Kdy má svátek podle našeho kalendáře Jiří? Ano, zřejmě jen tak náhodou právě 24. dubna, tedy přesně v půlce (šestý den, 6 je znamení Hrubé Hmoty a nízkých vibrací) období temnoty. Já se navíc narodil jen několik minut před půlnocí na 19. dubna, mám tedy “temné síly” zcela přesně načuchnuté a přečtené a poznám je zpravidla na první či druhý pohled či pocit.(Pozn. red.: Tento článek vyšel poprvé 17. dubna 2008, pro jeho aktuálnost – např. minulý rok došlo v období Temna k vzplanutí ropné plošiny a znečištění Mexického zálivu, ho zařazujeme znovu.)
Ze jména Jiří jsem nikdy nebyl úplně odvázaný, ale také mi nepřišlo úplně blbé. Jsou horší.
To, že 19. dubna začíná období Bestie na Zemi, to již čtenáři Osudu vědí. Trvá do 1. května, kdy komunisté realizovali pravidelně mohutný krvavý očistný rituál. A samozřejmě naši moudří předci – Keltové a jiní – se snažili “zapálením ohňů a rozsvícením Světla” zahnat Temnotu.
Před pár týdny jsem ale objevil zajímavý článek v časopise MF Plus:
Odhlédneme-li od té po zásluze popravené příšery z prince Bajaji a jejího televizního povahového protipólu, Dráčka Mráčka, nejspíš se shodneme, že u nás je nejznámějším drakem ten, kterého zabíjí sv. Jiří v sobě na 3. nádvoří Pražského hradu. Je to významná památka gotického kovolitectví a pochází už z roku 1373, byť byla kvůli silnému poškození v roce 1562 přelita. Tuto péči si zasloužila, neboť Jiří byl opravdu pašák, který zabránil naprosté etnické čistce libyjského Silene. Že ten příběh neznáte? Nuž tedy slyšte. Na úsvitu třetího století tamní kraj totiž terorizovala obluda nevídaná – vylézala z mokřin , měla křídla, dlouhý zakroucený ocas, zelenou krokodýlí kůži a svým jedovatým dechem oslepovala všechno živé. Vesničané jí nejdřív obětovali dvě ovce denně a když jehněčí došlo, svolil král “se zlomeným srdcem” k tomu, aby bestii obětovali každý den jedno dítě. Netrvalo dlouho a řada přišla i na královu dceru, Alkyonu, princeznu krásnou a křehkou. Nebyla připoutána u kůlu na kraji bažiny dlouho a už jí tvář zpopelavěla hrůzou, protože uslyšela blížící se zlověstný rachot. Nebyl to ale hladový zákeřný drak, nýbrž vysoký rytíř ve stříbřité zbroji. Sesedl ze zpěněného hřebce ozbrojený dlouhým kopím a bílým štítem. Princezna mu rychle vyložila situaci a rytíř se jí představil – jmenoval se Jiří, vyrostl na východě Turecka v Kappadokii a než přijal křesťanství, bojoval v římském vojsku. Drak ztělesňoval všechno zlo, proti kterému Jiří přísahal Bohu bojovat, a tak osvobodil Alkyonu a sám se postavil na její místo. Drak přišel za chvíli av Jiřím se při pohledu na něj zvedla “vlna odporu”, neboť obluda vylézající z bažiny prý ze všeho nejvíc připomínala hromadu hnijícího masa v poslední fázi rozkladu. Jiří se zhluboka nadechl a vrazil drakovi kopí mezi oči. Vzduch naplnil děsivý řev, a tím bylo vlastně po všem. Z Alkyonina pásu pak ti dva udělali smyčku, kterou uvázali drakovi kolem krku, aby ho Jiřího hřebec mohl odtáhnout na hrad. Šťastní obyvatelé Silene se nato z vděčnosti nechali pokřtít a přijali křesťanství, zatímco Jiří nechal Alkyonu Alkyonou a odjel, aby se z něho záhy stal křesťanský mučedník, ochrance křižáků, patron Barcelony i Anglie a v neposledním řadě i socha na Pražském hradě. Na to by Bajaja fakt neměl. (MF Plus č. 10/2008, str. 57-58)
Tak samozřejmě Alkyona (Alcyon), to je to plejádské centrální Slunce. (Připomínám své odhalení: 12.12.2007 Coming out: Jsou to naši! O implantátech, které volají Domů a plejádských bratrech a sestrách … jedeme dál! – jiří mašek)
Kdy má svátek podle našeho kalendáře Jiří? Ano, zřejmě jen tak náhodou právě 24. dubna, tedy přesně v půlce (šestý den, 6 je znamení Hrubé Hmoty a nízkých vibrací) tedy z tohoto pohledu období temnoty. Já se navíc narodil jen několik minut před půlnocí z 18. na 19. dubnea mám tedy “temné síly” zcela přesně načuchnuté a přečtené a poznám je zpravidla na první či druhý pohled či pocit, ať už se mi oni sami či jiní o nich snaží namluvit cokoliv. Však mi také jedna se sudiček, celá v černém, stála “při kolíbce”. A v mé osobě se slévá numerologická energie 9 a 12, co nám to říká? Ano, je to přesně den poté: události probuzení 911. Teprve postupně jsem chápal, co znamená narodit se pod horou Blaník.
