Trojský kůň byl nejstarší zaznamenanou vojenskou psychologickou operací. Tento operace je stále nasazována na nic netušící obyvatelstvo a je stejně užitečná jako dřív, ale dnešní podvodníci si oblékli plášť filantropie a jejich trojskými koni nejsou dřevěné sochy, ale nevládní organizace nabízející „pomoc” cizím národům, v rámci které se snaží svrhnout tamní vlády a vyvolat nepokoje.

↓ Video s českým dabingem ↓

↓ Video v originále s českými titulky ↓

Přepis (Nevládní organizace jsou trojskými koni hlubokého státu):

Trója, 12. století př. n. l.

Desetileté obléhání Tróje Řeky se chýlí ke konci. Lstivý Odysseus přišel na plán, jak vyvrátit obranu Trójanů. Řekové postaví obřího dřevěného koně a pak předstírají, že odplouvají, přičemž koně zanechají u bran Tróje jako zdánlivou oběť bohyni Athéně. Trójané v domnění, že dar učiní jejich město nedobytným, ho vezmou do městských bran.

Ale je to trik. Odysseus a jeho muži jsou ukryti uvnitř dutého koně a v noci se vynoří, aby otevřeli bránu a vpustili dovnitř řecké vojsko, které se vrátilo dobýt město. Trójané nedostanou šanci poučit se ze své chyby, Řekové město vyplení a jeho obyvatele zmasakrují.

Trojský kůň byl nejstarší zaznamenanou vojenskou psychopatií. Poučení z tohoto příběhu, zaznamenané v radě „dejte si pozor na Řeky nesoucí dary“, spočívá v tom, že bychom neměli polevit v obraně, když nám někdejší nepřítel nabídne pomoc. Dnes je tato rada stejně užitečná jako kdykoli předtím, ale dnešní podvodníci si oblékli plášť filantropie a jejich trojskými koňmi nejsou dřevěné sochy, ale nevládní organizace nabízející „pomoc“ cizím národům.

Hořkou pravdou je, že v překvapivém počtu případů jsou nevládní organizace trojskými koni hlubokého státu.

Toto je The Corbett Report.

V roce 2015 učinil Kyrgyzstán na první pohled překvapivý krok: Vypověděl smlouvu o spolupráci s USA, která platila od roku 1993. Smlouva poskytovala daňové úlevy a celní výhody organizacím, jako je americká Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), a jejich pracovníkům poskytovala v zemi diplomatickou imunitu. To vše skončilo poté, co USA udělily cenu za lidská práva Azimjonu Askarovovi, aktivistovi, který byl po uzbeckých nepokojích v jižním Kyrgyzstánu v roce 2010 zameten a uvržen na doživotí do vězení za „vytváření hrozby pro občanský mír a stabilitu ve společnosti“.

Reakce obvyklých západních médií byla rychlá a předvídatelná: Kyrgyzstán se zbláznil. Přesněji řečeno: Za všechno může Putin. Tak nějak. Ale nebojte se, USA budou Kyrgyzstánu pomáhat i nadále, ať se jim to líbí, nebo ne, protože tak to prostě chodí. Do toho, týme Amerika!

Kyrgyzstán však není jedinou zemí, kde dochází k omezování „pomoci“ zahraničních nevládních organizací. V posledních několika letech přijala řada zemí, včetně Ruska, Číny a Indie, zákony zpřísňující kontrolu činnosti těchto organizací na svém území.

MARGARET HOWELLOVÁ: Rusko se vrhá na chudáky staré nevládní organizace, které byly založeny. Co za nimi stojí? Že by se mohly snažit svrhnout Kreml.

Kreml se chystá zakázat MacArthurovu nadaci podporovanou Spojenými státy, Institut otevřené společnosti George Sorose a deset jejich zahraničních skupin a označuje je za „nežádoucí organizace“ podle zákona. Uvažuje se také o něčem, čemu se říká „vlastenecký stoplist“. Každému, kdo bude přistižen při spolupráci s těmito skupinami, hrozí šest let vězení.

ZDROJ: Rusko zakazuje zahraniční nevládní organizace

ANCHOR: Čína přijala první zákon, který upravuje činnost zahraničních nevládních organizací.

HAO YUNHONG (VOICEOVER): Čínská vláda vždy vítá zahraniční nevládní organizace, které přijíždějí do Číny, aby rozšířily kulturní a charitativní aktivity, a čínské úřady o vašich úspěších mluví s velkým uznáním. Existuje však několik nezákonných výjimek, kdy nevládní organizace přijely do Číny, aby poškodily její národní bezpečnost.

ANCHOR: Zákon se vztahuje na činnost nevládních organizací založených mimo čínskou pevninu. Musí se zaregistrovat u orgánů veřejné bezpečnosti a oznámit, odkud pocházejí jejich finanční prostředky.

