Afrika je kontinentem s pohnutým osudem, ale také světadílem plným zajímavostí, pamětihodností a senzací. Patří mezi ně jak přírodní poklady, tak i lidské výtvory. Monumenty udivující krásou, precizností i dávným datem tvorby se přitom rozprostírají ve všech jejích koutech. O jaké objekty se jedná? Kdo jsou jejich autoři a uživatelé? A jaké další otazníky se k nim pojí?
Zákoutí černého kontinentu jsou mnohem barvitější a zajímavější, než je možné si na první pohled představit. Na rozlehlé pouště navazují široké savany a nepropustné pralesy. V jejich prostředí se pak objevují monumenty nezvyklého původu i tvarů. Jedná se o pradávné obří městské komplexy, nezvyklé megalitické stavby nebo mystické kamenné kalendáře. Jejich existence je přitom spojena se spoustou záhad. Otázky panují nejen kolem toho, kdo stavby postavil, ale nezodpovězené zůstávají i dotazy o jejich účelu či konci existence. Enigma vás zve na cestu za jejich neutuchajícím tajemstvím!
SENEGAL & GAMBIE
Tisíce megalitických otazníků
Megality – obří, uměle vztyčené kameny – najdeme hojně na území Evropy (nejznámější je nepochybně Stonehenge na jihu Anglie), ale také v zemích Asie nebo na ostrovech Oceánie. Zcela ojedinělou a nezvyklou sestavu vytvářejí megality také na rozhraní afrických států Senegalu a Gambie. Rozprostírají se na území o rozloze až 39 000 kilometrů čtverečních. Pro srovnání – například britská metropole Londýn má rozlohu necelých 1577 kilometrů čtverečních, což znamená, že by se na sledované teritorium vešlo anglické hlavní město téměř 25krát! A zdaleka nejde o jediný pozoruhodný jev, který je se zdejšími megality spojený.
Mělo jít o pohřebiště?
Senegal a Gambie jsou malé státy na západním pobřeží černého kontinentu. Mezi jejich největší chlouby a tajemství patří megalitická uskupení neobvyklé polohy a poutavého vzhledu. Je zde totiž možné nalézt tisíce tajemných megalitů. Nejedná se přitom o přírodní monumenty, ale o uměle vztyčené a opracované objekty. Pro výjimečný původ a nezvyklou polohu se dostanou dokonce na seznam památek UNESCO (organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu). Právě v jejich soupisech unikátních přírodních a historických památek je možné nalézt podrobnější popis západoafrických monumentů: „Skládající se ze čtyř velkých skupin kamenných kruhů, které představují mimořádnou koncentraci více než 1000 památek ve 100 kilometrů širokém pásmu asi 350 kilometrů podél řeky Gambie.“ Proč kamenné objekty vůbec vznikly? Vyčíst je možné jen útržkovité údaje o pohřebních zvycích.
Proč to napojení na vodu?
Megalitické stavby, které se nacházejí na území Senegalu a Gambie, se vyskytují v seskupeních nejrůznějších tvarů a velikostí. Zpravidla se jedná o objekty umístěné nedaleko říčních toků. Důvod k tomu, proč byla vybrána právě tato místa, není zřejmý. Rozvoj civilizací je sice většinou spojován s vodními zdroji, kde se lidé usidlují, ovšem na území Senegalu nebo Gambie je existence rozvinuté kultury či nějaké říše sporná. Okolo zdejších megalitů totiž chybí jakékoliv stopy po osídlení. Tajuplné kameny tak patří mezi ojedinělé a výjimečné nálezy! A není proto znám ani důvod, proč vlastně v minulosti docházelo k jejich vztyčování a seskupování. O jejich umístění a účelu je tak možné jen spekulovat. Zdá se, že megality byly vztyčovány v místech posledního odpočinku.
K čemu měly sloužit?
Samotný důvod vztyčování stél je možné považovat za velkou neznámou. Výzkum provedený archeology v roce 2006 naznačuje, že příčinu je možné hledat v pohřebních zvycích. Badatelé dokonce rozvíjejí teorii, že na odlišných místech byly pochovávány různé části těl. K definitivnímu potvrzení pohřebního původu stavby ale chybí více informací. Francouzský katolický misionář a antropolog Henry Gravrand (1921–2003) se přitom domnívá, že jde o podobné monumenty, jaké budují příslušníci západoafrické etnické skupiny Sererů k velebení božstev. Je tak možné spekulovat o tom, že místa nesloužila jen k pohřbení blízkých, ale také k vyšším cílům. A nejspíš se jednalo i o náboženské otázky. K rozřešení případu však pouhé úvahy nestačí.
