image5

Na „Nevědomí“ musím jít, řekl jsem si, jakmile jsem se o filmu dozvěděl. Název mi hned připomněl pojem nevědomí, který proslavili slavní psychologové Freud a Jung. Ani fotka Toma Cruise vyzbrojeného futuristickým samopalem na zádech mne neodradila


Po skončení filmu jsem si položil otázku: Co tohle mělo společného s nevědomím?

Vysvětlení nedorozumění spočívá v originálním názvu filmu, který zní „Oblivion“, což znamená spíše zapomnění. Hlavní hrdinové – technik č. 49 Jack Harper a jeho kolegyně-partnerka Victoria (Andrea Riseboroughová) mají totiž vymazanou paměť, oni jsou ti nevědomí. A vědí o tom. Jenomže znají jen oficiální verzi minulosti, neznají pravdu.

Postapokalyptická dvojice spolupracuje s ústředím zvaným Tet (což je obludná čtyřstěnná vesmírná stanice na oběžné dráze). Osamělý pár Jack a Vicky jsou jakýmsi protipólem Adama a Evy, ostatně „další den v ráji“ patří k jejich pozdravům, ačkoliv se nacházejí na zničené Zemi! Jejich mise končí, zbývá už jen pár dnů, aby dokončili práci a odletěli se zbytky lidstva ze zamořené planety na měsíc Titan.

Ukáže se, že je všechno jinak. Americký machr, superhrdina, bezmála rytíř Jedy, pro nějž nic není těžké a svou dokonalou zbraní střílí vetřelce a nakonec i drony, je ten nevědomý, který se postupně rozpomíná. Hlavní zápletka filmu spočívá v tom, že Jack žije v iluzi – věří, že bojuje na té SPRÁVNÉ STRANĚ. „Good boy“ se mávnutím proutku proměnil v „bad boye“. Snímek upozorňuje na riziko, které se může člověku stát – když podlehne nějaké líbivé iluzi.

Hollywood samozřejmě nemá rád filosofování ani psychologii, a tak je film prezentován jako „milostný příběh v postapokalyptické budoucnosti“.

Boston a zlo

Čirou náhodou v době, kdy měl film premiéru v ČR, došlo k bostonskému atentátu. Všichni víme, o co šlo. Jeden český komentátor zajásal spolu s Američany nad úspěšným koncem honu na teroristy a podotkl moudře: „Boj se zlem nikdy nekončí“.

Vezměme si na pomoc Carla Gustava Junga – Co to je zlo? Prohlásit, že boj se zlem nikdy nekončí v souvislosti s tím, že byli zastřeleni nebo zajati nějací nepřátelé, je klasická novinářská zkratka, naivita, nad kterou si ďábel mne ruce. Protože to, co vnímáme jako zlo, je především náš vlastní Stín, naše temná strana, kterou vytěsňujeme, zapomínáme, a projektujeme si do těch druhých – do těch špatných, do nepřátel. Žijeme pak ve lži oficiální verze.

Přestože je „Nevědomí“ českými recenzenty hojně kritizováno jako nefilozofická slátanina, která vysála nejrůznější jiné filmy svého žánru, zdá se, že autor je trochu podceňován. Hlavní poselství je vlastně filosofické resp. psychologické: spočívá ve sdělení, že člověk může být zneužit mocí a může uvěřit lži, která je přesným opakem toho, co by měl dělat, aby zůstal „správným borcem“.

Čirou náhodou v době, kdy hon v Bostonu na bratry Carnajevy vrcholil, vysílala ČT po sobě dva dokumenty – jeden o nacistickém Německu likvidujícím Židy na území Sovětského svazu a druhý o zastřelení Usámy bin Ládina. První dokument upozornil na zajímavou skutečnost: nacisté nebyli žádní tupí primitivové, měli mezi sebou také právníky a filozofy, dobré řečníky, kteří měli přesvědčit německé vojáky o správnosti nacismu (dobro), aby s klidným svědomím zabíjeli obyvatele okupované země včetně žen a dětí (protože ti jsou zlo), a oni uvěřili. Také američtí vojáci, jsou tak dobře indoktrinováni, že zabíjejí s klidným svědomím ženy a děti na okupovaných územích (když se „připletou do cesty“).

Nepřehlédněte dále v magazínu Pravdu.cz | Velké konspirační teorie: Usáma bin Ládin

Boj s bezvědomím

A do toho přijde film „Oblivion“ – bezvědomí. Partyzáni, banditi, teroristi…“vetřelci“ , ke konci filmu se ukáže, že to jsou poslední lidé bojující proti totální technologické převaze. Nechci ovšem říct, že režisér Joseph Kosinki fandí muslimům. Ale naivní fantasy s americkým supermanem v hlavní roli se při tomto úhlu pohledu stává trochu něčím jiným než, co nás napadne při prvním pohledu, – jde o odhalení iluze matrixu.

Vraťme se k Jungovi – švýcarský psycholog věřil, že potlačování zla v sobě – vede k ještě horšímu zlu navenek. Byl přesvědčen, že křesťané udělali „chybu“, když vytlačili ďábla ze základní stavby světa. Ke svaté trojici Otec, Syn a Duch podle něj patřil Satan (aby měl Bůh protiváhu). Tím by se vytvořila z trojhranu mandala. Ďábel by nebyl vystrnaděn do podvědomí. Harmonie by tak byla zachována. „Zlo“, které v sobě potlačovali Evropané, se projevilo ve dvou světových válkách. Jung to vyhodnotil jako důsledek civilizační „chyby“, kdy bílý muž nepochopil svou vlastní duši a odpojil se od nevědomí, které nás svými temnými chapadly neustále ovládá. V tom smyslu Američané zlo projektují navenek. Namátkou: Japonsko – statisíce civilních obětí při atomových útocích, Vietnam – milion mrtvých, Irák (statisíce nevinných obětí během teroristických akcí). Jung by zřejmě řekl, že Američané zatím nepochopili, že zlo je i v nich. Bojují proti „teroristům“ – které sami generují svou expanzí.

Zdá se, že obyvatelé Spojených států by si měli více číst v Jungovi.

Zdroj: Pravdu.cz