Jako součást kulturní revoluce, tentokrát na Západě, vidí slovenský politický analytik Ján Baránek nejen green-dealové programy Evropské unie nebo různé genderové novinky, ale je toho mnohem více, a vše je tlačeno politickým aktivismem, často ze stejného zdroje. Není to podle něj tak násilné, jako v Číně za Mao Ce-tunga, ale stejně jako v jiných případech nástupu totality v historii se jeden názorový proud pokládá za nejlepší a jediný možný, a stejně tak i tuto kulturní revoluci provází likvidace přirozených autorit.
Náš host k tomu v předchozí části rozhovoru poznamenal: „Je to ten zanícený svazácký aktivismus nositelů čistých, křišťálových myšlenek. Vždy to tak v historii bylo, že nastoupil aktivismus bez rácia, jen emoce, jako jistý druh náboženství, ad hoc náboženství.“ A tomuto procesu je podle něj nutno čelit.
Martina: Ty sám jsi zvolil reakci na současnou situaci v podobě založení nové strany, nebo nového hnutí Zdravý rozum, a stal ses předsedou. A teď nevím, jestli je to hnutí, nebo strana, protože…
Ján Baránek: Strana.
Martina: Strana. V pozvánce na tiskovku bylo napsáno „hnutí“, a v dopise předsedům politických stran bylo uvedeno „předseda strany“. Dobře. Řekni mi, proč ses odhodlal k tomuto kroku?
Ján Baránek: Vysvětlím ti ten rozpor. Původně to mělo být hnutí, ale nakonec jsme přebrali jednu starší politickou stranu. A vzhledem na krátký čas – protože jsme chtěli stihnout registraci do europarlamentních voleb, a moc jsme nemohli měnit stanovy, protože se to schvaluje na ministerstvu vnitra, a hrozilo, že bychom to nestihli – je to politická strana.
A proč jsem se rozhodl? Víš, to je až ze zoufalství. Já jsem velmi skeptický, nemyslím, že my můžeme tuto kulturní válku vyhrát. Spíš jsem na straně amerických konzervativních, křesťanských autorů, kteří tvrdí, že tento spor nevyhrajeme a že musíme vytvářet jakési ostrovy, takzvanou pozitivní deviaci. Já chci, aby Slovensko bylo jedním z takovýchto ostrovů pozitivní deviace, kde budou pouze dvě pohlaví. A nejde jenom o pohlaví, ale říkám to, aby tomu lidé rozuměli. Já už jsem vyčerpal všechny své možnosti. Jak jsem říkal, byl jsem léta po sobě nejcitovanější politický analytik na Slovensku. Tam už nemůžeš jít dál. Potom jsem začal natáčet videa, a měl jsem na Slovensku velice vysokou sledovanost, která byla okolo 200 tisíc. Tak mi dali „shadow ban“, a dokonce mi zpětně snižovali…
Martina: Dosah.
Ján Baránek: Snižovali počítadlo. Ale to není o sebeprezentaci, že bych potřeboval být v 65 letech populární. Já mám doma dva koně, na kterých jsem rok neseděl, fakt, nemám na to čas. Ale mluvím o tom jako o historické události, aby si moji potomci, až už nebudu žít, řekli, že jejich předek udělal všechno, co udělat měl, a mohl udělat.
Já jsem doktor přírodních věd, zajímám se o fyziku a teorii relativity, a zároveň jsem věřící, takže jsem si to zkombinoval, a myslím, že když se duše oddělí od těla, přestane být pod vlivem gravitace a času, tak budeš mít dostatek času si rekapitulovat některé věci. I když umírání může trvat pár minut – ale dobře víme, že to, co je pár minut tady, je pár minut někde jinde – vůbec neexistuje jednotný čas. Proto to říkám. Takže jednak se chci vyhnout nějakému špatnému umírání, ale co je nejpodstatnější – jak jsem říkal – moje děti si mohou říci, že jejich otec nadával, hodně kouřil, jezdil rychle, a nevím co všechno, ale nebudou moct říct, že jsem byl zbabělý a že jsem neudělal to, co jsem udělat měl.
Tuto kulturní válku nevyhrajeme, nebo jen za cenu velkých obětí. Ale nevyhrají ani oni, protože jejich systém, postavený proti fyzikálním zákonům a biologii, musí zkrachovat.