Víc než jedno tajemství
Zajímavé však není jen umístění nebo význam megalitů. Ohromující je taktéž datace jejich tvorby. Nejstarší z nich mají mít původ kolem 3. století před naším letopočtem, nejnovější pak okolo roku 1500 našeho letopočtu. Je proto zřejmé, že vztyčování zdejších megalitů a jejich opracování bylo provozováno téměř 1800 let! S megality je přitom spojena ještě jedna záhada. Na vrcholcích některých z nich ještě dnes lidé umisťují malé kamínky. Nikdo ale neví proč. Jde snad o nějakou starou africkou tradici, která má okolnímu světu zůstat utajena?
EGYPT
Megalitické stavby jako hvězdné mapy?
Nejslavnější jsou bezpochyby starověké pyramidy v Gíze. Nejedná se ale o jediný komplex zajímavých objektů na území Egypta. V této mysteriózní zemi je totiž možné spatřit i další poutavé monumenty. Jedná se například o megalitické stavby v oblasti Nabta Playa zhruba 800 km jižně od Káhiry.
Údolí obětí
Všude je písek, kamení a sucho. Přesto je možné zpozorovat v okolí vyschlého jezera Nabta Playa archeologickou expedici. Píše se rok 1973 a badatel Fred Wendorf s kolegou Romualdem Schildem provádějí výzkum. Jejich cílem je rozluštění rozmístění místních tábořišť, mohyl a pohřebních kamenů. Udivuje je především velký výskyt kosterních ostatků dobytka a jiných hospodářských zvířat. Nazvou proto oblast „Údolí obětí“. Postupem doby však zjišťují, že se jedná nejspíš o objekt spojený i s jiným významem.
… jako souhvězdí Orion!
V severní části oblasti Nabta Playa se nachází seskupení kamenů, které připomíná kalendář. Při bližším ohledání je zřejmé, že rozmístění balvanů odpovídá rozložení jakési astronomické pomůcky nebo plánovače. Během pozorování je tak možné vypozorovat například údaje o příchodu letního slunovratu, nebo sledovat nákresy, které kopírují hvězdnou oblohu. Jeden z útvarů třeba vypadá přesně jako souhvězdí Orion! Specialista na atmosférickou a vesmírnou fyziku Thomas Brophy dokonce tvrdí, že se jedná o více než jen hvězdářský diagram. Na základě pozorování a výpočtů dochází Brophy k závěru, že horniny jsou rozmístěny takovým způsobem, aby jejich vzdálenosti odpovídaly hodnotám rychlosti, kterými se pohybují hvězdy. Podle jeho poznatků má jít dokonce o „plány“ hvězd z galaxie Mléčné dráhy odpovídající jejímu vzhledu z doby kolem roku 17 500 před naším letopočtem!
Jak to bylo?
Do případu se zapojí výzkumný tým University of Colorado a roku 2007 publikuje článek k tématu. Rezolutně v něm odmítá Brophyho názor o zobrazení Mléčné dráhy v podobě z roku 17 500 před naším letopočtem. Tvrdí, že jsou data nejen přemrštěná, ale také v naprostém nesouladu s archeologickými vykopávkami. Přesto však potvrdí některé dílčí závěry, o kterých Thomas Brophy hovoří. Dokázal snad někdo před 19 500 lety opravdu sestavit z obřích kamenů hvězdnou mapu? Či jde v rozmístění megalitů o pouhou náhodu?
DZIMBABWE
Kdo stojí za vybudováním jedinečné pevnosti?
Hektary plné opracovaných kvádrů vytvářejí jedinečný městský komplex plný budov a stavení. Jde o největší kamennou stavbu na jih od Sahary. Jedná se o pozůstatek nějaké pradávné vyspělé civilizace? Kde se vůbec objekt vzal a kdo ho vytvořil a obýval? Na rozluštění těchto otázek pracují týmy historiků a archeologů již dlouhá léta. Dojít k vysvětlení se jim ale nedaří. Monument si totiž své tajemství drží až do dnešních dnů.
