PAMĚTNÝ DEN NEJVĚTŠÍHO SVĚTOVÉHO HOLOKAUSTU – GENOCIDY SLOVANSKÝCH NÁRODŮ

Dne 8. června 2018 se v Praze sešel Mezinárodní slovanský sněm k připomenutí 170. výročí prvního Všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1848 a k jednání o současných úkolech Slovanstva.

Na tomto Mezinárodním slovanském sněmu byl jednomyslně přijat Manifest slovanským národům: „Za slovanskou jednotu, přátelství a mír s jinými národy!“ Manifest se mimo jiné zaměřuje na prohloubení všestranné spolupráce mezi slovanskými národy a státy, na zachování svébytnosti slovanské civilizace, jejího historického a kulturního dědictví, na působení k upevnění míru a bezpečnosti v Evropě Asii i na celém světě a na rozvoj přátelských vztahů mezi slovanskými národy. Úkolem Slovanů je nedopustit projevy nepřátelství vyvolávané cizími zájmy.

avica Mgr. Miloše Zveriny Mezinárodní slovanský sněm přijal usnesení, kterým vyhlašuje 22. červen Památným dnem genocidy slovanských národů. Cituji slova předkladatele návrhu Mgr. Miloše Zveriny:

„…genocída je nepremlčateľný medzinárodný zločin a zároveň je aj tým najťažším zločinom proti ľudskosti. Je nepochopiteľné, že do dnešného dňa nemajú Slovania vyše 350 miliónové celosvetové spoločenstvo svoj pamätný deň genocídy. Genocída bola v minulosti už uznaná Arménom, Židom, Kambodžanom, Rwanďanom, no Slovanom zatiaľ priznaná nebola. Pritom len v 20. storočí boli vyvraždené desiatky miliónov Slovanov počas dvoch svetových vojen a besnenia protislovanských síl v samotných slovanských krajinách. Najviac ich bolo systematicky vyvraždených počas Druhej svetovej vojny resp. Veľkej vlasteneckej vojny pri realizácia nacistického Hlavného plánu pre Východ (Generalplan Ost).“

Definice genocidy

Genocida je právním a vědeckým označením záměrného jednání určitého státu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu. Podle Úmluvy o prevenci a trestání zločinu genocidy, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů v jeho rezoluci 96 (I) ze dne 11. prosince 1946, je genocida zločinem podle mezinárodního práva spáchaným v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou. Tuto úmluvu ratifikovalo 153 zemí, které zahrnuly zločin genocidy do svých právních systémů.

Genocida páchaná na Židech

V souvislosti s Druhou světovou válkou se často skloňuje genocida německých nacistů páchaná na Židech a Romech (cikánech). Největší hromadnou vraždou v historii byl masakr v Babím Jaru poblíž Kyjeva, kde německé jednotky Einsatzgruppen koncem září 1941 postřílely přes 33 tisíc Židů. Podobných zločinných akcí němečtí fašisté provedli stovky. Jen na území nynější Ukrajiny bylo za Druhé světové války zavražděno okolo 1,5 milionu Židů. V rámci genocidy namířené na židovské etnikum bylo za Druhé světové války vyvražděno kolem 6 milionů Židů.

Genocida páchaná na Romech

Na území Protektorátu Čechy a Morava se uskutečnila genocida Romů v protektorátních cikánských táborech v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu. V době jejich existence od léta 1942 do léta 1943 zde bylo uvězněno zhruba 2 700 mužů, žen a dětí, z nichž téměř 540 kvůli katastrofálním životním podmínkám zemřelo. Dalších 4 500 protektorátních “cikánů a cikánských míšenců” bylo od března 1943 v hromadných transportech odvezeno do “cikánského vyhlazovacího tábora” Auschwitz-Birkenau, kde většina z nich zahynula. Tyto oběti patří k více než 5 000 Romů a dalších osob označených za “cikány” z území dnešní České republiky, kteří byli zavražděni v rámci nacistického pronásledování “cikánů”. Po osvobození Československa Rudou armádou se v květnu 1945 z koncentračních táborů a jiných internačních či pracovních zařízení vrátilo pouze asi 600 mužů, žen a dětí z původní české a moravské populace Romů. Téměř celá romská populace byla vyvražděna v Chorvatsku, Estonsku, Litvě, Lucembursku a Nizozemsku. V nacistickém Německu zemřelo 258 000 Romů, v Rumunsku 36 000 a v ustašovském Chorvatsku 27 000. Počet obětí z řad Romů ve světě se odhaduje na 1 500 000.