ZDROJ: Čína přijala zákon o regulaci zahraničních nevládních organizací

ZPRAVODAJ: Indie zařadila Fordovu nadaci na seznam sledovaných organizací a nařídila, aby všechny finanční prostředky od této neziskové organizace se sídlem v USA směřovaly k příjemcům pouze se souhlasem ministerstva vnitra. S odvoláním na obavy o národní bezpečnost požádalo ministerstvo vnitra Indickou rezervní banku, aby zajistila, že finanční prostředky poskytnuté Fordovou nadací indickým příjemcům budou oznámeny a rozděleny až po jejím schválení. Ministerstvo ve svém příkazu uvedlo, že chce zajistit, aby finanční prostředky pocházející od Fordovy nadace byly využity na sociální aktivity v dobré víře, aniž by byly ohroženy zájmy a bezpečnost státu.

ZDROJ: Fordova nadace na indickém vládním seznamu

ZPRAVODAJ: Egyptský soud odsoudil 43 egyptských a 16 amerických pracovníků nevládních organizací za nelegální práci v Egyptě a za podporu nepokojů. Obžalovaní, kteří se soudu většinou neúčastnili, byli odsouzeni až k pěti letům vězení. Rozsudek vyzývá k uzavření amerických neziskových skupin, jako jsou Mezinárodní republikánský institut a Národní demokratický institut a Freedom House, které ještě v roce 2012 Egypt obvinil z přijímání nelegálních finančních prostředků a činnosti bez licence.

ZDROJ: Egyptský soud odsoudil pracovníky nevládních organizací včetně Američanů až k pěti letům vězení

Co se to proboha děje? Proč všechny tyto země vyhazují všechny tyto nevládní a kvazivládní subjekty se sídlem v USA? Proč se staví proti charitě a pomoci?

Odpověď není těžké pochopit. Tyto organizace jsou trojské koně: jsou navrženy tak, aby se tvářily jako dary, ale obsahují tajné pasti, kterými mohou skryté síly proniknout do země a tajně podkopávat příslušné vlády. Toto vysvětlení zní obskurně pouze těm, kteří se nedívají dál než na názvy organizací a nemají představu o historii jejich působení.

Vezměme si například USAID. Tato americká vládní agentura, která vznikla v roce 1961 na základě exekutivního příkazu, usiluje o „odstranění extrémní chudoby a podporu odolných, demokratických společností při současném zvyšování naší bezpečnosti a prosperity“. Proč je tedy prezident Morales v roce 2013 z Bolívie vyhodil? Protože je šílený a iracionální? Nebo proto, že USAID prostřednictvím svého pozoruhodně upřímně pojmenovaného Úřadu pro přechodné iniciativy vedla program, který poskytl 10,5 milionu dolarů na „posilování demokratických institucí“ v celé zemi, včetně oblastí, které jsou baštou opozice? Byla to Moralesova paranoia, nebo jen poznání, že křečovitá rétorika o „posilování demokratických institucí“ je chabě zakrytým eufemismem pro „svržení vlády“, přesně jak to dokázaly uniklé diplomatické dokumenty v případě stejně pojmenovaného programu USAID ve Venezuele?

EVA GOLINGEROVÁ: USAID byla původně agenturou vytvořenou za účelem poskytování humanitární pomoci a pomoci při katastrofách zemím v nouzi a v průběhu 80. a 90. let 20. století a dále v 21. století se vyvinula v politickou složku a finanční pobočku americké vlády, která se zabývá takzvanou „podporou demokracie“. A nyní je vlastně součástí amerických protipovstaleckých kampaní, na nichž se podílí Pentagon [a] ministerstvo zahraničí, pokud jde o diplomacii a samozřejmě válečné aktivity. A USAID je třetí agenturou, která se podílí na protipovstaleckém boji, a jejich cílem je právě poskytovat to, co nazvali pomocí na podporu demokracie nebo stabilizaci či pomoc zemi při nějakém druhu politické nebo ekonomické transformace.

V případě Venezuely se jedná o zemi, která je bohatá na ropu, takže nikdy neměla nárok na jakoukoli přímou pomoc USAID. Proto zde USAID nikdy neměla oficiální kancelář a do země skutečně přijela a zřídila kancelář až v roce 2002, těsně před státním převratem proti prezidentu Chávezovi. A dokumenty – interní dokumenty získané na základě zákona o svobodném přístupu k informacím – odhalují, že jediným záměrem zřízení kanceláře zde ve Venezuele bylo pomoci opozičním silám, aby nakonec Cháveze odstavily od moci.

ZDROJ: Snaží se USA „napravit“ Venezuelu?

