupně organizovány převraty, a nová elita se chopila moci. A Rusové, nebo jakákoliv zmínka o Državě, jim ihned připomínala ilegalitu jejich moci. Tato nová „elita“ dokonce si dokonce ani nebyla vědoma toho, že je jen něčím nástrojem.
Protože historie civilizace na Midgard – Zemi byla historie Slovansko-Árijské Védické Říše – Državy, nová evropská aristokracie – lépe řečeno, síly, které ji „instalovaly“ – neprahly po ničem jiném, než zničit veškeré důkazy o skutečné minulosti. Z tohoto důvodu starověké knihovny lehly popelem, z tohoto důvodu také Romanovci (zvláště Petr pseudo-Veliký) ničili veškeré důkazy Védické minulosti Slovanů-Árjů, a v prvé řadě, Rusů.
Byl jsem také svědkem reakce tzv. „kompetentních“ lingvistů na slovansko-árijské runy. Jakmile tito postřehli určité podobnosti slovansko-árijských run s čínským písmem a egyptskými hieroglyfy, okamžitě prohlásili slovanské runy za padělek.
Jejich myšlenkový proces je však velice zvláštní, přinejmenším. Podobnost slovanských run s čínským písmem přece neznamená nutně, že se jedná a padělek. Zcela stejnou váhu má tvrzení, že čínské a egyptské písmo je odvozenina ze slovanských run. Avšak tato varianta nebyla těmito „experty“ nikdy ani zvažována jako možnost. Ani ve světle faktu, že právě podobnost slovanských run jak s čínským, tak s egyptským písmem, mluví spíše v jejich prospěch – neboť egyptské a čínské písmo nemají skoro vzájemně mnoho společného. Jestliže tedy existuje písmo, jež má společné prvky s oběma, vyplývá z toho, že zde muselo být dříve.
Slovansko-Árijské runy kódují informace hned v několika úrovních; každá „úroveň“ může být odemčena v závislosti na pořadí run. Proto, během „překladu“ nápisu do mluvené řeči se význam textu mění v závislosti na pozici runy v manuskriptu.
Z tohoto důvodu je prakticky nemožné, vzít čínské a egyptské znaky a z této „směsky“ namíchat slovanské runy. Jejich význam se totiž významně liší od významu příbuzných čínských a egyptských znaků. Zajímavým faktem v této souvisloti je, že čínské písmo prodělalo tři „revize“, kdy byly vždy veškeré knihy napsány ve „starých“ runách zničeny, a kulturní odkaz a historie byl kompletně „přepsán“ v novém písmu. A toto se stalo hned třikrát, v různých obdobích historie Číny.
Vyvstává ihned otázka: kdo měl zájem „vymazat“ čínskou historii, a proč? Proč bylo nutné zničit staré knihy? Co obsahovaly za data, jestliže někdo považoval za nutné 3x změnit písmo a přepsat knihy, pokaždé se více a více vzdalujíc od originální podoby? Pravděpodobně, prvotní písmo používané v číně byly slovanské runy, a toto je i důvod, proč přes trojnásobnou „změnu podoby“ stále mají určité společné prvky a lze najít podobnost.
Fakt, že původní knihy byly kompletně zničeny a vše bylo přepsáno a upraveno novým písmem (a toto ještě 3x po sobě), mluví silně ve prospěch teze, že slovanské runy jsou mnohem dřívější, prvotní runy a čínské písmo je odvozenina.
Těm, kdož by mě spěchali obvinit z bujné fantazie a nepodložených tezí, bych doporučil studovat historii a legendy starověké Číny. Podle čínských legend, čínská civilizace se zrodila když Bílý Bůh nazývaný Huang-Di přiletěl ze severu v „nebeském kočáru“ (Vaitmana) a tehdejším obyvatelů Číny předal vědomosti, kulturu a pímo – od pěstování plodin, rýže, po stavitelství, technické dovednosti, až po hieroglify/runy . Toto ukazuje na fakt, že původní písmo nebylo vynalezeno v číně, ale bylo přineseno bílým člověkem z civilazace na mnohem vyšším stupni vývoje, ležící severně od čínských území.
Huang je starobylé slovansko-árijské jméno, které je dokonce i dnes široce rozšířené v španělsky mluvících oblastech jako „Juan“. „Di“ je jméno kmene bílé rasy, jež žil severně od starověké Číny. Lidé kmene Di – „Dinlinové“ – byli velmi dobře známí obyvatelům tehdejší Číny. Ti však měli problém se správnou výslovností názvu „Dinlinové“, tak přijali za své zkráceninu – „Di“.
V čínských kronikách existuje velké množství záznamů o „Lidu Di“. Tehdejší obyvatelé se pokoušeli velmi usilovně „vyřešit problém Di“ , vyhnat je z jejich území, a pravděpodobně i z území původně patřícím lidem Di. V některých čínských kronikách jsou zaznamenáni „lidé Di“ jako původní obyvatelé oblastí Číny již ve 3. tisíciletí př.n.l.
V průběhu periody zhruba 3000 let, někteří Dinlinové byly číňany vyhubeni, někteří odešli sami a zbytek byl asimilován. Není to zajímavá náhoda, že aktuální podoba čínského písma, – Kaishu – existuje téměř beze změny skoro dva tisíce let a byla zkompletována v období „tří království“ (220-280 n.l.), tedy přesně v období, kdy tehdejší číňané s konečnou platností „vyřešili problém“ s Dinliny na jejich území?
Toto vypadá jako opravdu zajímavý projev „vděčnosti“ k lidem, kteří jim původně přinesli světlo vědění a kulturu. Po tři tisíce let trvala válka mezi čínskými kmeny, reprezentujícími žlutou rasu, a kmeny Dinlinů, kmeny bílé rasy, početně výrazně v menšině. Tato tisíciletá válka, měla za důsledek genocidu Dinlinů a měla několik fází. Každá fáze tohoto konfliktu mezi žlutou a bílou rasou byla poznamenán změnou formy písma.
Takzvané písmo jinwen se přeměnilo na písmo zhuanwen které bylo užíváno v počátečních etapách dynastie Zhou (1066-771 př.n.l.). Písmo v používané v časech dynastie Shang se nazývalo dazhuan– „písmo velké pečetě“. Poté co císař Qin Shi Huang (260-210 př.n.l.) sjednotil čínská královtsví do jedné Říše, rozkázal svému prvnímu ministru Li Si-mu „standartizovat“ čínské písmo. Nová forma byla nazvána xiaozhuan (Hsiao-chuan), „písmo malé pečetě“.