Martina: Jane Baránku, ty jsi před chvílí řekl: „Já vím, že tuto kulturní válku nemůžeme vyhrát.“ Přesto tedy voláš na zteč, a vyrážíš se svou stranou Zdravý rozum. Řekni mi, znamená to, že vlastně potřebuješ bojovat, přestože jsi řekl, že víš, že nevyhraješ?
Ján Baránek: Nepotřebuji bojovat. Jsem z toho unavený. Já ti to řeknu na jiném příkladu: Představ si, že jsi doma, a přijde ti tam násilník, zloděj. Tak vezmeš, co máš při ruce, a vyženeš ho, i když to možná nevyhraješ, a on tě přemůže.
Martina: Ale musíš.
Ján Baránek: Ale musíš. Víš, já dlouho tvrdím, že odvaha zdražila, a velmi mnoho odvážných bylo, když bylo dobře. Ale teď odvaha zdražila. Ale já nemám strach být odvážný, já mám strach být zbabělý, protože to je hanba na několik generací. A že mám strach, že se mi něco stane? Tak ať se mi něco stane. Co se mi může stát? Tak mě zastřelí. Mně je to jedno.
Martina: Jane, ty jsi tady na začátku líčil, že jednota pravice na Slovensku neexistuje, a opřít se na Slovensku o nějaké konzervativní hodnoty s velkou skupinou lidí, to nefunguje. Řekni mi, jaké je tedy tvé přání v politice? Co by se muselo stát, aby sis řekl: „Tak jsme uspěli. Uspěli jsme, odvaha nepřišla vniveč. Dosáhli jsme toho, co jsme si vytyčili“. Co jste si vytyčili?
Ján Baránek: Jestli myslíš koneční cíl, tak ten vytyčen není. Já jsem říkal, že my tuto kulturní válku nevyhrajeme. Ale ani oni ji nevyhrají, ono to zkrachuje – to jsem zapomněl dodat – protože systém postavený proti fyzikálním zákonům a biologii musí zkrachovat. Já mám obavu, že my tu válku za to, abychom nedošli ke krachu, a abychom to racionálně dořešili, nevyhrajeme, protože to zkrachuje tak či onak. Takže v konečném důsledku vyhrajeme jen za cenu velkých obětí, kterým bychom se měli vyhnout.
Na Slovensku se lidé rozhodují, zda jít do lékárny, nebo zaplatit energie. A Green Deal se bude ještě utahovat. Kolik úmrtí máme jen kvůli zdražování energií, nikdo nesleduje.
Martina: Obětí? V jaké podobě?
Ján Baránek: I lidských životů, samozřejmě. Tak když se prosadí Green Deal tak, jak je myšlený, tak budou kolaterální úmrtí. To není jen tak, jakože se prosadí třeba zákaz spalování fosilními palivy, a přitom si myslet, že tam nebudou kolaterální úmrtí. To se bude týkat i zdravotnictví, protože nevím, z čeho vymyslí elektrické sanitky. Já si teď vymýšlím primitivní příklady. Zkrátka, bude se snižovat životní úroveň, a se snižováním životní úrovně jde i zvyšování úmrtnosti. Už dnes máme na Slovensku situaci, že se lidé rozhodují, zda jít do lékárny, nebo zaplatit energie. A Green Deal se bude ještě víc utahovat, a situace se nezlepší. Kolik kolaterálních úmrtí máme nyní kvůli tomuto, jen kvůli zdražování energií? To nikdo neví, protože to nikdo nesleduje.
Martina: Ty jsi napsal dopis vedoucím představitelům politických stran na Slovensku.
Ján Baránek: Ne na Slovensku – v Evropě.
Martina: V Evropě.
Ján Baránek: Ve střední Evropě.
Martina: Ano. A komu všemu? Nebo aspoň jména, která můžeš říci?
