image44Exovaticana je jak informativní, tak nebezpečnou knihou. Informativní, protože autoři Chris Putnam a Thomas Horn předkládají rozsáhlou, erudovanou práci, náhled do historie katolické církve a její vyvíjející se pozice ohledně mimozemského života.

Říkají, že katolická církev začala globální dialog o mimozemském životě, v rámci kterého papež František nakonec oznámí tuto mimozemskou existenci světu. Exovaticana je nebezpečná, jelikož v ní autoři podporují určité silné náboženské předsudky ohledně motivací mimozemských návštěvníků pro náš svět. Tvrdí, že biblické písmo je pevným základem pro pochopení toho, že mimozemšťané jsou démonické entity, které destruktivně zasáhly v historii lidstva a právě se vracejí a udělají to znovu.

V porovnání s tím se podle Putnama a Horna papež František připravuje vést katolickou církev k přijetí navracejících se mimozemšťanů jako „bratrů v Kristu“ – což jasně vypovídá o kontaktérských zprávách z 50. a 60. let o přátelských “vesmírných bratrech“. Jejich kniha Exovaticana věští budoucí náboženskou válku mezi těmi, kdo přijmou přicházející mimozemšťany za “bratry v Kristu” a těmi, kdož uvěří, že jsou to navracející se démoni, kteří nás zotročí.

Hlavní tezí Putnama a Horna je, že katolická církev se chystá směle a veřejně předestřít otázku odhalení existence mimozemského života. Tvrdí:

Až si budete číst Exo-Vaticana, počet dokumentů a množství důkazních komentářů ze strany líhnoucí se teologie římských a vatikánských astronomů sdělených v tomto textu, stačilo by to na soudní řízení k přesvědčení většiny velké poroty, aby byla stanovena “pravděpodobná příčina” – kterou je, že nade vší pochybnost došli k závěru, že Vatikán sám sebe mezinárodně postavil do pozice náboženské autority a církevního patrona oficiálního odhalení: oprávněného světovými vládami, bezprostředně veřejně přiznat vyspělou mimozemskou inteligenci. (str. 523)

V jejich předchozí knize Petrus Romanus, Putnam a Horn odhalují, jak se katolická církev zachovala, aby naplnila proroctví z 12. století svatého Malachiáše o posledním papeži – Petru Římském – který povede katolickou církev během konce časů popisovaném v Knize Zjevení. Putnan a Horn poskytli podrobnou analýzu Malachiášova proroctví, a to, jak současný papež František je Petrem Římským. Rozpad katolické církve – tak, jak o ní víme – nastane díky událostem spojeným s návštěvou mimozemského života a objevením se nějakého mimozemského zachránce. Putnam a Horn píší:

Výzkum, který si právě čtete, odkrývá utajovaný projekt … a spolu s ním, udivující exoteologický plán samotného Vatikánu na příchod inteligentního mimozemského zachránce…a jeho spojení s Petrem Římským, posledním papežem. Papež Benedikt odstoupil, když tato kniha míří do tiskárny. Nyní, svět ví, kdo je Petr Římský. Ale znáte jeho úlohu v rámci mimozemského zachránce? (337-38).

Nejenže je papež František předurčen k odhalení existence mimozemského života, podle Putnama a Horna, ale bude podporovat radikální exoteologikou pozici mimozemského zachránce na jiných světech, což propaguje jezuitská komunita. To je myšlenka, pravící, že mimozemské světy mohou mít svou vlastní jedinečnou zkušenost s druhým aspektem křesťanské Trojice – že takový mimozemšťan „Ježíš Kristus“ mohl žít a zemřít na více než jedné exoplanetě. To by znamenalo, že křesťanská spása by na Zemi nebyla jedinečnou, a že mimozemšťané mohli mít své vlastní křesťanské tradice a náboženská chápání.

Podle katolické církve, podle Putnama a Horna, by to umožnilo přijmout mimozemšťany jako “bratry v Kristu”. Citují papežova hlavního astronoma, spolupracujícího Jezuity, který podporoval tuto myšlenku již v roce 2009, když řekl: “Abych použil slova svatého Františka, budeme-li brát v úvahu pozemské tvory za „bratry“ a „sestry“, proč nemluvit také o „mimozemských bratrech“? Putnam a Horn citují otce Kennetha J. Delana, který předkládá možnost, že navštěvující mimozemšťané jsou mravně nadřazení, jak dosvědčuje vývoj exoteologické pozice Vatikánu:

Neboť člověk, aby zaujal své správné místo jako občan vesmíru, musí překonat omezenost svého pozemského provincionalismu a musí být připraven blahosklonně přijmout obyvatele jiných světů jako rovný s rovným nebo s nadřízenými. V tomto bodě lidské historie je naše expanze do vesmíru nezbytným prostředkem, kterým vyvíjíme své intelektuální schopnosti až do nejvyšší míry a možná ve spolupráci s mimozemšťany dosáhneme maximálního vědomí…(str. 555-56)

Putnam a Horn citují klíčovou úlohu Teilharda de Chardina, slavného jezuity, ovlivňujícího smýšlení Vatikánu v otázce mimozemského života. Chardin píše:

… když vezmeme v úvahu, co nyní víme o počtu „světů“ a jejich vnitřním vývoji, myšlenka jediné hominizované planety ve vesmíru se již stala faktem ..téměř tak nepředstavitelným jako člověk, který se objevil se žádným typickým vztahem ke zbytku pozemské zvířecí populace. V průměru alespoň jedna lidská rasa na galaxii tvoří milióny lidských ras, které jsou posety po celém nebi. (str.. 288).