Zničení písemností psaných ve starém písmu přepsáním všeho pomocí nového písma doprovázelo každou z těchto výměn. Tyto „globální“ změny kultury (přepsání historie) ze nějakého „záhadného“ důvodu probíhali souběžně s eliminací vlivu Dinlinů na čínskou kulturu. Toto opravňuje předpokládat, že Dinlinové byly nějakého druhu vládnoucí třídou ve starověké číně, stejně jako tomu byly ve starověké Indii (Dravídii, jak se tehdy nazývala). Je nasnadě, že po uchopení moci se nová „elita“ snažila (kromě fyzické eliminace) všemožně vymazat předchozí vládnoucí třídu / kastu z paměti a historie, a změna písma byl jeden z nástrojů tohoto cíle.
V tomto případě tak šlo v podstatě o provedení genocidy na lidech, kteří jim přinesli vědění a poznání v prvé řadě. Velmi podivný koncept „vděčnosti“, podle mého názoru. (více o těchto a předcházející událost lze najít v knize „Russian History Viewed Through Distorted Mirrors“).
Další nezvratitelný důkaz o slovanských runách jakožto písmu předcházejícímu čínskému a egyptskému písmu se objevil poměrně nedávno. Je doslova „vytesán ve skále“, jak v doslovném tak přeneseném smyslu slova.
V roce 1999 profesor Bakširské státní univerzity A. N. Chuvyrov nalezl v jižní části Uralu poblíž vesnice Chandar kamennou desku, která se ukázala být reliéfní mapou zhotovenou civlizací na extrémně vysokém stupni rozvoje (významně výše než naše současná). Na desce byly nápisy v neznámém hieroglifním hláskovém písmu.
Nápisy byly nejprve považovány na nějakou variantu staročínského písma, ale poté, co Chuvyrov konzultoval tuto teorii s kolegy z Hunanské univerzity, verze „čínského původu“ byla defintivně pohřbena. Další analýza kamenné desky ukázala, že forma porcelánu, kterou byla deska pokryta z reliéfní strany, byla v číně zcela neznámá. Následovalo mnoho pokusů o rozluštění nápisů na desce, ale bezůspěšně. Že by „prominentní lingvisté“ také zastávali názor, že tyto nápisy na 80.00 let staré kamenné desce (jak pozdější analýza ukázala), jsou také padělkem vytvořeným z čínských a egyptských písmen? Tyto nápisy jsou totiž v slovansko-árijském runovém písmu..
Podívejme se však konečně na pojmy Den Svaroga a Noc Svaroga. Tyto se v slovansko-árijských védách objevují poměrně často. Je čas porozumět tomu, co tyto koncepty znamenají.
Existuje několik základních typů hvězdokup, jako spirální nebo sférické galaxie, mlhoviny, atd. , sluneční soustava je umístěna v jednom rameni čtyř-ramenné galaxie, spíše na okraji, v periferní oblasti galaxie. Každá galaxie rotuje kolem svého centra, kromě toho se také pohybuje vesmír po určité trajektorii.
Náš vesmír je složen ze sedmi primárních hmot. Hmota v každodenním smyslu slova, kterou lze pozorovat jako galaxie, hvězdy, planety atd. vzniká jako výsledek interakce primárních hmot tam, kde byly splněny určité podmínky. Jak zjistili i „vědci“, pozorovatelná hmota představuje jen malou část hmoty, která by ve vesmíru „měla být“, a zbytek představuje tzv. Temná hmota. Pro oficiální vědu zůstává povaha temné hmoty stále záhadou, jak i sama přiznává.
Volné primární hmoty (které nejsou angažovány ve fyzické hmotě), které formují oněch chybějících 90 procent hmoty vesmíru, vyplňují veškerý prostor vesmíru, a jsou v procesu neustálého pohybu, avšak téměř bez vzájemné interakce. Vázány ve „fyzikální“ hmotě, tyto primární hmoty jsou v přesné poměru jedna k druhé – každý typ představuje 1/7 celku. Naopak volné primární hmoty jsou ve vesmíru rozprostřeny nerovnoměrně, pevně dané pravidla distribuce neplatí.
Vesmír je anizotropní (nerovnoměrný) ve smyslu distribuce primárních hmot. Jako výsledek, množství primárních hmot dostupných na daném místě se místo od místa liší.
Je základního významu, jaké druhy primárních hmot na určitém prostoru převažují. Přebytek, nebo nedostatek určité primární hmoty zásadním způdobem ovlivňuje chování hvězd, planet, a v neposlední řadě také evoluční vývoj inteligentních bytostí.
Sedm primárních hmot tedy formuje tento vesmír. Označme jednotlivé hmoty jako A,B,C,D,E,F,G.
Prostorovou distribuci jednotlivých typů ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné také chování lidí a nedostatek, nebo naopak přebytek, určitých emocí a kvalitativních stavů člověka.
Každá primární hmota (A-G) má určité inherentní vlastnosti a kvality. To zapřičiňuje, že na určité prostorové „kvality“ dané oblasti reaguje každá složka volných primárních hmot jinak. Když se tyto implicitní vlastnosti a kvality prostoru změní, změní se i jeho „propustnost“ pro různé druhy primárních hmot. Jako výsledek, jednotlivé primární hmoty se hromadí z rozdílných množstvích na rozdílných místech. Tedy, shrnuto, jako výsledek tohoto procesu (interakce primárních hmot na „prostorové nerovnoměrnosti“ vesmíru) procentuální zastoupení volných primárních hmot se v odlišných oblastech výrazně liší.
Co je však velmi důležité, tyto „nerovnoměrnosti“ nemají napříč vesmírem výhradně náhodnou povahu, ale respektují určité ursořádání, dané tím, že náš vesmír (7-mi hmotový) je „umístěn“ mezi dva další vesmíry, z nichž jeden je složen ze šesti primárních hmot a jeden z osmi. V důsledku tohoto, vznikají 2 kvalitativní typy „nerovnoměrností“ v důsledku částečné vzájemné interakce sousedících vesmírů.
Jeden typ nerovnoměrnosti je způsobem interakcí našeho vesmíru s vesmírem tvořeným osmi primárními hmotami; výsledkem je oblast s převahou hmoty E. Druhý typ nerovnoměrnosti je způsoben interakcí s vesmírem tvořeným šesti hmotami; důsledkem toho je oblast s převahou hmoty G.