Ján Baránek: Je to dopis a memorandum, protože jsem si vymyslel alianci za zrušení Green Dealu. Tento dopis je určen všem. Už jsem ho někomu odeslal, například jsme ho odevzdali v SPD, a dali jsme ho i dále. Ale půjde kompatibilním stranám – do Polska, do Maďarska, do Rakouska, do Čech. Musím dokončit stránku, kde se budou moci elektronicky zaregistrovat strany, které toto memorandum přijmou pozitivně. Memorandum jsem asi před dvěma týdny odevzdal prezidentovi Klausovi, když byl v Bratislavě, a to vlastně jako prvnímu, protože jeho názor na Green Deal, a vůbec na toto fašistické šílenství, je úplně jasný, a v podstatě se s ním skoro ve všem shodnu. A když jsem řekl, že skoro ve všem, tak to neznamená, že mám nějakou výhradu – nevím o žádné. Takže toto je záměr. Podstatné je dokončit tuto stránku, která bude co nejdřív přístupná, a potom se toto memorandum odešle i s listy všem kompatibilním stranám. Kompatibilní strany jsou strany, o kterých víme, že má smysl to tam poslat, nemá to smysl posílat například ODS, nebo Pirátům.
Martina: Jasně, ani Progresivnímu Slovensku.
Ján Baránek: Ani Progresivnímu Slovensku.
Nezabije nás třetí světová válka, zabije nás Green Deal. Vidíme, že se Evropa deindustrializuje.
Martina: Panu Šimečkovi to také asi nepošleš?
Ján Baránek: Určitě ne. Ale určitě to pošleme Orbánovi, i polské Konfederaci. A u vás to je jasné, skoro celé české opozici. V Bratislavě jsem se setkal a mluvil s poslancem Petrem Bystroněm, a poslal jsme mu to.
Martina: Z AfD?
Ján Baránek: Ano, z AfD. Tedy poslal jsem to do Bundestagu, a i on pozitivně reagoval. Víš, tam jde o to, aby lidé viděli, aby měli informaci, a hlavně aby voliči věděli, že má smysl jít volit a že má hlavně smysl volit strany, které chtějí Green Deal nějakým způsobem zastavit, protože Green Deal – jak ses ptala, zda bude třetí světová válka – tak nás nezabije třetí světová válka, nás zabije Green Deal. Ale doopravdy. Vidíme, že se Evropa deindustrializuje.
Martina: Ano. Ty v tom dopise píšeš, že je nutné vyslat signál voličům, že myšlenka zrušení Green Dealu je akutní.
Ján Baránek: Ano.
Martina: Mně tedy prve zatrnulo z toho, že chceš vysílat signály, protože si myslím, že na to máme copyright u nás, protože náš předseda vlády Petr Fiala s lidmi komunikuje velmi podivně, tak trochu jako s blbečky, ale často a rád vysílá signály.
Ján Baránek: Tak to jsem také zaregistroval.
Velká část z nás zemře – abychom se vzpamatovali
Martina: A z toho se stala již jakási – řekla bych – naše česká latina. Ale mě zajímá jiná věc – ty dopisy. Mluvíme o tom v budoucím čase: Bude dokončena stránka. Odešleš je. Ale co když na to nebudou politici reagovat, a tato snaha, tato iniciativa, toto memorandum přijde vniveč, a tím pádem lidé dostanou vlastně zpětnou vazbu v tom, že politici toto téma nepovažují za akutní anebo řešitelné?
Ján Baránek: Ale to je v pořádku. Já nikdy nebudu něco násilně vnucovat tak, jak to dělají oni. Víš, já vyzývám, nepřesvědčuji. Já nemám důvod přesvědčovat. Když jsme takoví, že chceme 60, 76 pohlaví – tak dobře. Když jsme takoví, že chceme, aby s našimi dcerami, které chodí na drahé tréninky v lehké atletice, závodil nějaký chlap – dobře, buďme takoví. Když jsme takoví, že si myslíme, že poručíme větru dešti, jak se zpívalo za Gottwalda, tak potom dobře, tak si dejme přes papule. Velká část z nás zemře – to abychom se vzpamatovali.
Martina: Já jsem ve své oblíbené knize, kterou tady velmi často cituji, což je Atlasova vzpoura, narazila na větu: „Národu, který kdysi vyznával krédo, že cestou bohatství je výroba, je dnes vštěpováno, že k němu lze dojít skrze nouzi.“ Já myslím, že Green Deal by možná nešel popsat lépe.
Ján Baránek: Ale rozhodně to ještě není cesta k sebenaplnění. To v té větě chybí. Je to pouze cesta k sebepoznání, že jsem byl dostatečně sprostý (myšleno „hloupý“ – pozn.red.) na to, abych si některé věci neuvědomil.
