Příroda plodí nerosty v útrobách země. Těchto nerostů jsou dva druhy. Nalézají se na četných místech Evropy. Nejlepší z oněch, které se mi kdy dostaly do ruky, a jejž jsem při svých pokusech shledal zvláště výborným, nalézá se na obraze makrokosmu ve východní hvězdě sféry sluneční. Druhý, na jižní hvězdě, jest teprve v prvním květu. Protlačují jej zemské útroby svým povrchem a při svém prvém roztavení jeví se býti rudým. V něm jsou ztajeny všechny barvy a květy nerostů. O tomto nerostu Filosofové mnoho napsali. Je povahy chladné, vlhké a odpovídá vodnímu živlu. Co se týče samotného poznání a zkoumání, všichni filosofové přede mnou vyslali své šípy, avšak daleko se odchýlili od terče pravdy, neboť se domnívali, že rtuť a síra jsou matkami všech kovů. O něčem třetím se jim nezdálo ani ve snu. A přece rozložíme-li spagyricky vodu, jasně se nám ukáže pravda, kterou ovšem ani Galenus, ani Avicenna nepoznali.
Kdybych však měl podávati na způsob našich vynikajících fysiků pouze jména a složení, způsob jeho rozkládání a tavení, jak si počínala na počátku světa Příroda při růstu svých částí, nestačil by mi rok k ústnímu výkladu a kdybych chtěl podati výklad písemný, stoh knih by mi nepostačoval.
Tvrdím, že v tomto nerostu se nalézají tři podstaty a látky, totiž rtuť, síra a minerální voda, kterou tyto látky jsou od přírody vázány k sobě. Spagyrickým uměním jest možno ji odděliti od vlastního suchého jádra, ovšem jen tehdy, když dozraje v pravý svůj podzim tak jako plod na stromě. Strom obsahuje plod již v sobě a dovolí-li Příroda a hvězdy nebeské, vyžene strom v březnu lístky, pak vyrazí pupeny a po jejich prasknutí objeví se květ; tak vše postupuje až k dozrání plodu na podzim stromu. Právě tak jest tomu i u nerostů. Tyto stejně tak tlačí se z útrob zemských. Na to musí jmenovitě pamatovati alchymisté, kteří hledají poklad pokladů. Abych jim ukázal cestu, popíši v tomto pojednání počátek, střed i konec díla, vodu jemu vlastní, síru i balsám. Rozkladem a tavením těchto tří vyvine se hmota jediná.
O cinabaritu
Vezmi cinabarit a takto jej připrav: Vař jej v dešťové vodě v kamenné nádobě po tři hodiny; pak jej pečlivě očisti a rozpusť v lučavce královské, která budiž složena z jednoho dílu kyseliny sírové, ledku draselnatého a čpavku, nebo z kyseliny sírové, ledku draselnatého, hliníku a soli. Destiluj pak alembíkem a po druhé přelij. Dbej, aby čisté od nečistého se oddělilo. Po dobu jednoho měsíce dej všemu kvasiti v koňském hnoji. Potom sloučeninu takto rozkládej: dovolí-li příznivé znamení, destiluj ji alembíkem při ohni prvého stupně. Tím vyprchá voda a vzduch a v nádobě zůstane oheň a země. Potom po druhé tyto živly spoj a dej, aby se pražily v ohni. Tak po druhé zmizí voda a vzduch. Rovněž zmizí i živel ohnivý, což ostatně i zkušeným artistům bylo známo. Na dně nádoby zbyde země. Tehdy nalezneš tam to, co mnozí hledali, avšak co jen někteří nalezli.
Tuto mrtvou zemi v hmoždýři dovedně zpracuj a pak ji zahřívej na ohni prvého stupně po pět dní a pět nocí. Když jsi to vykonal, udržuj oheň na druhém stupni a stejně postupuj po tolikéž dní a nocí. Konečně nalezneš prchavou sůl, tak jako jemný alkal, obsahující astrům ohně i země. Tento smíchej s dříve uschovanými látkami, odpovídajícími živlu vodnímu a vzdušnému. Po druhé vlož do popele na 8 dní a nocí, abys nalezl to, čeho mnozí artisté zanedbali. Jak je ti dobře známo, pak vše spagyricky rozlož a nalezneš bílou zemi, ze které byla vytažena její tinktura. Pak slučuj ohnivý živel a zemské soli a vše rozlož v pelikánu v essenci. Tak vznikne ti opět země, kterou opět musíš rozložiti.
O rudém lvu
Pak vezmi Lva zpracovaného v pelikánu. Nalezne se tehdy po prvé, jakmile jsi uviděl jeho tinkturu, když oheň stál nad vodou, vzduchem a zemí. Třením odděl ji od nejspodnějšího a tak budeš míti pitné zlato. To oslaď přilitím vinného alkoholu a destiluj alembíkem tak dlouho, až shledáš, že nezbylo ostré chuti po lučavce královské. Tento sluneční olej uzavři za vhodného znamení hermeticky do své retorty. Odlož ji k vykvašení tak, aby se vypařil a zdvojil ve svém stupni. Potom takto uzavřenou nádobu vlož na studené místo. Tímto počinem se nerozloží, nýbrž ztaví. Po druhé odlož k vykvašení a slití; to vše opakuj asi třikráte. Sluneční tinktura bude tím ve svém stupni hotova. Uschovej ji na vhodném místě.