Není třeba si hrát na spasitele (a kroťte prosím i někteří z vás raději své naděje a představy do mne vkládané byť ano, připouštím, je pomalu čas začít se připravovat na své poslání), pokoušení ega ve smyslu “půjdu a zachráním je” 🙂 mám už doufejme za sebou (snažím se zachránit sám sebe a nabídnout to několika ostatním) a hlavně je nás tady.. nebo má nas tadý být… spousta, celosvětově desítky tisíc. Je trošku problém, že ty další české kontakty zatím nějak nemohu objevit. Neumím osobně více nabídnout než svou odvahu, napojení a Lásku. Je třeba dál trpělivě dělat do zblbnutí a až do případného úplného ukončení svou práci bez ohledu na všeobecné přijímání či nepříjímání okolí. Ale je příjemné být součástí Týmu a je příjemné být tím, který vidí trošku dále, než do nejbližšího hypermarketu. A až přijde ten čas, doufám, že udělám a naplním, co bude potřeba.
Faktem však zůstává, že většina lidí, kteří se třeba považují za duchovní, se zatím není schopna domluvit a už vůbec ne spojit. Pokud by nějakým nedopatřením se nyní dostali k čemukoliv důležitému, může to skončit až tragicky, stejně tak jako například realizace (relativně vznosné) myšlenky komunismu morálně zcela vyhasnutými lidmi v minulosti.
Začíná to prostě všechno dávat mysteriózní smysl. Tady se hraje velká Hra! A s drakem se nemůže utkat nikdo jiný, než princ Jiří. On se s ním totiž skutečně utkal. Ale jinde a jinak. Už mnohokrát. Vůbec spousta legend, začínám si být stále více jist, nemá pozemský, ale převzatý původ. Jiří je archetyp, cosi jako záchranná brzda. Robocop vyslaný k požárům.
Díky Bohu za Jiřího, ale doufám, že je nás tady takových Jiřích povícero, byť ať hledám, jak hledám… je mi z toho trošku ouzko. Doufám také, že dalším učením stále lépe budeme chápat význam slov “boj” či “střet”, aspoň z té správné, světlé strany. Zřítit se do pasti či propasti či do trní je totiž velmi, velmi snadné. Proto díky všem, kteří mne hlídají, jak těm třem, čtyřem lidem zde na Zemi, tak i té armádě nebeských. 🙂
A vězte, že pokud mají v plánu Američané či Izraelci skutečně zaútočit v blízké době na Írán, udělají to nyní. Mezi 19. dubnem a 1. květnem. Už aby byl druhý Máj!
Zrovna ve chvíli, kdy se objevuje tento článek na webu, běží v televizi The Wall od Pink Floyd. Díky, kosmičtí přátelé, za životní inspiraci! Koncert v Praze na Strahově byl pro mne tenkrát jeden z největších životních pocitů a impulsů.
Osud.cz
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.