EU zavádí zelená opatření založené na neexistujících technologiích
Martina: Von der Leyenová na začátku jejího propagování Green Dealu říkala: „Zelená dohoda nemá sloužit zdaleka jen k ochraně klimatu, ale zároveň také výrazně nakopne evropskou ekonomiku. Zelená dohoda je naší novou strategií pro růst. Zisky z ní budou větší než náklady na její provedení.“ To tehdy prohlásila, a mnozí odborníci se k tomu přidali. Ale nemyslíš, že problém je v tom, že rozbít dosavadně fungující systém – ať už je jakýkoliv – když ještě nemám technologie, a nemáme je zavedené, je opravdu velký risk a velký hazard?
Ján Baránek: To je přesné. Když se podíváš na nějaký sci-fi film, kde je warpový pohon, a začneš to přenášet do reálného života, protože to bude za dvacet let, tak to je kravina. Oni počítají s něčím, co ještě nemáme. To je první příznak toho, že to je jen sci-fi. Ale citovala jsi Leyenovou. Ale kdo na tom vydělává? Kdo je největším dárcem neziskovek, kteří prosazuji Green Deal? Jsou to Čína a Indie. A proč asi?
Martina: Protože se tak zbaví jakékoliv konkurence.
Ján Baránek: A shrábnou nekřesťanské peníze, vydělají na výrobě baterií. Číňané teď mají v Kongu kobaltové doly, baně – už jsem zblbnutý z té čechoslovenštiny. Dodržují tam nějaká minimální práva dětí, které to tam těží? Vždyť na tom vydělávají nekřesťanské peníze, a také na naší hlouposti.
Martina: Ale nezačíná přeci jenom Green Dealu zvonit hrana? Protože v Evropě proti němu poměrně razantně roste odpor. Vzpomeňme třeba jenom zemědělce, a dokonce i šéfka Evropské komise, kterou jsme tady zmiňovali a citovali, která začíná brzdit. Ne, že by snad odstoupila, pořád říká, že je to náš cíl, ale zpomalíme. Není to tak, že Green Dealu už zvoní hrana?
Ján Baránek: Ano. Já jsem si to myslel, když jsem si spočítal, že u nás na Slovensku za osvícené Ficovy vlády přeci jen vejde v platnost nařízení s kotli, že tedy buď budou kotle mít DPF filtry – takové, jaké mají naftová auta – a když je nebudou mít, tak se v nich nebude smět topit. A všechny nové je budou muset mít, a je tam tolik kritérií, že pomalu budeš potřebovat tlumočníka, který ti tato pravidla přeloží. Tady se odvolám na normu EURO 7, kterou samotní ředitelé automobilek a konstruktéři nedokázali rozluštit, protože je tam tolik nesmyslů a navzájem si odporujících věcí. A toto je něco podobného.
Ale dobře, abych to zjednodušil: Když by toto mělo přijít v platnost i s těmi krbovými kamny, tak pojďme na Oravu, pojďme na Kysuce – tam většinou lidé topí v kotlích, ale většina lidí, znám to tam velice dobře, má krbová kamna, protože s nimi v podstatě vytopí celou budovu. Určitě nesplňují tato kritéria. Oni je mají takto upravené 20, 30 let, a já si nedovedu představit vládu národního státu, která začne těmto lidem – obrazně řečeno – pomyslně tato kamna zamykat.
Martina: A co když domy nesplňují nízkoemisní limity?
Ján Baránek: Uhlíkovou neutralitu.
Martina: Ano.
Ján Baránek: Nedovedu si představit vládu, která teď na Slovensku řekne: „Nemáte uhlíkově neutrální dům, budete platit takovou a takovou daň. A když platit nebudete, tak přijde exekutor.
Martina: Myslíš si, že tady …?
Ján Baránek: Zabijí je.
Martina: Že tady…
Ján Baránek: Myslím si, že je zabijí.
Martina: Myslíš si, že důvod, proč se toto děje, je ten – jak mi řekl jeden energetik, který seděl na tvém místě, že je to na Evropu, na naši republiku, namířeno proto, že je tady ještě lidem co vzít?
Ján Baránek: Myslíš ve východní Evropě?
Zakladateli dnešní zelené ideologie, uhlíkových stop, CO2, a podobných nesmyslů, jsou trockisté a další z Komunistické strany SSSR
Martina: Je tady velké množství lidí, kteří vlastní domy a byty.