O zeleném lvu
Po druhé vezmi k dokonalosti připravený vitriol Venušin a přidej z dřívějška uschovaný živel vodní a vzdušný. Rozlož a jak jsem řekl, zaveď kvašení na jeden měsíc. Po skončení kvašení vyčkej znamení živlů. Rozlož a ihned uzříš dvě barvy, bílou a rudou. Rudá bude bílou převyšovati. Rudá tinktura vitriolová je tak mocná, že všechna bílá tělesa dotykem promění v rudé, anebo rudá tělesa všechna vybílí, což je podivuhodné.
Praž tuto tinkturu v retortě a uvidíš vycházeti černou hmotu. Tuto opět zpracuj v retortě a tolikrát opakuj, dokud zbývá bílá. Spěchej, avšak nezoufej nad dílem. Pracuj dokud nenalezneš pravého, jasného, zeleného Lva, o němž poznáš, že jest těžký a mohutný. Tato tinktura jest ryzím zlatem. Uvidíš, že znaky tohoto Zeleného Lva jsou podivuhodné, takže žádný poklad Lva římského jej nemůže koupiti. Dobře tomu, kdo jej dovede nalézti a jeho tinktury nabýti.
Toto jest pravý a výtečný balsám, balsám nebeských hvězd, který tělu nedovoluje shníti, takže se v něm nemůže zakořeniti lepra, podagra a vodnatelnost. Podává se v dávce jednoho gránu po vykvašení se síranem zlata.
Ach, Karle Germáne, kde je tvůj poklad, kde jsou tvoji fysikové, kde tvoji učenci, kde jsou kuchaři dřeva, kteří umějí pouze čistiti a rozpouštěti! I tvoje nebe je převrácené, tvoje hvězdy opouštějí dráhu a zabloudily na okraj bažin, neboť tvé oči jsou oslepeny vředy a věcmi na pohled krásnými a příhodnými. A což, kdyby tvoji artisté věděli, že Galenus, kníže (jak nikoho jiného nenazývají), vězí v pekle, odkud mně poslal dopis! Pak by se znamenali křížem a smáli by se sami sobě! Podobně i Avicenna sedí v předsíni brány pekelné, ten Avicenna, s kterým jsem rozmlouval o svém pitném zlatu, o tinktuře filosofů, o mithridatiku a theriaku.
Ach, vy hipokratovci, kteří jste pohrdali pravdou skutečného lékaře, který byl poučen přírodou a osvícen samým Bohem. Nuže, dejte pozor a poslyšte, vy, kteří pohrdáte autoritou nejvyšších míst. Po mé smrti vytáhnou moji žáci vás na světlo, vás hipokratovce i s vašimi černými kuchyněmi a dílnami, v nichž jste ke smrti přivedli knížata a nepřemožitelné šlechtice křesťanského světa! Běda vašim hlavám v den soudný! Já však vím, že moje bude království, moje také čest i sláva. Nechválím se snad sám! Mne chválí sama příroda, ze které jsem se zrodil a kterou také následuji. Příroda zná mne a já znám ji. Uviděl jsem v ní světlo, které je v ní ztajeno a které jsem zkusil na člověku, a které také nalézám v jeho úrovni. Nyní se však obrátím ke své práci, abych splnil žákům slib, což činím rád, zvláště, jsou-li obeznámeni s přírodním světlem a zkušení astrologové a dobří filosofové, neboť filosofie nám poskytuje poznám veškeré přírody. Vezmi 4 díly minerální vody, 2 díly rudé sluneční země, 1 díl sluneční síry, vlož všechno do pelikánu, tluc a asi třikráte rozlož. Tak budeš míti tinkturu alchymistů. O její hodnotě nepíši, neboť to jsem vyložil v knize o „Přeměnách”.
Ten, kdo má unci slunečního astra, má uncí tisíce, neboť toto i zlato tinguje.
Máš-li astrum Merkura, můžeš stejně tingovati všechnu obecnou rtuť. Máš-li astrum Venuše, podobně může tingovati v nejlepší kov všechnu obecnou měď. Toto vše je dokázané a jisté. Totéž se rozumí ovšem i u všech astrech ostatních planet, Saturna, Jupitera, Marta, Luny. Neboť i z těchto dají se připraviti tinktury. O tom však zde ničeho nevykládám, poněvadž jsem dosti pověděl o nich v knihách o „Povaze věcí” a v „Archidoxe”. Tam také jest dostatečně vysvětlena alchymistům prapodstata kovů i nerostů zemských, aby mohli nalézti alchymickou tinkturu.
Dílo alchymické tinktury nemusí býti hotovo v devíti měsících. Můžeš je rychle a neškodně urychliti spagyricky tak, že ve 40 alchymických dnech můžeš extrahovati, exaltovati, kvasiti, fermentovati, v kámen sloučiti a produkovati alchymického Fénixe.
Musíš však věděti, že cinabarit jest létavý orel, jehož křídla bez větru odlétají a nesou fénixe do původního hnízda, kde jest vyživován ohnivým živlem a kde mláďata jeho oči sama vyklovají. Odtud vynoří se bělost, rozdělená ve své sféře do života a sféry svého srdce, do balsámu svých útrob, jak jest v Kabbale obvyklé.
KONČÍ SE POKLAD ALCHYMISTŮ.
Thesaurus Thesaurorum Alchymistarum – Paracelsus – v případě zájmu Vám doporučujeme zakoupit celou publikaci.
Z materiálů telestézické společnosti PannaCz.com
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.