Mají brát lidé ohledy na děti, které se teprve mají narodit, na jejich práva a prospěch, nebo je určující to, co chtějí dospělí? Právě takové otázky provázejí diskuse o takzvaném náhradní mateřství, kdy žena odnosí a porodí dítě pro někoho jiného.
Tuto problematiku nedávno otevřelo několik poslanců a senátorů, když deník Expres.cz 11. února informoval, že bývalý ministr a současný pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09) bude mít dceru získanou náhradním mateřstvím. Tuto informaci měl deník získat od zdroje z magistrátu. Politik několika deníkům na potvrzení informace nereagoval. O dva dny později pak deník Blesk informoval, že „druhým otcem bude politik ODS Jan Šašek, který se vídá s Pospíšilem už několik let“, a který deníku „nastávající rodičovské radosti i povinnosti potvrdil“.
Laboratoře dnes umožňují mimoděložní oplodnění vajíčka vybranou spermií a vložení oplodněného vajíčka do dělohy jiné ženy, která dítě odnosí. Porodí ho a předá těm, kteří si u ní dítě „objednali“.
Podle řady zaznamenaných případů ale tato praxe de facto vytváří půdu pro obchodování s dětmi.
Co je náhradní (surogátní) mateřství?
Pokud se omezíme jen na „technický“ popis, vajíčko je laboratorně oplodněno a vloženo do dělohy ženy. Tato žena ve svém těle odnosí plod a porodí dítě. Po porodu jej předá „objednateli“.
Existuje řada situací, kdy žena odnosí dítě pro někoho jiného. Od tzv. altruistického záměru, kdy například v rámci rodiny jedna žena odnosí dítě pro jinou ženu, přes „objednávku“ pro pár, z nichž jeden či oba jsou neplodní, až po homosexuální pár, který z biologické podstaty dítě mít nemůže. V některých zemích legálně fungují firmy, které nabízejí katalogy dárkyň a v oblasti náhradního mateřství podnikají.
Může docházet k situaci, že dítě dárkyni vajíčka (nebo dárce spermií) ani matku, která jej odnosila, nezná. Někdy je tato praxe označována jako plození dětí na objednávku nebo obchodování s dětmi. Náhradní matky pocházejí často z chudších rozvojových zemí nebo nižší společenské třídy.
Šedá zóna a operace Španěl
Policejní plukovník Libor Honeš byl v prosinci 2023 pozván do Poslanecké sněmovny, aby promluvil o operaci Španěl, během níž policisté stíhali provozovatele jedné z klinik působících v České republice, kteří obchodovali s náhradním mateřstvím pro zahraniční zákazníky.
Policisté odhalili organizovanou skupinu, jež využívala ukrajinské ženy, které vozila k porodu do České republiky. Tyto ženy nosily děti pro „objednatele“ z různých evropských zemí. Více zde.
„Když vidím, jak se rozšiřuje počet dětí narozených z náhradního mateřství a jak existuje celosvětová turistika do států, které ho povolují, tak chci být součástí legislativního procesu a minimalizovat škody,“ řeklatento týden nezávislá senátorka a advokátka Daniela Kovářová k problematice nedostatečné zákonné úpravy náhradního mateřství v pořadu DVTV.
„Momentálně je to v Česku šedá zóna, která naráží na kriminální prostředí. Nemůžeme dopustit obchod s dětmi,“ míní senátorka.
„Zájmy a ochrana budoucího dítěte jsou mnohem víc než zájem dospělých, kteří chtějí děti, přestože je objektivně mít nemohou. Prostě nemůžeme mít všechno. Jestli dříve nebo později přijmeme tento návrh zákona, tak to bude jenom pro heterosexuální páry a bude o tom rozhodovat soud,“ prohlásila Kovářová.
Na semináři v Poslanecké sněmovně konaném 21. 11. 2023 vystoupila mimo jiné také MUDr. Kateřina Veselá, PhD. z kliniky Repromeda, která na problematiku náhradního mateřství nahlíží jako na „proces léčení neplodnosti“.