Měly by vlády důvěřovat USAID poté, co vyšlo najevo, že tato agentura tajně vytvořila na Kubě vlastní síť sociálních médií s jasným cílem podkopat Castrovu vládu? Nebo když vyšlo najevo, že USAID vyslala na Kubu tým agentů, kteří pod záminkou „zdravotních a občanských programů“ podněcovali vzpouru mezi mládeží, včetně vytvoření falešného semináře o prevenci HIV, který sama agentura označila za „dokonalou záminku“ k „identifikaci potenciálních aktérů sociální změny“? Nebo když vyšlo najevo, že se agentura pokusila (a žalostně neuspěla) infiltrovat kubánskou hip-hopovou scénu, aby „prolomila informační blokádu“ a vyvolala v zemi hnutí mládeže za „sociální změnu“?

ANCHOR: Americká agentura se infiltrovala do kubánského hiphopového světa ve snaze vyvolat hnutí mládeže proti tamní vládě. Tajná operace se snažila využít kubánské rappery k vytvoření sítě mladých lidí usilujících o sociální změnu. Kubánský režim ji však zachytil a operace selhala. Americká Agentura pro mezinárodní rozvoj přitom neúmyslně ohrozila živou hudební kulturu, která produkovala tvrdou kritiku země zdola. Několik umělců, které se agentura snažila podpořit, nakonec Kubu opustilo nebo přestalo po nátlaku vlády vystupovat.

ZDROJ: Pokus USAID o kooptaci kubánské hiphopové scény selhal

Programy černých operací USAID zaměřené na podkopávání zahraničních vlád sahají až do doby založení samotné agentury. Mezi nejzajímavější případy patří „Úřad veřejné bezpečnosti“ USAID a jeho podíl na vedení krycího programu CIA pro výcvik zahraničních policií v mučení a taktice teroru v Latinské Americe; spolufinancování (spolu se CIA) soukromé letecké společnosti Xieng Khouang Air Transport, která pašuje opium a slouží obchodníkovi s narkotiky (a hlavnímu představiteli CIA v Laosu) generálu Vang Paovi; a spolufinancování opozičních skupin na Ukrajině (před převratem v roce 2014) s Pierrem Omidyarem, podporovatelem Glenna Greenwalda, a samozřejmě s Georgem Sorosem.

FAREED ZAKARIA: George Soros, těší mě, že jste u nás.

GEORGE SOROS: To samé.

ZAKARIA: Nejprve k Ukrajině: Během revolucí v roce 1989 jste financoval mnoho disidentských aktivit, skupin občanské společnosti ve východní Evropě, Polsku a České republice. Děláte podobné věci i na Ukrajině?

SOROS: Založil jsem na Ukrajině nadaci ještě předtím, než se Ukrajina osamostatnila od Ruska, a ta od té doby funguje a hraje důležitou roli v současném dění.

ZDROJ: George Soros přiznává, že se podílel na ukrajinské krizi

Problém nevládních organizací a trojských koní se však v žádném případě netýká pouze USAID a s ní spojených organizací. Jako další příklad uveďme Národní nadaci pro demokracii (NED).

Oficiální verze říká, že NED byla založena v roce 1983 zákonem Kongresu s cílem „podporovat zavádění a růst demokratického rozvoje“ v cílových zemích po celém světě v souladu s cíli zahraniční politiky USA.

Skutečnost je taková, že NED byla založena výslovně jako zástěrka pro financování aktivit CIA v cílových zemích, což je skutečnost, kterou se Allen Weinstein, jeden z členů studijní skupiny, která vedla k založení NED, otevřeně pochlubil v deníku The Washington Post: „Mnoho z toho, co dnes děláme, dělala před 25 lety CIA tajně,“ citoval ho Weinstein. Ještě otevřenější je přiznání tehdejšího ředitele Ústřední zpravodajské služby Williama Caseyho, který napsal Bílému domu memorandum, v němž se vyslovil pro vznik NED, ale varoval, že „my tady [v CIA] bychom se neměli stavět do čela vývoje takové organizace, ani nechceme vypadat jako její sponzor nebo obhájce“.

Účast NED na tajných destabilizačních kampaních je srovnatelná s účastí USAID a stejně jako USAID zahrnuje příliš mnoho operací na to, abychom je zde všechny podrobně popsali. Mezi nejvýznamnější patří:

RON PAUL: A co Ukrajina? Chápu, že na Ukrajině se do toho zapojilo několik organizací, které se snaží narušit tamní vládu. Samozřejmě, že jsme na toto téma byli na návštěvě poměrně často, ale neuvědomil jsem si, jak moc se tam NED angažuje.