Nahromadění ostatních hmot (A, B, C, D) v těchto oblastech je určeno proporcionálně tomu, do jaké míry příslušná hmota sdílí podobné kvality s hmotou E nebo G. Tento princip je klíčový v pochopení úkazů Den a Noc Svaroga. Pointa je v tom, že oblasti kde je nadměrný výskyt hmoty E nebo G mají důrazný vliv na vývoj jak jedince, tak směřování celé společnosti.
Kde převažuje hmota E, tam jsou optimální podmínky pro vývoj a kompletaci třetího a čtvrtého (jemnohmotného) těla člověka. Toto se odrazí ve zvýšeném výskytu vysokých duchovních a morálních kvalit, uvědomění a svědomí ve společnosti. Takovéto oblasti jsou nazývány Dny Svaroga:
Tam kde převažuje hmota G, objevují se příznivé podmínky pro přehnáný vývoj druhého a nekompletního třetí (jemnohmotného) těla člověka. Toto se projeví posílením „nízkých“ vlastností a kvalit v jedinci. Výsledkem tohoto pro společnost jako celek je negativní evoluční „trend“, který je zvláště nebezpečný pro civilizace v ranném stádiu vývoje.
Pro ilustraci, tento fenomén si lze představit například následovně – civilizaci v určitém stádiu vývoje přiřadit číslo, určující její evoluční stáří / duchovní vyspělost. Toto číslo může být poměrně malé, například 10 pro mladé civilizace, ale i vysoké, například 1000, 10.000 pro vyspělé civilizace. Den / Noc Svaroga si lze představit jako působení „+“ nebo „-“ , jako evoluční „urychlení“ nebo „brzdu“. Pokud působení oblastí s převahou hmoty G – Noc Svaroga – přiřadíme kvantitativní hodnotu například 5, pak je jasné že civilizaci na stupni 1000 toto téměř neovlivní (1000 – 5 = 995), kdežto civilizaci na stupni 10 to ovlivní velmi výrazně (10 – 5 = 5).
Nebezpečí Noci Svaroga se konkrétně projevuje následujícím mechanismem: když jedinec postrádá správně vyvinuté 4. a vyšší materiální tělo, nastane disproporční vývoj na úrovni třetího těla. Toto se projeví v posílení agresivity, krutosti, závisti, chtivosti, atd. Nadměrná satiace 3. těla jedince primární hmotou G působí tyto negativní kvalitativní změny v „nastavení“ jedince. Temná Frakce / Parazité takto dostanou do ruky příležitost dostat takovéto jedince pod svůj vliv a skrze ně rozšířit vliv na celou společnost a na vše co se děje na Midgard-Zemi.
Většina lidí, kteří se úspešně dostanou přes počáteční, „nebezpečná“, stádia vývoje, nicméně, jsou vůči tomuto jevu celkem imunní, pouze s mírným zpomalením jejich dalšího rozvoje a bez vytvoření podmínek pro možný vliv a kontrolu Parazity.
Jak Temná Frakce tak Síly Světla o těchto fenoménech (Den a Noc Svaroga) velmi dobře vědí. Každá cilivizace v některém bodě svého vývoje prochází oblastí s negativní evolučním vlivem jako „test“, zda už má za sebou vyřešenou stádium „dětských nemocí“. Nelze se tomu vyhnout, tak jako je nevyhnutelné že narození člověka musí předcházet stavy embry, zárodku, atd… Temná frakce se pokouší Noci Svaroga, této „achilovy paty“ na evoluční cestě civilizace, využívat k ovládnutí cilvilizací a celých planet.
Taktika temné frakce se sekládá z adekvátní předchozí „přípravy“ planety, která je cílem pro ovládnutí. Buďto se na ní právě nachází cilivizace v ranném stádiu vývoje, a pokud ne, Parazité jednoduše tento stav vytvoří. Je to v jejich taktice klíčová věc, neboť jen cilivizace v ranném stádiu vývoje jsou výrazně ovlivněny negativním působením těchto oblastí.
Oblast s negativní evolučním působením je pole, na které se jedinci v ranném stavu jejich vývoje „naladí“ a toto pak zabrání jejich harmonickému rozvoji. Dá se to přirovnat k silnému magnetu, který magnetizuje kousek železa, otiskující do něj svoji polaritu. Pokud magnetizovaný kousek kovu již předtím nějakou polaritu měl, je třeba na dosáhnutí stejného výsledku pole se alepsoň 10x větší intenzitou.
Jedinci v ranném stádiu jejich evolučního vývoje jsou jako nezmagnetizované kousky kovu. Proto je vliv Temné Frakce velmi efektivní za těchto okolností. Daří se jim „zajmout“ do svého vlivu planety neuvěřitelně lehce, pokud tyto procházejí v ranném období svého evolučního vývoje oblastí s negativní evolučním potenciálem.
Takováto shoda (ranné stádium vývoje a průchod „negativní oblastí“) nastávají ovšem samy od sebe velice zřídka. Temná frakce si proto osvojila taktiku planety na průchod náležitě „připravit“. Pokud mají zájem ovládnout planetu, která stojí před průchodem negativní oblastí, ale civilizace která ji obývá, již prošla rannými stádii svého vývoje, aplikují následující strategii: na planetě je jakýmikoliv hodícími-se prostředky iniciována celoplanetární katastrofa, kataklyzma, které zničí infrastrukturu dané civilizace, tzv. planeta je „vybombardována“ zpět do doby kamenné. V důsledku tohoto se přeživší lidé vrátí zpět na mnohem dřívější stádium evoluce (např. stádium boje o holé přežití), a když pak planeta vstoupí do oblasti s negativním evolučním působením, parazité se jí snadno zmocní.
Naskýtá se otázka: proč toto všechno Temná Frakce dělá, k čemu to potřebuje? Odpověd zní, že oni nepotřebují takto „zničené“ planety-země, ale potřebují neustávající zásobu „otroků“, kteří pro ně pracují na jejich „domovských“ planetách (například dobývají nerostné bohatství), proto také tyto planety-oběti jsou pro transferu „otroků“ následně kompletně zničeny i s veškerým nyní „přebytečným“ (z pohledu parazitů) životem na nich. A následně Parazité upřou svou pozornost na další cíl…
Světlá Frakce / Síly Světla o tomto dobře věděli. Jejich strategie v boji s parazity byla nedovolit jim implementovat planetární kataklyzma na planetách, jež byli jejich cíli, a které vrhaly tamější civilizace zpět na primitivní úroveň. Také se pokoušeli minimalizovat vliv Temné Frakce jednak přímým bojem / monitorovánim jejich aktivit a také nápravou důsledků jejich akcí.
