Domovská planeta Země se nachází v nelehké situaci. Den za dnem přicházejí horší a horší zprávy. Blížíme se nezadržitelně konci? Máme v záloze alternativní řešení? Určité možnosti by mohli skýtat okolní planety. Nejpřívětivěji se tváří náš soused Mars. Co vlastně víme o této záhadné rudé planetě? Mohla by se stát naším novým domovem?
Je tomu na chlup přesně 39 let, kdy je americká planetární sonda Mariner 9 jako první navedena na orbitální dráhu naší sousední rudé planety a započíná tak jedna z nejvýznamnějších vesmírných misí všech dob. Píše se 14. listopad roku 1971 a mapování Marsu začíná! Jaká převratná zjištění nás čekají?
80 procent nestačí!
Mariner 9 započíná svou misi 30. května 1971, a když se 14. listopadu dostává do blízkosti rudé planety, ihned zahajuje mapování. Tunová sonda snímá vesmírné těleso po dobu téměř jednoho roku. Za tu dobu vzniká 7 329 snímků při 698 obězích Marsu. Dokumentace prozrazuje až 80 procent detailů planety. Dalších 20 procent však zůstává stále utajeno! Co se ještě skrývá za obrovskými vulkány, údolími či horami tajemné planety?
Magická devítka
Legendární sondu Mariner 9 pojí s rudou planetou víc, než se může zdát. Planetě Mars se podle numerologie (nauka o významu energetických vibrací jednotlivých čísel a jejich vlivu na dění – pozn. red.) odpradávna přiřazuje magické číslo 9! Také poslední marsovská sonda z programu Mariner nese tuto číslovku. Proč právě devítka hraje v celém objevování Marsu takovou roli? Předchozí sondy končí nezřídka fiaskem. Mariner 3 a Mariner 8 dokonce ani neodstartují! Teprve devátý počin programu Mariner přináší skutečné výsledky a důkladné zmapování povrchu planety. „Devítka vyjadřuje schopnost se prosadit, odvahu a agresivitu. Je také číslem originality, iniciativy, ale také zranitelnosti,“ odhaluje styčné body americká astroložka Linda Goodman (1925–1995). Devítka je prý také ve spojení se stvořením. Určil tak moment prvního řádného průzkumu Marsu skutečně osud?
Krvavý, ale úrodný a životadárný?
Mars je již dlouho planetou vzbuzující naděje. Není však tak nevinný, jak se na první pohled může zdát. Své jméno získává krvavě rudá planeta již ve starověku po římském bohu války Martovi (v 1. pádě Mars – pozn. red.). Kromě agresivních vloh má ovšem tento mýtický bůh ve svém arzenálu také vlastnosti jako přinášení úrody a plodnosti. Mohou v sobě tyto souvislosti skrývat nějaké poselství pro případné osídlení Marsu? Máme vůbec nějakou šanci osídlit rudou planetu? Slovutný německý filozof Immanuel Kant (1724–1804) míní, že tato snaha nemusí být marná: „Ve skutečnosti jsou obě planety, Země a Mars, nejstřednější členové planetárního systému a u jejich obyvatel lze předpokládat snad ne zcela nepravděpodobně rovněž střední stav jak fyzické, tak také morální povahy mezi dvěma koncovými body.“ Věděl tedy Kant více než my dnes? Jak reálná je myšlenka na život na rudé planetě?
Známky života existují!
Ani sonda Mariner 9 nemá to štěstí, že by zaznamenala na Marsu známky života. Přesto se o jeho existenci stále spekuluje. Rakouský spisovatel Walter Hain (*1948) předpokládá, že na Marsu život pravděpodobně existuje či existoval! „Je možné, že zde byli dokonce tvorové s vyšší inteligencí. Mars mohl v dřívějším stadiu, než tomu bylo na Zemi, zplodit živé bytosti, které však v důsledku menší gravitace rychleji zanikly. Místní podmínky mají pro inteligentní život – vedle naší Země – k tomu v našem slunečním systému nejlepší předpoklady,“ říká Hain. Pokud však na Marsu panuje slabá gravitace, je zde možný plnohodnotný život? Dokázali bychom tento handicap odstranit? Hainovy teorie potvrzuje i objev NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) učiněný na podzim 2009. Dlouhé zkoumání meteoritu pocházejícího z Marsu dokazuje činnost pravěkých bakterií na této planetě! Jak vyvinutý život můžeme ještě najít? A do jaké míry můžeme převést pozemský život na Mars?
Porostou na Marsu jablka?
Vědci z NASA i ruští a evropští odborníci již delší dobu pracují na autonomních systémech pro zachování života. Jejich snahy se ubírají tímto směrem kvůli nezávislosti na vnějším prostředí. Pokud by se ukázalo, že Mars není zcela vhodný pro osídlení, jednalo by se o jedno z řešení. Umělé biosféry a vesmírné skleníky již dnes existují. Mohou být vystavěny i na Marsu? Běloruští vědci tuto domněnku potvrzují. Dokonce neváhají jít ještě dál. Tým doktora Vladimira Soldatova (*1937) je přesvědčen, že Mars je pro pěstování plodin vhodný. Díky menší gravitaci by údajně třeba jabloně mohly být vyšší a plodit větší plody! Pod skleněnými kupolemi by pak mohla existovat celá marsovská města. Voda by se pak mohla získávat prostřednictvím obrovských zrcadel, která by rozpustily led na pólech. Následný efekt by vyvolal srážky. Zní to až příliš fantasticky? Vědci již na těchto alternativách pracují! Budou tyto systémy jednou skutečně fungovat?
Kontaktují mimozemšťané již Inky?
V roce 1975 míří na Mars dvě sondy v rámci programu Viking. Provádějí běžné snímkování povrchu rudé planety. Na vesmírných fotografiích se tehdy objevují útvary s nevšední strukturou. Jeden z nich má nápadně připomínat lidský obličej! V regionu Cydonia se také daří nafotit cosi, co připomíná pyramidy a zvláštní koleje. Další „tváře“ se vyskytují v oblasti Utopia. Na Marsu se také nachází pravoúhlé struktury nápadně připomínající obrovské kamenné zdi Inků (obyvatelé Jižní Ameriky z 15.–16. stol.)! Existuje snad rovnítko mezi legendární inckou architekturou a stavbami na Marsu? Učí se Inkové od návštěvníků z kosmu? Osídlení Marsu může být otázkou několika let, ale také hudbou daleké budoucnosti. Pokud by se však lidem jednou něco takového skutečně podařilo, je možné, že zdaleka nepůjde o první obyvatele (či dobyvatele) rudé planety?
Zdeněk Pospíšil ENIGMA