Ján Baránek: Ano, my máme jedno z nejvyšších vlastnictví nemovitostí. Věřil bych tomu, ale je to namířené na celou Evropu, nejen na východní. Však toto platí pro celou Evropu, i pro Němce. Průvodním znakem je, že tady je ještě lidem co sebrat. Ale nemyslím si, že to je primární důvod. Primární důvod je kšeft, který se potom odvede do Londýna, do City. A druhý primární důvod je hloupost. Řekni mi, jaký idiot jde měřit otěr na pneumatikách, nebo u brzdových destiček? Jak ho chce měřit?
Martina: EURO 7?
Ján Baránek: Ano. Jak to chtějí měřit? Proboha – jak? Rozumíš tomu? Toto absolutně nesouvisí s životním prostředím. Jak souvisí se životním prostředím to, že ti auto začne pískat, když překročíš rychlost?
Martina: A ta je 30.
Ján Baránek: To je idiotský sen. No dobře, začne to pískat, ale jak to souvisí s CO2. Vždyť samotný CO2 je hoax – o něm jsme ještě ani nemluvili. To už je šikana. To už je jen potvrzení úředníků, že mohou něco produkovat, aby si potvrdili svou důležitost a své relativně vysoké platy. A tito aktivističtí politici, kteří sedí v europarlamentu, a v Komisi to jen přebírají, jenom to tupě přeberou. Kde je dnes Timmermans? Hledám Timmernanse. Kde je? Je v nějakém kanále? Tohle je Timmermansova práce.
Martina: Neuspěl ve volbách.
Ján Baránek: Samozřejmě, že ne. Kde je dnes Timmermans? Ve kterém kanále se schovává? Ale toto je jeho dědictví.
Martina: Těch otců zakladatelů je více.
Ján Baránek: Je jich víc, samozřejmě. Otci zakladatelé jsou v Komunistické straně Sovětského svazu a trockisté. To jsou zakladatelé – když se bavíme o zakladatelích uhlíkových stop, CO2, a podobných nesmyslů.
Martina: Ty jsi doktor přírodních věd, a v tomto memorandu se také píše, že je nesporné, že snaha přejít na obnovitelné energetické zdroje je ze své podstaty nerealizovatelná.
Ján Baránek: Samozřejmě.
To, co říká Klaus Schwab: „Nebudete nic vlastnit, a budete šťastní“ – má kořeny v marxismu.
Martina: Na základě čeho jste k tomu dospěli? Protože mnozí odborníci, inženýři, i klimatologové říkají: „Green Deal je dobrá cesta, jenom na to šli moc rychle.“
Ján Baránek: Martinko, takhle: Tyto bludy vycházejí z Mezinárodního klimatického panelu, který si vymysleli v OSN. Tam je 80 procent zaměstnanců, úředníků, a 20 procent jsou jakože vědci, které tam dosadily vlády, které podepsaly různé nesmysly. Tak co jiného asi mohou vyprodukovat, než takovýto nesmysl? Já jsem byl první ve střední a východní Evropě, který jsem – když jsem psal diplomovou práci o potencionálu energetických zdrojů na konkrétním území, tak jsem měl osvíceného vedoucího diplomové práce.
Martina: Potenciál obnovitelných energetických zdrojů?
Ján Baránek: Výborně. Takže od té doby uplynuly desítky let, ale fyzikální zákony se nezměnily, ani zákony toku kapalin a plynů, ani naše zeměpisná šířka se nezměnila. Jasně, že to je idiotismus. Proboha, jak mohou obnovitelné zdroje nahradit jadernou, nebo uhelnou elektrárnu? Jasně, já nejsem energetik, a nedokážu ti tady teď říct, co snese přenosová soustava, jaké výkyvy snese. A navíc, ještě je u obnovitelných zdrojů potřeba dorovnávat výpadky plynem, protože tam výpadky jsou. Co se stalo, když přestalo foukat na německé větrné elektrárně? Tehdy byla energetická krize. To bylo ještě před válkou, v roce 21.
Martina: Došlo k podpětí v síti.