Síly světla aplikovaly oba dva přístupy na naší Midgard-Zemi.Před 111 816 (2010) lety, Tarch „Dazdbog“ Perunovič zničil měsíc Leliu společně se základnou Temné frakce na něm. Nicméně, zabránit katastrofě se mu tak úplně nepodařilo – úlomky Lelie dopadly na zem a způsobili potopení severního kontinentu Da’Arie (Hyperborea) na dno arktického oceánu. Scénář vržení tehdejší civilizace na primitivní úroveň se však nenaplnil, a parazité se museli stáhnout.
Bohužel pro naši Midgard-Zemi, jejich druhý pokus byl úspěšný. Vůdci Antlanie (země Antů – land of Ants), dnes známé jako Atlantida, dostajíc se pod vliv parazitů se stali jejich, někdy nevědomým, nástrojem, a rozpoutali válku o nadvládu nad zemí. Toto se odehrálo před 13019 roky (2010). Použili jaderné zbraně a pokusili se ovládnout síly elementů země. Nepodařilo se jim však jejich „nástroje“ udržet pod kontrolou a v důsledku toho se začal 2. měsíc Fatta odchylovat ze své oběžné dráhy, a, bez externího zásahu, toho by vyústilo k jeho dopadu na zem a pravděpodobně totální zkáze.
Proto Bílý hierarcha Nij (který měl „Antlanii“ v patronaci) zničil měsíc Fatta, ale bohužel už nebylo v jeho moci zabránit dopadu jeho úlomků na zem. A tyto úlomky se ukázaly příliš velké, což mělo za následek potopení Antlanie (Atlantidy) a celoplanetární katastrofu mnohem horších rozměrů, než událost před 111 826 roky. V důsledku dopadu úlomků Fatty se mj. posunuly póly o 23.5 stupnů (z oblasti atlantického oceánu zhruba mezi španělskem a amerikou na nynější polohu), což samo o sobě vyvolalo gigantické tsunami a zemětřesní, které několikrát oběhli celou zemi a zničili vše co nebylo umístěno ve vysoké nadmořské výšce. Vše spojeno, na zemi nastalo globální kataklyzma a nová doba ledová. Parazité konečně dosáhli toho o co se tak dlouho pokoušeli – po této katastrofě drtivá většina přeživší civilizaci velmi rychle spadla zpět na primitivní úroveň.
Poté co infrasktruktura civilizace byla téměř kompletně eliminována, zbyla pouze malá hrstka lidí kteří si udrželi předchozí znalosti a civilizační úroveň, ale už nebylo v jejich moci kontrolovat situaci na Midgard-Zemi. Jediné co byli schopni, bylo zachovat předchozí vědění a také informaci o těchto událostech.
Temná frakce byla připravena slavit vítezství, ale jejich sebejistota se ukázala poněkud předčasná. Hierarchové Sil Světla si byli vědomi možnosti takovéhoto vývoje událostí, a tak mnohem dříve umístili do nitra země speciální psi-generátor, Zdroj Života. Jeho úkolem bylo eliminovat pro obyvatele země působení při průchodu oblastí s negativním evolučním potenciálem.
Tyto oblasti nerovnorměrné distribuce primárních hmot s převahou hmoty G můžou mít různou velikost a „hloubku“. Období, kdy Midgard-Země prochází těmito oblastmi nazývali naši předkové Noci Svaroga, a jejich trvání se může pohybovat od několika století, do několika tisíc let. „Hloubkou“ takovéto oblasti se rozumí míra nerovnoměrnosti prostoru a s tím související převaha hmoty G nad ostatními hmotami:
|
obr.1: NOC SVAROGA |
obr. 2: NOC SVAROGA |
Zatím poslední a „nejtemnější“ Noc Svaroga zahalila Midgard-Zemi po dobu sedmi kruhů života, tj. po dobu 7 x 144 let = 1008 let. Jmenovitě, od roku 988 do roku 1995-6 (6496 – 7504 Slovansko-Árijské chronologie).
Zatím poslední a „nejtemnější“ Noc Svaroga zahalila naši zemi po dobu sedmi kruhů života, tj. po dobu 7 x 144 let = 1008 let. Jmenovitě, od roku 988 do roku 1995-6 (6496 – 7504 slovanské chronologie. Pozn. překl.: slovanská chronologie se počítá od vítězství Državy – Slovansko-Árijské Védické Říše – nad starověkou čínou, tehdy nazývanou Arímie (Arymia), v bitvě před 7518 roky. Na počest tohoto se stal symbol jezdce na koni probodávající draka státotvorným symbolem. Křesťanský „nátěr“ ve formě Sv. Jiří dostal tento symbol teprve mhohem později.). Čím „temnější“ Noc Svaroga, tím větší je negativní evoluční „tlak“, a čím větší je tento, tím snadnější je pro Parazity zmocnit se vlády na planetou a jejími obyvateli.
Čím je negativní evoluční „tlak“ vyšší, tím težší je pro jedince dosáhnout harmonického vývoje. Jinými slovy, je pro jedince težší vyhnout se nízkým instinktům a emocím jako agrese, závist apod.
Délka Dne / Noci Svaroga je určena velikostí prostorové nerovnoměrnosti a také rychlostí objektu, který jí prochází. Platí pravidlo, že oblasti s rozdílným evolučním potenciálem se v zásadě střídají, ale nemají stejnou délku, tzn. časové trvání periody Dne Svaroga může být podstatně delší nebo kratší než trvání předcházející nebo následujíc periody Noci Svaroga.
Lidé narození v průběhu negativního evolučního působení (Noc Svaroga) mají tendenci se „naladit“ na toto negativní působení. Toto platí zvláště pro společnosti v úvodních stádiích rozvoje (málo evolučně / duchovně vyspělé). Z tohoto důvodu Parazité preferují tato období k převzetí kontroly nad planetami / civilizacemi.
Pouze velmi silná vůle a vysoké morální kvality dovolí jedinci toto negativní působení překonat a přenést se přes evoluční fázi inteligentního živočicha dále. Naši předkové a Bílí Hierarchové si tohoto byli velice dobře vědomi, a tak umístili do nitra země Zdroj Života / Zdroj Síly, aby působení Noci Svaroga na obyvatele Midgard-Země neutralizovali:
Napájal Rasu dedičný zdroj,
ktorý uchoval sa v zemiach prastarých…
Predvídajúc Temnotu na Midgarde Bohovia,
i potomkom Rasy pomôcť rozhodli…
(Slovansko – Árijské védy)
Umístěním Zdroje do nitra země mělo za účel vyrovnat negativní působení Noci Svaroga. Ale jelikož toto působení není homogenní, ani kvalitativně ani kvantitativně, a to ani v rámci jedné Noci Svaroga, „působení“ Zdroje na oblasti země je různé síly a oblasti s nějvětším „zřídlem“ jsou v neustálém pohybu, objevujíc se s časem na různých místech:
V hlbinách zemských on naberal silu,
v rôznych miestach na povrch vychádzajúc.