De Chardinův vliv nad katolickou teologií může být rozpoznán při projevu papeže Benedikta v roce 2009, který Putnam a Horn citují jako klíčový důkaz příprav Vatikánu na představení teologie inspirované mimozemšťany:

Úlohou kněžích je vysvětit svět tak, aby se stal živoucím hostitelem liturgií: aby liturgie nemohla být něčím, co je vedle reality světa, ale aby svět sám se stal živoucím hostitelem, liturgií. Je to také velkou vizí Teilharda de Chardina: nakonec dosáhneme skutečné kosmické liturgie, když se kosmos stane živoucím hostitelem. (str. 564)

Pokud jde o otázku identity mimozemšťanů, zdá se, že katolická církev je na to připravená, Putnam a Horn mají jasno:

… máme jen mizivé důkazy, že máme co do činění s praktickým typem letounu, a i kdyby tomu tak bylo, není to záležitost potřeby, ale spíše lsti, jak podporovat víru v démonické bytosti, kamuflující se jako mimozemšťané. (str. 231)

Popisují “vesmírné vetřelce, kamuflující se démonické bytosti“ jako padlé anděly nebo „pozorovatele“, kteří jako první přistáli na Zemi v biblické lokalitě hory Hermon. Jdou dále a popisují, jak kdysi padlí andělé zplodili rasu obrů:

…mimozemské bytosti, které tam přistály a ti, kteří využívali ženy ke zrození původních obrů, se nazývali Anakim a Nephilim (a další abnormální tvorové za Časů Noema) (str. 469).

Putnam a Horn pokračují a souhlasí s J. R. Churchem, který napsal: “Možná, že původní skupina Nephilim byli průzkumníci, mnohem větší síla démonických andělů, kteří pod vládou Satana přišli na Zem po velké povodni (str. 469).” Tvrdí, že atmosféra je doménou těchto rebelujících duchů nebo padlých andělů:

Konečně se dostáváme k jádru knihy Putnama a Horna. To leží tam, kde se domnívají, že Vatikán připravuje své katolické stoupence na přijetí mimozemských zachránců, za předpokladu, že biblické a okultní zdroje budou souhlasit. Máme spousty důvodů domnívat se, že atmosféra – kde se odehrává většina podivných pozorování – je královstvím těchto rebelujících duchů. Zdá se nevyhnutelné, že padlí andělé jsou zdrojem UAP (neidentifikovaný vzdušný jev) nebo UFO. (str. 512),

což jsou démoni v přestrojení:

„Pokud vezmeme v úvahu, že Vatikán vládne více jak 1 miliardě stoupenců, stejně jako ovlivňuje dokonce ještě větší počet lidí, vlády a celosvětovou politiku a vymezuje překážky pro jejich přehodnocování křesťanství, jen stěží udrží většinu ,,duchovních“ činitelů po celém světě před naprostým přijetím mimozemských ještěrů–zachránců při jejich příchodu (str. 546-47).“

Co si máme myslet o fantastickém tvrzení Putnama a Horna, že Vatikán přijímá démony převlečené za mimozemšťany jako budoucí zachránce církve a lidstva? Mnoho z toho je založeno na překroucených knihách autorů o UFO, kteří ignorují rozsáhlou literaturu, odhalující vlídnější aktivity a záměry mnoha mimozemských návštěvníků – daleko od únosového jevu.

Putnam a Horn citují Richarda Dolana a Brycea Zabela, autory „A.D. After Disclosure“, kteří poskytují serióznost a věrohodnost myšlence “démonům převlečeným za mimozemšťany”:

Má-li křesťanství pravdu v tom, jak interpretuje fenomén UFO, lze doufat, že zbytek lidstva jim poděkuje za jejich postoj vůči démonické přítomnosti, maskující se za mimozemšťany. Pokud se mýlí, nebo jsou nepřesní ve svých analýzách, bude na ně nahlíženo jako na obstrukcionisty či dokonce za nebezpečné, odmítající vidět pravdu, která jim zírá rovnou do očí. (str. 221)

Široce zde citovaný historik ve věcech UFO, Dolan, představuje svoji a spoluautorskou slepou uličku při posuzování “démonické přítomnosti, maskující se za mimozemšťany” jako věrohodné vyhodnocení mimozemského jevu. Z online výňatku z jejich knihy o náboženském dopadu mimozemského odhalení se zdá jasné, že Dolan a Zabel berou vážně pouze jev únosů jako vyhodnocení motivací navštěvujících mimozemšťanů. Neberou v úvahu důkazy od dřívějších „kontaktérských zpráv“, kde lidsky vyhlížející „vesmírní bratři“ tvrdili, že přijeli, aby pomohli lidstvo převést přes překážky jaderného věku.