„Když přijdou neplodné páry, je náhradní mateřství to, co jim může pomoci,“ řekla Veselá. „Neplodnost je nemoc a my ji léčíme. Když se podíváme na problematiku jako na léčbu, je to léčba a neplodnost může být takto léčena. Na našem oddělení máme zkušenosti s náhradním mateřstvím. Jsem schopná vám zdokumentovat desítky případů, které dopadly velmi dobře.“
O několik týdnů později na jednání sněmovní komise pro rodinuposlanec Martin Exner (STAN) sdělil, že by náhradní mateřství nezakazoval, ale podrobil regulaci: „Já se také domnívám, že je třeba chránit práva dětí. Považuji za správné nastavit surogátní mateřství jako velmi ostražité, velmi, velmi konzervativní.“ Zároveň ale naznačil, že by náhradní mateřství umožnil i pro homosexuální páry.
Posouvání Overtonova okna?
Senátorka komentovala onu praxi i v rozhovoru pro Parlamentní listy, kdy na otázku o tlaku na její normalizaci sdělila: „Tenhle princip funguje ve všech oblastech. Společnost i politika jsou ovládány několika dobře motivovanými a dobře organizovanými nátlakovými zájmovými menšinovými skupinami.“
Celebrity se podle Kovářové budou v České republice „snažit z excesů udělat novou normu“ a naznačila proces posouvání tzv. Overtonova okna. „Společnost má otupět a upadnout do letargie, kdy nebude už vadit vůbec nic. V tomto případě se po nás chce, abychom přijali jako normální obchod s dětmi, obcházení náročného procesu adopce a smířili se s tím, že maminky budou jen tak bez výčitek svědomí opouštět děti,“ komentuje praxi náhradního mateřství.
„A přitom máme ignorovat práva, city a emoce těchto maminek, jejich dětí a sourozenců,“ dodává Kovářová.
Olivia Maurel zjistila až ve své dospělosti, že její rodiče žijící ve Francii začali hledat možnosti náhradního mateřství v USA. Hledali tam agenturu, prostřednictvím níž by mohli najít ženu, která by pro ně odnosila dítě. Skutečnou pravdu o svém původu zjistila až ve svých třiceti letech. Její rodiče to před ní tajili.
„Oni udělali volbu, která ovlivnila celou moji existenci. Já jsem ten důsledek a doufám, že brzy to budu já, kdo bude důsledkem toho, že zakážeme ukrutnosti náhradního mateřství,“ říká Olivia Maurel, narozená náhradním mateřstvím.
„Pro mě je matka ta, která odnosí dítě a dá mu život,“ řekla v Poslanecké sněmovně 31letá Olivia Maurel, která se narodila prostřednictvím náhradního mateřství. „Když jsem se narodila, byla jsem oddělena od své biologické matky. Matka, která mě devět měsíců nosila, mluvila ke mně a krmila mě, jejíž emoce jsem pociťovala, byla pryč. Byla jediným člověkem, kterého jsem znala. Musela jsem být prodána a předána do rukou svých adoptivních rodičů, které jsem vůbec neznala.“
Celou její výpověď naleznete zde.
Feministka Birgit Kelleová v Praze
K debatě o náhradním mateřství má koncem března přispět německá publicistka a feministka Birgit Kelleová, která je členkou německé strany CDU a řadí se k nové vlně feministek, „kterým na ženách záleží“.
Ve své autorské činnosti se věnuje zejména bioetickým tématům, kritice genderové ideologie a tématům spojeným s mateřstvím. Popisuje „výrazně propracovaný systém miliardového byznysu s ženami a dětmi v rámci náhradního mateřství“ ve své nové knize Koupím si dítě, která má zanedlouho vyjít v českém překladu.
Eugenika
Při diskusi s účastníky semináře o problematice náhradního mateřství v Poslanecké sněmovně se v prosinci 2023 také diskutovala kniha Panská rasa, která popisuje nacistický experiment spolku Lebensborn, který vedl Heinrich Himmler. Jednalo se o zvrácený pokus zalidnit německou říši „čistokrevnými Árijci“.
Lebensborn znamená starohornoněmecky Pramen života. Porodnice byly po celé okupované Evropě. V Čechách tento program probíhal na zámku ve Veltrusech.
— Monika Kuncová, 85 let Lebensbornu
Je známo, že nacisté milovali blonďaté, modrooké děti a matky, které dokázaly takové děti rodit. Posedlost touto genetikou vedla k tomu, že děti byly přiváděny na svět prostřednictvím anonymních porodů a následného nabídnutí dětí k adopci, a to zejména příslušníkům SS.