No Večný Zdroj Božskej Sily
nie v každom kraji Sveta Rasy vystupoval na povrch.
V místech vysokého působení Zdroje na povrch Midgard-Země, síla Zdroje urychlovala evoluční vývoj jedinců. Umístění těchto míst byla drženo v tajnosti, jak před nepřáteli, tak před nezasvěcenými. Podstatné je, že blokující vliv generátoru zabraňující aktivaci genetických schopností jedince byl v těchto oblastech eliminován.
Po katastrofě Antlanie (Atlantidy), Bílý Hierarchové umístili do nitra země také generátor, který blokoval manifestaci geneticky zakódovaných evolučních schopností, dokud jejich nositel nedosáhl úrovně umožňující mu realizovat plnou zodpovědnost za veškeré své konání.
Tohoto je dosaženo na stupni evolučního vývoje, kdy člověk reaktivuje všech šest materiálních těl, navíc ke svému fyzickému. Dosažení tohoto stupně vývoje znamená také završení planetárního cyklu vývoje a vstup do kosmického cyklu vývoje.
Blokující generátor byl do nitra země umístěn jako protiopatření, poté co před 13019 roky vůdci Antlanie použili tyto evoluční schopnosti k ovládání elementů země pro své mocenské účely, což vyústilo do planetární katastrofy.
Bílí Hierarchové takto vytvořili originální systém ochrany, který nedovolil jedinci během vývoje naplnou využít evolučního potenciálů obsaženého v genech, dokud dotyčný nebyl schopen uvědomit si a realizovat plný dosah svých akcí, a převzít za ně zodpovědnost, což se v praxi dalo dosáhnout jen završením cesty „osvícení věděním“, neboli dovršení planetárního cyklu evoluce reaktivací všech šesti materiálních těl. S ohledem na toto, byly místa působení Zdroje velmi pečlivě střežena, neboť zde byl člověk odstíněn od vlivu blokujícího generátoru:
. . . . . . . . . . . . . . . .
Tak Života Zdroj, všetkým sily daruje
ľuďom, Bohom i rozličným rastlinám.
Čo odkrýva on v bytostiach všetkých,
akými darmi on život obdarúva…
V Bohoch odhaľuje on skryté sily,
Ľudí obdarováva v súlade s ich mysľou…
– 4. Kniha Véd, Druhá Vesť, str. 27
Z tohoto fragmentu Slovansko-Árijských Véd je patrný zajímavý detail – Zdroj Života aktivuje schopnosti jak v lidech tak v Bozích. A nejen to, Bohům umožňuje nalézt své dormantní schopnosti, a ostatní odměnuje v závislosti na jejich „myšlenkách“.
Také je z něj celkem patrné, že naši předkové přikládali slovu „Bůh“ zcela jiný význam než my dnes. Pojmem „Bůh“ naši předkové označovali buďto Bílé Hierarchy, nebo jedince kteří dosáhli výsokého stupně evolučního vývoje – urovně Tvůrce. Jak se ukazuje, mezi lidmi nezřídka se rodí „spící bohové“, to jest, kteří mají geneticky dané schopnosti, jež pod správným vedením a vývojem umožní dosáhnout tohot velmi vysokého stupně, ke kterému se vážou, z bežného pohledu, „magické“ schopnosti.
Takové osoba ale nemůže své schopnosti rozvíjet, dokud je pod vlivem blokujícího generátoru, pokud nezavršila planetární „cyklus“ svého vývoje. Je velmi pravděpodobné, že volchvové používali místa aktivního působení „Zdroje“ právě k nalezení takovýchto „spících bohů“ v co nejranějším věku, za účelem pomoci jim co nejvíce rozvinout jejich potenciál.
Věc se má tak, že zdaleka ne každý je, i pokud je výrazně nakloněn ke konání dobra, schopen završit všechny fáze planetární cyklu vývoje a započít vesmírný cyklus vývoje. Přesněji řečeno, takovýchto lidí je ve skutečnosti velmi málo. Problém je v tom, že málokdy se v jednom člověku skloubí potřebné geneticky dané možnosti a potřebný harmonický rozvoj jeho osobnosti, bez čehož je jednoduše nemožné završit planetární cyklus evoluce.
Bez osvícení věděním, které je podmíněno pochopením vztahů příčiny-následků v přírodě / kosmu a v lidské společnosti, a pochopením „kdy, proč a za jakým cílem“, je velmi nežádoucí, aby někomu bylo dovoleno vědomě zasahovat do běhu věcí (myšleno, zásahy na úrovní možností Tvůrce). Navíc, je třeba mít určité schopnosti a kvality které umožní realizování takovýchto zásahů, společně s plným uvědoměním všech důsledků a přijmutí kompletní zodpovědnosti všechny své akce. Teprve když se vše toto harmonicky kombinuje v jedné osobě, otvírá se možnost úspěšného završení planterárního cyklu vývoje.
Tedy, místa působení Zdroje byly používány k nalezení osob s vysokým evolučním potenciálem, zatímco lidé bez něj ani v přítomnosti tohoto působení nevykazovali žádné speciální schopnosti a kvality. Z tohoto důvodu je psáno, že Zdroj každému dává „podle myšlení jeho“. V těchto místech mohli lidé s vysokým evolučním potenciálem, „spící bohové“, manifestovat schopnosti na úrovních, jež byly nemožné kdekoliv jinde, proto také mimo tato místa nebylo možno zjistit, „kdo je kdo“, toto se odhalilo teprve působením Zdroje.
Volchvové tajili lokaci takovýchto míst, jak před nepřáteli, tak před nezasvěcenými. Slovansko-Árijské Védy nám referují o „poznávacích znacích“, podle nichž bylo možno působení Zdroje určit:
Tajomstvá rodenia tráv vôkol zdroja
doteraz neznáme ľuďom všetkým boli…
Rastlina každá blízko zdroja
vlastnosti menila aj rast počiatočný.
Huby dvíhali sa na ríf nad zemou,
no kamenným telom oni nadelili sa
Stepná tráva rástla na piaď,
a plody z hrudy vyrástli ako stromy.
Čo sa deje so Svarožou Trávou,
Keď čas nastane a pridajú sa siatiny?