Ján Baránek: A začali dělat co? Začali elektřinu dotovat plynem. A tehdy začala krize, protože nefoukalo – jsou to nespolehlivé zdroje, ad hoc zdroje, kterými můžeš – když to jde, a máš to kde uskladnit – dobíjet baterie, v létě můžeš soláry ohřívat vodu, a tak dále. Jsou ostrovy, které jsou v takových zeměpisných šířkách, že to jde, ale v našich zeměpisných šířkách je to velmi nejisté. Větrné zdroje? Prostě neporučíme větru, dešti, jak jsme zpívali. Tedy ne já, naší předci, za Gottwalda. Jednou fouká a jednou nefouká Jediný takový spolehlivý zdroj je geotermální, protože jsme se naučili, že umíme likvidovat inkrustraci. Inkrustrace, to jsou trubky, kterými proudí voda – je to geotermální – ve které je rozpuštěno velmi mnoho minerálů, a když to skrze toto potrubí protéká, tak se to tam vysráží. To byl veliký problém při využití těchto zdrojů. Ale už to prý umí řešit, ale když jsem studoval, tak se to ještě řešit neumělo.
Martina: Prosím tě, můžu odbočit? Součástí memoranda aliance za zrušení Green Dealu je zpráva, nebo informace, že Green Deal nám vnucují neomarxistické elity, extrémisté, především nevládní organizace, mainstreamová média, aktivističtí politici, ale i někteří vědci. To tam popisujete. A popisoval jsi nám, jak je pravice roztříštěná. Řekni mi: Jak mohlo dojít k tak mohutné spolupráci tak rozdílných skupin v něčem, o čem ty říkáš, že je to neuskutečnitelné, a ve své podstatě proti fyzikálním zákonům?
Ján Baránek: Tak to bych i já rád věděl, jak k tomu mohlo dojít. Začnu třeba Mauricem Strongem, což byl člověk Rockefellerů, i obhájce trockismu. Například sestra tohoto Maurice Stronga byla kamarádka s Čou En-lajem i se Stalinen, u její smrtelné postele byl Čou En-laj – zemřela tedy v Číně. Tak tam někde jsou začátky, kdy Strong začal podporovat rockefellerovce, který začal podporovat zelené ideje. On byl například iniciátorem Stockholmské deklarace v roce 1972, a také byl v Rio de Janeiru, kde vznikla agenda 21, což bylo v roce 1992, kde začaly tyto zelené nesmysly.
Já to zkrátím: Jedním ze silných – ani ne následovníků, možná současníků, protože byl mladší – byl Ivan Timofejevič Frolov, a to už za Brežněva. On byl první, který přišel s myšlenkou emisních povolenek, a komunisté – konkrétně tento Frolov – to tehdy vymysleli tak, že se přes ekologii, a přes emisní povolenky, dostanou k majetku kapitalistů, a že tam pak nastane sociální spravedlivost a že se podělí. A tento Frolov dělal poradce Gorbačova. A když se podíváš na životopis Gorbačova, tak když přišel Gorbačov o moc, tak se z něj stal ekoaktivista, a také podporoval emisní povolenky – tyto sprostosti (hlouposti – pozn.red.). Toto je v podstatě komunistický vynález, tedy Frolova. Úplně první nebyl Frolov. Nevím, zda nebyl první Bookchin, ale nebudu to těmito jmény komplikovat. Takže toto ekohnutí, tyto ekoaktivismy, jsou v podstatě komunistický, bolševický vynález. I to, jak lidem vzít – přes uhlíkové daně, a přes toto všechno – majetek. To, o čem mluví Schwab, že nebudete nic vlastnit, a budete šťastní, to všechno má kořeny v marxismu.
Komunisté v SSSR chtěli rozložit kapitalistickou společnost emisními povolenkami, homosexualismem, pornografií, zpochybňováním tradiční rodiny, ovládnutím vysokých škol, médií, filmu a žurnalistiky. Dnes to tady máme.
Martina: Prosím tě, já jsem na tato jména nenarazila. Jen pro informaci: Kde se o tom mohu dočíst?
Ján Baránek: Je potřeba se podívat na jejich knihy, které napsali – Ekologie svobody z roku 1982.
Martina: Kdo to napsal?
Ján Baránek: Murray Bookchin.
Martina: Bookchin Murray.