Genocida na slovanských národech

Neustále se hovoří o židovském holocaustu, ale že Německo ve slovanských zemích a zejména v Rusku a Bělorusku provádělo holocaust mnohem větší, holocaust slovanské rasy, o tom se mlčí. A to je chyba. Je nepochopitelné, že do dnešního dne nemají Slované, tedy více než 350-milionové celosvětové společenství, žádným státem uznaný svůj Památný den genocidy. Jakoby neexistovala. Nikde ani zmínka. Ale podívejme se, o čem svědčí fakta. Po předpokládaném vítězném skončení války plánoval Berlín velkolepý plán „GENERALPLAN OST“ na etnické vyčištění evropské části Ruska od slovanské rasy a vysídlení slovanských národů z Evropy za Ural, kde měli Slované jako otroci až do vymření pracovat v dolech, ze kterých by Říše zdrojově zajišťovala budování projektu „Germania“. Evropská část Ruska měla být zcela zbavena původního obyvatelstva, Rusové měli skončit v plynových komorách stejně jako Židé a pozemky měly být rozdány za odměnu německým vojákům a dosídlencům z Říše. Projekt Generalplan Ost měl být „mistrovským“ dílem realizačního týmu Reinharda Heydricha. Šlo o získání životního prostoru (Lebensraumu) na úkor Slovanů. Během německého tažení byly jednotlivé prvky Generalplan Ost realizovány na úrovní vyčišťování území od ruského obyvatelstva, na což dohlížel osobně právě Heydrich. Etnické vyhlazování prováděly jednotky SS, které šly těsně za Wehrmachtem ve druhém sledu a frontovou linií. Celé vesnice byly vypalovány a srovnávány se zemí, protože Wehrmacht nechtěl mít za svými zády centra odporu.

Naplnění tohoto zrůdného plánu bylo v souladu s cílem tisícileté německé zahraniční politiky „Náporu na východ“ (Drang nach Osten) a mělo za následek genocidu a etnické čistky Slovanů. Odhaduje se, že v období Druhé světové války bylo vyvražděno asi 30 miliónů Slovanů a zhruba o stejný počet se snížilo obyvatelstvo v slovanských zemích následkem této strašné války. Na konečnou realizaci Generalplanu Ost nedošlo díky zastavení Wehrmachtu před Moskvou a díky obrovským obětem sovětských obránců Stalingradu. Vítězství Rudé armády u Stalingradu, znamenalo nejen rozhodující obrat v celé Druhé světové válce, ale především ukončilo plán na vyhlazení slovanské rasy z povrchu Země. Bez vítězství Sovětů u Stalingradu by dnes nebyla ani Česká republika, ani Slovensko, ani Polsko, a hlavně nebyly by naše slovanské národy. Genocida spáchaná na slovanských národech má 60 miliónů obětí. Počet obětí genocidy na Slovanech mnohonásobně převyšuje počet obětí Židů, Romů a dalších etnik, ale přesto se neupomíná, historikové a politici mlčí.

Srovnejme si proto počty obětí:

Slované: ………………..60 000 000

Židi ………………………..6 000 000

Romové (cikáni) ………1 500 000

Genocida ve světě pokračuje

Každý rozumně uvažující člověk by si měl brát z historie poučení. Potom by se dalo předpokládat, že k něčemu podobnému, jako je genocida a holocaust už nikdy nemůže dojít. Omyl. Mezinárodní asociace vědců genocidy (International Association of Genocide Scholars), založená ve státě Virginia v USA v r. 1994 uvádí zločiny genocidy, k nimž do dnešních dnů dochází v různých koutech světa. Zmíníme je několik největších genocidních kauz:

– Masakry a pronásledování iráckých Kurdů byly zločiny genocidy a zločiny proti lidskosti (usnesení IAGSEB ze 3.11.2023);