Čím obdarí trávu Života Zdroj
na túto otázku žreci nemajú odpoveď.
– 4. Kniha Véd, Druhá Vesť, str. 27
Jak se dozvídáme, v místech působení Zdroje byly pozorovatelné anomálie růstu rostlin, a kněží neznali důvod. To znamená, že neznali princip působení Zdroje Života na lidské bytosti. Je celkem možné, že volchvové-strážci byli jen informováni o existenci Zdroje, ale nebyl jim sdělen princip jeho činnosti. Toto opatření bylo učiněno pravděpodobně pro to, aby byla existence zařízení udržena v kompletní tajnosti.
Nicméně, Temná frakce / Parazité se velmi snažili oblasti působení Zdroje nalézt, aby se také osvobodili od vlivu blokujícího generátoru. Proto bylo důležité, udržet jeho existenci v tajnosti. Nejspíše oblasti působení byli poměrně malé, jinak by anomální růst rostlin nezůstal dlouho utajen.
Chtěl bych zdůraznit, že lidská bytost se rodí jako živočich a postupně prochází kvalitativními stádii živočich, inteligentní živočich, a konečně lidská bytost. Důvod proč se objevili mezi lidmi bílé rasy „sociální psychopaté“ – vyvrženci, bylo negativní evoluční působení Noci Svaroga na dopsívající generaci, které se projevilo v lidech behěm vývojové fáze inteligentního živočicha. Překlenutí vývojových stupňů živočicha a inteligentního živočicha je v důsledku nevyhnutelné pro každého a může se odehrát jen interakcí s okolní společností, absorbováním zkušeností a vědomostí které nashromáždily předchozí generace. Tento evoluční defekt (způsobený Nocí Svaroga) se projeví ve při průchodu vývojovým stupňem inteligetního živočicha, kdy je reaktivováno třetí materiální tělo duše.
Reaktivace třetího materiálního těla se odehrává ve dvou fázích; první fáze znamená saturaci (nižšího) 3. materiálního těla primární hmotou G do té míry, že se vytvoří podmínky pro možnou saturaci hmotou F. Když F-hmota začne naplňovat třetí materiální tělo, toto se dostane do 2. stupně svého rozvoje – rozvoj vyššího 3. materiálního těla.
Teprve po dokončení 2. fáze se vytvoří podmínky, umožňující reaktivaci čtvrtého materiálního těla duše, to znamená, vstup do vývovojé fáze lidské bytosti. Časové období reaktivace třetího materiálního těla spadá do období puberty, a v tomto čase je jedinec velmi otevřen vnějším vlivům, zvláště těm negativním.
Parazité používají přesně toto období k útoku, zabraňujíc v případě úspěchu úspěšnému průchodu vývojovým stupňem inteligentního živočicha. Důvod slabé odolnosti mladé generace vůči vlivů Parazitů je velmi jednoduchý: reaktivace třetího materiálního těla, zvláště ve fázi saturace G-hmotou, je doprovázeno zvýšenými projevy agresivity, krutosti, probouzející se sexuality atd..
V tomto stádiu vývoje prochází mladý člověk „evoluční džunglí“, díky tomu, že saturace třetího materiálního těla je provázena manifestací základních instinktů a emocí. Pro dospívajícího člověka existuje šance tímto obdobím projít „bez ztráty kytičky“, to jest, bez dopuštění se činů, jež další evoluční vývoj činí nemožným, většinou pouze v případě, že se mu dostalo odpovídajícího vzdělání, má rozvinuté vědomí a svědomí, a porozumění odpovědnosti za své činy.
Aktivace nízkých instinktů a emocí, jež doprovází saturaci třetího materiálního těla G-hmotou, neznamená automaticky evoluční „defekt“. Je to nevyhnutelné zlo, lépe řečeno, nevyhnutelná fáze na cestě rozvoje osobnosti, již se podaří vyhnout málokomu. Nicméně, většina lidí touto fází projde bez nějakých větším negativních důsledků, pokud nenastane nadměrná saturace hmotou G.
Pro získání kontroly nad základními emocemi a instinkty je nezbytné hlavně rovíjet vlastní sebekontrolu. Naneštěstí, málodko je schopen potřebného stupně sebekontroly dosáhnout výhradně vlastními silami, a tady přichází ke slovu vliv společnosti, jež usměrňuje dospívající jedince společným vlivem svého příkladu, psaných a nepsaných zákonů, očekávání, výchovy atd.. Toto vše spojeno dohromady s komunálním bio-polem ovlivňuje všechny jedince dospívající v dané společnosti.
Během období Dne Svaroga, rozdělení volných primárních hmot v prostoru vytváří přídavný pozitivní vliv do určité míry nahrazující a doplňující vliv komunálního bio-pole, jež ulehčuje a urychluje průchod mladého člověka nebezpečným vývojovým obdobím. Tedy, když člověk prochází vývojovou fází inteligentního živočicha během období Dne Svaroga, přičítá se pozitivní vliv prostoru, jímž naše galaxie a země prochází, k pozitivnímu působení komunitního bio-pole.
Tato „evoluční podpora“ během Dne Svaroga vytváří velmi potřebný vliv, který umožňuje úspěšný průchod nebezpečným vývojovým obdobím většině osob, hlavně tehdy, pokud jde o evolučně „mladé“ duše.
Koncept mládí duše nemá nic společného s aktuálním věkem člověka a dokonci ani se stářím duše. Je tímto myšleno evoluční stupeň vývoje, ve kterém se duše nachází před inkarnací ve fyzickém těle. Pokud duše vlastní aktivované pouze druhé a třetí materiální tělo, jedná se o vývojově „mladou“ duši, zvláště tehdy, pokud je třetí materiální tělo saturováno jen hmotou G.
Pro ty jedince, jež mají „mladou“ duši / esenci, je externí pozitivní vliv Dne Svaroga ve většině případů rozhodující. Velmi často, člověk s evolučně „mladou“ duší nemá příliš šancí, bez vlivu Dne Svaroga, překonat kvalitativní bariéry a posunout se svém rozvoji na úroveň lidské bytosti, někdy dokonce ani na úroveň inteligentního živočicha. Stojí za zmínku, že v minulosti se evoluční „skoky“ civilizací kupředu odehrávaly přesně obdobích Dne Svaroga, a tento vliv lze pozorovat zvláště na civilizacích v jež jsou vývojově „v plenkách“, míněno, vztaženo na civilizace namísto osobu, úroveň živočicha nebo inteligentního živočicha . „Dětským“ obdobím vývoje civilizace je míněno období, kdy jak jedinci, tak celé společnosti, vládnou základní instinkty a emoce.