Domy z kamene
Dlouho předtím, než se Afrikou rozběhnou vojáci z armád bojujících v koloniálních nebo etnických válkách, dojde na jejím jihu k vybudování obrovitého kamenného komplexu. Píše se 11. století, když je západně od jezera Mutirikwe vystavěn areál, který by pojal více než 18 000 obyvatel. Opracované kvádry velkých rozměrů vytvářejí uchvacující a rafinovanou konstrukci. Stavba je natolik krásná a jedinečná, že dá i název celému státu, v němž leží. Slovo „dzimbabwe“ totiž v překladu znamená „domy z kamene“ a jde o nejpozoruhodnější monument státu Zimbabwe!
Velká neznámá
Pro místní obyvatele, laické návštěvníky a studované odborníky zůstává stavení obklopeno otazníky. Předmětem sporů není jen jeho zánik, ale také proces vybudování nebo důvod užití. Než dojde k vztyčení ohromných kamenných valů a hradeb, uběhne skoro 300 let. Poté ale lidé náhle začnou opouštět zdi monumentu. Nikdo nedokáže určit, proč se tak stane. Říká se, že by se mohlo jednat o útěk před vlivem okolních států nebo kmenů. Pro potvrzení této domněnky ale chybí stopy po násilí nebo bojích. Na přetřes tak přicházejí teorie o klimatických změnách, epidemických nemocech nebo stěhování obyvatel za nalezišti zlata. Poslední uvedený důvod přitom zní velmi pravděpodobně. Evropané totiž místo objeví právě ve chvíli, když na černém kontinentu hledají naleziště vzácných kovů.
Zlato nad zlato!
Úvahy o nalezištích zlata a dalšího nerostného bohatství přitom dávají možnost vysvětlení jak zániku, tak také příčiny zbudování komplexu. Jak v 16. století poznamená portugalský cestovatel Goes do své kroniky: „V srdci země leží pevnost, vybudovaná z velkých těžkých kamenů. Podivuhodně pevné zdivo vypadá zvnitřku i zvenčí stejně, neboť kameny skládané bez malty nemají omítku. Do balvanu nad vchodem je vtesán tak starý nápis, že jej nikdo neumí přečíst. Kolem dokola na téže planině stojí další pevnosti, v nichž bydleli královští vyšší úředníci. Pokud můžeme posoudit, sloužily všechny k ochraně zlatých dolů…“ Bez konkrétních důkazů je však možné o skutečném důvodu existence a úpadku zimbabwského centra jen spekulovat. Ať už jsou důvody jakékoliv, jedno je jasné – jde o jedinečnou a nebývalou stavbu. Podobným způsobem a stylem se totiž nestaví široko daleko.
Kdo nechal komplex vybudovat?
Mnoho lidí uvažuje o tom, že jde o dílo nesmírně vyspělé civilizace. Diskuze se přitom stane velmi politickou. V dobách 19. století, kdy nikdo nedokáže uznat lidskou úctu jedinci, který nemá bílou barvu pleti, je těžké uvěřit tomu, že by mohla na jihu afrického kontinentu vyrůst stavba, jež by byla dílem černošské „primitivní“ populace. Není proto divu, že začnou kolovat nepodložené zvěsti o stopách a kořenech starodávných evropských vládců, působících v Africe. Podezření přitom padne i na starověkého izraelského krále Šalomouna († 933/931 př. n. l.).
Sídlo Šalomounovo?
Spekulace ohledně Šalomounova vlivu přitom podporuje mýtus, který je možné nalézt i na stránkách Bible. Ve Starém zákoně je totiž zanesena pověst, že se na jihu Afriky rozprostírá zlatonosná země s názvem Ofir. Právě v ní se mají nalézat legendární zlaté doly krále Šalomouna! Verzi o blízkovýchodním původu pak zastávají mnozí badatelé. Stál za vznikem stavby skutečně evropský panovník? Názor, že se jedná o pozůstatky fénického nebo arabského vlivu, vznese anglický cestovatel a archeolog James Theodore Bent (1852–1897). Informace založené na bájných příbězích ale poupraví poznatky moderních věd. Mezi první, kteří se tématu začnou odborně a kriticky věnovat, patří anglický egyptolog David Randall Mac-Iver (1873–1945). Roku 1905 totiž zahájí na místě rozsáhlé archeologické práce. Na jejich základě určí, že se jedná o stavby, které mají bezvýhradně africké kořeny. K podobnému závěru dojde v roce 1929 i anglická archeoložka Gertrude-Caton Thompson (1888–1985). Byla tedy africká kultura mnohem bohatší, než jsme si kdy dokázali představit?
Eva Lacinová
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.