Počáteční zprávy o lidsky vyhlížejících mimozemšťanech byly v drtivé většině přívětivé a nezasahující, naznačovali, že „vesmírní bratři“ byli vysoce morálně, jakož i technologicky vyspělí. Dolan napsal dvě dřívější knihy o UFO: UFO and the National Security State, ve kterých ani nebere vážně kontaktní zprávy přátelských mimozemských kontaktů s lidmi. Zabel, spolutvůrce televizního seriálu Dark Skies, podobně zaměřený na jev únosů a invazivní aspekt mimozemšťanů – znovu ignoruje všechny kontaktérské zprávy. Putnam a Horn, jako Dolan a Zabel, se soustřeďují na invazivní povahu únosového fenoménu a na mimozemské entity stojící za tím. To je nebezpečně zkreslená pozice ve snaze vyhodnotit motivace mimozemských návštěvníků obecně, nehledě na jejich dopad na světové náboženství. Kromě uvádění negativní interpretace ohledně motivů navštěvujícího mimozemského života na základě údajů výhradně z únosového jevu, jdou Putnam a Horn proti myšlence, že zde budou možní mimozemští Kristé, kteří se inkarnovali na jiné světy:

Nejpřesvědčivější biblický argument pro jedinečnosti pozemského života je inkarnace. Druhá osoba trojice, ten, co přiměl celý vesmír k existenci (Jan 1:1-3, Colossians 1:16-17; Hebrejsky 1:1-2), se stal věčným členem lidské rasy při inkarnaci (Jan 1:14; 1 Timothy 2:5; Hebrejsky 7:24-25). Vystoupil na nebe v těle a usadil se na svůj trůn jako člověk. To silně stojí proti existenci mimozemšťanů a mnohačetných inkarnaci na mimozemské světy. (p. 216).

Putnamova a Hornova ignorace možných mimozemských Kristů, kteří se inkarnovali na jiné světy, ukazuje na udivující „homo šovinismus“. To je pak ohledně Exovaticana vede k závěru a k tomuto nabádání:

My… navrhujeme agresivní přípravy na antikristovu genezi – mimozemského hadího zachránce … je všem zřejmé, že se nyní Vatikán chytře připravil na jeho příchod…  (str. 556-57).

Zdá se, že “agresivní přípravy” jsou jakýmsi krycím slovem pro možnou náboženskou válku, kde budou evangeličtí křesťané spolupracovat s badateli únosů do UFO, kteří zastávají negativní překroucený přístup při vyhodnocování motivací mimozemských návštěvníků. Na vrcholu této náboženské války bude snaha sabotovat jakýkoli konstruktivní dialog nebo spolupráci s mimozemským životem.

Putnam a Horn mají velmi pravděpodobně pravdu ve svých hodnocení, že Vatikán a katolická církev se sama staví do pozice přijetí mimozemských návštěvníků za “bratry v Kristu”. V tomto ohledu můžeme být všichni překvapeni budoucí úlohou, kterou převezme Vatikán při odhalování existence mimozemského života. Exovaticana, vzhledem k tomu, že představuje historii a pozici katolické církve ohledně mimozemského života, je velmi informativní a užitečná.

Exovaticana je nebezpečná, vzhledem k tomu, že překrucuje údaje směrem k celkově negativnímu hodnocení ohledně motivací mimozemských návštěvníků. Důkazy jasně ukazují, že ne všichni mimozemští návštěvníci se chovali způsobem, který by mohl být považován za škodlivý životním zájmům lidstva nebo že zneužívali lidská práva jedinců. Je potřeba zaujmout vyváženější přístup, který naleznete v knize „Galactic Diplomaty: Getting to Yes with ET“, – kde je analyzováno komplexní vyhodnocování všech údajů o mimozemských návštěvnících. To pomůže zajistit, aby se lidstvo harmonicky přesunulo do širší galaktické společnosti, kde jsou naše životní zájmy spíše respektovány, než aby vyvolaly nějakou náboženskou (meziplanetární) válku, což jak se zdá zastává Exovaticana.

© Copyright červen 2013, Michael E. Salla, Ph.D.

http://exopolitics.org/will-vatican-declaration-of-an-alien-savior-spark-a-religious-war/

Překlad: Karel Rašín

Zdroj: http://www.exopolitika.cz/news/podniti-prohlaseni-vatikanu-o-mimozemske-zachrane-nabozenskou-valku-/