Křížením bohů a lidí nevznikala ale jen obludná zvířecí monstra. Téměř v každém národě na Zemi se tradují legendy o obrech – ohromných bytostech, podobných člověku, ale mnohem větších, oplývajících nadlidskou silou.

296224

Dokonce i v knize Genesis, první knize Mojžíšově, můžeme najít zmínky o jejich existenci. Zde jsou obři v podstatě důsledkem spojení ” synů božích” a lidí:

“Obrové (Nephilim), pak byli na Zemi v oněch dnech, ano, i potom vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž odedávna byli, muži na slovo vzatí.”(Bible, Genesis 6:4).

Ve starém zákoně je zapsaný příběh obra Goliáše, vůdce Pelištejců, kterého porazil lstivý Izraelec David. Goliáš prý byl vysoký okolo 3,5 metrů a nosil na svém těle těžký krunýř vážící 100 kilogramů. Podle Bible byl dalším legendárním obrem i Og, který spal na lůžku dlouhém devět loktů, tedy asi 4 metry, nad nímž zvítězil prorok Mojžíš. Obrem měl být podle starých řeckých bájí také Prométheus, který přinesl lidem oheň.

V severské mytologii byli obři považováni za pány tvorstva a za boží předky.


Zdroj: http://magdalenazachardova.pise.cz/169-obri-mytus-nebo-skutecnost.html

Aztékové se zmiňovali o obrech v takzvaném druhém období světa, kdy se bůh “Tezcatlipoca vlivem svého božství přeměnil v slunce a všichni ostatní bohové stvořili obry:

“Byli to lidé takové velikosti a síly, že holýma rukama vytrhovali stromy ze země.” Všechny tyto gigantické bytosti prý spláchla biblická potopa světa.

Dávným Obrům jsou připisovány mnohé monumentální kamenné stavby, jako je například Stonehenge na jihu Anglie, slavné kamenné řady ve francouzském Carnaku, stejně jako chrám v Baalbeku, záhadné  megalitické staveniště v Puma Punku a starobylé město Tiwanaco v jihoamerických Andách, pocházející z úsvitu lidských dějin.. Dlouho byly tyto mýty považovány jen za báchorky bez reálného základu.

Že je na těchto pověstech zrnko pravdy, se dozvídáme stále častěji z nálezů obřích lidských ostatků, objevených při archeologických vykopávkách v posledních staletích. Že by tedy staré legendy o existenci obrů nelhaly?

Mezi oficiálně potvrzené a vědci uznávané nálezy patří obr z Jávy, nazývaný vědci Megantropitecus, který žil podle vědců před 1,4 milionem let a byl vysoký nejméně 2,75cm. Jeho zuby byly rovněž velké- 6,7 x 4,7cm a vážil úctyhodných 370 – 450 kg.

Dalším v řadě nalezených gigantů je obr z jihovýchodní Číny, který byl údajně 3-3,5 m vysoký a vážil 400 kilogramů. Podobný objev byl hlášen z Tunisu, kde v oblasti Chenini byl objeven celý hřbitov obrů, kostry o výšce 3 metrů. Vědecky je prokázán i obr z Transunalu.

Nálezy obřích koster byly v padesátých letech 18. století registrovány na Maltě. Gion-Francico Agius de Soldanis u poloostrova Gozo, patřícího k Maltě, je neolitický chrám zvaný “Gigantija,” který podle místních tradic zbudovali obři.

Hlášení o těchto obřích podivuhodných humanoidních kostrách dochází z celého světa, nejvíce jich pochází ze Severní Ameriky. Připomeňme si tedy alespoň některé z nich:

Roku 1821 –v americkém Tennesseee- byly vykopány kamenné zdi, pod nimiž ležely 2 kostry o výšce 215 cm

1833- četa vojáků odkryla při kopání výkopu gigantickou lidskou kostru, která měla měřit více než 3,60 m a měla se pyšnit dvěma řadami zubů. Poblíže ní se našly obrovité zbraně.

V listopadu 1856 v  Západní Virginii nalezli dělníci při kopání na vinici další děsivé pozůstatky. Mělo se jednat o kostru vysokou 3,28 metru. Tento nález popisuje i řada dalších svědků. Kostra byla však zakopána.

1877- si horník všiml, že ze skály vyčnívá zkamenělá kost, zarostlá v křemenu, stará podle radiokarbonové metody 185 milionů let. Byla převezena do Eurek Stone. Po změření bylo zjištěno, že její délka od kolena po patu měřila jeho kost 97 centimetrů.

1879- u Whiskonsinu byly vykopány obří obratle, lebka a kosti a v kraji Ashland v americkém státě Ohio vyhrabal badatel George W. Hill obrovské ostatky humanoida měřícího téměř 3 metry. Stejný rok byl hlášen nález třímetrové kostry i z Brewersville v Indianě

1885- v Pensylvánii, v Gasterville, byla objevena kamenná hrobka s kostrami o výšce 215 cm a na stěnách zbytky obrázků lidí, ptáků a zvířat

1890- v Egyptě- ženy a děti neobvyklého vzrůstu takzvané “ďábelské mumie” vzhledově velmi odlišné od všech předešlých, o výšce 2 metrů

1898-  V Německu, v Porůří, – zkamenělé kosti lidí 210-240 cm.

Jeskyně obřích lidožroutů v Nevadě

V roce 1911, v americké Nevadě, vykopali dělníci těžící guano,(přírodní hnojivo), které pochází z trusu netopýrů, další překvapivý nález.