Ján Baránek: Murray Bookchin a jeho kniha Ekologie svobody z roku 1982. Tam je to vše dost dobře popsáno. Já jsem ji nečetl – četl jsem pouze rešerše z té knihy. Jinak jsem si toto všechno postahoval a zjišťoval z různých zdrojů, když jsem si připravoval Green Deal, hlavně tedy komunistickou historii, a mám to podrobně popsané.
Ale chci tím říct toto: Tato ekoagenda se nedá oddělit od agendy frankfurtské školy, a hlavně od agendy, se kterou začal Chruščov v roce 1950, jestli se nemýlím, čtyři, nebo pět. Už jsem o tom několikrát mluvil, ale musím to stále opakovat, protože to velice kooperuje. Komunistická strana Sovětského svazu tehdy rozeslala svým partnerským stranám po celém světě list, nazvěme to soubor opatření – po socialisticku – jak rozložit imperialistickou, kapitalistickou společnost.
A byl to senátor z Floridy za Demokratickou stranu, Herlong mladší, který tyto body v lednu 1963 přečetl v Kongresu. Jsou to takzvané „Herlongovy body“, které se dají vyndat z Kongresové knihovny. Teď nevím, kolik jich bylo, z hlavy si to nepamatuji – psal jsem o nich. A Herlong citoval, jak ruští, sovětští komunisté, chtějí rozložit kapitalistickou společnost: Chtějí to udělat podporou homosexuality, podporou pornografie, zpochybňováním úlohy tradiční rodiny, a že nositelé těchto myšlenek mají ovládnout akademickou půdu, mají ovládnout média, filmový průmysl a žurnalistiku vydáváním takzvaně nenormálních a perverzních věcí za normální, s odvoláním se na svobodu slova. Plus tedy další věci, které jsou už dnes neaktuální, protože byly vytvořeny na 60. léta minulého století. A co se stalo za desítky let? Že to, co nás mělo rozložit, dnes máme jako normu.
Vidíme, že jsme překonali tradiční model rodiny, homosexualita je super. Na Gay Pride vidíš zvrhlá umění – a ať mě teď nikdo neobviňuje, že jsem neonacista – ale i Hitler uspořádal výstavu zvrhlého umění. Ale o tomto nemluvím, mluvím o umění v uvozovkách, které vychází i z Hollywoodu, které nemusí být úplně zvrhlé, ale je postavené na hlavu. Jak jsem to říkal už x-krát, já přeci nemůžu akceptovat, že královna vikingů je černoška. To ať se postaví na hlavu. Nemůžu akceptovat výhrady, že v seriálu Černobyl nehraje žádný černoch – protože tam asi žádný černoch nebyl. A tak dále. Nebudu akceptovat různé učebnice pro děti předškolního a školního věku, kde se bude popisovat, jak mají masturbovat, a podobné hovadiny. Ale toto všechno je popsáno v rámci Herlongových bodů. A spojené s tím, o čem jsem mluvil, s trockistickým neomarxismem, tak když to propojíš, tak to důkladně vede přesně k tomu, co říkal Schwab, že nebudeme nic vlastnit, a tato společnost se rozloží.
Martina: Jak myslíš, že to dopadne?
Ján Baránek: Kataklyzmatem. Promiň, že ti skáču do řeči.
Když se po eurovolbách EU nezmění, bude nutné z Unie vystoupit. Ale mělo by to udělat několik států najednou – Polsko, Maďarsko, Česko, Slovensko, Rakousko – aby nás nemohli manipulovat.
Martina: Jak myslíš, že dopadne to, že jsi založil stranu? Říkal jsi, že je v tom jakási snaha nebýt zbabělý, ale zároveň je to určitý akt naděje, snahy, a doufání ve změnu. Myslíš, že se to povede? Myslíš, že se povede některé věci alespoň zpozdit, zdržet, než to lidem dojde? Nebo že lidé zjistí, že určité věci, hodnoty, kvality, myšlenky, na kterých stavěli jejich předkové, jsou následování hodné?
Ján Baránek: Je to stát od státu. Jak jsem o tom mluvil před několika minutami, je to o tom, že se to asi nikdy nepodaří ve Francii – to nevím – ale není důvod, aby se to nepodařilo na Slovensku, v Čechách, nebo v Polsku, Maďarsku, v Rakousku. My ještě v té destrukci tak daleko.
Martina: Ale jsme v Unii, a tam jsme už docela dost daleko.