V podstatě lze říct, že druh Homo Sapiens by nikdy nepřeklenul vývojové stádium živočicha, pokud by nebylo vlivu evolučního „nakopnutí / urychlení“ pomocí Dne Svaroga.
Ukazuje se, že vesmír v oblastech Dne Svaroga „otevírá“ evoluční okno, jež umožňuje bytostem dosáhnout stádia Racionality. (Být ra-cionální – znamená být si vědom Ra, dosáhnout osvícení za pomocí Vědění (Ra). (Z tohoto kořenu například i slova p-ra-vda, ví-ra, ra-dost apod. – pozn. překl)). Přesněji řečeno, osvícení mysli nastává ve dvou krocích – dosáhnutí stavu inteligentního živočicha a poté dosažení evolučního stádia lidské bytosti (pro humanoidní rasy).
Připomínám, že Den Svaroga je období, kdy planeta prochází oblastí ve vesmíru, kde je dominantní volná hmota primární hmota E. Je to skutečně geniálně jednoduché – vesmír sám o sobě vytváří podmínky, které jsou nezbytné pro manifestaci vědomí. Když živá hmota někde ve vesmíru dosáhne potřebného stádia vývoje před vstupem do oblasti Dne Svaroga, vede toto působení nevyhnutelně k zažehnutí jiskry rozumu, jež má potenciál se rozvinout v nesmrtelný plamen osvícení.
A tento přírodní fenoném nestatává jen v naší galaxii, ale ve všech místech ve vesmíru. Každá hvězda / galaxie atd. na své pouti nevyhnutelně prochází oblastmi Dnů a Nocí Svaroga, což znamená, že v určitých stádiích vývoje planet je zrod života, a dále rozumu a mysli, také nevyhnutelný. Z toho se dá vyvodit, že inteligentní život není jen na stovkách tisíc planet v naší galaxii, ale i v tisících ostatních galaxií napříč celým vesmírem. A ačkoliv na jiných místech se časová období, kdy planeta prochází oblastí nestejnoměrnosti s pozitivním evolučním působením (převaha E-hmoty), nenazývají Den Svaroga, princip působení a vliv na živou hmotu je totožný, jako v naší galaxii.
Podstata tvkí v principu, nikoliv ve jménu. Tyto fenomény se odehrávají jak napříč celým naším vesmírem, tak v mnoha jiných vesmírech, s několika odlišnostmi, ovšem. Když naše galaxie prochází oblastí Dne Svaroga, evoluční defekty se vyskytují velmi zřídka. Zpravidla, toto nastává v případí genetických predispozic, nebo inkarnaci duše, jež si již nějaký evoluční „defekt“ nese s sebou. Ovšem poněkud jiný obraz lze pozorovat, když naše galaxie prochází oblastí Noci Svaroga. Tyto oblasti v sobě implicitně nesou negativní evoluční trend, který se nejvíce projevuje v evolučně mladých duších a v průběhu dospívání, kdy jedinec prochází nebezpečným obdobím „evoluční džungle“.
Jistý negativní evoluční vliv je také pozorován i v případě evolučně „vyspělých / starých“ duší (vyspělá duše je duše, která před inkarnací do fyzického těla má aktivováno třetí, čtvrté a další materiální těla.), když tyto procházejí dospíváním – vývojovou fází inteligentního živočicha. Když se pak k tomuto „imlicitnímu“ vlivu přidá i negativní působení Noci Svaroga, většinou jen silná vůle a vysoké morální kvality, předávané z generaci na generaci, umožní jedinci úspěšně překonat kvalitativní bariéru a posunout se ve vývoji dále.
K tomuto bych chtěl zaměřit Vaši pozornost – silná vůle a vysoké morální kvality a principy, předáváné z generaci na generaci, jsou onou zbraní, jež dovoluje neutralizovat působení Noci Svaroga. Je to totiž klíčový moment v pochopení taktiky a strategie Temné frakce (sociálních parazitů), když uskutečňují své cíle – získání kontroly nad civilizací nebo planetou. Tato taktika a strategie je v zásadě jednoduchá – fyzická eliminace nositelů silné vůle a morálních kvalit (eliminace „elity“ společnosti, v dobrém smyslu slova, tj. nositelů genetiky s velkým evolučním potenciálem, povětšinou, výkvět národa), a tímto podrytí morálních principů a tradic zdravé společnosti, předávaných z generace na generaci často celá tisíciletí.
Tam, kde se odehrává fyzická likvidace výkvětu národa a pošlapání morálních kvalit, lze vždy najít skrytou ruku Parazitů v pozadí, ničících takto integritu národa. Toto je jejich „rukopis“, který je spolehlivě odhalí, nezávisle na venkovním „nátěru“ ideologie a myšlenek, který aktuálně používají. K tomuto se více dostanu dále, pojdme se nyní vrátit k fenoménu Dne a Noci Svaroga.
Různé oblasti nestejnoměrnosti našeho vesmíru se liší v nadměrné satiaci oblasti danou primární hmotou. Vyšší stupeň nadměrné satiace znamený vyšší vliv na evoluční procesy jak v jedinci, tak ve společnosti. Z tohoto hlediska, je tedy možné mluvit o míře „světlosti / temnoty“ takovéto oblasti. Čím vyšší zastoupení E-hmoty v oblasti, tím světlejší Den Svaroga a příznivější podmínky na zvnik vědomí a evoluční skok kupředu, a čím vyšší zastoupení G-hmoty, tím temnější Noc Svaroga a vyšší negativní evoluční tlak, a vyšší počet jedinců, na nichž se projeví.
Existuje jedna další zajímavá vlasnost Dne a Noci Svaroga, o níž zatím nebyla řeč. Oblasti Dne a Noci Svaroga si lze představit jako „kopce“ a „jezera“, jež mají různou velikost, tvar, hloubku a „tvar dna / reliéfu“. Hloubkou / tvarem dna je rozuměno gradient míry nerovnoměrnosti zastoupení primárních hmot v dané oblasti.
Volné primární hmoty plynou prostorem určitými směry, proto, když se setkají s oblastí nerovnoměrnosti prostoru, začnou do ní proudit a reagovat s ní podle určitých zákonitostí, které byly naznačeny dříve. Významné ovšem je, že volné primární hmoty plynou dovnitř dané oblasti stejnoměrně, ale z dané oblasti ven plynou každá jinak, podle svých inherentních vlastností.