Důlní inženýr a amatérský archeolog John. T Reid tu odkryl v pravěké jeskyni ostatky obřích lidí s rezavými vlasy a vousy.  Jejich výška jak ke svému překvapení naměřili archeologové, byla na svou dobu unikátní, měřili od 2 do 2,5 metru.

Tyto obry znali indiáni kmene Piutů, kteří jim říkali Si-Te-cah, jak jim říkali jejich pradědečkové.

“Piutové říkají, že kmen Si- Te – Cah žil na jezeře u jeskyně. Piutové a dlouhonozí rusovlasí obři nevycházeli dobře. Indiáni obviňovali Si – Te – Cah z kanibalismu a vedli proti nim válku. Po dlouhém boji koalice kmenů chytila zbylé obry jeskyni nazvané dnes Lovelock,” popisuje americký výzkumník Dr. Joseph Jochmans.

Když prý zbývající Si-Te – Cah odmítali vylézt ven, navršili indiáni před ústí jeskyně klestí, které zapálili a všichni obři prý zemřeli v jeskyni zadušením v hustém kouři či v plamenech. Jsou tyto pověsti, děděné po celé generace pravdivě?

Vše nasvědčuje tomu, že ano. Při pozdějších archeologických průzkumech bylo totiž v jeskyni nalezeno 10 000 různých artefaktů, jako jsou kamenné nože, košíky a lovecké nářadí.

Vědci ale nejevili ochotu se těmito nálezy blíže zabývat, proto horníci většinu mumií nakonec zlikvidovali a tak je vlastně zázrak, že jedna celá lebka, měřící 30 centimetrů, je dnes uložena v Humboltově muzeu v Berlíně.

Celý případ by jistě upadl nakonec v zapomenutí, kdyby zdejší noviny Lovelock Review-Miner nepřinesly dne 19. června 1931 článek o jedinečném nálezu dvou koster na dně Humboltova jezera. Jedna z nich měla výšku 260, druhá měřila zhruba 3 metry!

Podle další reportáže těchto novin měla být o něco později vykopána na Fridemanově ranči objeveny ostatky další obří bytosti, vysoké 230 centimetrů.

Obrovské lidské zuby- stoličky, byly objeveny v roce 1926 v dole Eagle II. v Montaně. Horníci je našli v uhelné vrstvě staré přinejmenším 30 milionů let.

1936- německý antropolog a paleontolog Larsan Kohl v u jezera Elajyzi ve Střední Africe obří kostry nalezené na břehu, 12 mužů a 350-370 cm. Měli 2 řady horních i dolních zubů. Jejich lebky byly podivně skoseny až po bradu.

V Polsku se za II. světové války kopaly při hromadných popravách obří jámy, přitom byly nalezeny zkamenělé lebky o výšce 55 cm –  to je 3x více než z běžného člověka. Ten, komu by taková lebka patřila, by musel podle výpočtů měřit 3,5 metru.

1950 – V Jižní Africe byl u diamantového dolu objeven obrovský kus lebky o výšce 45 centimetrů, nad jejímiž očnicovými oblouky byly podivné výrůstky, připomínající rohy.    Antropologové určili artefaktu stáří na 9 milionů let.

Roku 2008 v Gruzii, odhalili archeologové kosti obrovských rozměrů.

Velký kaňon – nad vesničkou Tuba City jsou obři vyrytí do skalní stěny.

V Austrálii nalezl známý archeolog Rex Gilroy západně od Blue Montains otisky obrovských lidských nohou, palice, sekery, nože, obří páteř a stoličku o rozměrech 5×8 cm.

Biblický obr z Turecka

V 50 letech 20. století narazili dělníci, kteří pracovali na stavbě silnice poblíže města Homsna, na jihovýchodě Turecka, v údolí řeky Eufrat, na obrovský hranatý předmět připomínající rakev. Uvnitř byly ostatky tvora, podobného svým vzhledem člověku, avšak dvakrát většímu!

Bohužel byla drtivá většina zdejších nálezů zničena těžkými stroji a nikdo neví, kde domnělé kosti obrů nakonec skončily. Zmizely stejně nevysvětlitelně, jako mnoho ostatních kontroverzních nálezů obřích ostatků.

Kopii jedné z gigantických kostí můžeme dnes ale obdivovat v Mt. Fossil Museum ve městě Crosbyton vzdáleného 400 kilometrů od Dallasu v v Texasu. Místní ředitel Joe Taylor onálezu řekl toto:

“Objevená stehenní kost měřila 120 centimetrů a dnes se předpokládá, že bytost, jíž patřila, byla vysoká 430 až 490 centimetrů.”

Takoví mohli být například obři, o kterých hovoří seriozní židovský historik Flavius Josephus (37-100 n. l.):
“Bytosti s těly tak obrovskými a tvářemi tak zcela odlišnými od běžných mužů, že byli šokující na pohled a příšerní při vyjednávání.”

Naskýtá se otázka: Mohlo snad jít o nějaké dávné potomky biblického obra Oga?

Jak je možné, že těchto nálezů obří kostí je ale takové množství? Měli snad všichni tito lidé nějakou “vrozenou vadu?” A jestli ne, tak jak asi vznikli?

Nebo zde vidíme důkazy o tom, že na naší Zemi opravdu žili bájní Titáni?


Zdroj: http://magdalenazachardova.pise.cz/169-obri-mytus-nebo-skutecnost.htmlhttp://magdalenazachardova.pise.cz/169-obri-mytus-nebo-skutecnost.html