DANIEL MCADAMS: A to je velký problém, protože si myslím, že lze rozhodně argumentovat tím, že NATO mělo skončit po studené válce, ale rozhodně měla být po studené válce ukončena Národní nadace pro demokracii. Místo toho se říká, jako u každého vládního programu: „Ne, teď je čas, kdy potřebujeme víc!“.

Ale na Ukrajině právě v tomto roce… Ach, tohle je zajímavý článek, který napsal prezident National Endowment for Democracy – je to doživotní prezident – Carl Gershman. Vím, že vás to možná šokuje, ale on je ve skutečnosti trockista. Byl zakládajícím členem komunistické odštěpenecké strany, trockistické Social Democrats USA. Napsal úvodník do deníku The Washington Post [v] září ’13, těsně před událostmi na Ukrajině, a to jako prezident Národní nadace pro demokracii. Řekl, že „Ukrajina je největší cenou“. A zmínil, že „rozhodnutí Ukrajiny připojit se k Evropě urychlí zánik ideologie ruského imperialismu, kterou Putin reprezentuje“, a „Putin se může ocitnout na poražené straně nejen v blízkém zahraničí, ale i v samotném Rusku“. Jeho skutečným cílem je tedy změna režimu. Vyslovil ji těsně předtím, než se všechny tyto události odehrály.

ZDROJ: Národní nadace pro demokracii? Těžko!

Tyto typy operací trojských koní byly v minulosti použity již stokrát a nic nenasvědčuje tomu, že by se hluboký stát chtěl tohoto triku nyní vzdát. Právě naopak.

Fungovalo to během „arabského jara“, kdy dokonce i New York Times bezelstně přiznaly, že vůdci protestů „absolvovali školení a financování od skupin jako Mezinárodní republikánský institut, Národní demokratický institut a Freedom House“, a ministerstvo zahraničí bezelstně přiznalo, že vynaložilo 50 milionů dolarů na pomoc aktivistům v regionu, aby se propojili, komunikovali a organizovali navzájem prostřednictvím nevládních organizací typu Trojský kůň, jako je Movements.org.

Tento podvod fungoval i v Sýrii, kde uniklé dokumenty prokázaly, že USA od roku 2006 poskytovaly opozičním skupinám v zemi milionovou podporu prostřednictvím různých nevládních organizací typu trojského koně, jako je Hnutí za spravedlnost a rozvoj.

A jak jsme již dříve v tomto roce viděli v článku „Bílé přilby jsou propagandistický konstrukt„, dokonce i skupiny první pomoci, jako je „Syrská civilní obrana“ (založená bývalým důstojníkem britské vojenské rozvědky), byly využity jako trojští koně k šíření propagandy a prosazování agendy USA a jejich spojenců v jejich snaze svrhnout prezidenta Asada.

Aby bylo jasno: neznamená to, že všechny nevládní organizace jsou trojské koně. Není to tak, že každá skupina nebo program, které dostávají peníze od USAID nebo National Endowment for Democracy nebo podobné organizace, jsou automaticky agentem pro změnu v hlubokém státě. Takto technika trojského koně nefunguje.

Ne, nevládní organizace se tak účinně maskují za operace na změnu režimu proto, že většinou dělají to, co tvrdí, že dělají: poskytují pomoc, podporu a charitu tam, kde je to potřeba. Právě z tohoto důvodu mohou USA a jejich spojenci tak účinně očerňovat skeptiky z řad nevládních organizací jako blázny.

Uvědomte si však následující: V roce 1938 přijal americký Kongres zákon o registraci zahraničních agentů (FARA). S významnou výjimkou AIPAC se nevládní organizace, lobbistické skupiny a jednotlivci, kteří zastupují zahraničního agenta, musí podle tohoto zákona registrovat a jsou podrobeni větší kontrole finančních záznamů a dalších činností. Ironií je, že FARA je v podstatě stejný typ legislativy, který byl nedávno přijat v Číně, ale když to dělají Číňané, je to šílenství; když to před 70 lety dělaly USA, byl to jen zdravý rozum. Pokrytectví je opět zřejmé pro ty, kteří ho chtějí vidět.

Jestli z toho může vzejít něco dobrého, pak to, že se veřejnost stále více dozvídá o těchto typech tajných aktivit. A co je možná ještě důležitější, oběti těchto operací jsou nyní ochotnější postavit se USA (a snášet jejich případný diplomatický hněv) tím, že budou tyto agenty chaosu kontrolovat, sledovat, zařazovat na seznamy, regulovat nebo dokonce vykopávat.

A nyní, stejně jako před tisíci lety Trójané, se svět učí, že někdy je lepší nechat „dar“ neotevřený.

 

AUTOR: James Corbett

ZDROJ

Překlad: David Formánek