Ján Baránek: Pozor na to. Jsme v Unii, ano – o tom jsme se ještě nebavili – ale buď se to po těchto eurovolbách změní, nebo, když se to nezmění, tak je tady velká výzva pro nás, a to i pro Českou republiku, spolu se Slovenskem odejít. Nemůžeme odejít sami, Slováci nemohou odejít sami, protože jsme viděli, co provedli s Orbánem. Orbán nechtěl podepsat peníze pro Ukrajinu, tak mu řekli, že mu zničí forint, tak šel potom, když se o tom hlasovalo, na toaletu. To je to pověstné, že Orbán odešel na toaletu. Proč za to vesele hlasoval náš Fico s tím, že to byla jen formalita. Ale nechci ho pomlouvat, buďme rádi, že ho máme a že tam není Šimečka. Orbán raději odešel na toaletu.
Takže můžeme odejít, ale můžeme odejít jen jako skupina států, koordinovaně – Polsko, Maďarsko, Česko, Slovensko, Rakousko. A když to spočítáme, tak je to 60, 70 miliónů obyvatel, plus mínus, podle toho, kdo by se přidal, a kdo by se nepřidal. Pak mohou se zeměmi, které by chtěly vystoupit, o mnoho méně manipulovat, než kdybychom odešli sami. Když odejdeme sami, pět a půl miliónový národ, tak nás za půl dne zhltnou, ekonomicky nás totálně zničí. I vás.
Martina: A vidíš to jako reálné, nebo je to tvoje zbožné přání, a velmi odvážná vize?
Ján Baránek: Je to moje zbožné přání, ale vím, že o něm nemluvím sám. Všiml jsem si v Čechách, že o tom hodně analytiků a energetiků mluví stejně, že když to nepůjde jinak, tak je potřeba z Unie odejít. A také jsem si všiml, že také říkají, že nemáte odejít sami, že to sami nezvládnete, protože jste příliš slabí.
Teď vzniká takový zárodek, možnost revitalizovaného Rakouska-Uherska: Maďarsko, Rakousko, Srbsko. Nevím ještě přesně, co to je, ale dostali jsme tam pozvánku – teď nevím, zda to je na úrovni vlády, nebo na úrovni politických stran. Je to v podstatě něco nového. Nevím, jestli jste o tom i vy tady v Česku slyšeli?
Martina: Počuli, ale pozvánku jsme nedostali.
Ján Baránek: Tak potom je to asi na úrovni vlády. Vy jste ji nedostali, a my dostali. Je to něco dalšího, protože my tady už máme polský projekt Trojmoří. Teď tady máme V4, kterou se jim úspěšně podařilo skoro rozložit, skoro rozbít s tím, že je nefunkční. A nyní je tu nový projekt do nějakého revitalizovaného reformovaného Rakousko-Uherska. Takže tam je naděje, že by se to mohlo podařit.
Samozřejmě, že to bude vyžadovat oběti. Bude to provázeno poklesem životní úrovně – stále se bavíme o případě, že se to nezmění, že to půjde tak, jak to jde – a budou kolaterální oběti, o kterých jsme mluvili, zbytečné ztráty na životech, a tak dále. To bylo v historii vždy. Ale je tam naděje, že se to podaří nějakým způsobem stabilizovat, a potom znovu restartovat.
Asi takhle: Umíš si přestavit svět, ve kterém se ignorují fyzikální zákony? Takový svět neexistuje. Teď jde pouze o to, jak tuto snahu přežít s co nejmenší újmou, a to je to, o co se snažíme. Mám obavu, že se Evropa nezvrtne úplně, navzdory velké popularitě AfD v Německu – ta je hlavně v bývalé NDR. Mám obavu, že oni to zkrátka nepustí tak lehce, takže cesta bude velmi trnitá. Ale někdo musí udělat první krok. Já netvrdím, že když Baránek nebude populární, a nedostane hlasy, že to znamená, že jsou Slováci hloupí. Možná ani Baránek není ten správný, a ten správný má přijít nyní. Ale musíme to zkoušet.
Martina: Jáne Baránku, nebylo to příliš optimistické vyprávění, ale já jsem od tebe ani žádný přílišný optimismus nečekala. Díky za toto racionální zhodnocení světa a našich dvou zemí tak, jak to vidíš ty. Díky moc.
ZDROJ: Radio Universum
