V USA právě zuří druhá americká válka za nezávislost o vliv v námořním obchodu a na některá území v Severní Americe. Píše se rok 1812. Američtí vojáci jsou zásobováni masem v sudech s nápisem E. A. – U. S. Druhá část značí United States – Spojené státy. Někde se však ujme vtip, že zkratka odkazuje na jméno bodrého dodavatele masa Samuela Wilsona. Strýček Sam je na světě!
Celý svět ho zná jako chlapíka oblečeného do padnoucího fraku ušitého z americké vlajky. Symbol USA, strýček Sam, zároveň představuje zkratku Spojených států (Uncle – strýček Sam). Ale je strýčkovým pomyslným otcem opravdu armádní dodavatel masa, nebo jde o pouhou legendu? Pátrejte s EPOCHOU a potřeste si pravicí také se starší družkou strýčka, pohlednou Columbií!
Čí je tedy sláva?
Samuel Wilson (1766–1854) zkušeným zrakem obhlíží další z dodávek potravin. Jeho firma zásobuje od roku 1812 masem armádu ve městě Troy ve státě New York. Na sudech jsou ale čtyři písmena: E. A. – U. S. SWilsonem tedy mnoho společného mít nebudou. Co znamená E a A? Samuel Wilson je jen jedním ze subdodavatelů jistého Elberta Andersona. Ovšem ani tomu sudy nepatří. Ty jsou majetkem americké vlády a Andersenovým úkolem je pouze zajistit, aby byly až po okraj naplněné řádně prosoleným hovězím a vepřovým masem. Proč tedy ke slávě přijde zrovna Wilson, a ne Anderson?
Z dělníků vojáci a šiřitelé legend?
Příběh vypadá na první pohled jednoduše a zopakuje vám jej každý druhý Američan: mnoho z dělníků firmy slouží později v armádě. A právě oni historku rozšíří dál po celých Státech. Má to ale malý háček. Druhá americká válka za nezávislost, jinak přezdívaná také britsko-americká válka, zuří mezi roky 1812 až 1815. Pokud si uděláte čas a prolistujete všechny archivy amerických novin, zjistíte překvapivý fakt. V tisku se poprvé příběh s Wilsonem objeví až v roce 1842! Je pravdivý?
Známe fakta. Ale to nestačí…
Někteří historici o tom pochybují. Elbert Anderson a Sam Wilson skutečně žili a dodávali maso armádě během britsko-americké války. Samuel Wilson se narodí v Arlingtonu v Massachusetts (tehdy se jmenuje Menotomy), jeho rodiče pocházejí ze Skotska. V roce 1789 se přestěhuje s bratrem do města Troy, kde začnou podnikat. Samuel se ožení s Batsy Mannovou a mají čtyři děti. Dožije se úctyhodného věku 87 let. To nám ale stále neodpovídá na otázku, zda je právě on strýčkem Samem.
Samuel Wilson prochází prašnými ulicemi městečka Troy. Muži pozvedávají klobouky, pozdrav střídá pozdrav. Wilson patří k váženým a veřejně známým obyvatelům města. A právě v tom je zádrhel celého našeho pátrání. Troy Post, místní, dodnes archivované úspěšné noviny píší poprvé o strýčkovi Samovi roku 1813. O souvislostech s panem Wilsonem ovšem nepadne ani slůvko! „Předpokládá se, že z písmen U. S. na vládních vagonech vznikl strýček Sam,“ píší doslovně Troy Post. Legenda strýčka Sama coby Samuela Wilsona zřejmě zatím neexistuje a prvně se objeví v tisku až za dlouhých 29 let!
Lehká jízda ve stínu líných psů
Pochybovačům nahrává i fakt, že v roce 1816 Troy Post přetiskne historku z Filadelfie. „Strýček Sam se zrodil z vojenské zkratky USLD (United States Light Dragoons – Americká lehká jízda),“ dočteme se. Regiment vznikne v roce 1807 a vojáci si ze zkratky na čepicích utahují – sami se nazvou Líní psi strýčka Sama (Uncle Sam’s Lazy Dogs). O rok později se ale Troy Post vrací k původní verzi, že Strýček Sam je pouze posměšné rozšíření zkratky Spojených států. Když v roce 1854 Sam Wilson zemře, v žádném místním nekrologu se neobjeví jeho spojení se strýčkem Samem!
Vlastenec? Ne, posměváček a podrývač!