Na jejich cestě ven z oblasti prostorové nerovnoměrnosti, volné primární hmoty narazí na kvalitativní bariéru, tvořenou prudkou změnou „gradientu“ dané oblasti na jejím rozhraní s okolním prostorem. Průběh tohoto gradientu je daný vzájemnými pravidly interakce primárních hmot s prostorem a mezi sebou, a je odlišný pro Den a Noc Svaroga.
Oblasti v prostoru nazývané Noci Svaroga, jsou oblasti („jezera“) způsobené změnami gradientu kvalit prostoru směrem k nižšímu, šesti rozměrnému vesmíru. Označmě tyto oblasti symbolem mínus (-), protože zde se dimenzionalita prostoru snižuje. Vyskytuje se zde „kapsa“ s nadměrným výskytem G-hmoty.
Všechny typy primárních hmot plynou to takové „kapsy“ bez odporu, jelikož kopírují měnící se dimenzionalitu prostoru směrem od vyšší k nižší. Nicméně, když se z této kapsy mají dostat „ven“, musejí hmoty překonat překážku ve formě přesunu z oblasti z nižší dimenzionalitou do oblasti s vyšší dimenzionalitou, tj. jakoby „proti proudu“.
Jak bylo zmíněno dříve, různé typy primárních hmot interagují se stejnou oblastí různými způsoby, podle jejich vlastností. Tudíž, když opouštějí oblast Noci Svaroga, nahromadění G-hmoty zde bude nejvyšší, protože G-hmota bude nejvíce brzděna kvalitativní bariérou. Jinými slovy, ukazuje se, že v oblasti Noci Svaroga bude nejvyšší převaha G-hmoty a také nejvyšší negativní vliv na evoluci těsně před nastupujícím „svítáním“.
Noc Svaroga je “nejtemnější“ před svým koncem, a to je také doba kdy kdy Temná frakce (sociální parazité) eskalují svou aktivitu. Krátce před koncem Noci Svaroga jsou lidé nejvíce otevřeni externím vlivům, a nejvíce „rezonují“ s kvalitami jež Parazité využívají k dosažení svých cílů. Silné působení přebytku G-hmoty vede k nadměrnému rozvoji druhého a nižší části třetího materiálního těla, a zároveň blokuje rozvoj vyšších materiálních těl, což vede k manifestaci nízkých kvalit a emocí v lidech, jako je agresivita, závist, krutost, nízké sexuální pudy, a podobně. Toto jsou časy, kdy morálka a vyšší duchovní principy snadno kapitujují, a ve společnosti převládnou nízké kvality a instinty. A prozkoumání historických událostí tyto principy kompletně potvrzuje.
Pojďme se nyní podívat co se odehrává v oblasti Dne Svaroga. Tyto oblasti jsou také “kapsy” v prostoru, způsobené gradientem změny vlastností a kvalit prostoru, v tomto případě je to změna dimenzinality směrem nahoru (způsobená “interakcí” našeho vesmíru s vesmírem tvořeném z osmi primárních hmot). Označme tyto oblasti znaménkém plus (+), indikujícím, že stupeň dimenzionality prostoru se zde zvyšuje. Dají se přirovnat ke “kopcům” (stoupající dimenzionalita), kde je převaha primární hmoty E.
Všechny druhy primárních hmot plynou do této oblasti “proti směru” působení gradientu, protože dimenzionalita okolního prostoru je neutrální. Na druhou stranu, když tuto oblast opouštějí, děje se tak bez odporu, “spádem” od vyšší dimenzionality směrem k nižší. Jelikož různé primární hmoty interagují na tyto vlastnosti prostoru opět rozdílně, dojde k největšímu nahromadění E-hmoty poblíž místa kde je “výška” “kopce” největší (nejvyšší změna dimenzionality), protože tato má největší kvalitativní předpoklady hromadit se poblíž tohoto místa.
Tedy, ukazuje se, že oblast s největším pozitivním evolučním působením je pozorována před následující „nocí“, lépe řečeno, je pozorována „na úsvitu“ Dne Svaroga. V těchto časem se tudíž „mladým“ duším dostane největšího evolučního „postrčení“, nicméně, jedná se pouze o „postrčení“, vytvoření podmínek vhodných pro rozvoj, nikdo za jedince jeho práci neudělá, tu musí každý realizovat sám.
Evoluční podmínky nastávající na úsvitu Dne Svaroga, vhodné pro pozitivní evoluci, dovolují člověku realizovat se a manifestovat své schopnosti v plném rozsahu, a usnadňují rozvoj směrem nahoru na maximální míru. Avšak, opět jenom usnadňují, avšak nikoliv nahrazují či zaručují. Evoluční vývoj je nemožný bez sebedisciplíny, síly vůle a ovládnutí svých instinktů.
Jestliže jedinec najde dostatek sil pro tyto vlastnosti, poté, za předpokladu správné cesty vývoje, může dosáhnout evolučního stupně Tvůrce (z pohledu evoluce, nikoliv z pohledu současných náboženství). Nikoliv náhodou naši předkové označovali nejvyšší úspěchy – tvorba, výtvor, kreace. Pouze Tvůrce, člověk, člověk který dosáhne kompletní realizace skrze osvícení věděním, a aplikujíc toto vědění, může tvořit.
Úsvit, či ráno Dne Svaroga je evoluční akcelerátor, katalyzátor, jež s postupujícím časem slábne, až se jeho vliv omezí na minimum, či se úplně vytratí s blížícím se „večerem“ Dne Svaroga; jelikož převaha E-hmoty se tímto vývojem rychle ztrácí, až opět nastane neutrální / rovnovážný stav.
Pokud vezmem v úvahu, co bylo řečeno o podstatě Dne a Noci Svaroga, můžeme lehce pochopit úsilí, které Bílí Hierarchové vynaložili instalaci Zdroje Síly do nitra Midgard-Země. Naneštěstí, před poslední, a zatím nejtemnější Nocí Svaroga, která trvala na Midgard-Zemi po dobu sedmi kruhů života (1008 let – od roku 6496 (988) do roku 7504 (1995-1996)), se Parazitům podařilo pozitivní působení Zdroje zablokovat; Noc Svaroga tak po tuto dobu zakryla Midgard-Zemi krvavým závojem..
Tentokrát se Temné frakci podařilo uzurpovat moc na této planetě téměř kompletně. Téměř. Naštěstí však nenašli čas dokončit své plány před koncem tohoto období, jak se jim podařilo na mnoha jiných Planetách-Zemích. Světlé Síly vyvodili patřičné závěry a změnili svou taktiku a strategii..