Všechny první zmínky o strýčkovi Samovi se objevují v novinách, které zastávají názor neválčit s Británií. Zní to jako paradox? Strýček Sam je přece patron Ameriky a největší ze všech vlastenců. Jenže ne na počátku své existence. Název má totiž za úkol nikoliv upevnit americkou národní hrdost, ale zesměšnit americkou vládu! Zdá se, že historka o Wilsonovi alias strýčkovi Samovi neexistovala. Strýček je tak jen výmyslem kritiků tehdejší vlády. Kde a jak se tedy zrodil strýček Sam? To už se zřejmě na sto procent nikdo nedozví. Jisté je jen jedno: Sam si dál žije svým životem a někdy ve 30. letech 19. století se poprvé začne ukazovat i v kreslené podobě. Tvůrcem strýčkova nejslavnějšího zobrazení je kreslíř a ilustrátor James Montgomery Flagg (1877–1960).
Stařík verbuje do armády
Flagg se po vypuknutí první světové války specializuje na státní propagandu válečného úsilí. Jeho portrét strýčka Sama se poprvé objeví 6. července 1916 na obálce časopisu Leslie’s Weekly. Ale teprve Flaggovy náborové plakáty s ostře napřaženým ukazováčkem strýčka Sama a titulkem Potřebuji tě do armády USA se stanou velmi populární. Mezi lety 1917 až 1918 se dočkají čtyř milionů kopií! Flagg zopakuje svůj triumf i v náborových kampaních za druhé světové války. Později přizná, že do portrétu zakomponoval i rysy Sama Wilsona ze staré fotografie.
Kongres volá po vlastenectví!
Spojené státy v čele s nově zvoleným prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (1917–1963) právě dostanou na frak v Zátoce sviní na Kubě, kde se v dubnu za pomoci CIA vylodí jednotky kubánských exulantů. Revoluční vůdce Fidel Castro (*1926) je ale do tří dnů zlikviduje. Americké vlastenectví se po nečekaném debaklu musí zahřívat, jak se dá. „Vzdáváme poctu strýčkovi Samovi Wilsonovi z města Troy ve státě New York jako původci amerického národního symbolu strýčka Sama,“ prohlašuje 15. září 1961 Kongres. Vláda Wilsonovi na to konto nechá postavit pomníky v rodném Arlingtonu a na hřbitově v městě Troy. Po téměř 150 letech legenda Sama Wilsona znovu ožívá!
Křehká kráska je protizákonná
Ale jak to, že strýček Sam vystupuje jen jako starý mládenec nebo bojovný vdovec? Nejspíš proto, že ženské zosobnění Ameriky, Columbia, je starší zhruba o 70 let. Přesto je to strýčkova družka, alespoň symbolická. Poprvé se její jméno objevuje v roce 1738 v týdeníku Britského parlamentu The Gentleman’s Magazine. Ten otiskuje parlamentní debaty pod fiktivními jmény osob i zemí, protože jejich tisk je nezákonný. Pod titulkem Zprávy z debat senátu Liliputánů se píše o Columbii jako o Americe, v té době ve smyslu evropských kolonií v Novém světě.
Columbia jako Kolumbus a Británie
Jméno nejspíš vymyslí literát a básník Samuel Johnson (1709–1784), který je autorem předmluvy k první Zprávě, kde se Columbia objevuje. Její jméno vychází ze základu Columb, odvozeného od objevitele Ameriky Kryštofa Kolumba (1451–1506) a přípony –ia, obvyklé v latinských názvech zemí – jako například Britannia. Parlamentní debaty se často týkají rozhodnutí o britských koloniích v Americe, kde se také přetiskují. Columbii tak dobře zná už první generace zakladatelů amerických států.
Epocha se loučí s paní Columbií:
Zároveň s vydáním americké Deklarace o nezávislosti ze 4. července 1776 ztratí Columbia komický nádech a stane se poetickým symbolem Ameriky. A také se postupně objevuje v mnoha názvech amerických okresů, měst, řeky, institucí, jako kolejí a univerzit, i bitevních lodí. Stejně jako strýček Sam je zobrazovaná v různě poskládaných částech americké vlajky a láká rekruty na vlasteneckých a náborových plakátech v obou světových válkách. Po druhé světové válce ji ale definitivně nahradí Lady Liberty (paní Svoboda) jako ženská alegorie USA. 46metrová socha Svobody se tyčí od roku 1886 na ostrůvku u New Yorku. Připomíná pomoc Francie v boji amerických osadníků za nezávislost na Velké Británii.
Vlastimila Dufková
Musíme se zeptat bratra Jonathana!
– Bratr Jonathan je fiktivní postava, která v roce 1776 poprvé zosobní celé Spojené státy.
– Na vlasteneckých plakátech i v kreslených vtipech je většinou zobrazován jako typický americký revolucionář z války za nezávislost (1775–1783) s trojhranným kloboukem a dlouhým vojenským kabátem.
– Podle legendy je jeho vzorem Jonathan Trumbull (1710–1785), guvernér z Connecticutu.
– Říkalo se, že když prezident George Washington (1732–1799) řešil nějaký těžký problém, utrousil: „Musíme se zeptat bratra Jonathana!“ Po občanské válce (1861–1865) Jonathana ale vystřídá strýček Sam.
